한국   대만   중국   일본 
Maxentiova bazilika ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Maxentiova bazilika

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Pohled na Maxentiovu baziliku z Palatinskeho pahorku
Poloha baziliky

Maxentiova bazilika ( italsky : Basilica di Massenzio ) byla velka budova p?i severni stran? ?imskeho Fora Romana . V literatu?e se take pou?ivaji nazvy Basilica Nova ("nova bazilika"), Constantinova bazilika nebo Bazilika Maxentia a Constantina . Jedna se v?bec o jednu z poslednich velkolepych staveb, ktera p?ipomina velikost ?imskeho imperia a jeho architektury.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Pokyn ke stavb? baziliky vydal cisa? Maxentius v roce 308 , dva roky pote, co se stal ?imskym vladcem. Pro jeji umist?ni byl vybran severovychodni konec Fora, kde od dob Flaviovc? stavala horrea piperataria , skladi?t? pep?e i jineho ko?eni, ktera v?ak v roce 283 vyho?ela. [1] Maxentius si jako inspiraci pro svoji stavbu vybral haly ?imskych lazni a nechal ji postavit jako monumentalni p?ijimaci sal. Zarove? zde m?la sidlo i m?stska prefektura . [2] Roku 312 ale Maxentius padl v  bitv? u Milvijskeho mostu a v praci na budov? baziliky pokra?oval jeho p?emo?itel Konstantin I. Veliky . Je?t? teho? roku byla bazilika vysv?cena a pojmenovana podle n?j Basilica Constantina .

Architektura [ editovat | editovat zdroj ]

P?dorys baziliky. Umist?ni kolosalni sochy v zapadni apsid? je ozna?eno ?erven?.

Budova byla postavena jako monumentalni trojlodi o delce 100 metr? a ?i?ce 76 metr?. St?edni lo? m?la vy?ku 35 metr?, ob? bo?ni lodi 25 metr?. [3] . St?edni lo? tvo?ila t?i klenebni pole k?i?ovou klenbou , bo?ni lodi byly zaklenuty klenbami valenymi vyzdobenymi kazetovym stropem. Klenebni pole podpiralo osm patnactimetrovych sloup?, do sou?asnosti se dochoval jen jediny, ktery nyni stoji na ?imskem nam?sti Piazza Santa Maria Maggiore p?ed bazilikou Panny Marie Sn??ne . Bazilika byla na zapadni stran? ukon?ena apsidou , ve ktere stala Maxentiova socha. Vnit?ni prostor osv?tlovala velka p?lkruhova okna ( claristoria ) zasazena ve st?n? prost?edni lodi p?evy?ujici lod? bo?ni. [2] Podlaha byla vydla?d?na mramorem , vnit?ni zdi kryly desky z ?erveneho a zeleneho porfyru s mramorovymi intarziemi. Kazetove stropy kra?lily pestre mozaiky . [3]

Cisa? Konstantin p?i pokra?ujici p?estavb? dispozici baziliky pozm?nil. K p?vodnimu vchodu z vychodni strany nechal je?t? p?istav?t novy vchod na ji?ni stran? sm?rem k  Via Sacra s p?edsazenym portikem o ?ty?ech korintskych sloupech a ?irokym schodi?t?m. P?imo proti novemu vchodu vznikla v severni lodi i nova apsida, jeji? strop byl take vyzdoben kazetami. Maxentiovu sochu stojici v zapadni apsid? nechal Konstantin odstranit a nahradit svoji vlastni 12 metr? vysokou kolosalni sochou .

Do sou?asne doby se z cele baziliky dochovala jen jedna bo?ni (severni) lo?. [2]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. Burian, s. 226
  2. a b c Pescarinova, s. 43
  3. a b Liberati, Bourbon, s. 105

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • BURIAN, Jan. ?im. Sv?tla a stiny antickeho velkom?sta . Praha: Svoboda , 1970. 285 s.  
  • LIBERATI, Anna Maria; BOURBON, Fabio. Starov?ky ?im . Praha: Rebo Productions, 2001. 292 s. ISBN   8085815575 .  
  • PESCARINOVA, Sofia. ?im: Archeologicky pr?vodce po antickem ?im? . Praha: Rebo Productions, 2000. 168 s. ISBN   80-7234-153-7 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]