Mezinarodni organizace je organizace s mezinarodnim ?lenstvim, nej?ast?ji stat? , ktere trvale vykonava pro sve ?leny ur?ite ukoly prost?ednictvim vlastnich organ?. V ?ir?im slova smyslu mezinarodni organizace sice zahrnuje i mezinarodni nevladni organizace , co? jsou nevladni organizace (NGO), ktere p?sobi v mezinarodnim m??itku (nap?. Mezinarodni Vybor ?erveneho k?i?e , ^{[pozn. 1]} Amnesty International nebo Leka?i bez hranic ), v u??im a ?ast?j?im ^[2] slova smyslu jde ale jen o mezivladni organizace . V tomto pohledu je mezinarodni organizace trvalym spole?enstvim alespo? t?i stat?, ktere bylo zalo?eno mezinarodni smlouvou , ma vlastni organy a neustale usiluje o dosa?eni cile, kv?li n?mu? bylo zalo?eno. Takova organizace ma take mezinarodni subjektivitu , odvozenou od zakladajicich stat?, ktera je ale omezena pouze u?elem dane mezinarodni organizace. ^[2] Tim m??e byt udr?ovani miru, rozvoj hospoda?ske, v?decke, kulturni spoluprace aj.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi nejstar?i mezinarodni organizace pat?ila nap?. spole?enstvi ?eckych m?stskych stat? (nabo?enske amfiktionie a vojenske symmachie ). V modernim slova smyslu vznikaly nejd?ive nepoliticke mezinarodni organizace ( Mezinarodni u?ad pro miry a vahy , Sv?tova po?tovni unie apod.), prvni skute?n? politickou a stalou byla Spole?nost narod? . Spolu s v?t?i propojenosti sv?ta se take zvy?oval jejich po?et, nap?. zatimco v roce 1914 jich existovalo 212, v roce 1939 u? bylo 618 mezinarodnich organizaci. ^[2] Jejich po?et je?t? vice narostl po druhe sv?tove valce , v tu dobu take vznikla dodnes nejvyznamn?j?i mezinarodni organizace, Organizace spojenych narod? (OSN). Dal?imi vyznamnymi jsou nap?. Organizace pro bezpe?nost a spolupraci v Evrop? (OBSE), Rada Evropy (RE) nebo Sv?tova obchodni organizace (WTO).

Struktura a ?innost [ editovat | editovat zdroj ]

V?ichni ?lenove mezinarodni organizace jsou si (alespo? formaln?) rovni. To se projevuje v jejim vrcholnem organu, shroma?d?ni (kongresu, konferenci atd.), kde zasedaji v?ichni ?lenove organizace a ktery rozhoduje o zakladnich otazkach jeji ?innosti. Vykonnym organem ov?em byva rada (vybor apod.) o omezenem po?tu ?len?, ktera operativn? rozhoduje o aktualnich problemech, p?i?em? nejen ?e nejvyznamn?j?i staty zde mivaji stale misto, ale v n?kterych p?ipadech i pravo veta , jako je tomu nap?. u Rady bezpe?nosti OSN . Usneseni, rezoluce ?i deklarace mezinarodni organizace jsou v?t?inou nezavazna, co? vyplyva ze zakladni zasady, ?e mezinarodni organizace nemaji svou ?innosti nahrazovat vlastni aktivity stat?, ale pouze ji dopl?ovat. Jen u nadstatnich integra?nich organizaci, jako je Evropska unie (EU), se kompetence stat? p?ena?i na urove? organizace a jejich rozhodnuti proto zavazna jsou. ^[2]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu mezinarodni organizace na Wikimedia Commons