Rebe
Menachem Mendel Schneerson
(
18. dubna
1902
,
Mykolajiv
,
Ukrajina
?
12. ?ervna
1994
,
Brooklyn
New York
,
USA
),
akronymem
Rama?, znamy jako
Lubavi?sky rebe
?i mezi chasidy jen jako
Rebe
, byl vyznamny chasidsky
rabin
, ktery byl sedmym a poslednim rebem (duchovnim v?dcem)
chasidskeho
hnuti
Chabad Lubavi?
, ktere vedl po dobu ?ty?iceti let.
V roce
1950
se po smrti sveho tchana rabiho
Josefa Jicchaka Schneersohna
stal v?dcem lubavi?skych chasid?. Hnuti, ktere vedl a? do sve smrti v roce 1994, za jeho vedeni rozvinulo sve aktivity po celem sv?t? a zalo?ilo celou ?adu instituci (k roku 2006 v 70 zemich), ktere ?i?ily mezi ?idovsky lid
ortodoxni judaismus
.
Otec Menachema, rabi Levi Jicchak, byl znamym u?encem a jeho matka Chana Schneerson pochazela z presti?ni rabinske rodiny. Rebe m?l dva mlad?i bratry, Dovbera a Jisroele Arje Leiba. Kdy? bylo Menachemu Mendelovi p?t let, cela rodina se p?est?hovala do Jekat?rinoslavi, nyni
Dn?propetrovska
, kde byl jeho otec jmenovan vrchnim rabinem.
Od raneho d?tstvi se Menachem Mendel zajimal o studium
Tory
. Vystoupil ze ?koly a jeho vyuku vedli dal soukromi u?itele. V dob?, kdy dosahl v?ku
bar micva
(13 let), byl ji? pova?ovan za znaleho u?eni Tory, do jeho? spletitosti se pln? vlo?il i b?hem dospivani. V roce
1923
se setkal s rabinem Josefem Jicchakem Schneersohnem, tehdej?im lubavi?skym Rebem. Po p?ti letech se Menachem Mendel o?enil s Rebeho dcerou Chajou Mu?kou (1901-1988).
Po kratke dob? se rodina p?est?hovala do
Berlina
, kde rabi Menachem Mendel ji? d?ive za?al studovat na univerzit?
matematiku
. V dob? nastupu
nacismu
v roce
1933
mlady rabi a jeho ?ena opustili Berlin a p?est?hovali se do
Pa?i?e
, kde pokra?oval ve studiich na
Sorbonn?
. Mlady rabin se nicmen? zabyval p?edev?im studiem
nabo?enstvi
a jeho tchan jej pov??oval r?znymi zale?itostmi, v?etn? p?ipravy vydavani lubavi?skych spis?. Stal se te? sekreta?em sveho tchana a nav?t?voval jeho jmenem r?zne ?idovske p?edstavitele v Evrop?.
Kdy? nacisticka vojska obsadila Pa?i?, mlady par byl nucen opustit m?sto. 23. ?ervna
1941
se man?ele vylodili v
New Yorku
, kde rabi Josef Jicchak Schneersohn jmenoval sveho zet? do vedeni lubavi?ske vzd?lavaci sekce a zarove? mu sv??il i pe?i o socialni slu?by a vydavatelstvi.
V roce 1950 rabi Josef Jicchak zem?el. A?koliv rabi Menachem Mendel byl jeho p?imym nastupcem, nejprve odmital stat ve vedeni hnuti. O rok pozd?ji formaln? p?ijal titul Rebe. Nasledujicich ?ty?icet ?ty?i let Rebeho vedeni znamenalo r?st Lubavi?e z maleho hnuti, tem?? zni?eneho
holocaustem
, v celosv?tove spole?enstvi. Rebe, rozpoznav jedine?ne pot?eby soudobe generace a p?edvidaje ot?esy ve spole?nosti v nadchazejicich letech, za?al zakladat vzd?lavaci centra, k jejich? programu pat?i socialni slu?by a poskytovani humanitarni pomoci v?em lidem, bez ohledu na nabo?enske vyznani a spole?ensky p?vod. Rebe z?idil sbor lubavi?skych vyslanc? (
?luchim
), kte?i jsou vysilani do celeho sv?ta, aby vybudovali centra Chabadu Lubavi? a slou?ili tak duchovnim a hmotnym pot?ebam mistnich komunit. Dnes je ve t?iceti p?ti zemich a na ?esti kontinentech sv?ta vice ne? 1400 t?chto center.
Integraci sveho nabo?enskeho a sv?tskeho vzd?lani se schopnosti hlubokeho soucit?ni a vhledu se Rebe stal v?dcem, k n?mu? se obraceli o radu i jini v?dci - ti, kte?i m?li p?edni postaveni v politice, obchodu a nabo?enskych organizacich. Od roku 1986 se Rebe ka?dou ned?li setkaval s tisicovkami nav?t?vnik?, kterym rozdaval jednodolarove bankovky jako symbol podpory charitativni ?innosti. Mnoho lidi si tyto bankovky schovalo jako p?ipominku a sv?dectvi setkani s Rebem.
V roce
1992
, ve svych devadesati letech, utrp?l Rebe
mozkovou mrtvici
. Zem?el o dva roky pozd?ji, 12. ?ervna
1994
. Kratce po jeho smrti navrhli ?lenove
Kongresu Spojenych stat? americkych
Charles Schumer
, John Lewis,
Newt Gingrich
a Jerry Lewis, aby byl Rebe vyznamenan in memoriam zlatou medaili Kongresu. Navrh pro?el jednomysln? ob?ma komorami a Rebe obdr?el ocen?ni za ?vyjime?ne a trvale p?isp?ni k pokroku ve vzd?lavani, moralce a dobro?innosti“.