한국   대만   중국   일본 
Maya Angelou ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Maya Angelou

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Maya Angelou
Rodne jmeno Marguerite Annie Johnson
Narozeni 4. dubna 1928
St. Louis
Umrti 28. kv?tna 2014 (ve v?ku 86 let)
Winston-Salem
P?i?ina umrti nemoc
Povolani politi?ka , komi?ka, tane?nice, filmova producentka, televizni producentka, dramati?ka , filmova re?iserka , profesorka , scenaristka a spisovatelka
Narodnost Afroameri?ane
Alma mater George Washington High School
California Labor School
Temata poezie a esej
Vyznamna dila I Know Why the Caged Bird Sings
On the Pulse of Morning
And Still I Rise
Even the Stars Look Lonesome
Ocen?ni honorary degree from Spelman College (1983)
North Carolina Award for Literature (1987)
honorary doctorate of the University of South Carolina (1989)
Paul Robeson Award (1990)
Cena kandake (1990)
… vice na Wikidatech
Man?el(ka) Paul du Feu (1974?1983)
Vlivy Charles Dickens
Edgar Allan Poe
James Weldon Johnson
William Shakespeare
Zora Neale Hurstonova
Podpis Podpis
Web oficialni stranka
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
Logo Wikicitátů citaty na  Wikicitatech
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Maya Angelou v prezidentske kampani Baracka Obamy

Maya Angelou [1] , rodnym jmenem Marguerite Ann Johnson ( 4. dubna 1928 St. Louis , Missouri ? 28. kv?tna 2014 Winston-Salem , Severni Karolina ) byla americka spisovatelka , basni?ka , scenaristka , filmova producentka , a aktivistka . Vydala sedm autobiografickych knih, t?i sbirky esej? a n?kolik basnickych sbirek, podepsana je take pod ?adou divadelnich her, film? a televiznich po?ad?. Za svou praci ziskala desitky ocen?ni, bylo ji ud?leno p?es padesat ?estnych titul? [2] . Nejslavn?j?i jsou jeji autobiograficke knihy, mezi nimi zejmena ta prvni, popisujici d?tstvi a dospivani ?erno?ske divky v ?asech, kdy nebyla pro ?ernou men?inu vybojovana zakladni prava: I Know Why the Caged Bird Sings z roku 1969. Literarni kritika knihu ocenila jako zcela novou formu autobiograficke beletrie.

Ne? se stala spisovatelkou, zastavala ?adu r?znych zam?stnani: mimo jine pracovala jako kucha?ka, sexualni pracovnice, tane?nice v no?nim klubu, ?lenka souboru opery Porgy a Bess , koordinatorka v hnuti Southern Christian Leadership Conference a zpravodajka z Egypta a Ghany v dob? dekolonizace Afriky . Byla here?kou, scenaristkou, re?iserkou i producentkou. V roce 1982 ziskala titul Reynolds Professor of American Studies na Wake Forest University ve Winston-Salemu v Severni Karolin? . Byla spolupracovnici Martina Luthera Kinga i Malcolma X a bojovnici za prava ?en . Po vydani knihy I Know Why the Caged Bird Sings otev?en? hovo?ila o n?kterych aspektech sveho soukromeho ?ivota. Byla pova?ovana za jednu z mluv?ich ?erno?ske komunity v USA. V roce 1993 recitovala svou base? p?i prezidentske inauguraci Billa Clintona . Navazala tak na tradici Roberta Frosta , ktery recitoval sve ver?e p?i inauguraci Johna F. Kennedyho roku 1961.

V USA se vyskytly pokusy jeji knihy v n?kterych knihovnach zakazat , dilo Mayi Angelou je nicmen? ?astym p?edm?tem studia na st?ednich a vysokych ?kolach po celem sv?t?. Ve svych autobiografickych knihach (n?kdy take charakterizovanym jako autobiograficka fikce) se Angelou cilen? sna?ila nabourat, roz?i?it a obm?nit tradi?ni strukturu tohoto ?anru. Vyraznymi tematy v jejim dile jsou rasismus , identita, rodina i cestovani.

?ivot a tvorba [ editovat | editovat zdroj ]

D?tstvi a dospivani [ editovat | editovat zdroj ]

Marguerite Annie Johnson se narodila Vivian Johnson (rozene Baxter) a Baileymu Johnsonovi 4. dubna 1928 v St. Louis ve stat? Missouri. Jeji p?ezdivka ?Maya“ pochazi od jejiho bratra Baileyho Juniora [3] . Po rozpadu man?elstvi rodi?? ?ila Maya se svym bratrem u babi?ky ve stat? Arkansas , po ?ty?ech letech se d?ti vratily k matce. Mat?in partner Mayu sexualn? zneu?ival a v jejich osmi letech ji znasilnil , za co? si odsed?l jeden den v?zeni. Kratce po propu?t?ni byl zavra?d?n, z?ejm? Mayinymi stryci [4] . Angelou pote p?t let nepromluvila. Podle autorky jeji biografie Mary Jane Lupton se u Angelou prav? v tomto obdobi rozvinula jeji mimo?adna pam??, laska k literatu?e a schopnost naslouchat a pozorovat [5] .

Angelou s bratrem se vratili k babi?ce. Zde se Maya pod vlivem rodinne p?itelkyn?, u?itelky Berthy Flowers, seznamila s dilem spisovatel? jako Charles Dickens , William Shakespeare , Edgar Allan Poe , Douglas Johnson a James Weldon Johnson , kte?i ji ovlivnili, a take s dilem ?erno?skych spisovatelek Frances Harper , Anne Spencer ?i Jessie Fauset [3] .

Ve v?ku 14 let se sourozenci vratili k matce, ktera tou dobou ?ila v Oaklandu v Kalifornii. Angelou tam nav?t?vovala st?edni ?kolu, pracovala jako prvni ?idi?ka tramvaje v San Francisku [6] a t?i tydny po dokon?eni st?edni ?koly porodila ve v?ku 17 let syna Clydea (ten pozd?ji p?ijal jmeno Guy Johnson) [3] .

Rana dosp?lost [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1951 se Angelou vdala za ?eka Toshe Angelose [7] . V nasledujicich letech se stala profesionalni tane?nici. P?esto?e jeji man?elstvi s Angelosem v roce 1954 skon?ilo, tane?nice na popud mana?er? za?ala pou?ivat pseudonym Maya Angelou [8] . V letech 1954 a 1955 vystupovala po Evrop? v ramci turne s operou Porgy a Bess. B?hem cest se plynn? nau?ila n?kolik jazyk? [9] .

V roce 1959 se seznamila se spisovatelem Johnem Oliverem Killensem, p?est?hovala se do New Yorku a soust?edila se na psani. Stala se ?lenkou Harlem Writers Guild, seznamila se s n?kolika vyznamnymi afroamerickymi spisovateli jako John Henrik Clarke, Rosa Guy, Paule Marshall a Julian Mayfield a jeji dilo bylo take poprve publikovano. V roce 1960 se setkala s Martinem Lutherem Kingem Jr. Nasledn? spole?n? s Killensem zorganizovala benefi?ni Cabaret for Freedom a stala se vyznamnou podporovatelkou Southern Christian Leadership Conference. Ve stejnem obdobi se take za?ala anga?ovat v podpo?e Castra a v boji proti apartheidu [10] .

Afrika a vydani knihy I Know Why the Caged Bird Sings : 1961-69 [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1961 Angelou vystupovala ve h?e Jeana Geneta The Blacks (?erno?i) [11] . V tem?e roce se seznamila jihoafrickym bojovnikem za svobodu Vusumzim Makem a spole?n? se svym synem se za Makem p?est?hovala do Kahiry , kde pracovala jako redaktorka v anglicky psanem tydeniku The Arab Observer . Po skon?eni vztahu s Makem se Angelou se synem p?est?hovala do Accry , hlavniho m?sta Ghany, kde n?kolik let p?sobila jako sekreta?ka na Ghanske univerzit?, redaktorka The African Review a externi p?isp?vatelka do Ghanaian Times , vysilala na Radiu Ghana a vystupovala v Ghanskem narodnim divadle.

V Acc?e se sp?atelila s Malcolmem X , ktery zemi po?atkem 60. let nav?tivil. Angelou se vratila do USA v roce 1965, aby mu pomohla vybudovat novou organizaci propagujici ?erno?ske sebev?domi a my?lenky panafrikanismu, Organization of Afro-American Unity. Malcolm X byl kratce nato zavra?d?n. Zdrcena Maya Angelou odjela za svym bratrem na Havaj, kde obnovila svou karieru zp?va?ky, a posleze se vratila do Los Angeles a znovu za?ala psat.

V roce 1968 Martin Luther King Jr. po?adal Angelou, aby uspo?adala pochod, 4. dubna toho roku byl ale shodou okolnosti na jeji 40. narozeniny zavra?d?n. V t??kych chvilich ji dal podporoval blizky p?itel James Baldwin. ?Rok 1968 byl rokem t??kych ztrat, bolesti a smutku; byl ale take rokem, kdy Amerika poprve poznala ?i?i a hloubku ducha Mayi Angelou a jeji tv?r?i genialitu,“ jak pi?e Gillespie [12] . Angelou napsala, zprodukovala a odvyprav?la desetidilny dokumentarni serial Blacks, Blues, Black! , ktery mapoval souvislosti mezi bluesovou hudbou a africkymi ko?eny americkych ?ernoch?.

Ve stejnem roce napsala svou prvni autobiografii I Know Why the Caged Bird Sings ( Vim, pro? pta?ek v kleci zpiva ). Vydana byla v roce 1969 a ziskala si mezinarodni ohlas a uznani [13] .

Pozd?j?i tvorba [ editovat | editovat zdroj ]

Angelou byla prvni ?erno?kou, jeji? scena? byl zfilmovan: film Georgia, Georgia , ktery se nata?el ve ?vedsku a vyrobila ho ?vedska filmova spole?nost, byl uveden v roce 1972 [14] . V nasledujicim roce se Angelou vdala za Paula du Feu , byvaleho man?ela spisovatelky Germaine Greer . B?hem dal?ich deseti let skladala filmovou hudbu a skladby pro zp?va?ku Robertu Flack , psala ?lanky, povidky, televizni scena?e, dokumenty, autobiografie i poezii, produkovala divadelni hry a hostovala jako p?edna?ejici na n?kolika univerzitach [1] . Za svou roli ve h?e Look Away byla v roce 1973 nominovana na cenu Tony [15] . V roce 1988 re?irovala v londynskem Almeida Theatre hru Moon on a Rainbow Shawl trinidadskeho dramatika Errola Johna [16] .

V druhe polovin? 70. let ziskala celou ?adu ocen?ni, mimo jine p?es t?i desitky ?estnych titul? z vysokych ?kol po celem sv?t?. Ve stejne dob? se seznamila s televizni hv?zdou Oprah Winfrey a stala se jeji blizkou p?itelkyni a mentorkou. V roce 1981 se rozvedla s du Feuem.

Po navratu na americky Jih za?ala p?edna?et na Wake Forest University v Severni Karolin? , kde dal?i t?i dekady vyu?ovala p?edm?ty z ?ady obor?, o ktere se zajimala: p?edna?ela filosofii, etiku, teologii, v?dy, divadlo a tv?r?i psani [17] . Od 90. let take p?edna?ela jako host po celych Spojenych statech. V roce 1993 p?ednesla svou base? ?On the Pulse of Morning“ na inaugura?ni slavnosti prezidenta Billa Clintona. Tato udalost ji je?t? vice proslavila; nahravka basn? ziskala cenu Grammy [18] .

Maya Angelou si splnila cil re?irovat celove?erni film, kdy? v roce 1996 nato?ila snimek Down in the Delta [19] . Ve stejnem roce se podilela na sedmi z jedenacti pisni na albu Been Found newyorskeho R&B dua Ashford & Simpson. V roce 2000 vytvo?ila usp??nou ?adu produkt? pro firmu Hallmark [20] , ktera je nejv?t?im vyrobcem pohlednic a p?ani v USA. Kritik?m, kte?i ji obvi?ovali z p?ili?ne komercializace, odpovidala, ?e tento jeji podnik ?je v naprostem souladu s jejim postavenim ?lidove basni?ky‘“ [21] . V roce 2002, po vice ne? t?iceti letech psani vlastniho ?ivotniho p?ib?hu, dokon?ila Angelou svou ?estou autobiografickou knihu A Song Flung up to Heaven .

Sedmou autobiografickou knihu Mom & Me & Mom , v ni? se v?nuje vztahu s matkou, vydala v roce 2013.

Osobni ?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Podle n?kterych indicii se zda, ?e Angelou z?asti pochazela ze zapadoafricke etnicke skupiny Mende.

Podrobnosti o jejim ?ivot?, ktery sama Angelou popsala v sedmi autobiografickych knihach a v ?ad? rozhovor?, projev? a ?lank?, v mnoha p?ipadech p?esn? nesouhlasi. Akademi?ka Mary Jane Lupton vysv?tluje, ?e Angelou o svem ?ivot? mluvila ko?at?, ale v?dy neformaln? a ?nem?la p?itom p?ed o?ima ?asovou osu“ [22] . Nap?iklad vime, ?e se nejmen? dvakrat vdala, ale sama skute?ny po?et svych man?elstvi nikdy neup?esnila. Angelou se krom? ?ady dal?ich povolani n?jakou dobu ?ivila i poskytovanim sexualnich slu?eb, co? popsala ve sve druhe autobiografii Gather Together in My Name . V rozhovoru v roce 1995 k tomu ?ekla: ?Napsala jsem o svych zku?enostech, proto?e si myslim, ?e a? p?ili? mnoho lidi ?ika mladym lidem, ?Ja jsem nikdy nic ?patneho neud?lala. Ja? Nikdy! ?adne kostlivce ve sk?ini nemam. Vlastn? nemam ani ?adnou sk?i?.‘ Takhle jim l?ou, a kdy? se pak ti mladi dostanou do n?jake situace, ?ikaji si: ?A sakra, tak ja musim byt hrozn? ?patny. Moji rodi?e nikdy nic ?patneho neud?lali.‘ A pak nemohou sami sob? odpustit a dostat se z toho.“ [23]

Angelou m?la syna, vnuka, dv? pravnou?ata a ?iroky okruh p?atel a vzdalenych p?ibuznych [24] . Jeji matka Vivian zem?ela v roce 1991, jeji bratr Bailey Johnson Jr. zem?el po serii mozkovych p?ihod v roce 2000. Matka i bratr hrali v jejim ?ivot? i dile d?le?itou roli.

Angelou nevystudovala vysokou ?kolu, ale jak pi?e Gillespie, mimo okruh nejbli??ich cht?la byt oslovovana ?Dr. Angelou“. Vlastnila dva domy ve Winston-Salemu v Severni Karolin? a ?panske sidlo“ v Harlemu, ktere obsahovalo jeji celo?ivotni a stale rostouci sbirku knih a um?ni, mimo jine n?kolik africkych tapiserii a ?adu maleb v?etn? n?kolika portret? jazzovych trumpetist?, portret Rosy Parks a quilt z dilny Faith Ringgold s nazvem ?Maya’s Quilt of Life“ [25] . Tento textilni obraz dostala Maya Angelou darem od sve p?itelkyn? Oprah Winfrey k ?edesatym narozeninam. Po autor?in? smrti byl vydra?en za 460 000 americkych dolar? [26] .

Angelou byla take vyhla?ena hostitelka kucha?ka, pozvanky na n?kterou z jejich vano?nich, narozeninovych ?i novoro?nich oslav nebo na ve?e?i na Den dikuvzdani pat?ily v New Yorku k t?m nejvyhledavan?j?im. V roce 2004 zkombinovala sv?j kucha?sky a spisovatelsky um a pod nazvem Hallelujah! The Welcome Table vydala sbirku 28 esej? a 73 recept? ze sveho ?ivota [27] .

Maya Angelou dodr?ovala p?i psani p?isny ritual [28] . Vstavala velmi brzy, pote se p?ihlasila do hotelu, kde si vy?adala pokoj bez jakychkoli obraz?. K psani pou?ivala stejne bloky, le?ela p?itom na posteli a kolem sebe m?la jen lahev sherry, bali?ek karet na solitaire, Roget?v tezaurus a Bibli. Takto psala do brzkeho odpoledne. Denn? napsala v pr?m?ru 10-12 stran materialu, ktery je?t? ve?er zredigovala na 3-4 strany. Tento ritual ji pomohl se ?nechat o?arovat“ a ?pro?it si znovu tu agonii, tu hr?zu, to Sturm und Drang .“ [29] Vracela se do obdobi, o kterych psala, v?etn? traumatickych za?itk? jako znasiln?ni v knize Vim, pro? pta?ek v kleci zpiva , aby dokazala zprost?edkovat ?lidskou pravdu“ sveho ?ivota.

Politika [ editovat | editovat zdroj ]

Maya Angelou v roce 2008 ve?ejn? podpo?ila prezidentskou kandidaturu senatorky za Demokraty Hillary Clinton [30] . Pote, co demokratickou nominaci ziskal Barack Obama, podpo?ila p?ed volbami i jeho. Obama se stal prvnim afroamerickym prezidentem Spojenych stat?. Maya Angelou k tomu ?ekla, ?e Ameri?ane ?vyr?staji z idiotstvi, kterym je rasismus a sexismus.“ [31]

Smrt [ editovat | editovat zdroj ]

Maya Angelou zem?ela 28. kv?tna 2014 dopoledne [32] . Nasledky tane?ni kariery a problemy s dychanim ji zp?sobovaly chronickou bolest, p?esto ale za posledni dekadu sveho ?ivota napsala ?ty?i knihy a na dal?i pracovala. Jeji syn Guy Johnson b?hem vzpominkoveho ob?adu na Wake Forest University ?ekl, ?e Angelou ?z tohoto sv?ta ode?la, ani? by ztratila cokoli ze sve bystrosti“ [33] .

Poctu ji vzdali um?lci, performe?i i politicke osobnosti z celeho sv?ta, mezi nimi Oprah Winfrey, Michelle Obama a prezidenti Bill Clinton a Barack Obama.

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Maya Angelou napsala celkem sedm autobiografii, ktere pokryvaji velke ?asove i geograficke rozp?ti: od po?atku druhe sv?tove valky do zavra?d?ni Martina Luther Kinga, Jr., ze statu Arkansas do Afriky a zp?t do USA. Sedmou autobiografii Mom & Me & Mom vydala v roce 2013 ve svych 85 letech. Literarni kritici jeji autobiografie ?asto porovnavali s tou prvni, ktera se t??ila nejv?t?i chvale [34] . Angelou b?hem sve dlouhe a plodne drahy vydala p?t sbirek esej?, psala take poezii, divadelni hry a televizni a filmove scena?e, v?novala se i re?ii, herectvi a ?asto p?edna?ela pro ve?ejnost. Jeji basnicka sbirka Just Give Me a Cool Drink of Water 'fore I Diiie z roku 1971 byla nominovana na Pulitzerovu cenu. Prezident Bill Clinton si jeji base? ?On the Pulse of Morning“ vybral na sv?j inaugura?ni ob?ad v roce 1993, kde ji Angelou osobn? p?ednesla.

B?hem sve usp??ne herecke kariery ztvarnila ?adu divadelnich, filmovych i televiznich roli, objevila se i v televizni miniserii Roots z roku 1977. Stala se prvni ?erno?kou, jeji? p?vodni scena? byl zfilmovan a take prvni Afroameri?ankou, ktera se stala re?iserkou vyznamneho filmu ( Down in the Delta , ?esky ?ivot v Delt? z roku 1998).

Autobiograficke knihy [ editovat | editovat zdroj ]

  • I Know Why the Caged Bird Sings (1969): do r. 1944 (do svych 17 let)
  • Gather Together in My Name (1974): 1944?48
  • Singin' and Swingin' and Gettin' Merry Like Christmas (1976): 1949?55
  • The Heart of a Woman (1981): 1957?62
  • All God's Children Need Traveling Shoes (1986): 1962?65
  • A Song Flung Up to Heaven (2002): 1965?68
  • Mom & Me & Mom (2013)

Poezie [ editovat | editovat zdroj ]

  • Just Give Me a Cool Drink of Water 'fore I Diiie
  • Oh Pray My Wings Are Gonna Fit Me Well
  • And Still I Rise
  • Shaker, Why Don't You Sing
  • Now Sheba Sings the Song
  • I Shall Not Be Moved
  • "On the Pulse of Morning"
  • Phenomenal Woman: Four Poems for Women
  • Poetry for Young People

Eseje [ editovat | editovat zdroj ]

  • Wouldn't Take Nothing for My Journey Now
  • Even the Stars Look Lonesome
  • Hallelujah! The Welcome Table
  • Mother: A Cradle to Hold Me
  • Letter to My Daughter

Knihy pro d?ti [ editovat | editovat zdroj ]

  • Mrs. Flowers: A Moment of Friendship
  • Life Doesn't Frighten Me
  • Soul Looks Back in Wonder
  • My Painted House, My Friendly Chicken and Me
  • Kofi and His Magic
  • Maya's World

Divadelni hry [ editovat | editovat zdroj ]

  • Cabaret for Freedom
  • The Least of These
  • The Best of These
  • The Clawing Within
  • Gettin' up Stayed on My Mind
  • Adjoa Amissah
  • Sophocles, Ajax
  • And Still I Rise
  • Theatrical Vignette
  • King

P?ijeti a odkaz [ editovat | editovat zdroj ]

Po vydani prvni autobiograficke knihy I Know Why the Caged Bird Sings v roce 1969 se o Angelou za?alo mluvit jako o zcela originalni autorku memoar? a jednu z prvnich Afroameri?anek, ktere dokazaly ve?ejn? promluvit o svem soukromem ?ivot? [35] . Postupn? se stala uznavanou mluv?i americkych ?ernoch? i ?en [36] . Jeji prvni kniha vy?la v obdobi kon?iciho afroamerickeho hnuti za ob?anska prava a vyrazn? tak podpo?ila i ?erno?skou feministickou literaturu [35] .

Basn? Mayi Angelou ovlivnily soudobou hiphopovou komunitu v?etn? um?lc? jako Kanye West , Common , Tupac Shakur nebo Nicki Minaj [37] .

Kritika [ editovat | editovat zdroj ]

I Know Why the Caged Bird Sings i dal?i knihy Mayi Angelou se setkaly s kritikou mnohych rodi?? a nasledn? byly odstran?ny ze ?kolnich osnov i polic ve?ejnych knihoven. Podle americke Narodni koalice proti cenzu?e rodi?e a ?koly namitali proti popis?m lesbickych vztah?, sou?iti nesezdanych par?, pornografie a nasili [38] . N?kte?i kritizovali take sexualn? explicitni sceny, pou?ita slova a neuctive zobrazovani nabo?enstvi [39] . Kniha I Know Why the Caged Bird Sings byla podle American Library Association t?eti nej?ast?ji napadanou knihou let 1990?2000, v nasledujici dekad? se umistila na ?estem mist? [40] [41] .

Ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Krom? mnoha jinych ocen?ni ziskala t?ikrat cenu Grammy , v roce 2011 obdr?ela Prezidentskou medaili svobody . Za basnickou sbirku Just Give Me a Cool Drink of Water 'fore I Diiie byla nominovana na Pulitzerovu cenu [42] , za roli ve h?e Look Away v roce 1973 byla nominovana na cenu Tony. Zasedala ve dvou prezidentskych vyborech [43] a bylo ji ud?leno vice ne? padesat ?estnych titul?. [2]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Maya Angelou na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ a b GLOVER, Terry. "Dr. Maya Angelou". Ebony . Ro?. 65, ?is. 2.  
  2. ↑ a b STANLEY, Alessandra. Whose Honor Is It, Anyway. The New York Times . 1992-05-17. Dostupne online [cit. 2019-09-08]. ISSN 0362-4331 . (anglicky)  
  3. ↑ a b c ANGELOU, MAYA. I know why the caged bird sings . New York: Random House 281 s. ISBN   9780394429861 , ISBN   0394429869 . OCLC 59768 S. 279.  
  4. ↑ Maya Angelou's I know why the caged bird sings : a casebook . New York: Oxford University Press x, 162 pages s. Dostupne online . ISBN   0195116062 , ISBN   9780195116069 . OCLC 38468364  
  5. ↑ LUPTON, MARY JANE. Maya Angelou : a critical companion . Westport, Conn.: Greenwood Press xiv, 180 pages s. Dostupne online . ISBN   0313303258 , ISBN   9780313303258 . OCLC 38856219  
  6. ↑ FERN, Lisa; EZ. Angelou 1st Black Female SF Street Car Conductor. NBC Bay Area [online]. [cit. 2019-09-08]. Dostupne online . (anglicky)  
  7. ↑ Gillespie et al., p. 29, 31.
  8. ↑ Gillespie et al., p. 41.
  9. ↑ HAGEN, LYMAN B. Heart of a woman, mind of a writer, and soul of a poet : a critical analysis of the writings of Maya Angelou . Lanham, Md.: University Press of America 180 s. ISBN   0761806202 , ISBN   9780761806202 . OCLC 35723733 S. 91?92.  
  10. ↑ Gillespie et al., p. 57.
  11. ↑ Gillespie et al., p. 64.
  12. ↑ Gillespie et al., p. 98.
  13. ↑ SMITH, Dinitia. "A Career in Letters, 50 Years and Counting". The New York Times . 23. ledna 2007.  
  14. ↑ BROWN, Avonie. "Maya Angelou: The Phenomenal Woman Rises Again". New York Amsterdam News . Ro?. 1997, ?is. 88, s. 2.  
  15. ↑ MOORE, Lucinda. Growing Up Maya Angelou. SMITHSONIAN MAGAZINE [online]. [cit. 8.za?i 2019]. Dostupne online .  
  16. ↑ The National Theatre's Global Flair. www.nytimes.com [online]. [cit. 8.za?i 2019]. Dostupne online .  
  17. ↑ Gillespie et al., p. 126.
  18. ↑ Gillespie et al., p. 142.
  19. ↑ Gillespie et al., p. 144.
  20. ↑ Williams, Jeannie (January 10, 2002). "Maya Angelou pens her sentiments for Hallmark". USA Today .
  21. ↑ Alter, Alexander (May 28, 2014). "Author, Poet Maya Angelou Dies". The Wall Street Journal .
  22. ↑ Lupton, p. 2
  23. ↑ Wolf, Linda (Winter 1995). "Laugh and Dare to Love". In Context Magazine . Vol. 43. p. 45.
  24. ↑ Viz Gillespie et al., pp. 153?175.
  25. ↑ Younge, Gary (November 13, 2013). "Maya Angelou: 'I'm fine as wine in the summertime". The Guardian . London.
  26. ↑ Maya Angelou's Art Collection Heads to Auction. artnet News [online]. 2015-08-06 [cit. 2019-09-08]. Dostupne online . (anglicky)  
  27. ↑ Pierce, Donna (January 5, 2005). "Welcome to her world: Poet-author Maya Angelou blends recipes and memories in winning style". Chicago Tribune .
  28. ↑ Lupton, p. 15.
  29. ↑ "Maya Angelou I Know Why the Caged Bird Sings". World Book Club (interview). BBC World Service. ?ijen 2005.
  30. ↑ Mooney, Alexander (December 10, 2008). "Clinton camp answers Oprah with Angelou". CNN Politics.com.
  31. ↑ Parker, Jennifer (January 19, 2009). "From King's 'I Have a Dream' to Obama Inauguration". ABC News .
  32. ↑ "Dr. Maya Angelou dead at 86". Winston-Salem, North Carolina: WXII12.com. 28. kv?tna 2014.
  33. ↑ Johnson, Guy (7. ?ervna 2014). "Full Remarks: Angelou's son, Guy Johnson". WXII12.com .
  34. ↑ "Maya Angelou". Poetry Foundation .
  35. ↑ a b Als, Hilton (5. srpna 2002). "Songbird: Maya Angelou takes another look at herself". The New Yorker .
  36. ↑ Long, p. 85.
  37. ↑ Feeney, Nolan (May 28, 2014). "A Brief History of How Maya Angelou Influenced Hip Hop". Time Magazine .
  38. ↑ "Maya Angelou, I Know Why the Caged Bird Sings". National Coalition Against Censorship.
  39. ↑ FOERSTEL, HERBERT N. Banned in the U.S.A. : a reference guide to book censorship in schools and public libraries . Rev. and expanded 2nd ed. vyd. [Place of publication not identified]: [Information Age Publishing?] xxvii, 296 pages s. ISBN   1593113749 , ISBN   9781593113742 . OCLC 71365305  
  40. ↑ "The 100 Most Frequently Challenged Books of 1990?2000". American Library Association. 27. b?ezna 2013.
  41. ↑ "The 100 Most Frequently Challenged Books of 2000?2009". American Library Association. 27. b?ezna 2013.
  42. ↑ MOYER, HOMER E., 1942-. The R.A.T. real-world aptitude test : preparing yourself for leaving home . 2. vyd. Herndon, Va.: Capital Books, 2003. x, 364 pages s. Dostupne online . ISBN   1931868425 , ISBN   9781931868426 . OCLC 51818578  
  43. ↑ "Maya Angelou", Poetry Foundation .

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Baisnee, Valerie (1994). Gendered Resistance: The Autobiographies of Simone de Beauvoir, Maya Angelou, Janet Frame and Marguerite Duras. Amsterdam: Rodopi Publishers. ISBN   90-420-0109-7
  • Braxton, Joanne M., ed. (1999). Maya Angelou's I Know Why the Caged Bird Sings: A Casebook. New York: Oxford Press. ISBN   0-19-511606-2
  • Gillespie, Marcia Ann, Rosa Johnson Butler, Richard A. Long. (2008). Maya Angelou: A Glorious Celebration. New York: Random House. ISBN   978-0-385-51108-7
  • Johnson, Claudia, ed. (2008). Racism in Maya Angelou's I Know Why the Caged Bird Sings. Detroit, Michigan: Gale Press. ISBN   0-7377-3905-3
  • Lupton, Mary Jane (1998). Maya Angelou: A Critical Companion. Westport, Connecticut: Greenwood Press. ISBN   0-313-30325-8

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Maya_Angelou&oldid=23843897 “