P?edstava megatsunami
Megatsunami
je naprosto zni?ujici vlna, ktera se od ?klasicke“
tsunami
li?i svou vy?kou, velikosti zasa?eneho uzemi a do ur?ite miry i zp?sobem vzniku. Z geologickych stop plyne, ?e jejich vyskyt je vzacny, ale vzhledem ke sve sile jsou zna?n? devastujici, a? zpravidla zasahuji jen omezene uzemi.
Viditelna vzduchova bublina, je? spole?n? se sesuvem "tla?i" vodni masu.
V?t?ina tsunami je zp?sobena
tektonickou ?innosti
pod hladinou mo?i ?i jezer a jeho vznik se soust?edi podel hranic
litosferickych desek
. V jejich blizkosti se vyskytuje te? v?t?ina sopek na
Zemi
, je? mohou byt takte? jednou z p?i?in. V 90% p?ipad? vznika prav? v d?sledku podmo?skeho zem?t?eseni, kdy dojde k vertikalnimu pohybu mo?skeho dna a tim se energie p?eda vodnimu sloupci. Takove vlny maji na ?irem mo?i malou vy?ku (v desitkach cm) a vlnova delka se pohybuje ?adov? ve stovkach kilometr?. Kdy? v?ak proniknou do m?lkych vod, za?ne jejich vy?ka se sni?ujicim se vodnim sloupcem dramaticky r?st. P?i uderu na pevninu dosahuji od n?kolika metr? po desitky metr?. P?i extremn? silnych zem?t?eseni nebo vhodne morfologii mo?skeho dna a pob?e?i i p?es 30 metr?.
Oproti tomu megatsunami neni vy?kou nijak limitovano. M??e vzniknou prakticky v?ude, kde je jakakoliv rozsahlej?i vodni plocha (ocean, mo?e, jezero, vodni nadr?). Spou?t??i jsou masivni
sesuvy
horniny ?i
ledovce
(mohou byt zp?sobeny p?edchazejicim
zem?t?esenim
) a ve vzacnych p?ipadech take
dopad
planetky
?i
komety
.
Charakteristickym znakem jsou extremn? vysoke po?ate?ni vlny, ztracejici s rostouci vzdalenosti od mista vzniku svoji vy?ku. Ta ze za?atku ?ini stovky, n?kdy i vice ne? tisic metr?, co? je d?sledkem okam?iteho p?enosu energie do vodni masy. V?dci v roce
1999
simulovali sesuv v malem m??itku. Ukazalo se, ?e vodu do nasledne vlny nevytla?ilo jen samotne zava?i, ale do zna?ne miry i vzduchova bublina, vytvo?ena nad zava?im.
[1]
[2]
Tim by se vysv?tlila udalost z roku
1958
, kdy sesuv ve fjordu
Lituya Bay
mohl dostate?n? akcelerovat, aby se nad nim takova vzduchova bublina utvo?ila a tim mohlo dojit k p?esunu mno?stvi vody, p?esahujici objem samotneho sesuvu.
Vy?ky vln v d?sledku sesuvu podmo?skeho svahu
Storegga
.
- Asteroid
spojeny s
vyhynutim dinosaur?
p?ed 66 miliony let, ktery vytvo?il 180 km ?iroky
Chicxulubsky krater
na
mexickem
poloostrov?
Yucatan
, dopadl do tehdej?iho m?lkeho mo?e. Sra?kou vyvolana megatsunami vysoka asi 100 metr? zdevastovala ji? u? tak zni?enou pevninu
Severni Ameriky
,
Latinske Ameriky
,
Karibiku
a dostala se a? do
Atlantskeho oceanu
. V?dci spo?itali, ?e kdyby se impakt uskute?nil do hlubokeho oceanu, po?ate?ni vlna bezprost?edn? v mist? narazu by dosahovala 4,6 kilometr?; jina simulaci dosp?la k vy?ce 1,5 km.
- P?ed 35,5 miliony let dopadlo asi 2 kilometrove t?leso do
zatoky Chesapeake
ve
Virginii
v
USA
.
- Dopad planetky Eltanin
do hlubokych vod jihovychodniho
Pacifiku
p?ed 2,51 miliony let zp?sobil megatsunami, je? smetla pob?e?i
Ji?ni Ameriky
a
Antarktidy
. Odhady mo?ne velikosti impaktoru se li?i, mluvi se o planetce s rozm?ry 1 a? 5 kilometr?.(
Simulace
)
- Severni ?ast ostrova
Molokai
, nale?ici k
Havajskym ostrov?
vulkanickeho p?vodu, je lemovana mohutnymi utesy vysokymi a? 900 metr?. Vznikly mohutnym kolapsem p?ed 1,4 miliony let. Sesuv byl tak rychly, ?e se na mo?skem dn? zastavil a? 190 kilometr? od ostrova. Pohroma vyslala do pohybu 600 metrovou vodni st?nu a zasahla nap?iklad
Kalifornii
?i
Mexiko
.
- Stopy megatsunami lze nalezt i mimo oceany a mo?e. Modelovani zalo?ene na pr?zkumu dna zna?n? hlubokeho jezera
Tahoe
, nachazejiciho se mezi americkou
Nevadou
a
Kalifornii
, prokazalo vznik tsunami b?hem n?kterych zem?t?esenich v minulosti. Vy?ka t?chto vln byla 3 a? 10 metr? a k prot?j?imu b?ehu jezera doputovaly ?adov? v n?kolika minutach. Mnohem hor?i nasledky napachaly podvodni sesuvy, kdy jeden takovy, p?ed 50 000 lety, generoval tem?? sto metrovou vlnu. (
Animace
)
- V
Severnim mo?i
nedaleko
Norska
vyvolal kolaps podmo?skeho svahu
Storegga
, p?ed 8 100 roky, dvacetimetrove vlny. Tato udalost by mohla mit vliv na zmizeni tehdej?iho nizko polo?eneho ostrova
Doggerland
v Severnim mo?i, jen? je v sou?asnosti pod jeho hladinou.
- P?ed 8 000 lety se na vychodnim svahu
Etny
odehral ob?i sesuv do vod
St?edozemniho mo?e
. Ob?i vlnobiti zdevastovalo vychodni ?ast jeho pob?e?i. V
Kalabrii
dosahovalo snad a? 40 metr?.
Sesuv
lavoveho domu
vulkanu
Unzen
do mistni zatoky vyvolal vlnu vysokou 100 m. Zahubila 15 tisic lidi.(
Simulace
)
26. srpna
1883
, tak?ka po dvou staleti absolutni ne?innosti, nastala hlavni erupce ostrovni sopky
Krakatoa
v
Indonesii
. Druhy den kulminovala serii ?ty? gigantickych vybuch?, z nich? t?eti si vyslou?il titul nejhlasit?j?iho zaznamenaneho zvuku, sly?itelneho dokonce ve vzdalenosti 4 800 km. P?i ka?dem z nich
sopka
tvo?ila mohutne
pyroklasticke proudy
. Ty p?i pr?nicich do vod
Sundskeho pr?livu
generovaly mohutne tsunami. B?hem uder? na 40 km vzdalene pob?e?i
zapadni Javy
a
ji?ni Sumatry
m??ily a? 46 m a vy?adaly si ?ivot vice ne? 30 tisic osob.
V
Norsku
se
7. dubna
1934
z hory Langhamaren uvolnilo 3 miliony m³ hornin. Udalost dala ve
fjordu
Tafjorden do pohybu t?i tsunami. Posledni a nejv?t?i z nich dosahovalo vy?ky 63,5 m. To v obci Tafjord m??ilo 17 m, proniklo 300 m do vnitrozemi a zabilo 23 lidi. Na Fjøru ude?ila 13 m vlna, zni?ila budovy, odplavila ve?kerou p?du zabila 17 osob. ?kody tsunami pachalo i 50 km daleko a detekovatelne bylo ve vzdalenosti 100 km.
13. za?i
1936
zkolaboval svah hory Ramnefjellet o objemu 1 milion m³ do jezera Lovatnet. Vytvo?ily se tak t?i megatsunami, p?i?em? vy?ka te nejvy??i ?inila 74 m. Upln? zlikvidovaly 16 farem, 100 dom?, mosty, elektrarnu, dilnu, pilu, n?kolik mlyn?, restauraci, ?kolni budovu a v?echna plavidla na jeze?e. Na ?ece Loelva, je? z Lovatnetu odteka v jeho severniho cipu, zp?sobily ni?ive zaplavy. Celkem zem?elo 74 osob a dal?ich 11 se t??ce zranilo.
Geologove
poprve spekulovali o megatsunami v roce
1953
, kdy? v neobydlenem
alja?skem
fjordu
Lituya Bay
, objevili znamky neobvykle velkych vln. O p?t let pozd?ji,
9. ?ervence
1958
, dochazi v regionu k silnemu zem?t?eseni s magnitudem 7,8 M
w
. Na konci fjordu ve tvaru ?T“, pobli? ?ela Lituyskeho ledovce, se b?hem ot?es? dalo do pohybu vice ne? 30 milion? kubickych metr? hornin a dopadlo z vy?ky n?kolik set metr? do jeho vod. Vzniklo n?kolik set metr? vysoke megatsunami. Masa vody diky sve hybnosti vystoupala po prot?j?im svahu a? do vy?ky 524 m. Jedna se o nejvy??i zaznamenanou vlnu v historii. S rostouci vzdalenosti od mista vzniku za?ala jeji vy?ka prudce klesat. V?t?inu pob?e?i 14,5 km dlouhe a 3,2 km ?iroke Lituyi zasahlo tsunami men?i ne? 70 metr?, p?i?em? u jejiho usti do
Ticheho oceanu
m??ila zhruba 9 m. Navzdory odlehlosti oblasti bylo zabito celkem 5 lidi. Jedine?nou udalost bez zran?ni p?e?il jeden ryba? se svym sedmiletym synem, kdy? jejich plavidlo vlna zvedla desitky metr? do vzduchu a pote se sneslo zp?t na hladinu. Pr?chod ob?i vlny zbavil pob?e?i zatoky ve?kere vegetace, p?i?em? rozhrani star?ich a mladych strom? je viditelne i dodnes.(
[1]
Simulace)
V?dce po n?kolik nasledujicich dekad matl objem p?emist?ne vody, jen? p?evy?oval objem samotneho sesuvu. Pozd?j?i modelovani a po?ita?ove simulace ukazaly, ?e sesuv s sebou nesl kapsu vzduchu, nedovolujic se vod? vratit zp?t. Vzajemne spolup?sobeni pak vytla?ilo vysledny objem vody.
[3]
[4]
Zni?ene Longarone.
V let?
1960
, ji? n?kolik m?sic? po napln?ni p?ehrady
Vajont
, v te dob? nejvy??i v
Evrop?
, se objevovaly prvni drobne sesuvy p?dy a pohyby zem?. 4. listopadu (p?i vy?ce hladiny 190 m z planovanych 262 m) do p?ehrady pronikl sesuv o objemu 800 tisic m³. Dal?i sesuvy rozd?lily horu Monte Toc na dv? ?asti. V ?ervenci
1962
in?eny?i informovali o modelovych experimentech, podle nich? by potencialni udalost vyvolala vlnu vysokou 20 m. Pokud by hladina byla vice ne? 25 m pod maximalni urovni, nep?etekla by p?es korunu hraze. Na to v?ak pozd?ji nebyl bran z?etel, proto?e in?eny?i si mysleli, ?e mohou kontrolovat rychlost sesuvu pomoci ?izeneho kolisani vy?ky hladiny. B?hem leta
1963
, kdy p?ehrada Vajont byla tem?? zcela plna, znepokojene obyvatelstvo nep?etr?it? hlasilo sesuvy, ot?esy a pohyby zem?. Za jeden den se hora Monte Toc posunula tak?ka o 1 metr.
9. ?ijna
1963
v 22:39 mistniho ?asu se ji?ni ubo?i Monte Toc v delce 2 km sesunulo rychlosti 110 km/h. Objem uvoln?ne hmoty se odhaduje na 260 milion? m³, co? je vic ne? objem samotneho p?ehradniho jezera. Vzniklo megatsunami vysoke 260 m, ktere se vydalo, jak proti proudu, tak sm?rem po proudu. Zhruba 50 milion? kubik? vody se p?elilo p?es hraz p?ehrady Vajont. Pod ni p?i dopadu vyhloubilo krater ?iroky 80 m a hluboky 60 m. Masa vody tem?? upln? zni?ila nic netu?ici m?sto
Longarone
. Povod?ova vlna rovn?? zasahla i sousedni m?sta jako Pirago, Rivalta, Villanova a Fae. Zem?elo kolem 2 000 osob.
Pohled z b?ehu Spiritu na
sopku
St. Helens
.
Na ja?e roku 1980 se
americka
sopka
Mount St. Helens
, nachazejici se ve stat?
Washington
, probudila po 132 let dlouhem obdobi spanku. Jen?e stoupajici
magma
se v utrobach hory odklonilo a za?alo se hromadit pod severnim svahem. Ten se vyboulil sm?rem ven a? o 150 m.
18. kv?tna
1980 (v 08:32
mistniho ?asu
) se cely
sesunul
. Ihned na to, na tomte? mist?, magma prora?i na povrch v podob? silne, lateraln? (bo?n?) sm??ovane
erupce
. Vznika masivni
pyroklasticky proud
o teplot? 360 °C, ktery brzy zrychli a na kratko dosahne dokonce i
rychlosti zvuku
.
Na severnim upati, jen n?kolik kilometr? od krateru, se rozkladalo jezero
Spirit
. To se nachazelo p?imo v draze, jak sesuvu, tak pyroklastickeho proudu. Kdy? k n?mu dorazily, vzniklo megatsunami vysoke 180?260 m. Masa vody pak p?i narazu na prot?j?i severni b?ehy vystoupala po horskych svazich a smetla tam?j?i vrostly les. Jakmile se vracela zp?t, stahla s sebou kmeny strom? do jezera. Ty dodnes plavou na jeho hladin? a zabiraji zhruba 40% jeho rozlohy.
Depozita sesuvu a vulkanickeho materialu sni?ila objem Spiritu o p?ibli?n? 56 milion? m³. Stejny material zablokoval jeho p?irozeny odvod vody. Nadmo?ska vy?ka hladiny se zanesenim zvedla o 60?63 m. Plocha jezera ze zv?t?ila z 5,26 km² na 8,9 km², kde?to maximalni hloubka se z p?vodnich 58 m sni?ila na 34 m. Bezprost?edn? po sesuvu a pyroklastickem proudu nastala u sopky
pliniovska erupce
s indexem
VEI 5
. Zem?elo 57 osob, v?etn? znameho mistniho usedlika Harryho R. Trumana odmitajiciho evakuaci, ktery ?il na jihozapadnim b?ehu jezera.
17. ?ijna
ve 20:19 mistniho ?asu se ve
fjordu
Taan (rameni Icy Bay) na Alja?ce zhroutilo ubo?i hory. Do fjordu proniklo 50 milion? m³ hornin a vyvolala se zhruba 100 metrova vlna, ktera p?i narazu na prot?j?i b?eh je?t? vystoupala do vy?ky 193 m. B?hem nasledujicich 12 minut postupovala ledovcovym udolim rychlosti a? 97 km/h a byla detekovana je?t? ve vzdalenosti 140 km. K udalosti do?lo v neobydlene oblasti, nem?la ?adneho o?iteho sv?dka a v?dci se o ni dozv?d?li a? o n?kolik hodin pozd?ji, diky dat?m ze seismografu.
Ve?er,
17. ?ervna
2017
, zp?sobil sesuv p?dy z vy?ky asi 1 km do
zapadogronskeho
fjordu
Karrat
vlnu, ktera dosahla vy?ky p?ibli?n? 90 m (
71°38′38″ s. ?.
,
52°19′43″ z. d.
). Na prot?j?im pob?e?i vynesla vodu a? do vy?ky 50 m a poni?ila vesnici
Nuugaatsiaq
vzdalenou asi 30 km. Tam zni?ila jedenact dom? a pravd?podobn? zabila ?ty?i lidi.
[5]
[6]
Ve vesnici vznikly i zab?ry teto katastrofy.
[7]
[8]
.
Dnes ji? zanikly sope?ny ku?el.
Tsunami v Sundskem pr?livu 2018
. Sope?ny ku?el sopky
Krakatoa
(vysoky 338 m) se formoval ji? od 60. let
20. stoleti
. V roce 2018 v?ak za?al byt nestabilni, nebo? se rozkladal v bezprost?edni blizkosti 250 m hluboke podmo?ske
kaldery
, zanechanou
slavnou sope?nou erupci z roku 1883
. Ve 21:03, dne
22. prosince
, do?lo k jeho kolapsu. Objem p?esunute hmoty se odhaduje na 190 milion? m³. V prvnich okam?icich m?lo megatsunami vy?ku 100?150 m. Ta v?ak s rostouci vzdalenosti rychle klesala a p?ilehle neobydlene vulkanicke souostrovi (ostrovy Rakata, Lang a Sertung) zasahla p?i vy?ce 80 m. Vlna se nasledn? ?i?ila
Sundskym pr?livem
a? ke 40 km vzdalenemu pob?e?i zapadni
Javy
a ji?ni
Sumatry
, kam dorazila zcela bez varovani asi p?l hodiny po sesuvu. Zde dosahovala vy?ky 2 a? 5 m. Zem?elo 426 osob a 14 059 jich bylo zran?no. Vlna po?kodila 2 752 dom? a 510 lodi.
Po erupci a zem?t?eseni z roku
1949
se toti? v ji?ni ?asti ostrova otev?ela trhlina dlouha 2,5 km, d?lici
La Palmu
na dv? poloviny. Vysledkem bylo ?aste?ne sklouznuti teto poloviny o 2 metry ni?e a 1 metr na zapad, sm?rem k
Atlantskemu oceanu
. Geologove Dr. Simon Day a Dr. Steven Neal Ward vydali v rocich
1999
,
2001
a
2005
studie, pojednavajici o mo?nem masivnim
sesuvu
zapadni ?asti ji?niho cipu ostrova (v mist? Cumbre Vieja). Delku nestabilni ?asti vulkanu ur?ili na 15 km. V p?ipad? kolapsu by masa hmoty (odhadovany objem 150?500 km³ ? tj. 1,5 bilionu tun hornin) nabrala rychlost a? 360 km/h a v jednom kuse sjela do
Atlantskeho oceanu
. Vzniklo by megatsunami s po?ate?ni vy?kou a? 1 km, nicmen? ta by ihned za?ala rychle klesat. Okolni
kanarske ostrovy
by zasahly 400?600 m vysoke vlny zhruba za 10 minut. Nasledn? by se ?i?ily oceanem na v?echny strany. Do hodiny by dorazily k pob?e?i
Afriky
(50?100 m). Za 3?6 hodin k pob?e?i
Ji?ni Ameriky
(15?20 m),
Newfoundlandu
(10 m),
?pan?lska
a
Anglie
(5?7 m). Po 8?9 hodinach by na
vychodnim pob?e?i
USA
ude?ily vlny s vy?kou 20?25 m.
V sou?asne dob? je tato hypoteza v?ak zpochyb?ovana v?deckou komunitou. B?hem dvaceti let po?ita?ove modelovani tsunami zna?n? pokro?ilo. K p?esn?j?im simulacim p?isp?ly take lep?i znalosti o
batymetrii
oceanu, topografii ostrov? a pob?e?i ?i p?enosu energie mezi
sesuvem
a vodou. A?koliv po?ate?ni vy?ka sesuvem generovaneho
tsunami
m??e byt obrovska, s rostouci vzdalenosti velmi rychle klesa. Day a Ward pozd?ji p?ipustili, ?e jejich p?vodni modelace byla zalo?ena na nejhor?im mo?nem scena?i. I kdyby k n?mu skute?n? do?lo, k
pob?e?i USA
by dorazily vlny vysoke maximaln? 2 m. Nicmen? mapovani oceanskeho dna v okoli
Kanarskych ostrov?
p?i?lo na to, ?e ke kolaps?m dochazi, ale postupn? nebo po ?astech. Geomorfologicka analyza stability vulkanu ukazuje, ?e je momentaln? strukturaln? stabilni. Musel by vyrazn? nar?st, ne? by v?bec bylo mo?ne, ?e se zhrouti. Pokud by to nastalo, potencialni objem sesuvu by byl mnohem men?i, ne? simulovala prace z roku 2001. Megatsunami zpochyb?uje i nedostatek geologickych d?kaz? v podob? charakteristickych usazenin. Na vychodnim pob?e?i
Severni
a
Ji?ni Ameriky
v?ak ?adne takove usazeniny zji?t?ny nebyly. Sesuvy sopek na Kanarskych ostrovech mo?ne jsou, by? jde o vzacne udalosti, vyskytuji se v ?asovem horizontu stovek tisic let. Rovn?? by jim m?ly p?edchazet snadno detekovatelne znamky nestability, v podob? nar?stu
zem?t?esenich
a deformaci zemskeho povrchu.
[9]
Ji?ni ?ast svahu hory Mount Breakenridge, ty?ici se nad
kanadskym
jezerem Harrison Lake, je dle n?kterych geolog? dostate?n? nestabilni, aby to sta?ilo k masivnimu sesunu. Megatsunami by ohrozila zejmena m?ste?ko Harrison Hot Springs, umist?ne na ji?nim cipu jezera.
[10]
Strme a vysoke utesy, spolu s obrovskym mno?stvim sutin na dn? oceanu, pobli? sopky Kohala a ostrov?
Lanai
?i
Molokai
nazna?uji, ?e zde v minulosti muselo dojit ke kolaps?m. Naposledy p?ed 120 000 lety.
[11]
(
Animace
) Podle jinych vyzkum? neni jeden masivni sesuv pravd?podobny, ale spi?e by do?lo k postupnemu kolapsu nebo serii men?ich.
Dal?imi rizikovymi oblastmi je sopka
Mauna Loa
a propad Hilina. Po p?ipadnem sesuvu by do p?l hodiny dorazila 30 metrova vodni st?na k havajskemu hlavnimu m?stu,
Honolulu
. Vlivem tam?j?i nizko polo?ene rovin? by mohla doputovat a? 25 km do vnitrozemi. Vlny by potencionaln? mohly ohrozit i zbytek
Tichomo?i
.
[12]
Podobn? jako u
Kanarskych ostrov?
, i u teto lokace po?ita ?ada v?dc? spi?e s vice men?imi sesuvy ne? jednim masivnim. Geolog Mika McKinnon uvedl, ?e k podmo?skym sesuv?m tam skute?n? dochazi a skute?n? mohou spou?t?t tsunami. Jen?e vlny jsou male a lokalni, neschopne p?ekonat ?iry ocean. Podle vulkanolo?ky Janine Krippner se ve?ejnost obava masivniho kolapsu vulkanu do mo?e, ale zatim neexistuje ?adny d?kaz toho, ?e se tak stane. Sklouzavani sopky detekovane je, ale jedna se o velice nepatrny pohyb, trvajici ji? dlouhou dobu.
Strme utesy lze nalezt i na
Kapverdach
, ostrovech vulkanickeho p?vodu, nachazejici se 1 500 kilometr? jihozapadn? od
Kanarskych ostrov?
. A take tady le?i na dn? oceanu zbytky po ob?ich sesuv?. Proto se o?ekava, ?e se dal?i budou v budoucnu opakovat.
[13]
(
Animace
)
V roce
1983
, a?koliv o ni mistni ji? v?d?li, byla objevena 2 metry ?iroka a 500 metr? dlouha trhlina na ubo?i hory Akerneset v Norsku, co? si u v?decke obce vyslou?ilo pozornost. Od te doby se puklina roz?i?ovala rychlosti 4 cm/rok. Geologicka analyza odhalila, ?e skalni deska o tlou??ce 62 m, tahnouci se v nadmo?ske vy?ce od 150 do 900 m, je v pohybu. Geologove se domnivaji, ?e p?ipadny katastroficky kolaps o objemu 18?54 milion? m³ hornin do fjordu Sunnylvsfjorden je nevyhnutelny. Megatsunami by dosahovalo v obci Hellesylt 35?85 m, v Geirangeru 30?70 metr?, Tafjordu 14 metr? a zpusto?ilo by mnoho dal?ich komunit v okrese Sunnmøre a detekovane by mohlo byt a? v 70 km vzdalenem m?st?
Alesund
, ?itajici 66 tisic obyvatel. Na nam?t teto potencialni pohromy vznikl v roce
2015
norsky katastroficky film Vlna.
V kv?tnu
2020
tym v?dc? oznamil, ?e vice ne? kilometr dlouhy svah nad fjordem Barry Arm by v d?sledku ustupu stejnojmenneho ledovce mohl p?ijit o svou oporu, co? by v pr?b?hu nasledujicich dvaceti let mohlo zp?sobit katastroficky sesuv. Ten by mohl byt a? 16× v?t?i ne? ten v
Lituya Bay
roku
1958
. Vysledna megatsunami m??e dosahovat vy?ky 300 m. Podle model? by okolni m?sta a obce mohly zpusto?it a? 9 m vlny.
[14]