Mikula? z Pelh?imova

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Mikula? z Pelh?imova
Socha Mikuláše Biskupce z topolového dřeva, 280 cm vysoká, autor Matouš Háša (2009); umístěna je na městských hradbách Pelhřimova, zhruba v polovině ulice Příkopy
Socha Mikula?e Biskupce z topoloveho d?eva, 280 cm vysoka, autor Matou? Ha?a (2009); umist?na je na m?stskych hradbach Pelh?imova , zhruba v polovin? ulice P?ikopy
Narozeni 1385
Pelh?imov
Umrti 1459 (ve v?ku 73?74 let)
Pod?brady
Alma mater Univerzita Karlova
Povolani spisovatel , teolog a kronika?
Nabo?. vyznani husitstvi
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Pam?tni deska Mikula?e z Pelh?imova na zdi sboroveho domu ?eskobratrske cirkve evangelicke v Pelh?imov? v R??ove ulici

Mikula? z Pelh?imova zvany te? Biskupec (asi 1385 Pelh?imov ? asi 1459 Pod?brady ) byl ?esky husitsky kn?z, bakala? svobodnych um?ni, od roku 1420 hlava (?biskup") nezavisle taborske cirkve. V teologickych polemikach proti pra?skym mistr?m byl hlavnim mluv?im taborske strany a jejim nejv?t?im literarnim tv?rcem. Jeho spis Confessio Taboritarum [Vyznani a obrana Tabor?] m?l mezinarodni ohlas v reforma?ni literatu?e a je znam i z tisk? 16. a po?atku 17. stoleti . [1]

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

Pochazel z Pelh?imova , patrn? z m???anske rodiny; narodil se asi v polovin? 80. let 14. stoleti . Absolvoval pelh?imovskou m?stskou ?kolu a nejpozd?ji od roku 1406 studoval na artisticke fakult? pra?ske univerzity ; v roce 1409 se stal bakala?em svobodnych um?ni. V Praze byl sv?dkem vzru?ujiciho zapasu a ?innosti mistra Jana Husa . P?imkl se k mistru Janovi, o ?em? sv?d?i jeho ?lenstvi v koleji kralovny Hedviky, zalo?ene do zna?ne miry Husovou zasluhou zahy po vydani Dekretu kutnohorskeho . [2] V roce 1415 byl vysv?cen na kn?ze a ode?el na faru v Kondraci . [3] Hned od po?atku se anga?oval v husitskem hnuti a od vzniku Tabora a? k jeho padu pat?il k jeho ?elnym duchovnim p?edstavitel?m. [1]

V roce 1420 taborsky lid ? svorn? zvolil Mikula?e z Pelh?imova, kn?ze a bakala?e um?ni, za sveho biskupa neboli star?iho, aby ho v?ichni jeho kn??i uznavali za p?edstaveneho a aby nikdo nekazal lidu slovo Bo?i, leda se svolenim toho biskupa, i aby s ostatnimi kn??imi v?rn? rozd?loval penize obce podle pot?eby ka?deho bratra, jak by se mu uzdalo ." [4] Byl sice nazyvan biskupem, ale byl jen star?im (seniorem), proto?e v d?le?itych v?cech rozhodovala synoda kn??stva. [3] Taborske kn?ze nesv?til a jeho moc se zakladala jen na volb? kn??i a laik?. [5] Byla vyslovena i domn?nka, ?e p?izvisko ?Biskupec" zd?dil po svem otci. [2]

Poprve vystoupil jako zastupce tabor? a jejich v?rouky na sch?zi bohoslovc? taborskych a pra?skych v dom? Petra Zmrzlika v prosinci roku 1420, kde v?ak nedo?lo ke shod?. [6] Zarove? obhajoval umirn?ne taborske u?eni proti hlasatel?m radikalnich pikartskych a chiliastickych my?lenek, ktere zastavala skupina taborskych kn??i v ?ele s Martinem Huskou a Petrem Kani?em . [3]

Jako zastupce Tabora se u?astnil snad v?ech spor? s pra?skymi univerzitnimi mistry. Vyrazn? se te? podilel na formulaci taborskeho u?eni, nap?. na synod? v Pisku v unoru 1422 . [7] [8] Byl p?itomen na jednani v Chebu ( 1432 ) o u?asti husitskeho poselstva na basilejskem koncilu [9] a byl pak i jednim ze ?ty? ?e?nik?, kte?i na koncilu hajili husitske zasady. Vystoupil na n?m 20. a 21. ledna 1433 a zd?vod?oval artikul o trestani ve?ejnych h?ich?. [10]

V roce 1443 naposledy hajil taborske u?eni proti pra?skym mistr?m na kn??ske synod? v Kutne Ho?e . Synoda se roze?la bez dohody a odsunula rozhodnuti na sn?m. [11] Zemsky sn?m v roce 1444 schvalil teologicke stanovisko Jana Rokycany a u?eni taborskych bohoslovc? bylo odsouzeno jako bludne. Mikula? z Pelh?imova a jeho stoupenci se v?ak odmitli pod?idit. [12]

Jako star?i taborskych kn??i m?l nepochybn? sidlit na Tabo?e a jist? tam po n?jakou dobu i p?sobil, ale nebylo tomu tak v?dy. Po zna?nou ?ast vlastniho husitstvi byl duchovnim spravcem taborske obce pisecke , ktera ov?em byla hned po Taboru nejd?le?it?j?i a pat?ila k hnuti u? od jeho vzniku. [2] V Pisku je dolo?en jako fara? [9] i po?atkem roku 1443. [3] Kdy? se v roce 1449 Pisek podrobil zemskemu spravci Ji?imu z Pod?brad , ode?el do Tabora. V srpnu 1452 se v?ak Ji?imu poddal i Tabor a Mikula? byl uv?zn?n na starom?stske radnici , dokud neslibil poslu?nost Janu Rokycanovi . Nicmen? ani pote nebyl propu?t?n, ale byl dr?en v ?ala?i na hradu zemskeho spravce v Pod?bradech . [13] [8] Tam si snad urychlil sv?j skon pokusem o ut?k, p?i n?m? utrp?l t??ke zran?ni; zem?el patrn? v roce 1459 . [14]

U?eni [ editovat | editovat zdroj ]

V nauce o eucharistii odmitl dogma o transsubstanciaci (?p?epodstatn?ni"), co? je u?eni o realne (?skute?ne") p?itomnosti t?la Je?i?e Krista v teto svatosti. Dle jeho nazoru svatostny chleb ( hostie ) ? neni toto?ny s Kristovym t?lem, sedicim v nebi na pravici Bo?i, ani tam neni Kristovo t?lo tak, jak n?kte?i tvrdi, proto?e tento zp?sob p?itomnosti by p?edpokladal zanik podstaty chleba a prom?nu jeho podstaty v t?lo Kristovo." [15] Mikula? tedy odmita dogma, ?e podstata chleba a vina po konsekraci zanika a je nahrazena podstatou t?la a krve Kristovy. Podle jeho nauky je v elementech eucharistie (v hostii a vinu) Kristovo t?lo p?itomno duchovn? a svatostn?. [16] V??icim, kte?i svatost ?adn? p?ijimaji, dava Kristus ? ?ivot, pastvu, rozko?, posiln?ni duchovni, ut??eni i v?elike nasyceni. " [17]

Mikula? dale vystupoval proti tomu, aby se m?e slou?ila v ornatech , zavrhoval o?istec , modlitby za mrtve, posty, sv?ceni svatk? krom? ned?le a v?echny okazale ceremonie cirkevni. Jenom bible mu byla pramenem k?es?anstvi; nauky cirkevnich otc? jsou od lidi omylnych [8] a lze je p?ijimat, jen pokud jsou v souladu se zakonem Je?i?e Krista. [18]

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

  • 1431 ? 1433 ? Confessio Taboritarum [Vyznani a obrana Tabor?]. Spis vznikl jako vyklad a obrana taborskych ?ad? p?ed jednanim na basilejskem koncilu .
    • ?esky p?eklad celeho spisu:
      BISKUPEC z Pelh?imova, Mikula?. Vyznani a obrana tabor? . P?eklad Franti?ek Mrazek Dobia? a Amedeo Molnar . Vyd. 1. Praha: Academia, 1972. 330 s. cnb000129080.
    • ?esky p?eklad ?asti tohoto spisu:
      Vybor z ?eske literatury doby husitske. 2. svazek. Praha: Nakladatelstvi ?eskoslovenske akademie v?d, 1964. 630 s. cnb002610105. [ Taborska obrana (prvni t?i kapitoly) → str. 56?60, p?elo?il Amedeo Molnar ; edi?ni ponamka je na str. 80.] Dostupne online
    • Ukazky jsou v ?eskem p?ekladu jsou oti?t?ny te? v knize:
      MOLNAR, Amedeo , ed. Slovem obnovena: ?teni o reformaci . 1. vyd. Praha: Ust?edni cirkevni nakladatelstvi, 1977. 265 s. cnb000460704. S. 77?79.
  • 1433 ? ?e?i na basilejskem koncilu :
    BISKUPEC z Pelh?imova, Mikula? a Old?ich ze Znojma . Orationes, quibus Nicolaus de Pelh?imov, Taboritarum episcopus, et Ulricus de Znojmo, orphanorum sacerdos, articulos de peccatis publicis puniendis et libertate verbi Dei in concilio Basiliensi anno 1433 ineunte defenderunt = ?e?i Mikula?e z Pelh?imova, a ?aslavskeho fara?e Old?icha ze Znojma, strany sirot?i, pronesene v Basileji 1433 na obranu husitskeho programu ?ty? artikul?. Tabor: Jiho?eska spole?nost, 1935. 174 s. cnb000951526.
    • ?esky p?eklad:
      BISKUPEC z Pelh?imova, Mikula?. ?e? Mikula?e Biskupce z Pelh?imova na basilejskem koncilu v roce 1433: vydano k 590. vyro?i Mikula?ovy volby za duchovniho p?edstavitele taborskeho bratrstva v roce 1420. P?eklad Magdalena Jackova a Pavlina Cermanova. 1. vyd. Pelh?imov: Klub p?atel historickeho Pelh?imova s Novou tiskarnou Pelh?imov, 2011. 43 s. ISBN   978-80-7415-046-3 .
    • Ukazky z ?e?i Mikula?e z Pelh?imova jsou v ?eskem p?ekladu oti?t?ny te? v knize:
      MOLNAR, Amedeo , ed. Slovem obnovena: ?teni o reformaci . 1. vyd. Praha: Ust?edni cirkevni nakladatelstvi, 1977. 265 s. cnb000460704. [Na str. 89?91 jsou vy?atky z ?e?i, ktere pronesl na basilejskem koncilu dne 20. ledna a 21. ledna 1433.]
  • 1435 ? 1439 ? Scriptum super quattuor evangelia in unum concordata (vyklady evangelii ).
    • Ukazka v ?eskem p?ekladu je oti?t?na v knize:
      MOLNAR, Amedeo , ed. Slovem obnovena: ?teni o reformaci . 1. vyd. Praha: Ust?edni cirkevni nakladatelstvi, 1977. 265 s. cnb000460704. S. 79?81.
  • 1441 ? 1444 ? Chronicon continens causam sacerdotium taboriensium [Taborska kronika]. Trojdilna kronika zachycuje stanoviska tabor? a popisuje obdobi od 1419 do 1444 . Nejedna se o ucelene dilo, ale pouze o dokumenty a traktaty, spojene dohromady.
    • ?esky p?eklad ?asti tohoto spisu:
      HLAVA?EK, Ivan , ed. Ze zprav a kronik doby husitske . Vydani prvni. Praha: Svoboda, 1981. 487 s. cnb000001015. S. 291?315.
    • Ukazky jsou v ?eskem p?ekladu oti?t?ny te? v knize:
      Vybor z ?eske literatury doby husitske . 2. svazek. Praha: Nakladatelstvi ?eskoslovenske akademie v?d, 1964. 630 s. cnb002610105. S. 257?264. Dostupne online

Byl dale autorem Vykladu na Zjeveni sv. Jana (asi z let 1425?1426), [19] traktatu o ve?e?i Pan? a dal?ich spis?, zejmena polemickych a obrannych; u n?kterych se dochoval jen nazev.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b KEJ?, Ji?i . Husite . 1. vyd. Praha: Panorama, 1984. 265 s. cnb000021592. S. 240.
  2. ↑ a b c HLAVA?EK, Ivan , ed. Ze zprav a kronik doby husitske . Vydani prvni. Praha: Svoboda, 1981. 487 s. cnb000001015. S. 17.
  3. ↑ a b c d VAV?INEC z B?ezove . Husitska kronika; Pise? o vit?zstvi u Doma?lic. Vyd. 2., oprav. Praha: Svoboda, 1979. 427 s. cnb000162759. S. 355.
  4. ↑ VAV?INEC z B?ezove . Husitska kronika; Pise? o vit?zstvi u Doma?lic. Vyd. 2., oprav. Praha: Svoboda, 1979. 427 s. cnb000162759. [Citovany text je na str. 161.]
  5. ↑ PEKA?, Josef . ?i?ka a jeho doba . Vyd. 3.(1. a 2. dil) a vyd. 2. (3. a 4. dil), v jednom svazku a vazane 1. Praha: Odeon, 1992. Jednotlive dily maji samostatne strankovani. ISBN   80-207-0385-3 . S. 125 prvniho dilu.
  6. ↑ ?APKA, Franti?ek . D?jiny zemi Koruny ?eske v datech. 1. vyd. Praha: Libri, 1998. 815 s. ISBN   80-85983-51-6 . S. 177.
  7. ↑ ?MAHEL, Franti?ek . Husitska revoluce. 3, Kronika vale?nych let. Vyd. 2., Ve vydavatelstvi Karolinum 1. Praha: Univerzita Karlova, 1996. 420 s. ISBN   80-7184-072-6 . S. 115.
  8. ↑ a b c Ott?v slovnik nau?ny: illustrovana encyklopaedie obecnych v?domosti . 19. dil. V Praze: J. Otto, 1902. 1051 s. cnb000277218. S. 426?427.
  9. ↑ a b Vybor z ?eske literatury doby husitske . 2. svazek. Praha: Nakladatelstvi ?eskoslovenske akademie v?d, 1964. 630 s. cnb002610105. S. 56
  10. ↑ MOLNAR, Amedeo , ed. Slovem obnovena: ?teni o reformaci . 1. vyd. Praha: Ust?edni cirkevni nakladatelstvi, 1977. 265 s. cnb000460704. S. 84, 88?91.
  11. ↑ KEJ?, Ji?i . Husite . 1. vyd. Praha: Panorama, 1984. 265 s. cnb000021592. S. 226.
  12. ↑ ?APKA, Franti?ek . D?jiny zemi Koruny ?eske v datech. 1. vyd. Praha: Libri, 1998. 815 s. ISBN   80-85983-51-6 . S. 200.
  13. ↑ BARTO?, Josef; KOVA?OVA, Stanislava; TRAPL, Milo?. Osobnosti ?eskych d?jin . Olomouc: ALDA, 1995. ISBN   80-85600-39-0 . Kapitola Biskupec z Pelh?imova Mikula?, s. 23.  
  14. ↑ VAV?INEC z B?ezove . Husitska kronika; Pise? o vit?zstvi u Doma?lic. Vyd. 2., oprav. Praha: Svoboda, 1979. 427 s. cnb000162759. S. 356.
  15. ↑ BISKUPEC z Pelh?imova, Mikula?. Vyznani a obrana tabor? . P?eklad Franti?ek Mrazek Dobia? a Amedeo Molnar . Vyd. 1. Praha: Academia, 1972. 330 s. cnb000129080. S. 80.
  16. ↑ ?ERNY, Pavel. Co znamena t?lo a krev Pan?? Eucharistie a zapas o jednotu cirkve. Theologia vitae . Ro?. 2 (2009), ?is. 1, s. 73. ISSN 1803-4829 .  
  17. ↑ SEDLAK, Jan Nepomuk . Taborske traktaty eucharisticke . Brno: Knihtisk. benedikt. rajhrad., 1918. 106 s. cnb000344460. S, XXV.
  18. ↑ Vybor z ?eske literatury doby husitske . 2. svazek. Praha: Nakladatelstvi ?eskoslovenske akademie v?d, 1964. 630 s. cnb002610105. S. 59.
  19. ↑ HLAVA?EK, Ivan , ed. Ze zprav a kronik doby husitske . Vydani prvni. Praha: Svoboda, 1981. 487 s. cnb000001015. S. 18.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mikula?_z_Pelh?imova&oldid=23091215 “