Metafyzika (z ?eckeho τ? μετ? τ? φ?σικα ta meta ta fysika to, co je za fyzickym) je filosoficka disciplina, ktera zkouma zakladni kategorie, jsoucno a byti v jeho obecnosti, a? po byti nejvy??iho jsoucna ? Boha ( p?irozena teologie ). Metafyzika se nezabyva vlastnostmi r?znych jsoucen ani p?irodnimi zakony, ale otazkami, ktere jdou za metodiku a mo?nosti p?irodnich v?d. Stoji tak v protikladu k empirickym, nap?iklad p?irodnim v?dam , a zkouma to, co tyto v?dy nutn? u? p?edpokladaji. Proto ji Aristoteles nazyval ?prvni filosofii“, Kant se ji sna?il nahradit kritikou poznani a mnozi moderni filosofove ji zcela odmitaji. ^[1]

P?vod slova [ editovat | editovat zdroj ]

Pojem metafyzika pochazi z ozna?eni ?asti Aristotelovych spis?, ktere se nachazeji za spisy o p?irod? (tzv. Fyzikami ) a ktere se zabyvaly duchovnimi a nehmotnymi skute?nostmi. Svitky t?chto spis? byly toti? ve starov?kych knihovnach uchovavany za t?mito Fyzikami . ^[2]

Pozd?ji se metafyzika vyvinula v obecne ozna?eni nauky o nejvy??im Jsoucnu. Metafyzika ale neni zkoumanim Boha, nybr? sou?asti jejiho zkoumani jsoucna je zvla?t? u klasickych filozof? take otazka po Bohu z hlediska jsoucna a byti.

D?leni metafyziky [ editovat | editovat zdroj ]

V klasickem t?id?ni filosoficke systematiky Christiana Wolffa se metafyzika jako takova d?li nasledovn?:

• obecna metafyzika ( metaphysica generalis ) neboli ontologie , ktera se zabyva jsoucnem jako takovym
• specialni metafyzika ( metaphysica specialis ), ktera se zabyva nehmotnymi skute?nostmi:
  • p?irozena teologie se zabyva Bohem coby nejvy??im Jsoucnem,
  • p?irozena psychologie se zabyva du?i ,
  • kosmologie se zabyva sv?tem , jeho p?vodem a u?elem . ^[3]

Kritika metafyziky [ editovat | editovat zdroj ]

Metafyzice byva vy?itano nejasne vymezeni, slo?ita vystavba pojm? a neov??itelnost jejich zav?r?. Zasadni kritiku metafyziky podal Immanuel Kant : podle n?ho toti? p?esahuje mo?nosti lidskeho poznani. Misto toho p?edlo?il v ?Kritice ?isteho rozumu“ svoji vlastni ?prvni filosofii“, toti? kritiku poznani. Mezi kritiky metafyziky pat?i take filosofove Vide?skeho krou?ku a mnoho p?edstavitel? empirismu . Marxismus klade metafyziku do protikladu k dialektice a vytyka ji, ?e jsoucno chape jako nem?nne a nehybne. N?kte?i novodobi myslitele (nap?iklad Rudolf Carnap ) se domnivali, ?e metafyzika je v podstat? nesmyslna, proto?e jeji vypov?di se nedaji ani ov??it ani vyvratit. ^[4]

Marxismus [ editovat | editovat zdroj ]

Marxismus vklada do pojmu "metafyzika" jiny obsah. Metafyzikou rozumi marxismus metodu p?istupu k p?irodnim jev?m, ktera je protikladna dialektice .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Filosoficky slovnik . Olomouc: FIN 1998, str. 265n.
• Ritter ? Grunder, Historisches Worterbuch der Philosophie . Basel 1981nn. Heslo Metaphysik. Sv. 5, sl. 1186-1278
• Ott?v slovnik nau?ny , heslo Metafysika. Sv. 17, str. 179
• MACHULA, Toma?. Metafyzika , video projektu Filosofie za minutu .

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Ontologie
• Filosofie
• Aristoteles
• Immanuel Kant

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu metafyzika na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo metafyzika ve Wikislovniku
• Tema Metafyzika ve Wikicitatech

• (anglicky) Stanford encyclopedia of philosophy , heslo Metaphysics