Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Pohled na Maxentiovu baziliku z Palatinskeho pahorku
Poloha baziliky
Maxentiova bazilika
(
italsky
:
Basilica di Massenzio
) byla velka budova p?i severni stran? ?imskeho
Fora Romana
. V literatu?e se take pou?ivaji nazvy
Basilica Nova
("nova bazilika"),
Constantinova bazilika
nebo
Bazilika Maxentia a Constantina
. Jedna se v?bec o jednu z poslednich velkolepych staveb, ktera p?ipomina velikost
?imskeho imperia
a jeho architektury.
Pokyn ke stavb?
baziliky
vydal cisa?
Maxentius
v roce
308
, dva roky pote, co se stal ?imskym vladcem. Pro jeji umist?ni byl vybran severovychodni konec Fora, kde od dob
Flaviovc?
stavala
horrea piperataria
, skladi?t? pep?e i jineho ko?eni, ktera v?ak v roce 283 vyho?ela.
[1]
Maxentius si jako inspiraci pro svoji stavbu vybral haly ?imskych lazni a nechal ji postavit jako monumentalni p?ijimaci sal. Zarove? zde m?la sidlo i m?stska
prefektura
.
[2]
Roku
312
ale Maxentius padl v
bitv? u Milvijskeho mostu
a v praci na budov? baziliky pokra?oval jeho p?emo?itel
Konstantin I. Veliky
. Je?t? teho? roku byla bazilika vysv?cena a pojmenovana podle n?j
Basilica Constantina
.
P?dorys baziliky. Umist?ni kolosalni sochy v zapadni apsid? je ozna?eno ?erven?.
Budova byla postavena jako monumentalni
trojlodi
o delce 100 metr? a ?i?ce 76 metr?. St?edni lo? m?la vy?ku 35 metr?, ob? bo?ni lodi 25 metr?.
[3]
. St?edni lo? tvo?ila t?i
klenebni pole
s
k?i?ovou klenbou
, bo?ni lodi byly zaklenuty
klenbami valenymi
vyzdobenymi
kazetovym
stropem. Klenebni pole podpiralo osm patnactimetrovych sloup?, do sou?asnosti se dochoval jen jediny, ktery nyni stoji na ?imskem nam?sti Piazza Santa Maria Maggiore p?ed
bazilikou Panny Marie Sn??ne
. Bazilika byla na zapadni stran? ukon?ena
apsidou
, ve ktere stala Maxentiova socha. Vnit?ni prostor osv?tlovala velka p?lkruhova okna (
claristoria
) zasazena ve st?n? prost?edni lodi p?evy?ujici lod? bo?ni.
[2]
Podlaha byla vydla?d?na
mramorem
, vnit?ni zdi kryly desky z ?erveneho a zeleneho
porfyru
s mramorovymi intarziemi. Kazetove stropy kra?lily pestre
mozaiky
.
[3]
Cisa? Konstantin p?i pokra?ujici p?estavb? dispozici baziliky pozm?nil. K p?vodnimu vchodu z vychodni strany nechal je?t? p?istav?t novy vchod na ji?ni stran? sm?rem k
Via Sacra
s p?edsazenym
portikem
o ?ty?ech
korintskych
sloupech a ?irokym schodi?t?m. P?imo proti novemu vchodu vznikla v severni lodi i nova apsida, jeji? strop byl take vyzdoben kazetami. Maxentiovu sochu stojici v zapadni apsid? nechal Konstantin odstranit a nahradit svoji vlastni 12 metr? vysokou
kolosalni sochou
.
Do sou?asne doby se z cele baziliky dochovala jen jedna bo?ni (severni) lo?.
[2]
- ↑
Burian, s. 226
- ↑
a
b
c
Pescarinova, s. 43
- ↑
a
b
Liberati, Bourbon, s. 105
- BURIAN, Jan.
?im. Sv?tla a stiny antickeho velkom?sta
. Praha:
Svoboda
, 1970. 285 s.
- LIBERATI, Anna Maria; BOURBON, Fabio.
Starov?ky ?im
. Praha: Rebo Productions, 2001. 292 s.
ISBN
8085815575
.
- PESCARINOVA, Sofia.
?im: Archeologicky pr?vodce po antickem ?im?
. Praha: Rebo Productions, 2000. 168 s.
ISBN
80-7234-153-7
.