Merseburg
nebo
Merseburk
(?esky zastarale
Mezibo?
[1]
) je historicke m?sto ve st?ednim N?mecku na ?ece
Sale
se slavnym domem, zamkem a technickou univerzitou. V okoli m?sta byl ve 20. stoleti vyznamny chemicky pr?mysl.
Misto bylo osidleno u? od
mlad?i doby kamenne
a v muzeu jsou nalezy z
hal?tatske
i
?imske
doby. Jako m?sto se poprve p?ipomina koncem 9. stoleti, po roce 919 zde zalo?il
Jind?ich I. Pta?nik
cisa?skou falc, roku
968
bylo zalo?eno
biskupstvi
, kolem roku
1000
benediktinsky
kla?ter
a roku
1015
dom sv. Jana K?titele
, z n?ho? se dodnes zachovala
romanska
krypta
.
Biskup
D?tmar z Merseburku
ve sve kronice, ktera obsahuje i mnoho d?le?itych udaj? o ?eskych d?jinach, popsal d?jiny 10. stoleti. Roku
1219
dostalo m?sto
hradby
, k roku
1289
se poprve p?ipomina m?stska samosprava a od roku
1426
bylo m?sto ?lenem
Hansy
. Kolem roku 1470 byl p?estav?n zamek a roku
1473
zde vznikla prvni
tiskarna
.
Po roce 1561 p?i?la do m?sta
reformace
, biskupstvi i kla?ter byl zru?en a majetek p?ipadl panovnikovi. Po roce 1605 byl op?t p?estav?n zamek a v letech
1656
?
1738
zde sidlil sasko-mersebursky hrab?, co? m?stu velmi prospivalo. Po
Vide?skem kongresu
roku
1815
p?ipadl Merseburg
Prusku
. V roce
1841
byly v biskupske knihovn? objeveny tzv.
Merseburske zlomky
, opis prastarych za?ikadel a sv?dectvi o p?edk?es?anske kultu?e starych
German?
. Roku
1846
se Merseburg p?ipojil na ?eleznici a po roce 1916 za?aly kolem zdej?ich hn?douhelnych dol? vznikat chemicke tovarny (
Buna
,
Leuna
) firmy
BASF
. Za
druhe sv?tove valky
bylo m?sto siln? po?kozeno a dal?i historicke ?asti byly str?eny po roce 1968. Po?et obyvatel dosahl maxima (tem?? 51 tisic) v roce 1961 a od te doby pomalu klesal. Teprve po roce
1989
za?ala d?kladna rekonstrukce pamatek.
- Dom sv. Jana K?titele a sv. Vav?ince
, zalo?eny biskupem D?tmarem roku 1015. Z p?vodni stavby, n?kolikrat p?estavovane, se zachovala krypta a spodni ?asti v??i, po t?icetilete valce do?lo k baroknim dostavbam. V dom? jsou jedny z nejv?t?ich romantickych varhan v N?mecku (s baroknim
prospektem
), rekonstruovane v letech 2003-2006, a bronzova nahrobni deska
Rudolfa ?vabskeho
(†1080).
- Stara radnice
z konce 15. stoleti.
- Zamek
byl p?vodn? zalo?en biskupem Jind?ichem 1245, p?estavba do sou?asne renesan?ni podoby za?ala v roce 1604. Dnes je sidlem okresni spravy.
- Barokni zamecka
zahrada
(20 000 m
2
) na b?ehu Saaly
Cca 10 km severn? le?i statutarni m?sto (
m?stsky okres
)
Halle
.
Velke chemicke zavody severn? (Buna) a ji?n? (Leuna) od m?sta poznamenaly jeho osud ve 20. stoleti. Desitky nalet? strategickych bombarder? m?ly za cil vy?adit vyrobu syntetickeho kau?uku a benzinu, ale zarove? t??ce po?kodily obce Schkopau, Merseburg a
Leuna
. Nasledna ?innost socialistickych podnik? VEB Leuna-Werke (a? 30 000 zam?stnanc?) a VEB Chemische Werke Buna (18 000 zam?stnanc?) zati?ila ?ivotni prost?edi a dala vzniknout rekordn? vysokym haldam.
Jihozapadn? le?ici udoli ?i?ky Geisel bylo u? od 17. stoleti zdrojem hn?deho uhli. Pr?myslova t??ba v povrchovych dolech se za?ala rozvijet od roku 1906 a sveho vrcholu dosahla ve druhe polovin? 20. stoleti, kdy zasahla celkem 33 km
2
krajiny a pohltila 16 sidel. Posledni d?l byl uzav?en v roce 1993 a za?ala rozsahla sanace. Zbytkova prohlube? se prom?nila v um?le jezero
Geiseltalsee
. S plochou 18 km
2
je nejv?t?im um?lym jezerem v N?mecku, ale s ohledem na nestability podlo?i do?lo a? v roce 2012 k turistickemu a rekrea?nimu zp?istupn?ni pouze ji?niho b?ehu. Dal?imi men?imi jezery pobli? jsou
Runstettersee
a
Sudfeldsee (Großkayna)
.
Vychodn? od m?sta jsou rovn?? zaplavene t??ebni jamy,
Raßnitzer See
a
Wallendorfer See
, kde rekultivace a stablizace je?t? probiha.
Merseburg ma p?ime ?elezni?ni spojeni s m?sty
Halle
,
Naumburg
a
Eisenach
a le?i na dalnicich A9 a A38.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Geiseltal
na n?mecke Wikipedii.
| M?sta a obce zemskeho okresu
Sala
|
|
| |  |