한국   대만   중국   일본 
Maxmilian III. Habsbursky ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Maxmilian III. Habsbursky

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Maxmilian III. Habsbursky
Narozeni 12. ?ijna 1558
Vide?ske Nove M?sto
Umrti 2. listopadu 1618 (ve v?ku 60 let)
Vide?
Misto poh?beni Innsbruck
Rodi?e Maxmilian II. Habsbursky [1] a Marie ?pan?lska [1]
Rod Habsburkove
P?ibuzni Anna Habsburska , Al?b?ta Habsburska , Marketa Habsburska , Rudolf II. , Arno?t Habsbursky , Matya? Habsbursky , Albrecht VII. Habsbursky a Vaclav Habsbursky (sourozenci)
Funkce velmistr ?adu n?meckych ryti?? (1590?1618)
Podpis Maxmilián III. Habsburský – podpis
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Maxmilian III.

Maxmilian III. Habsbursky ( 12. ?ijna 1558 , Vide?ske Nove M?sto ? 2. listopadu 1618 , Vide? ) byl rakousky arcivevoda a velmistr ?adu n?meckych ryti?? .

Biografie [ editovat | editovat zdroj ]

P?vod, mladi [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se jako devate dit? a ?esty syn (t?eti dosahnuv?i dosp?losti) ze ?estnacti potomk? cisa?e Maxmiliana II. a jeho man?elky, ?pan?lske infantky Marie ; jako takovy byl vnukem cisa?e Ferdinanda I. i jeho bratra Karla V. ?pan?lskeho .

Na rozdil od svych star?ich bratr? Rudolfa , Arno?ta , Albrechta a Vaclava , vychovavanych u dvora sveho stryce Filipa II. ve ?pan?lsku, byli Maxmilian a jeho bratr Matya? vychovavani u konfesn? otev?en?j?iho vide?skeho dvora.

Velmistr ?adu n?meckych ryti?? [ editovat | editovat zdroj ]

Jako t?eti syn Maxmiliana II. nem?l nad?ji na vladu v habsburske monarchii a hledal tedy uplatn?ni v cirkevni karie?e. Po otcov? smrti se sna?il s podporou bratra Rudolfa ziskat n?ktery z vyznamnych biskupskych u?ad? v ?i?i. Teprve roku 1585 se mu poda?ilo obsadit d?le?itou pozici v ?adu n?meckych ryti?? , funkci koadjutora , ktera mu zaru?ovala nastupnictvi v u?adu velmistra . Stal se tak prvnim v ?et?zci habsburskych velmistr? , trvajicim a? do zaniku monarchie.

Uchaze? o polsky tr?n [ editovat | editovat zdroj ]

Kdy? se v roce 1587 uvolnil polsky tr?n , byl arcivevoda Maxmilian jednim z nejva?n?j?ich kandidat?. Z kandidatury postupn? vytla?il jak sveho stryce Ferdinanda Tyrolskeho , tak i bratra Arno?ta . Nakonec v?ak v?t?ina polskych stav? p?iklonila k jeho nejva?n?j?imu protivnikovi, ?vedskemu princi Zikmundovi III. Prohabsburska men?ina ov?em zvolila Maxmiliana a ten se rozhodl volbu p?ijmout a tr?n si vybojovat. V za?i slo?il v Olomouci p?ed vyslanci polske ?lechty kralovsky slib a vzap?ti vpadl se slabou armadou do Polska . V lednu roku 1588 byl p?i ustupu do Slezska v bitv? u By?iny pora?en a zajat polskym kancle?em a vlivnym Zikmundovym p?iznivcem Janem Zamojskym . Po vice ne? jedenap?lletem zajeti byl propu?t?n na zaklad? bedzinsko-bytomske smlouvy. Polske koruny se z?ekl a? o dev?t let pozd?ji v roce 1598 .

Nabidka k s?atku [ editovat | editovat zdroj ]

Rusky car Boris Godunov si jej vyhledl jako ?enicha pro svou dceru Xenii a v roce 1599 k Maxmilianovi vypravil na namluvy poselstvo vedene A. Vlasevem. Zamy?lel dat sve dce?i ?k v??ne vlad?“ Tverske kni?ectvi a rozd?lit Polsko mezi Rusko , Xeniina ?enicha a cara. Av?ak Godunov pot?eboval, aby dce?in man?el ?il v Rusku: ?nejjasn?j?i velkokni?e ma pouze jedinou dceru, propustit ji jakkoli neni mo?no“ . Ze zamy?leneho planu v?ak se?lo p?edev?im proto, ?e Maxmilianovo p?estoupeni k pravoslavne vi?e bylo zakladni, av?ak neakceptovatelnou podminkou s?atku.

Hodnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1590 se stal velmistrem ?adu n?meckych ryti?? . V polovin? 90. let 17. stoleti se u?astnil valky s Turky v Uhrach , roku 1594 jej Rudolf II. jmenoval velitelem ji?niho k?idla fronty. V letech 1596?1597 byl vrchnim velitelem cisa?ske armady. V nasledujicich letech se sna?il o roli zprost?edkovatele mezi znep?atelenymi bratry Rudolfem II. a Matya?em, p?i?em? byl postupn? naklon?n Matya?ovi. V roce 1602 se ujal regentstvi v Tyrolsku . Za vlady bezd?tneho Matya?e podporoval nastupnicke snahy Ferdinanda ?tyrskeho , pozd?j?iho cisa?e Ferdinanda II.

Po vypuknuti ?eskeho stavovskeho povstani byl nekompromisnim p?ivr?encem radikalniho zapasu s povstalci, a proto spolu s Ferdinandem ?tyrskym nechal v ?ervenci roku 1618 zajmout a uv?znit Matya?ova diplomata a d?v?rnika kardinala Melchiora Klesla , ktery prosazoval kompromisni p?istupy. N?kolik m?sic? nato v?ak zem?el a byl poh?ben v Innsbrucku .

Vyvod z p?edk? [ editovat | editovat zdroj ]

 
 
 
 
 
Maximilian I. Habsbursky
 
 
Filip I. Sli?ny
 
 
 
 
 
 
Marie Burgundska
 
 
Ferdinand I. Habsbursky
 
 
 
 
 
 
Ferdinand II. Aragonsky
 
 
Jana I. Kastilska
 
 
 
 
 
 
Isabela Kastilska
 
 
Maxmilian II. Habsbursky
 
 
 
 
 
 
Kazimir IV. Jagellonsky
 
 
Vladislav II. Jagellonsky
 
 
 
 
 
 
Al?b?ta Habsburska
 
 
Anna Jagellonska
 
 
 
 
 
 
Gaston II. de Foix-Candale
 
 
Anna de Foix a Candale
 
 
 
 
 
 
Kate?ina z Foix
 
Maxmilian III. Habsbursky
 
 
 
 
 
Maxmilian I. Habsbursky
 
 
Filip I. Sli?ny
 
 
 
 
 
 
Marie Burgundska
 
 
Karel V.
 
 
 
 
 
 
Ferdinand II. Aragonsky
 
 
Jana I. Kastilska
 
 
 
 
 
 
Isabela I. Kastilska
 
 
Marie ?pan?lska
 
 
 
 
 
 
Ferdinand, vevoda z Viseu
 
 
Manuel I. Portugalsky
 
 
 
 
 
 
Beatrix Portugalska
 
 
Isabela Portugalska
 
 
 
 
 
 
Ferdinand II. Aragonsky
 
 
Marie Aragonska
 
 
 
 
 
 
Isabela I. Kastilska
 

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage .

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Velmistr ?adu n?meckych ryti??
P?edch?dce:
Heinrich VIII. von Bobenhausen
1590 ? 1618
Maxmilian III. Habsbursky
Nastupce:
Karel Habsbursky