Michal Miloslav Hod?a
Narozeni	22. za?i 1811 Rak?a
Umrti	26. b?ezna 1870 (ve v?ku 58 let) T??in
Povolani	basnik a spisovatel
D?ti	Marina Miloslava Hod?ova
P?ibuzni	Milan Hod?a ( synovec )
multimedialni obsah na  Commons
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Michal Miloslav Hod?a ( 22. za?i 1811 Rak?a ? 26. b?ezna 1870 T??in ) byl slovensky narodni buditel, luteransky fara? , basnik , jazykov?dec a reprezentant slovenskeho narodniho hnuti ve 40. letech 19. stoleti.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Pochazel z rolnicke, mlyna?ske rodiny. Studoval v Rak?i , Mo?ovcich , na gymnaziu v Banske Bystrici (kde ho ovlivnila teze profesora literatury G. Kocha o ?e?tin? jako pramatce slovanskych jazyk?) a Ro??av?, pak v letech 1829?1832 pokra?oval studiem teologie na evangelickem sboru v Pre?ov? . V letech 1832?1834 studoval teologii na evangelickem lyceu v Bratislav? . B?hem studia v Bratislav? za?al pracovat ve Spole?nosti ?e?i a literatury ?eskoslovenske , p?i?em? v letech 1833?1834 byl take zastupcem p?edsedy spole?nosti (mistop?edseda). V letech 1834?1836 p?sobil jako vychovatel v Rak?i a Podre?anech . V letech 1834?1837 pokra?oval ve studiu teologie ve Vidni , kde byl v roce 1837 vysv?cen na kn?ze a a? do roku 1866 p?sobil jako evangelicky fara? v Liptovskem Mikula?i .

V let? roku 1843 se setkal se ?turem a Hurbanem v Hlbokem , kde spolurozhodoval o podob? spisovne sloven?tiny a o vydavani slovenskych novin. Na dal?i sch?zce, svolane do Liptovskeho Mikula?e ve dnech 26. srpna ? 28. srpna 1844, byl zalo?en kulturn?-vzd?lavaci spolek Tatrin ? Hod?a se stal jeho prvnim p?edsedou.

B?hem revoluce v letech 1848?1849 m?l velkou zasluhu na uskute?n?ni sch?ze narodovc? 10. kv?tna ? 12. kv?tna 1848 v Liptovskem Mikula?i, ktera v p?itomnosti ?tura a Hurbana schvalila 14 bod? ?adosti slovenskeho naroda , ktere obsahovaly navrhy na ?e?eni postaveni slovenskeho naroda v ramci Uherska . Po vyhla?eni stanneho prava, ktere bylo p?imou reakci na ?adosti, se jako p?edni osobnost narodniho odboje rozhodl odejit do Prahy, aby se vyhnul policejnimu stihani. Zde se aktivn? u?astnil jednani Slovanskeho sjezdu a zapojil se do letnich p?iprav na ozbrojene slovenske povstani. Stal se ?lenem prvni Slovenske narodni rady. Byl aktivnim u?astnikem slovenskych dobrovolnickych vyprav v letech 1848?1849 (po boku cisa?skych vojsk), a to p?esto?e nesouhlasil se ?turem a Hurbanem, aby se v?ci ?e?ily otev?enym vojenskym konfliktem.

Po pora?ce ma?arskeho povstani se vratil do Liptovskeho Mikula?e a v letech 1849?1850 byl stoli?nym nota?em Liptovske ?upy. Nesouhlasil s podporou ma?arskych kruh?, co? vyustilo do jeho rozhodnuti vzdat se u?adu a pokra?ovat novymi akcemi v narodn? buditelskem programu. To mu v?ak p?ineslo jen nove konflikty. V letech 1863?1867 byl zakladajicim ?lenem a ?lenem vyboru Matice slovenske . V roce 1866 se stal vika?em evangelicke cirkve v Martin? , ale proto?e se u?astnil debat o tzv. patent (cisa?ske na?izeni o uspo?adani cirkevnich pom?r?), byl suspendovan a nucen opustit faru. Od roku 1867 ?il v d?chodu v exilu v T??in?, kde se v?noval pouze literarni ?innosti. Za?atkem roku 1870 onemocn?l a kratce nato i zem?el. Poh?ben byl v T??in?, ale v roce 1922 byly jeho ostatky z T??ina p?evezeny do Liptovskeho Mikula?e.

Podil na reformach sloven?tiny [ editovat | editovat zdroj ]

Zpo?atku pat?il k obhajc?m biblicke ?e?tiny jako spisovneho jazyka, ale od druhe poloviny 30. let ji u? ve sv?tske literatu?e nepou?ival. Potom obhajoval novy spisovny jazyk. Podilel se na kodifikaci st?edosloven?tiny. Jeho nazory na pravopis se li?ily od ?turovych radikalnich reforem (Hod?a cht?l zachovat a, y, dvojhlasky, rozli?eni l a ? na konci zakladniho tvaru minuleho ?asu, psani d, t, n, l p?ed e bez ha?ku), p?esto se pln? postavil za novy spisovny jazyk, ktery branil p?ed stoupenci biblicke ?e?tiny. V roce 1852 byly Hod?ovy p?ipominky akceptovany a Martin Hattala je zahrnul do slovenske mluvnice.

Hod?a v?noval t?i dila slovenskemu jazyce ( Dobruo slovo Slovak?m, soucim na slovo, spis na obranu sloven?iny; Epigenes slovenicus a V?tin o sloven?in? ). Hod?ovy argumenty pro p?ijeti spisovne ?e?tiny byly vice romanticko-mesianisticke a kodifikovani ?e?tiny vnimal jako obnovu praslovan?tiny, matky v?ech slovanskych jazyk?, uvadi Slovensky biograficky slovnik. ^[1]

Tvorba [ editovat | editovat zdroj ]

Sva prvni dila za?al p?edna?et na sch?zkach Spole?nosti ?e?i a literatury ?eskoslovenske je?t? b?hem st?edo?kolskych studii. D?le?ita pro n?j byla p?edna?ka o ?eskoslovenske ?e?i, ktera vy?la v almanachu Plody v roce 1836. Zu?astnil se take p?ipravnych praci na vydani Zp?vniku, do ktereho p?isp?l 43 p?vodnimi pisn?mi.

Filosoficko-teologicke nazory [ editovat | editovat zdroj ]

Podle Rudolfa Dupkaly lze za?adit Hod?i do romanticko-mesianistickeho proudu filozofovani, v n?m? dominovaly vlivy k?es?anske teologie, rysy schellingovsko-baaderovske teozofie, iniciativy polske a ruske romanticke filozofie a my?lenkove postupy Amerlingovy diasofie. V?da , resp. vedeni (v?etn? filozofickeho vedeni) ma podle Hod?i, p?ipomina Dupkala, smysl jen v propojeni na sv?domi a viru. Jen rozumem nelze odhalit ani podstatu ?lov?ka, ani podstatu sv?ta. Podle Hod?i je podstata ?lov?ka i sv?ta p?istupna pouze vi?e, nebo? pravda se nachazi a? za hranicemi rozumu ? v nabo?enske zku?enosti. Hod?u lze za?azovat mezi mesianisty (jeho mesianismus se metodologicky opira o teistickou modifikaci Herderovy vize budoucnosti Slovan? , co? je vliv Kollara a ?afa?ika , a k?es?anskou koncepci d?jin spasy) i proto, ?e v??il v p?edstavu, ?e Slovane maji znovu najit a vratit Krista ?ivota Evropy , odkud ho vypudila jeho slovy ?osv?tanska v?da Sv?toducha“. Podle Hod?i maji Slovane vytvo?it nove soustavy um?ni a v?d na principu Kristovy lasky a pravdy. Jak dale uvadi Dupkala, Hod?a je mesianisticky p?esv?d?en, ?e Slovan?m nale?i v historickem vyvoji lidstva zvla?tni misto a poslani. ^[1]

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

• 1836  ?  Me? krivdy , epicka base?
• 1838  ?  Uvod Sl. B. Kazatele do Cirkwe ewangelicke Wrbicko-Swato-Mikula?ske a Pr?wod te?e Cjrkwe ...
• 1845  ?  ?enk palen?eny (Andra??ik)
• 1845  ?  N?pi Palenku" to ge ?nezabi“. Kaze?, ktoru mau d?a 9. brezna 1845, w N?d?lu smrtnu wo Wrbicko-swato-Mikula?skom Chrame K?. M.M. Hod?a ... , kaze?
• 1847  ?  Dobruo slovo Slovakom, sucim na slovo , spis na obranu sloven?iny
• 1848  ?  Epigenes slovenicus (Potomok slovensky) ( Orol Tatransky )
• 1848  ?  Hlas k narodu slovenskemu , proklamace
• 1848  ?  V?tin o sloven?in?
• 1848  ?  Der Slowak (Slovak) , spis ur?eny neslovanske ve?ejnosti, kterou informuje o po?iadavcich slovenskeho naroda a slovenskem narodnim hnuti
• 1856  ?  Matora , lyricko-epicka base? o 30 kapitolach (zve?ejn?na byla jen ?ast)
• 1859  ?  ?labikar
• 1860  ?  Prva ?itanka pre slovenske evanjelicke a. v. ?koly
• 1862  ?  Slavomiersky , pokus o filozoficko-basnickou esej (zve?ejn?na a? v roce 1907 (Slovenske poh?ady))
• 1862  ?  Dohowor o tom, ?o sa robi w Cirkwi ewanjelickej augspurgskeho wyznania, wedeny w Cirkwi ewanj. a.w. Wrbicko-Swato-Mikula?skej , bro?ura
• 1862  ?  Dohovor druhy o tom, ?o sa robi v Cirkvi Evanjelickej aug?purskeho vyznania ...
• 1863  ?  Protestant proti protestantskym unist?m v cirkvi evanjelicke a.v. v Uh?ich. Sv. 1
• 1866  ?  Unterthanigsten Promemoria uber die Kirchlichen Angelengenhaiten in Ungarn bei den Slowaken der ev. lut. Confesions
• 1911 / 1912  ?  Vieroslavin , cyklicka base? v p?ti ?astech (vy?lo jen 100 slok):
  • Mojslav
  • Rodoslav
  • Vlastislav
  • Miroslav
  • Vekoslav
• Elegie u hrobu Napoleona
• Polonofil
• Noc k?ivdy
• Slav?ni jara
• Leander

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Michal Miloslav Hod?a na slovenske Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Michal Miloslav Hod?a na Wikimedia Commons
• Encyklopedicke heslo Hod?a v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Michal Miloslav Hod?a