Mikrovlny

Mikrovlny jsou elektromagneticke vlny o vlnove delce od 1 mm do 1 m, co? odpovida frekvenci 300 MHz (0,3 GHz) a? 300 GHz, jsou to pasma Ultra high frequency (UHF), Super high frequency (SHF) a Extremely high frequency (EHF). ^[1]^[2]

Elektromagneticke vlny o vy??i frekvenci (tedy krat?i vlnove delce ) se nazyva decimilimetrove vlny, terahertzove za?eni nebo take paprsky T (T-rays). Vlny del?i vlnove delky jsou ultrakratke vlny (UKV) / Ultra high frequency (UHF) a radiove vlny .

Vyu?ivaji se v mnoha odv?tvich lidske ?innosti; nejen k oh?evu potravin , ale nap?iklad i k vysou?eni knih ?i tkanin, obrab?ni material?, p?enosu informaci , radiolokaci, restaurovani um?leckych d?l, taveni skla, navigaci a v mnoha dal?ich.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Objev elektromagnetickeho za?eni , v jejich? spektru jsou mikrovlny, u?inil James Clerk Maxwell v roce 1864 svymi rovnicemi . Roku 1888 Heinrich Hertz demonstroval existenci elektromagnetickych vln, kdy? vyrobil aparaturu, ktera produkovala a detekovala mikrovlny v oblasti VKV (velmi kratkych vln) . ?e mohou mikrovlny slou?it k oh?evu potravin si poprve v?iml Percy Spencer , kdy? vyrab?l magnetron pro radar firm? Raytheon a zjistil, ?e se mu v kapse rozpustila ?okolada .

Pou?iti [ editovat | editovat zdroj ]

Mikrovlnna trouba [ editovat | editovat zdroj ]

Mikrovlny o vlnove delce kolem 12 cm maji frekvenci blizkou rezonan?ni frekvenci n?kterych nesymetrickych molekul , hlavn? vody . Potraviny obvykle obsahuji velke mno?stvi vody a navic mikrovlny nadoby (sklenice, tali?e, keramicke hrni?ky) neoh?ivaji, tak?e se mikrovlnne trouby staly v domacnostech velice oblibenymi spot?ebi?i.

Vysou?eni d?eva [ editovat | editovat zdroj ]

Mikrovlnami lze proh?at material u?inn?ji ne? pouhym oh?evem povrchu. Proto jsou vyu?ivany k vysou?eni r?znych material?, nap?iklad d?eva.

Vysou?eni knih [ editovat | editovat zdroj ]

Faktu, ?e mikrovlny oh?ivaji hlavn? vodu, se vyu?iva i p?i su?eni starych knih a listin. Mikrovlny jsou k pisemnostem ?etrne, vysou?i rovnom?rn? a ne od okraj? ke st?edu a navic rychle. Toho se vyu?ivalo nap?iklad p?i povodnich v roce 2002 .

Hubeni domacich ?k?dc? a vysou?eni zdiva [ editovat | editovat zdroj ]

Op?t se vyu?iva principu, ?e mikrovlny oh?ivaji vodu ? t?la v?ech ?ivo?ich? obsahuji vyznamne mno?stvi vody, tak?e p?sobeni mikrovln je usmrti a okolni prost?edi (d?ev?ne tramy, zdi) to nijak nepo?kodi.

P?enos informaci [ editovat | editovat zdroj ]

Lokalni bezdratove sit? Wi-Fi zaji??ujici vzajemne bezdratove propojeni p?enosnych za?izeni a p?ipojeni k internetu pracuji v oblasti mikrovln. Radioreleove spoje vyu?ivaji rovn?? mikrovlnnych frekvenci, dale r?zna pojitka kratkeho dosahu, bezdratovy p?enos obrazu a zvuku (pojitka pro kamery, bezdratove UHF mikrofony, Toslink) sit? mobilnich telefon? a dal?i.

Leka?ske aplikace [ editovat | editovat zdroj ]

Mikrovlny maji ?adu u?iti v diagnostice a le?b? pacient?. Mezi terapeuticke metody pat?i mikrovlnna hypertermie a diatermie.

Radiolokace [ editovat | editovat zdroj ]

Mikrovlnne zbran? [ editovat | editovat zdroj ]

Mikrovlny se pou?ivaji jako zbran? nap?iklad proti demonstrant?m. Koncentrovane mikrovlny vyvolavaji nep?ijemne reakce organismu a mohou zp?sobit i popaleniny . ^[3]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu mikrovlny na Wikimedia Commons

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

[1] Vyhla?ka o planu p?id?leni kmito?tovych pasem (narodni kmito?tova tabulka)

[2] to?tova pasma a mikrovlny ^{[
nedostupny zdroj
]}

[3] Kotrba ?: ?e?ti novina?i "objevili" americkou paprskovou zbra?

[1]

[2]

[3]