한국   대만   중국   일본 
Merkite ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Merkite

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
ikona
Tento ?lanek pot?ebuje d?kladnou jazykovou korekturu.
M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vhodn? vylep?ite . Inspiraci k vylep?eni m??ete hledat v radach na strance Pravopisne rady , p?ipadn? na diskusni strance ?lanku.
ikona
Tento ?lanek nebo jeho ?ast pot?ebuje stylisticke (slohove) upravy.
M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vhodn? vylep?ite . Inspiraci m??ete hledat v radach na strankach Encyklopedicky styl a Vzhled a styl .
Merkiti a jejich sousedi kolem roku 1180

Merkite ( mongolsky Мэргид ) byl mongolsky (nebo snad turkicky ?i samodijsky ) kmen dolo?eny od konce 11. stoleti . Za?atkem 13. stoleti byli Merkite nasiln? za?len?ni do mongolske ?i?e . [1] ?ili v Zabajkalsku , na uzemi sou?asneho Burjatska .

Etnicka p?islu?nost [ editovat | editovat zdroj ]

Nehled? na to, ?e v?t?ina historik? se p?idr?uje tradi?ni verze o mongolskem p?vodu Merkit?, pochazejici od Ra?id ad-Dina [2] , existuji i jine nazory.

K samodijske hypoteze o p?vodu Merkit? se p?iklonil Lev Gumiljov , ktery je za?adil k vychodni skupin? jihosamodijskych kmen?. [3] [4] Vice argumenty hypotezu podlo?il V. A. Tugolukov, v?nujici pozornost informaci o sobech ?naroda bekri“ u Marca Pola a take p?itomnosti etnonym podobnych Merkit?m u zabajkalskych Tunguz? . [5]

Turecka hypoteza se roz?i?ila v zapadni historiografii [6] [7] Rusky historik A. V. Tivan?nko argumentuje ve prosp?ch teto hypotezy p?edev?im p?itomnosti tureckych toponym v mistech p?edpokladaneho merkitskeho osidleni. [8]

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Merkite ( ?insky Mej-li-?i ) jako samostatne etnikum za?ali figurovat v historickych zapisech od konce 11. stoleti. Podle ?inskych ?D?jin Kitan?“ [9] roku 1093 kitansky vojev?dce Wo-tche-la zauto?il na Merkity a porazil je.

D?lili se na t?i v?tve: Uvas (Choas), Chat a Uduit. Posledni byli nejpo?etn?j?i a rozd?lovali se na Ujkury, Mudany, Tudakliny a D?ijuny.

Podle Tajne kroniky Mongol? byla Hoelun , matka Temud?ina (znam?j?iho jako ?ingischan ), p?vodn? zasnoubena Merkitu ?iledovi, ale unesl ji Temud?in?v otec Jesugej-bagatur . O generaci pozd?ji t?iset?lenny oddil Merkit? provedl najezd na rodinu vdovy Hoelun a neusp??n? se pokusil zabit Temud?ina. Uto?nici aspo? zajali Temud?inovu ?enu Borte. Temud?in k osvobozeni man?elky zmobilizoval krom? vlastnich nasledovnik? spojenecke Kerejty v ?ele s Wang-chanem a D?ad?iraty v ?ele s D?amuchou . Merkite, neo?ekavajice jakoukoliv nep?atelskou akci, byli rozbiti a Borte osvobozena. [10] Mongolsko?merkitske nep?atelstvi p?etrvavalo i v dal?ich letech.

P?i prohla?eni Temud?ina ?ingischanem roku 1206 u? Merkite patrn? nep?edstavovali samostatnou silu. P?e?iv?i splynuli s Mongoly, nebo odko?ovali na zapad, kde se smisili s Kyp?aky . [11] V letech 1215?1218 D?ebe a Subetej porazili vzdorujici Merkity vedene syny jejich byvaleho chana Tochta-bekiho. Jejich zbytky p?ijali Kyp?akove, ?im? na sebe p?ivolali mongolske nep?atelstvi a valku.

N?kte?i Merkite zaujali p?edni postaveni v Mongolske ?i?i. Merkitky Chulan , Toregene a Ogul-kajmi? byly ?eny ?ingischana, Ogedeje a Gujuka . Merkite Bajan , Mad?artaj a Togto stali v ?ele vlady ?i?e Juan . Jejich potomci tvo?ili po vyhnani dynastie Juan z ?iny jeden z mongolskych klan?.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ WEATHERFORD, Jack. Genghis Khan and the making of the modern world . [s.l.]: Three Rivers Press, 2004. Dostupne online . ISBN   978-0-609-61062-6 , ISBN   0-609-61062-7 . (anglicky)  
  2. ↑ Ra?id ad-Din. Sbornik letopisej [Сборник летописей] . Svazek 1. Moskva, Leningrad: Izdat?lstvo Akademii Nauk, 1952. S. 93. (rusky)  
  3. ↑ GUMILJOV, L. N. Su?ba merkitov [Судьба меркитов]. In: Finno-ugorskije narody i Vostok [Финно-угорские народы и Восток] . Tartu: [s.n.], 1975. (rusky)
  4. ↑ GUMILJOV, Lev Nikolajevi?. Mongoly i merkity v XII. v. [Монголы и меркиты в XII в.]. In: [s.l.]: U?enyje zapisky Tartuskogo gos. un-ta ? N 416: Studia orlentalla et Antiqua, 1977. Dostupne online . S. 74?116. (rusky)
  5. ↑ TUGOLUKOV, V. A. Korennyje tungusy (Etni?eskaja istorija i etnogenez) [Коренные тунгусы (Этническая история и этногенез)]. In: Etnogenez i etni?eskaja istorija narodov Severa [Этногенез и этническая история народов Севера] . Moskva: [s.n.], 1975. S. 104?105. (rusky)
  6. ↑ SOUCEK, Svat. A History of Inner Asia . [s.l.]: Cambridge University Press, 2000. Dostupne online . ISBN   978-0521657044 . S. 104. (anglicky)  
  7. ↑ ATWOOD, Christopher P. Encyclopedia of Mongolia and the Mongol Empire . [s.l.]: Facts on File, 2004. Dostupne online . ISBN   9780816046713 . (anglicky)  
  8. ↑ TIVAN?NKO, A. V. Гибель племени меркитов [Gibel plemeni merkitov] . Ulan-Ude: [s.n.], 1992. S. 56?58. (rusky)  
  9. ↑ ?史 [Liao-?'] . Peking: [s.n.], 1987. (?insky)  
  10. ↑ Tajna kronika Mongol? . [s.l.]: [s.n.] S. §254.  
  11. ↑ SULTANOV, T. I. Opyt analiza tradicionnych spiskov ?92 plemen ilatija“ [Опыт анализа традиционных списков ≪92 племён илатийа≫]. In: Srednaja Asija v drevnosti i sredn?v?kovje [Средняя Азия в древности и средневековье] . Moskva: [s.n.], 1977. S. 166?167. (rusky)

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Меркиты na ruske Wikipedii.

Turko-mongolske narody
Kurziva se znakem † ukazuji vym?ele skupiny
Turko-mongolove
Ava?i (te? Turkoava?i ?i Evroasij?ti Ava?i) † ? Hunove † ? Kerejte ? Merkite † ? Najmani ? 30 Oguzove-Tata?i † ? Sienpiove † ? Siungnuove (te? Pei-ti ) † ? Tabga?ove † ? ?uan?uane †
Zanikle statni utvary spravovane Turko-mongoly
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Merkite&oldid=20332136 “