Merovejci
byla prvni dynastie vladnouci
Franske ?i?i
od nastoupeni
Chlodvika
roku
481
do nastupu dynastie
Karlovc?
roku
751
. Prvnim historickym ?lenem dynastie byl Chlodvik?v otec a kral
salskych Frank?
Childerich
, syn polomytickeho krale
Merovecha
, od ktereho se odvozuje nazev dynastie.
Chlodvik byl zakladatel Franske ?i?e, kdy? svou moc z p?vodniho panstvi kolem belgickeho
Tournai
vyboji roz?i?il na zna?nou ?ast n?kdej?i
Galie
. Podporu mu ziskalo i
p?ijeti k?es?anstvi
. ?i?i Chlodvik rozd?lil mezi sve syny na kralovstvi
Neustrie
a
Austrasie
na severu a
Akvitanie
a
Burgundsko
na jihu. Poslednim mocnym merovejskym panovnikem byl
Dagobert I.
(† 639), po jeho smrti vlada kral? upadala (tzv.
rois feneants
, ?nicned?lajici kralove“) ve prosp?ch moci jejich ?spravc? palac?“,
majordom?
. Posledni merovejsky kral
Childerich III.
byl sesazen majordomem
Pipinem Kratkym
, zakladatelem dynastie Karlovc?.
Childerich?v prsten s jeho portretem
Chlodvik I.
? ?il v letech
466
a?
511
a je pova?ovan za zakladatele
Franske ?i?e
. Byl synem krale
Childericha I.
a vnukem polomytickeho
Merovecha
. Na rozdil od sveho otce, ktery byl spojencem
?iman?
proti postupu
Vizigot?
, zauto?il s mladymi bojovniky
salskych Frank?
na posledni ?imske panstvi v
Galii
, ktere se po padu
zapado?imske ?i?e
zm?nilo v osobni
kralovstvi Syagria
, syna ?imskeho vojenskeho velitele Aegidia. V roce
486
nebo
487
zvit?zil mlady Chlodvik s vybranymi bojovniky nad
Syagriem
a vyhnal ho. Nedo?lo v?ak k masovemu kmenovemu st?hovani. Diky Chlodvikovi vznikl zaklad noveho typu statu. Asi v roce
498
do?lo k p?ijeti
k?es?anstvi
katolickeho
ritu z rukou
arcibiskupa
reme?skeho
Remigia
. Cirkev ji? d?ive zprost?edkovala s?atek Chlodvika s katolickou princeznou
Chrodechildou
. Chlodvik m?l prvni p?iznive kontakty s
ostrogotskym
kralem
Theodorichem I. Velikym
. Chlodvik take navazal spojenectvi s
vychodo?imskou ?i?i
a obdr?el titul konzula. V roce
507
s
byzantskym
lo?stvem zauto?il na ?i?i Vizigot? a porazil krale
Alaricha II.
v bitv? u
Vouille
. Dobyl
Toulouse
s vizigotskym pokladem a posunul hranici sve ?i?e od
Loiry
do
Akvitanie
, nepoda?ilo se mu v?ak probit se ke
St?edozemnimu mo?i
. V jinych valkach p?ipojil ke sve ?i?i uzemi Frank? na dolnim
Ryn?
a
Alsasku
. Svou ?i?i rozd?lil mezi sve ?ty?i syny:
Theuderich I.
ziskal germansky severovychod (Reme?),
Chlodomer
romansky st?ed (
Orleans
),
Childebert I.
severozapad (
Pa?i?
) a
Chlothar I.
p?eva?n? uzemi salskych Frank? (
Soissons
). ?i?e byla rozd?lena podle
salickeho prava
.
Theuderich I.
? kral od roku
511
, byl nejstar?im synem krale Chlodvika. Narodil se Chlodvikov? milence, stal se kralem v
Metach
. Theuderich I. byl nejschopn?j?i z franskych vladc? sve doby, organizoval zpo?atku franske vyboje. V roce
531
zni?il ?i?i
Durynk?
, porazil kmen
Sas?
, roku
532
val?il s
Goty
. Pod?idil si
Alamany
, uhajil sve uzemi proti spiknuti barbar?. Roz?i?il zajem Franske ?i?e o
Italii
, zahajil nep?atelstvi proti
Justinianovi I.
. Jeho syn a spoluvladce v Metach
Theudebert
(zem?el roku
548
) dobytim
Provence
zajistil ?i?i p?istup k St?edozemnimu mo?i. P?i ta?eni na vychod se zasnoubil v
Panonii
s dcerou krale
Langobard?
.
Chlothar I.
? kral od roku
511
, byl nejmlad?i ze ?ty? ud?lnych kral?, syn? krale Chlodvika. Stal se kralem v Soissons, u?astnil se valek s Burgundy, Alamany a Durynky. Roku
534
dobyl spolu s bratrem Childebertem I. kralovstvi Burgund?, kde obdr?el oblast
Valence
. Chlothar I. osobn? zavra?dil nezletile syny sveho bratra
Chlodomera
. Chlothar I. porazil v roce
555
a?
556
Sasy a Durynky, proto?e necht?li odvad?t tribut do ?i?e. Val?il dale v
Hispanii
. Od roku
558
se stal samovladcem v cele Franske ?i?i. Franska ?i?e byla znovu rozd?lena mezi jeho ?ty?i syny.
Kral Theuderich I. roz?i?il zajmy ?i?e Frank? do
st?edni Evropy
, Italie a op?t se odklonil od Byzance. V dal?ich dvou generacich vlady Merovejc? zesilily domaci boje, ktere byly nakonec podbarveny bojem mezi kralovnami
Brunhildou
a
Fredegundou
. To vedlo k podlomeni autority ?lechty. Zarove? se konsolidovala na uzemi franske ?i?e t?i dil?i kralovstvi:
Austrasie
(
Mety
),
Neustrie
(
Pa?i?
) a
Burgundsko
(
Lyon
). Roku
613
byla obnovena statni jednota za podpory
majordom?
(hlavni minist?i kral? a p?edaci ?lechty).
Mince s portretem Chlothara II. (
584
?
628
), dnes
Britske muzeum
Chlothar II.
? kral od roku
584
, syn
Chilpericha I.
a Fredegundy. S ?ty?m?si?nim Chlotharem II. po zavra?d?ni otce vstoupila
Fredegunda
do
Pa?i?e
, kde ziskala ochranu synova stryce
Guntrama
. Nakonec obdr?el male panstvi kolem
Seiny
v Neustrii. Na tr?n byl povolan proti kralovn?
Brunhild?
?lechtou a majordomy z
Austrasie
. Roku
613
porazil Brunichildu a nechal ji popravit. Na ?i?skem sn?mu v Pa?i?i roku
614
se zavazal zavest u?ad majordoma ve v?ech t?ech hlavnich ?astech franske ?i?e (Austrasie, Neustrie, Burgundsko) a potvrdil zakladni majetkove vysady ?lechty (Edictum Chlotharii ? respektovani pozemkoveho majetku, hrabata musi pochazet z mistni ?lechty). ?aste?neho uznani svych narok? dosahla i cirkev (volba biskup? vedle kralova jmenovani).
Dagobert I.
? narodil se asi roku
608
, zem?el asi roku
638
nebo
639
, syn Chlothara II. Od roku
623
byl dil?im kralem v Austrasii. Ve spojeni s majordomy z rodu
Pipinovc?
, kte?i ho vychovavali, posiloval samostatnost zem? na centralni moci. Po otcov? smrti se Dagobert I. stal roku
629
vrchnim vladcem franske ?i?e, p?esidlil do romanske Neustrie a zbavil austrasijske majordomy (p?edky Karlovc?) moci a u?ad?. Dagobert I. usp??n? bojoval na zapad? s Bretonci a
Basky
. Roku
632
ovladl uzemi zem?eleho bratra
Chariberta II
. (
Toulouse
, Septimanie). Dagobert I. roku
631
uspo?adal vale?nou vypravu Frank?,
Bavor?
a Langobard? proti
Samov? ?i?i
, ale jeho vojsko bylo pora?eno po neusp??nem
oblehani Wogastisburku
. Dagobert I. byl pora?en take v Durynsku a Sasku. P?istoupil na nove d?leni ?i?e mezi nezletile syny, tim podlomil autoritu dynastie Merovejc?. Dagobert I. se stal zakladatelem
kla?tera
v
Saint-Denis
.
Childerich III.
? posledni panovnik z dynastie Merovejc?, vladl v letech
743
a?
751
. Po n?m za?ina v roce
751
vladnout
Pipin III.
z rodu
Pipinovc?
, zakladatel rodu
Karlovc?
.