Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Maxmilian z Vald?tejna
(
1598
?
19. unora
1655
) byl
?esky ?lechtic
z rodu
Vald?tejn?
.
[1]
Od mladi slou?il v armad? a zastaval funkce u cisa?skeho dvora. P?vodn? byl p?edur?en jako univerzalni d?dic vzdaleneho p?ibuzneho
Albrechta z Vald?tejna
. I po jeho padu udr?el rozsahle statky v severnich ?echach, ktere se staly majetkovou zakladnou pro potomstvo a? do 20. stoleti. V zav?ru sve kariery byl
cisa?skym nejvy??im komo?im
(1651?1655) a nakonec se stal ryti?em
?adu zlateho rouna
.
Maxmilian z Vald?tejna
Narodil se jako t?eti syn
Adama mlad?iho z Vald?tejna
(1570?1638) a jeho prvni man?elky Al?b?ty, rozene Brtnicke z Vald?tejna. Absolvoval
kavalirskou cestu
, b?hem ni? studoval v
?im?
,
Sien?
a
Mnichov?
. Kratce slou?il ve
?pan?lske
armad?, s ni? bojoval v
Italii
. Sve ambice pote spojil s karierou vzdaleneho p?ibuzneho Albrechta z Vald?tejna, po jeho? boku se zu?astnil
bitvy na Bile ho?e
. V
cisa?ske armad?
dosahl hodnosti
plukovnika
a v roce 1622 byl potvrzen v hodnosti
cisa?skeho komornika
. V navaznosti na vzestup Albrechta z Vald?tejna ziskal v roce 1623
hrab?ci
titul, ktery obdr?el spolu se svymi bratry. Od roku 1625 byl nejvy??im ?tolbou
arcivevody Ferdinanda
, soub??n? m?l vyznamny podil na organizaci a zasobovani Vald?tejnovy armady. Na nepr?hlednych aktivitach Albrechta z Vald?tejna ve 30. letech nem?l pravd?podobn? ?adny podil a diky tomu si jako oblibenec
Ferdinanda II.
udr?el sve postaveni u dvora. V letech 1637?1642 zastaval funkci
cisa?skeho nejvy??iho ?tolby
(ji? za vlady Ferdinanda III.), v roce 1642 p?esidlil do ?ech jako velitel v
Praze
a pomahal organizovat obranu kralovstvi proti ?vedskym vpad?m v zav?ru t?icetilete valky. S titulem ?lena
tajne rady
(1647) pobyval pozd?ji znovu ve
Vidni
a nakonec se stal
cisa?skym nejvy??im komo?im
(1651?1655). V teto funkci byl vazan k trvalemu pobytu ve Vidni a mimo hlavni m?sto monarchie vyji?d?l ji? jen vyjime?n? (v roce 1651 slavil v
Brn?
sv?j t?eti s?atek, v roce 1653 doprovazel cisa?e na
?i?sky sn?m
v
?ezn?
). Kratce p?ed smrti obdr?el
?ad zlateho rouna
.
[2]
Vald?tejnsky palac
v
Praze
Z majetku Albrechta z Vald?tejna dostal ji? v roce 1624 jako leno panstvi
Mnichovo Hradi?t?
,
Svijany
,
Hruba Skala
,
Zvi?etice
,
Kla?ter Hradi?t? nad Jizerou
a
?esky Dub
. Nejv?t?im z t?chto panstvi byla Hruba Skala, k ni? pat?ilo m?sto
Turnov
a 74 vesnic, budoucim hlavnim sidlem vald?tejnskych statk? se ale m?lo stat Mnichovo Hradi?t?. Po smrti Albrechta z Vald?tejna a konfiskaci jeho majetku musel Maxmilian slo?itym manevrovanim obhajit sve naroky, co? se mu poda?ilo a pro dal?i generace rodu udr?el rozsahle pozemkove zazemi v severnich ?echach. Nevyhnul se nicmen? ztratam, v roce 1638 musel nap?iklad vratit byvalym majitel?m panstvi
Grab?tejn
, ktere od Albrechta z Vald?tejna ziskal v roce 1633. Vyznamnou polo?kou v konfiskovanem majetku Albrechta z Vald?tejna p?edstavoval
Vald?tejnsky palac
v Praze, ktery byl diky svemu rozsahu a vybaveni v roce 1634 odhadnut na 50 000 zlatych. Take v tomto p?ipad? Maxmilian sve naroky uplatnil, ale palac musel pozd?ji vykoupit. Po roce 1642 zde trvale sidlil a podilel se na dokon?eni um?lecke vyzdoby interier?. Z majetku sveho otce Adama zd?dil v roce 1638 panstvi
Dobrovice
a
Lou?e?
. V ramci r?znych majetkovych vyrovnani vlastnil do?asn? take majetek na
Morav?
(
Milotice
,
D?evohostice
). Vlastnil take palac ve Vidni. Pat?il k vyznamnym
mecena??m
katolicke cirkve, mimo jine zalo?il
franti?kansky kla?ter v Turnov?
. Vysoke ?astky v?noval take
augustinianskemu kostelu
ve Vidni, kde byl spolu s dal?imi ?leny rodu poh?ben.
Poprve se o?enil v roce 1618 s Kate?inou Barborou z
Harrachu
(1599?1640), dcerou vlivneho cisa?skeho dvo?ana
Karla Harracha
. S?atek se konal v Praze a byl velkou spole?enskou udalosti za u?asti
cisa?e Matya?e
. Jeho druhou man?elkou se stala Polyxena
z Talmberka
(1599?1651), d?di?ka panstvi
Duchcov
. Pot?eti se o?enil v Brn? v roce 1651 s Maxmilianaou
ze Salm-Neuburgu
(1608?1663), vdovou po
Kry?tofu Pavlovi z Lichten?tejna-Castelcornu
. Z prvnich dvou man?elstvi m?l deset d?ti, z nich? p?t syn? dosahlo vysokeho postaveni u dvora, v armad? a katolicke cirkvi. Dcery se provdaly do starych ?eskych rodin.
- 1.
Ferdinand Arno?t
(1623?1656),
nejvy??i zemsky komornik
?eskeho kralovstvi
1652?1656
- 2. Albrecht Leopold (1625?1656),
kanovnik
v
Olomouci
a
Pasov?
- 3.
Franti?ek Augustin
(1628?1684),
nejvy??i dvorsky mar?alek
1683?1684
- 4. Marie Kate?ina (1629?1691), dvorni dama cisa?ovny
Eleonory Magdaleny
- 5. Marie Maxmiliana, man?el 1647 hrab?
Jan Adam Hrzan z Harasova
(†1681),
nejvy??i lov?i
?eskeho kralovstvi
- 6. Marie Monika (†1666), man?el
Bed?ich Ka?par ?vihovsky z Ryzmberka
(1626?1654), majitel panstvi
Nove Dvory
- 7.
Karel Ferdinand
(1634?1702), cisa?sky diplomat, vyslanec v Sasku, Polsku, Anglii,
cisa?sky nejvy??i komo?i
1690?1702
- 8.
Jan Bed?ich
(1642?1694),
pra?sky arcibiskup
1675?1694,
kardinal
- 9. Marie Al?b?ta (1645?1687), man?el
Franti?ek Kry?tof Vratislav z Mitrovic
(†1689), prezident
?eske komory
- ↑
Ott?v slovnik nau?ny
26. dil; Praha, 1907; s. 341
dostupne online
- ↑
LOBKOWICZ, Franti?ek
:
Zlate rouno v zemich ?eskych
; (zvla?tni otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991 ; s. 278
- Hrady, zamky a tvrze v ?echach, na Morav? a ve Slezsku
, dil III. Severni ?echy; Praha, 1984
- HRBEK, Ji?i:
Barokni Vald?tejnove v ?echach 1640?1740
;
NLN
,
Filozoficka fakulta Univerzity Karlovy
; Praha, 2013; 860 s.
ISBN 978-80-7422-233-7
- HRBEK, Ji?i:
Prom?ny vald?tejnske reprezentace. Symbolicke sit? vald?tejnskeho rodu v 17. a 18. stoleti
;
Filozoficka fakulta Univerzity Karlovy
; Praha, 2015;
ISBN 978-80-7308-651-0
- JANA?EK, Josef
:
Vald?tejn a jeho doba
; Praha, 1978; 586 s.
