Maxmilian II. z Ditrich?tejnu
Kni?e Maxmilian z Ditrich?tejna
1. kni?e z Ditrich?tejna [pozn. 1]
Ve funkci: 1631  ?  6. listopad 1655
P?edch?dce	Franti?ek z Ditrich?tejna
Nastupce	Ferdinand Josef z Ditrich?tejna
Nejvy??i hofmistr cisa?skeho dvora
Ve funkci: 1650  ?  6. listopad 1655
Panovnik	Ferdinand III.
P?edch?dce	Maxmilian z Trauttmansdorffu
Nastupce	Jan Weikhard z Auerspergu
Nejvy??i hofmistr cisa?ovny
Ve funkci: 1648  ?  1649
Panovnice	Marie Leopoldina Tyrolska
P?edch?dce	cisa?ovnou se stala 1648
Nastupce	cisa?ovna zem?ela 7. srpna 1649
Ve funkci: 1621 / 1622  ?  1637 ( rezignoval )
Panovnice	Eleonora Gonzagova
P?edch?dce	cisa?ovnou se stala 1622
Moravsky zemsky hejtman
Ve funkci: 1637  ?  1637
Panovnik	Ferdinand III.
P?edch?dce	Franti?ek z Ditrich?tejna
Nastupce	Julius I. ze Salm-Neuburgu
Narozeni	27. ?ervna 1596 nebo 1597 Vide? Habsburska monarchie Habsburska monarchie
Umrti	5. listopadu 1655 nebo 6. listopadu 1655 Mikulov Habsburska monarchie Habsburska monarchie
Misto poh?beni	Ditrich?tejnska hrobka
Titul	1612 hrab? 1631 ?i?sky kni?e
Cho?	?ofie Ane?ka z Mansfeldu Anna Marie z Lichten?tejna
Rodi?e	Zikmund z Ditrich?tejna a Johana Scaligerova
D?ti	Ferdinand Josef z Ditrich?tejna Filip Zikmund z Ditrich?tejna Johana Beatrix z Ditrich?tejna Marie Eleonora z Ditrich?tejna Marie Klara z Ditrich?tejna Marie Marketa z Ditrich?tejna Maxmilian Ond?ej z Ditrich?tejna Marie ?ofie z Ditrich?tejna Franti?ek II. z Ditrich?tejna
P?ibuzni	Jan Maxmilian z Lambergu (sourozenec) Erdmunda Tereza z Ditrich?tejna [1] , Jakub Antonin z Dietrichsteinu , Walter Franti?ek Xaver z Ditrich?tejna a Leopold Ignac z Ditrich?tejna (vnou?ata)
Zam?stnani	politik
Profese	?lechtic
Nabo?enstvi	?imskokatolicke
Ocen?ni	1634 ?ad zlateho rouna (?. 388)
Commons	Maximilian von Dietrichstein
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Maxmilian kni?e z Ditrich?tejna ( n?mecky Maximilian Furst von und zu Dietrichstein ; 27. ?ervna 1596 Mikulov ? 6. listopadu ^[2] 1655 Mikulov ) byl moravsky a rakousky ?lechtic , statnik, diplomat a dvo?an z rodu Ditrich?tejn? , synovec kardinala Franti?ka z Ditrich?tejna . Zastaval nejvy??i funkce u cisa?skeho dvora, byl te? moravskym zemskym hejtmanem a ryti?em ?adu zlateho rouna . Vlastnil rozsahly majetek na Morav? a v Rakousku , jeho hlavnim sidlem byl Mikulov , kde je take poh?ben. Jeho nevlastnim bratrem byl statnik Jan Maxmilian z Lambergu .

P?vod a kariera ve slu?bach Habsburk? [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se jako druhorozeny syn Zikmunda z Ditrich?tejna ( 1561 ? 1602 ), ktery zastaval zemske u?ady na Morav?, a jeho man?elky italske ?lechti?ny Giovanny Scaligerove ( Johanny von der Leiter , 1574 ? 1649 ). M?l t?i bratry, v?ichni ale zem?eli p?ed?asn?. V ?esti letech p?i?el o otce a jeho poru?nikem se stal stryc, olomoucky biskup Franti?ek z Ditrich?tejna . V d?tstvi se stal pa?etem arcivevody Albrechta , pozd?ji p?e?el do slu?eb arcivevody Matya?e a ji? v ?estnacti letech sehral d?le?itou ulohu v sourozeneckem sporu o moc mezi Rudolfem II. a Matya?em. V roce 1612 byl povy?en do hrab?ciho stavu, stal se cisa?skym komornikem a ?tolbou. Po nastupu Ferdinanda II. zastaval funkci nejvy??iho hofmistra cisa?ovny Eleonory ( 1621 ? 1636 ). Mezitim byl zav?ti sveho stryce Franti?ka ji? v roce 1615 p?edur?en jako jeho univerzalni d?dic, ^[3] co? se odrazilo v ud?leni kni?eciho titulu ( 1631 ), navic se v roce 1634 stal ryti?em ?adu zlateho rouna .

Po smrti Franti?ka z Ditrich?tejna v roce 1636 p?evzal spravu obrovskeho majetku na Morav?, kde byl druhym nejv?t?im vlastnikem p?dy. V souvislosti s tim rezignoval na posty u dvora, ale sveho stryce nasledoval v u?adu moravskeho zemskeho hejtmana ( 1637 ? 1648 ^{[ zdroj? ]} ). Na konci t?icetilete valky p?sobil jako diplomat v Polsku , kde se sna?il p?esv?d?it krale Vladislava IV. k podpo?e Habsburk? , pozd?ji podnikl diplomatickou cestu do Bavorska . V letech 1648 ? 1649 byl nejvy??im hofmistrem cisa?ovny Marie Leopoldiny a nakonec se stal nejvy??im hofmistrem cisa?e Ferdinanda III. (1650?1655). ^[4] Od roku 1651 byl te? ?lenem tajne rady a statni konference. V navaznosti na aktivity svych p?edk? pat?il k neoblomnym stoupenc?m Habsburk? a pro?pan?lsky orientovane politiky. Z korespondence jeho sou?asnik? ale vyplyva, ?e byl spi?e jen vlivnym a vysoce postavenym dvo?anem, zatimco k p?imemu ?izeni statnich zale?itosti habsburske monarchie p?edpoklady nem?l.

Majetkove pom?ry [ editovat | editovat zdroj ]

Po otci byl d?dicem panstvi Hollenburg v Korutansku , v ramci pob?lohorskych konfiskaci ziskal kratce do sveho majetku statky ve Slezsku ( Slezske Rudoltice ) ^[5] a v Dolnim Rakousku (Funfkirchen). V roce 1636 p?evzal po stryci Franti?kovi obrovsky majetek na Morav? (Mikulov, ??ar nad Sazavou , Polna , P?ibyslav , Lipnik nad Be?vou , Helf?tyn , Hranice , Nove M?sto na Morav? ad.) V?t?ina statk? byla zav?ti kardinala Franti?ka z Ditrich?tejna zahrnuta do fideikomisu , Maxmilian ale hned po p?evzeti d?dictvi za?al vyjednavat o mo?nostech ?ast majetku prodat na uhradu vysokych dluh?. V roce 1638 prodal svemu hospoda?skemu spravci ?imonu Kratzerovi panstvi Nove M?sto na Morav?. Po dlouhem vyjednavani prodal v letech 1638?1639 ?adu cisterciak? rozsahle panstvi ??ar nad Sazavou za 146 000 zlatych, ^{[6] [7]} pozd?ji na Vyso?in? prodal je?t? Horni Studenec (1648).

Na hlavnim rodovem sidle v Mikulov? pokra?oval ve stavebnich upravach zahajenych ji? za kardinala Franti?ka z Ditrich?tejna, po roce 1645 vybudoval hospoda?ske budovy zamku v?etn? rozsahlych vinnych sklep? a nejv?t?iho sudu na sv?t? ( 1643 ). V Mikulov? byla take dokon?ena stavba kostela sv. Anny s pozd?j?i rodovou hrobkou. ^[8] Stavebni upravy s budovanim zahrad prob?hly v Lipniku nad Be?vou , ^[9] zatimco jina sidla po vpadu ?vedskych vojsk z?stala v ruinach (Polna). Jako moravsky zemsky hejtman obyval rodovy palac v Brn? na Zelnem trhu , ale kdy? v roce 1648 p?e?el ve vysokych funkcich do Vidn? , tento palac daroval ?adu franti?kanek jako nahradu za jejich valkou zni?eny kla?ter. ^[10] Za ?vedskeho vpadu na Moravu pobyval Maxmilian z Ditrich?tejna jako diplomat v Polsku, ?vedskou okupaci zna?n? utrp?ly Mikulov a Polna, zatimco hrad Helf?tyn se ?ved?m nepoda?ilo dobyt. Prav? Helf?tyn byl ale pozd?ji ur?en k demolici, aby nemohl slou?it nep?iteli jako op?rny bod. K pobo?eni Helf?tyna do?lo a? po Maxmilianov? smrti ( 1656 ).

Rodina [ editovat | editovat zdroj ]

Maxmilian z Ditrich?tejna byl dvakrat ?enaty a m?l celkem 17 d?ti. Poprve se o?enil v Lednici v roce 1618 s Annou Marii z Lichten?tejna ( 1597 ? 1640 ), dcerou ?eskeho mistodr?itele kni?ete Karla z Lichten?tejna . Kratce po ovdov?ni se v roce 1640 podruhe o?enil s hrab?nkou ?ofii Ane?kou z Mansfeldu ( 1619 ? 1677 ), dcerou polniho mar?ala Volfa z Manfeldu a nete?i cisa?skeho nejvy??iho ?tolby Bruna z Mansfeldu . Pokra?ovatelem rodu byl nejstar?i syn kni?e Ferdinand ( 1636 ? 1698 ), ktery dosahl nejvy??ich post? u dvora, ve dvorskych slu?bach se uplatnil i nejmlad?i Filip Zikmund ( 1651 ? 1716 ). U Maxmilianova potomstva je dob?e sledovatelna cilev?doma s?atkova politika zohled?ujici mocenske ambice Ditrich?tejn? v polovin? 17. stoleti. V tomto ohledu lze za nezda?eny ozna?it s?atek Marie Terezie (1639?1658), ktera byla provdana za sveho bratrance Karla Adama z Mansfeldu . Marie Terezie zem?ela tragicky a p?ed?asn? pravd?podobn? na nasledky fyzickych utok? ze strany man?ela. ^[11]

Spolu s nevlastnim bratrem Janem Maxmilianem z Lamberka vytvo?il Maxmilian z Ditrich?tejna svou s?atkovou politikou s vazbami na vide?sky dv?r, zemske u?ady v ?echach a na Morav? a p?edni pozemkove vlastniky rodove klany, jejich? vliv p?esahoval n?kolik generaci a? do poloviny 18. stoleti .

Potomstvo :

• 1. Anna Franti?ka (1621?1685), s?atek 1647, Walter hrab? Leslie (1605?1667), polni mar?al
• 2. Marie Eleonora (1623?1687), 1. s?atek 1646 Lev Vilem hrab? z Kounic (1614?1655), nejvy??i sudi na Morav?, 2. s?atek 1663 Bed?ich hrab? z Oppersdorffu († 1699), nejvy??i komornik na Morav?
• 3. Johanna Beatrix (1625?1676), s?atek 1644 Karel Eusebius kni?e z Lichten?tejna (1611?1684)
• 4. Marie Klara (1626?1667), s?atek 1650 Jan Bed?ich hrab? z Trauttmansdorffu (1619?1696), nejvy??i komornik ?eskeho kralovstvi
• 5. Ferdinand Josef (1636?1698), cisa?sky nejvy??i hofmistr, s?atek 1656 Marie Al?b?ta hrab?nka z Eggenbergu (1640?1715)
• 6. Marie Margareta Josefa (1637?1676), s?atek 1657 Raimund kni?e Montecuccoli (1609?1680), polni mar?al, prezident dvorske vale?ne rady
• 7. Maxmilian III. Ond?ej (1638?1692), cisa?sky komornik, s?atek 1663 Marie Justina ze Schwarzenbergu (1647?1696)
• 8. Marie Terezie (1639?1658), s?atek 1654 Karel Adam hrab? z Mansfeldu (1629?1662)
• 9. Filip Zikmund (1651?1716), nejvy??i cisa?sky ?tolba, 1. s?atek 1680 Marie Al?b?ta Hoffmannova z Grunbuhelu (1660?1705), 2. s?atek 1707 Dorota Josefa Jankovska z Vla?imi (1666?1742)
• 10. Marie Sofie (1652?1711), 1. s?atek 1662 Franti?ek Eusebius hrab? Potting (1627?1678), vyslanec ve ?pan?lsku , nejvy??i mar?alek cisa?skeho dvora , 2. s?atek 1681 Vaclav Ferdinand hrab? z Lobkowicz (1654?1697), vyslanec v Bavorsku a ve Francii

Kni?e Maxmilian z Ditrich?tejna zem?el v Mikulov? a spolu s ob?ma man?elkami je poh?ben v rodove hrobce na nam?sti v Mikulov?.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• SMI?EK, Rostislav: Cisa?sky dv?r a dvorska kariera Ditrich?tejn? a Schwarzenberk? za vlady Leopolda I.; ?eske Bud?jovice, 2009 ISBN   978-80-7394-165-9

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Maxmilian z Ditrich?tejna na Wikimedia Commons
• Rodokmen Ditrich?tejn? na strankach genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
• Informace na webu Regionalniho muzea v Mikulov?

P?edch?dce: Franti?ek z Ditrich?tejna

Moravsky zemsky hejtman 1637 ? 1637

Nastupce: Julius Salm z Neuburku