Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Maxmilian II. Josef Bavorsky
(
28. listopadu
1811
,
Mnichov
?
10. b?ezna
1864
, Mnichov) byl
bavorsky kral
v letech
1848
a?
1864
a pochazel z rodu
Wittelsbach?
.
Maxmilian se narodil jako prvorozene dit? bavorskeho naslednickeho paru, jejich? s?atek se uskute?nil
12. ?ijna
1810
v
Mnichov?
. Jeho otec
Ludvik
se roku
1825
stal druhym bavorskym kralem. Matkou byla
Tereza
, dcera
saskeho
vevody
Fridricha
a jeho man?elky
?arloty Meklenburske
. M?l osm sourozenc?, z nich? pouze sestra Tea ?arlota zem?ela v d?tskem v?ku; t?i z nich uzav?eli s?atky s p?islu?niky
habsbursko-lotrinskeho domu
.
Jeho sest?enicemi byly nap?.
?vedska
a
norska kralovna
Josephine
(1807?1876) ?i brazilska cisa?ovna
Amelie
(1812?1873).
Kdy? bylo Maxmilianovi 21 let, koupil z?iceninu
zamku Hohenschwangau
, ktery nechal znovu vystav?t. Hohenschwangau se pozd?ji stal vzorem pro
pohadkove zamky
jeho syna
Ludvika II.
Korunni princ Maxmilian se
12. ?ijna
1842
o?enil s pruskou princeznou
Marii Frederikou
, dcerou pruskeho generala
Vilema
(syn pruskeho krale
Fridricha Vilema II.
) a jeho man?elky
lankrab?nky Marie Anny
, s ni? m?l dva syny.
V revolu?nim roce
1848
, po abdikaci sveho otce Ludvika I., se stal dal?im bavorskym kralem.
Maxmiliana velmi ovlivnilo pojeti d?jin vyznamnych n?meckych u?enc?
Friedricha Schellinga
a
Leopolda Rankeho
. V roce
1852
zalo?il
Nadaci
Maximilianeum
, ktera slou?ila nadanym bavorskym student?m, a sidlila v mnichovskem Maximilianeu, co? je dne?ni sidlo bavorskeho parlamentu.
Maxmilianova man?elka
Marie Frederika
darovala ?ivot dv?ma syn?m a oba byli
du?evn? nevyrovnani
:
- Ludvik II. Bavorsky
(25. srpna 1845 ? 13. ?ervna 1886),
bavorsky kral
od roku 1864 a? do sve smrti, zem?el svobodny a bezd?tny
- Ota I. Bavorsky
(27. dubna 1848 ? 11. ?ijna 1916), bavorsky kral. Nikdy skute?n? nevladl. V roce 1872 bylo leka?i konstatovano, ?e Ota je du?evn? naru?eny. Trp?l
uzkostnymi
stavy a
depresemi
. Od roku 1873 ?il v?t?inou v izolaci a pod leka?skym dohledem. Kralem se stal po smrti sveho bratra
Ludvika II. Bavorskeho
v roce 1886. Vladu za Otu vykonaval nejprve
princ-regent
Luitpold
a po jeho smrti Luitpold?v syn Ludvik, ktery se nechal 5. ledna 1913 prohlasit za krale
Ludvika III. Bavorskeho
. A? do Otovy smrti v roce 1916 tak m?lo Bavorsko dva krale. Ota zem?el svobodny a bezd?tny.
- 28. listopadu 1811 ? 13. ?ijna 1828:
Jeho Kralovska Vysost
princ Maxmilian Bavorsky
- 13. ?ijna 1828 ? 20. b?ezna 1848:
Jeho Kralovska Vysost
korunni princ Maxmilian Bavorsky
- 20. b?ezna 1848 ? 10. b?ezna 1864:
Jeho Veli?enstvo
bavorsky kral
-
Maxmilianova socha v
Mnichov?
-
-
-
Zamek Hohenschwangau v roce
1843
- RALL, Hans; RALL, Marga.
Die Wittelsbacher in Lebensbildern
. Graz ; Wien ; Koln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s.
ISBN
3-222-11669-5
. (n?mecky)
Bavor?ti princove
|
|
1. generace
| | |
|
2. generace
| |
|
3. generace
| |
|
4. generace
| |
|
5. generace
|
Luitpold ?
Albrecht
? Rudolf ? Jind?ich ?
Ludvik
? Raso ? Franti?ek ? Ev?en ? Alfons ? Jose Eugenio ? Konstantin ? Alexandr
|
|
6. generace
|
Franti?ek
? Maximilian ? Luitpold ? Franti?ek Josef ? Wolfgang ? Kry?tof ? Ji?i ? Franti?ek-Ond?ej ? Leopold ?
Adalbert
|
|
7. generace
|
Ludvik ? Jind?ich ? Karel ? Tassilo ? Richard ? Filip ? Corbinian ? Stanislav ? Marcello ? Marek ? Manuel ? Konstantin ? Hubertus
|
|
8. generace
|
Maximilian ? Leopold ? Gabriel
|