Me?a Selimovi?
Narozeni	26. dubna 1910 Tuzla
Umrti	11. ?ervence 1982 (ve v?ku 72 let) B?lehrad
Misto poh?beni	B?lehradsky novy h?bitov
Povolani	spisovatel a vysoko?kolsky u?itel
Alma mater	Fakulta jazyk? B?lehradske univerzity Gimnazija Me?a Selimovi? B?lehradska univerzita
Temata	literatura
Vyznamna dila	Dervi? a smrt
Ocen?ni	Literarni cena NIN (1966) Njego?ova cena (1969) Cena AVNOJ Cena Ivana Gorana Kova?i?e
multimedialni obsah na  Commons
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Me?a Selimovi? ( 26. dubna 1910 Tuzla , Bosna a Hercegovina ? 11. ?ervence 1982 B?lehrad , Socialisticka federativni republika Jugoslavie ), vlastnim jmenem Mehmed , byl srbsky a bosenskohercegovsky spisovatel, prozaik a esejista bos?ackeho p?vodu. Sam se pova?oval za Srba muslimskeho vyznani.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Jeho otec Alija ( 1882 ? 1936 ) pochazel ze solidn? zaji?t?ne obchodnicke rodiny z hercegovske Bile?e . Kratce po uzav?eni domluveneho s?atku v?ak utekl z Hercegoviny ke vzdalenym p?ibuznym do severobosenske Tuzly , ?im? svou ?enu prakticky opustil a jeho rodina ji musela vyplatit odstupne. Z tohoto kratkodecheho man?elstvi se narodila dcera Hanumica, ktera pak vyr?stala s otcem. Roku 1902 si Alija vzal za ?enu chudou a vyrazn? mlad?i tuzlanskou divku Pa?u, s ni? p?ivedl na sv?t ?ty?i syny ?efkiju (?1944), Mehmeda (1910?1982), Muhameda a Teofika/Teufika (2005) a ?ty?i dcery Muliju (1908), Hasibu, Safiju (1916) a Fadilu (1922). Po?etna rodina kv?li otcovym hra?skym a dal?im po?iva?nym zvyk?m postupn? p?i?la tem?? o ve?kery majetek. ^[1]

Mehmed v rodnem m?st? nav?t?voval zakladni ?kolu a gymnazium. Roku 1929 se zapsal na Pravnickou fakultu Univerzity v B?lehrad? , nasledujiciho roku ale na vlastni ?adost p?e?el na Filozofickou fakultu, kde vystudoval obor srbochorvatsky jazyk a literatura. ^[2] B?lehrad?ti spolu?aci mu tehdy dali p?ezdivku Me?a, kterou pozd?ji u?ival i jako literarni pseudonym. V jugoslavske metropoli na?el uto?i?t? a p?ist?e?i v konviktu spolku Gajret . Zav?re?nou zkou?ku slo?il v b?eznu 1934 z p?edm?t? srbochorvatsky jazyk, jugoslavska literatura, ?esky jazyk, narodni d?jiny a rusky jazyk. ^[3]

Po dokon?eni ?koly se vratil do Tuzly, kde se uchazel o misto u?itele. Teprve a? 9. dubna 1935 byl ministrem ?kolstvi umist?n do m???anske ?koly obchodniho zam??eni. Nasledn? byl na podzim roku 1936 p?elo?en na realne gymnazium (zde vyu?oval p?edm?ty srbochorvatsky jazyk a hygiena), kde setrval a? do vypuknuti valky v roce 1941 . Toto gymnazium od roku 1989 nese jeho jmeno. ^[4] Vedle toho honorarn? vyu?oval v tuzlanske medrese a cvi?il v mistnim Sokole . Profesorskou zkou?ku slo?il 14. kv?tna 1939 . ^[5]

Od za?atku leta 1941 aktivn? spolupracoval s komunistickymi partyzany. Po odhaleni mistni stranicke bu?ky v polovin? roku 1942 v jeho rodnem dom? prob?hla razie, na?e? byl s jednim bratrem a sestrou dvaa?ty?icet dni ve vazb? a nasledn? stravil dal?ich 80 dni ve v?zeni. Pote byl pro nedostatek d?kaz? spole?n? s dal?imi komunistickymi sympatizanty propu?t?n. V kv?tnu 1943 ode?el na partyzanske uzemi.

Jako u?astnik komunistickeho partyzanskeho boje za druhe sv?tove valky byl v jugoslavske spole?nosti uznavanou osobnosti. Mezi partyzany od ?ijna 1943 p?sobil jako politicky komisa? (nejprve Srebrenicke oddilu, od prosince pak Tuzlanskeho oddilu) a nasledn? od dubna 1944 coby pracovnik agitpropu . A t?eba?e byl oddanym komunistou, jeho vztah k levicovemu hnuti po?kodil fakt, ?e jeho bratra ?efkiju, partyzanskeho d?stojnika, v prosinci roku 1944 spolustranici popravili za udajnou krade? nabytku.

V obdobi socialisticke Jugoslavie nejprve ?il v B?lehrad?, kde se pracovn? zdr?oval od listopadu 1944 , pote se roku 1947 p?est?hoval do Sarajeva . Jako spisovatel za?al p?sobit a? v pozdnich letech. ?lenem Spolku spisovatel? Bosny a Hercegoviny se stal roku 1949 . Sve prvni dilo sepsal ve ?ty?iceti letech, dal?i pak v jednapadesati. Od za?i 1947 vyu?oval na Vy??i pedagogicke ?kole, pote od roku 1950 t?i leta u?il na pozici docenta na Filozoficke fakult? prav? zalo?ene Univerzity v Sarajevu . V roce 1953 u n?j byly diagnostikovany p?iu?nice a n?jaky ?as stravil v nemocnici. Kratce po uzdraveni usiloval o post mimo?adneho profesora, ale neusp?l (ve vyb?rovem ?izeni usp?l Bo?ko Novakovi?), na?e? byl zakulisnimi intrikami vy?tvan z univerzity. Nasledujici ?ty?i roky s rodinou ?ivo?il na pokraji bidy, ne? roku 1957 ziskal praci honorarniho dramaturga v sarajevskem Narodnim divadle. Na podzim roku 1961 usp?l v konkurzu a stal se hlavnim redaktorem uznavaneho sarajevskeho nakladatelstvi Svjetlost . Nasledujiciho roku pak byl zvolen p?edsedou Spolku spisovatel? Bosny a Hercegoviny a v teto pozici setrval a? do roku 1963 . Roku 1971 ziskal ?estny doktorat na Univerzit? v Sarajevu . V ?ervnu roku 1972 pak ode?el do penze, p?esn? o rok d?ive p?itom dostal prvni mrtvici, a v b?eznu 1973 se p?est?hoval do B?lehradu , kde pozd?ji i zem?el. ^[6] Na jeho rozhodnuti p?est?hovat se do jugoslavske metropole m?ly podstatny vliv politicke tlaky na jeho osoby, kdy? dlouhodob? obhajoval postoje srbskeho spisovatele Dobrici ?osi?e , ktery po roce 1968 upadl v nemilost Svazu komunist? Jugoslavie .

Jako spisovatel byl p?ijat do Akademie v?d a um?ni Bosny a Hercegoviny (ANUBiH, ?adnym ?lenem od 1967) a Srbske akademie v?d a um?ni (SANU, dopisujicim ?lenem od 1968, ?adnym od 1974).

Roku 1943 se Me?a o?enil se Srbkou Desankou đorđi?ovou, u?itelkou t?lesne vychovy v tuzlanskem gymnaziu, s ni? udr?oval dlouhodoby intimni vztah. S?atku del?i ?as branila spisovatelova jinak liberalni rodina, ktera odmitala p?ijmout mezi sebe ??enu volnych mrav?“, by? pochazela z dobrych pom?r?. Do tohoto man?elstvi se 22. ?ervna 1945 narodila dcera Slobodanka. ^[5] V tu dobu ji? ale Me?a udr?oval blizky kontakt s Daroslavou (Darkou) (1923?1999), dcerou mezivale?neho jugoslavskeho generala ?ivorada Bo?i?e (1885?1945). Tu potkal v B?lehrad? za?atkem leta 1945 a i navzdory man?elskym pout?m na obou stranach s ni tajn? zalo?il novou domacnost. Na udani sve dosud pravoplatne man?elky byl nato p?edveden p?ed etickou komisi Komunisticke strany Jugoslavie , ktera jej ?kv?li neup?imnosti ke Stran? a kv?li poru?eni proleta?ske moralky“ 16. srpna 1947 vylou?ila ze svych ?ad (do strany byl znovu p?ijat 16. ?ervna 1949 ). V tem?e roce mlady par ukon?il sve p?edchozi zavazky, novy s?atek uzav?eli v b?eznu 1948. Kratce pote se novoman?ele p?est?hovali do Sarajeva , kde se pokou?eli za?it novy ?ivot. Zprvu na?li uto?i?t? u mali?e Ismeta Mujezinovi?e , ktery byl Mehmed?v dlouholety p?itel. V bosenskohercegovske metropoli se jim pak narodily dcery Ma?a (*1948, provdana Mom?ilovi?) a Jesenka (*1949). ^[7]

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Ve svych dilech ( Tvrda zem? , Prvni rota ^[8] ) se zabyva tematikou valky a partyzanskeho boje, v jinych dilech ale rozebira i temata viry (hlavn? islamu ), ?ivota v ?asech osmanske ?i?e ?i existence ?lov?ka jako takoveho. Jeho prvni prace p?ijala kritika rozporupln?, spi?e odmitav?. Roman Dervi? a smrt ( Dervi? i smrt , 1966, ?esky 1969) pat?i k Selimovi?ovym nejvyznamn?j?im dil?m ^[8] , vysv?tluje nelehke podminky ?ivota za dob osmanske vlady a byva ?asto ozna?ovan za metaforu tehdej?iho jugoslavskeho re?imu. Podobne struny ^[9] se dr?i i roman Tvrz ( Tvrđava , 1970, ?esky 1974), ktery pojednava o krutem ?ivot? vale?neho veterana v Bosn? v obdobi uzemnich ztrat osmanske ?i?e v 18. stoleti. Selimovi?ova dila se velmi ?asto dr?i psychologicke roviny; hledaji moralni hodnoty, ozna?uji dobro a zlo a st?et mezi nimi. ^{[ zdroj? ]} V rozprav? Pro i proti Vukovi ( Za i protiv Vuka , 1967) se zabyva reformou srb?tiny , resp. srbochorvat?tiny , kterou v 19. stoleti navrhl Vuk Stefanovi? Karad?i? .

Za svoji tvorbu ziskal Selimovi? n?kolik ocen?ni ? presti?ni cenu ?asopisu NIN (1967 za roman Dervi? a smrt) a ?ad AVNOJe . ^[10]

• Uvrijeđeni ?ovjek (Ura?eny ?lov?k, Sarajevo 1947), povidka
• Prva ?eta (Prvni rota, Zagreb 1950), novela
• Ku?a na obali, Das Haus an der Kuste (D?m na pob?e?i, 1954), scena? ke stejnojmennemu jugoslavsko-n?mecko-rakouskemu filmu
• Ti?ine (Ticha, Sarajevo 1961, 1970, Beograd 1965), roman, makedonsky: Ti?ini ( Skopje 1965)
• Tuđa zemlja (Cizi zem?, Sarajevo 1962), novela

• Magla i mjese?ina (Mlha a m?si?ni svit, Sarajevo 1965, 1970, 1972), roman, slovinsky: Megla in mese?ina (Ljubljana 1967)

• Dervi? i smrt (Dervi? a smrt, Sarajevo 1966, 1967, 1968, 1970, 1971, 1972, 1973, 1974, 1977, 1980, 1982, 1983, 1984/85, 1985, 1987, 1988, 1990, 1991, 1996, 1999, 2000, 2004, 2013, 2014, Beograd 1969, 1976, 1977, 1979, 1981, 1982, 1983, 1985, 1986, 1987, 1988, 1990, 1991, 2000, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2011, 2012, 2013, 2014, Novi Sad 1972, 2004, Zagreb 1974, 1980, 1996, 2001, Rijeka 1975, Tuzla 1986, Podgorica 1998, 2007, Zemun 2002, Samobor 2002, Podgorica/Beograd 2014), roman, ?vedsky: Dervischen och doden (Uppsala 1966), albansky: Dervishi dhe vdekja (Prishtine 1968), ma?arsky: A Dervis es a hahal (Novi Sad 1968), rusky: Dervi? i smer? (Moskva 1969, 1987), ?esky: Dervi? a smrt (Praha 1969, 1985, jako dvoukniha Dervi? a smrt/Tvrz, Praha 2015), bulharsky: Dervi??t i sm?rtta (Socija 1969, 2013), slovensky: Dervi? a smrt (Bratislava 1971, Novi Sad 1971), rumunsky: Dervi?ul ?i moartea (Bucure?ti 1971, 2009), n?mecky: Der Derwisch und der Tod (Salzburg 1972, 1994, Sarajevo 1987), makedonsky: Dervi?ot i smrtta (Skopje 1974), slovinsky: Dervi? in smrt  (Ljubljana 1978), arabsky: al-Darw?? wa al-mawt (Tar?blis 1981), esperantsky: La derviso kaj la morto (Sarajevo 1990), anglicky: Death and the dervish (Evanston, Illinois 1996, 1998)

• Tvrđava (Tvrz, Sarajevo 1970, 1971, 1972, 1973, 1974, 1977, 1980, 1982, 1984/85, 1985, 1987, 1988, 1989, 1990, 1991, 1996, 1997, 1999, 2000, 2004, 2014, Rijeka 1975, Beograd 1979, 1980, 1981, 1983, 1986, 1988, 1990, 1991, 2002, 2006, 2007, 2009, 2011, 2012, 2014, Kragujevac 1998, Sombor 2003, Podgorica 2007, 2013, 2015), roman, ma?arsky: Az er?d es foglya (Budapest 1972), rusky: Krepos? (Moskva 1974), ?esky: Tvrz (Praha 1974, jako dvoukniha Dervi? a smrt/Tvrz, Praha 2015), makedonsky: Tvrdina (Skopje 1976), albansky: Keshtjella (Prishtine 1983), finsky: Fastningen (Mariefred 1996), anglicky: The Fortress (Evanston, Illinois 1999), arabsky: al-Qal'a ('Amm?n 2007)
• Djevojka crvene kose (Divka s ?ervenymi vlasy, Sarajevo 1970, 1972), roman
• Ostrvo (Ostrov, Beograd 1974)

• Sabrana dela I?VIII (Sebrane spisy, Dervi? i smrt, Tvrđava, Ti?ine, Magla i mjese?ina, Ostrvo, Djevojka crvene kose, Pisci, mi?ljenja i razgovori, Za i protiv Vuka ; Beograd/Rijeka 1975)
• Sje?anja (Vzpominky, Beograd 1976, 1991, 2014), memoary
• Sabrana dela I?X (Sebrane spisy, Djevojka crvene kose, Ti?ine, Magla i mjese?ina, Dervi? i smrt, Za i protiv Vuka, Tvrđava, Ostrvo, Pisci, mi?ljenja i razgovori: eseji, ?lanci, polemike, intervjui, Sje?anja, Krug ; Beograd 1977, 1979, 1981, 1983, 1986, 1988, 1990, 2006, 2009, 2013, Zemun/Novi Beograd 2002)
• Sabrana djela I?X (Sebrane spisy, Djevojka crvene kose, Ti?ine, Magla i mjese?ina, Dervi? i smrt, Za i protiv Vuka, Tvrđava, Ostrvo, Pisci, mi?ljenja i razgovori: eseji, ?lanci, polemike, intervjui, Sje?anja, Krug ; Podgorica 2007)
• Izabrana dela I?V (Vybrane spisy, Dervi? i smrt, Tvrđava, Magla i mjese?ina, Ti?ine, Ostrvo ; Beograd 2010)
• Sabrana djela I?V (Vybrane spisy, Dervi? i smrt, Ostrvo, Ti?ine, Za i protiv Vuka, Pisci, mi?ljenja i razgovori ; Zagreb 2014)

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Me?a Selimovi? na Wikimedia Commons
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Me?a Selimovi?
• Slovnik spisovatel? Jugoslavie, Odeon, Praha 1979, strana 445