Migmatit
Migmatit z oblasti norskeho Geirengerfjordu
Za?azeni	p?em?n?na hornina regionaln? metamorfovana
Hlavni mineraly	k?emen , ?ivce , slida
Akcesorie	amfiboly , silimanit , granaty , chlority
Textura	paskovana, krystalicka
Barva	st?idani sv?tlych a tmavych pas?

Migmatity (z ?eckeho migma ? sm?s) jsou p?em?n?ne horniny slo?ene ze dvou slo?ek, granitove a rulove . Nej?ast?ji mivaji podobu paskovanych rul. Vyskytuji se p?i okrajich granitovych intruzi nebo v zonach nejvy??iho stupn? p?em?ny ( ultrametamorfismu ), kde ji? za?ina ?aste?na anatexe (roztaveni horniny). Vznikaji tak, ?e z magmatu unikajici plyny a horke roztoky vnikaji po plochach b?idli?natosti do p?em?n?nych hornin. Po ochlazeni se z nich vylou?i mineraly ?ivec a k?emen , ktere vytvo?i v tmave hornin? (substratu) sv?tle prou?ky (metatekt). Mineralnim slo?enim jsou migmatity blizke pararulam, zp?sobem vzniku zase magmatickym horninam. ?asto maji podobu paskovanych rul, od kterych je makroskopicky ?asto nelze rozli?it. Proto jsou v soustav? p?em?n?nych hornin ?azeny do zvla?tni skupiny smi?enych hornin . Migmatit, jako hornina hybridniho charakteru, tvo?i hranici mezi p?em?n?nymi a magmatickymi horninami .

Pro migmatity se p?vodn? pou?ivalo n?kolik r?znych ozna?eni. Termin migmatit poprve pou?il finsky petrolog J. J. Sederholm v roce 1907 ^[1] , ktery zkoumal migmatity v oblasti Baltskeho ?titu v ji?nim Finsku.

Vznik [ editovat | editovat zdroj ]

Migmatity vznikaji procesem migmatitizace . Je to proces blizky metamorfni diferenciaci a? ?aste?nemu nataveni ( anatexia ). K t?mto proces?m dochazi ?asto na okrajich granitovych intruzi nebo v zonach mobilizace a migrace latek p?i tektonickych a metamorfnich procesech. Tyto procesy se mohou r?zn? kombinovat, p?i?em? m??e dojit ke vzniku r?znych druh? migmatit?.

Injekce zbytkovych granitoidnich (?ulove, granodioritove nebo pegmatitove taveniny ^[2] ) roztok? mohou pronikat podel ploch b?idli?natosti nebo p?i?nych puklin krystalickych b?idlic a vznikaji tak injek?ni migmatity, tvo?ici aureolu kolem pluton? . ^[3] Po ochlazeni z horkych roztok? vykrystalizuji mineraly ?ivec a k?emen , ktere vytvo?i v tmave hornin? (ozna?ovane jako paleosom , nebo substrat) sv?tle prou?ky ( leukosom ?i metatekt). Tmave pruhy s relikty mineral? p?vodni horniny tvo?i tzv. melanosom . Jednotlive pruhy byvaji zvrasn?ne . Granitove pruhy vznikaji dil?im natavovanim mate?ske horniny p?i teplotach t?sn? pod bodem tani krystalickych b?idlic nebo rul.

Granitova tavenina, ktera se podili na vzniku migmatitu m??e mit i metamorfni p?vod, pokud vznika na mist? selektivnim tavenim n?kterych slo?ek horniny. Nov? vznikla paskovana textura nemusi byt paralelni s metamorfni foliaci p?vodni horniny. ^[4]

Na vzniku migmatit? se tedy mohou podilet:

• Injekce granitoveho magmatu vnikajici do metamorfit? , ktere nabyvaji paskovaneho vzhledu
• Granitove magma vznikajici na mist? selektivnim tavenim n?kterych slo?ek horniny
• Granitove vrstvi?ky vznikajici metamorfni diferenciaci tj. redistribuci mineral? rekrystalizaci v pevnem stavu
• Granitove vrstvi?ky, ktere vznikaji selektivni metamorfozou (zatla?enim) vrstvi?ek p?vodni horniny

D?leni a ozna?eni migmatit? [ editovat | editovat zdroj ]

P?i vyzkumu migmatit? bylo vytvo?eno vice druh? klasifikaci. Podrobn?j?i ?len?ni se opira o formy a vztahy obou hlavnich slo?ek tj. pevne slo?ky a mobilni faze.

Hlavni typy migmatit? jsou:

1. Arterity ? maji paskovanou texturu, tvo?enou st?idanim sv?tlych poloh neosomu, slo?eneho p?eva?n? z k?emene, ?ivc?, a tmavych poloh paleosomu, ktere odpovidaji p?vodni pararulove hornin?. Sv?tle polohy tvo?i do pararuly injektovana cizoroda granitoidni tavenina pronikajici podle ploch b?idli?natosti. Jejich tlou??ka kolisa v rozmezi od 1  mm do n?kolika decimetr?. Sv?tle a tmave polohy jsou od sebe vyrazn? ohrani?eny ostrymi liniemi. Jsou podobne venit?m , ktere se li?i tim, ?e granitoidni material vznikl parcialnim tavenim p?vodni horniny na mist?.
2. Ptygmatity ? maji sv?tle polohy neosomu detailn? zvrasn?ne. Pro ptygmaticke ?ilky je charakteristicka rychla zm?na tlou??ky. Vznik ptygmatickych ?ilek se vysv?tluje deformaci p?ed jejich ztuhnutim, za plastickeho stavu horniny.
3. Agmatity (take merismiticky migmatit) ? je typ migmatit?, ve kterych injektovana sv?tla slo?ka (leukosom) tmeli brekciove ulomky p?vodni horniny (amfibolitu, biotitickych rul) a vytva?i si? ?il. ^[5]
4. Nebulity (take diatexity) ? p?edstavuji pokro?ilej?i stadium migmatitizace ne? agmatity. V nebulitech tvo?i p?vodni substrat v luekosomu jen velmi malo vyrazne tmav?i ?mouhy, skvrny, tvo?i hranici mezi migmatity a granity anatexickeho p?vodu (S-typ granit? ). ^[4]
5. Stiktolity ? p?edstavuji velmi pokro?ily stupe? migmatitizace, kde graniticka slo?ka vyrazn? p?evlada. Z p?vodni metamorfovanych horniny se vyskytuji u? jen n?ktere mineralni relikty.

Podle textury se rozli?uji take:

• Metatexity nebo stromatoliticke migmatity , ktere maji ostre ohrani?eni sv?tlych a tmavych pas?
• Oftalmiticke migmatity maji okat? a? ?o?kovou texturu.
• Merismiticke migmatity

Vyskyt [ editovat | editovat zdroj ]

Migmatity jsou ?aste v ?titovych oblastech prekambrickeho v?ku. Vyskytuji se ve stat? New York v USA , u m?sta Kristiansand v ji?nim Norsku , vychodn? od Stockholmu ve ?vedsku ?i na vice mistech v jihovychodnim Finsku . ^[1]

Vyu?iti [ editovat | editovat zdroj ]

Migmatity se, podobn? jako ruly, vyu?ivaji jako lomovy kamen a k vyrob? drceneho kameniva. ^[2] V oblastech, kde je mo?ne t??it i v?t?i bloky nepopraskanych hornin je lze vyu?it jako dekora?ni kamen .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Migmatit na slovenske Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu migmatit na Wikimedia Commons