Maurice Blondel
Narozeni	2. listopadu 1861 Dijon
Umrti	4. ?ervna 1949 (ve v?ku 87 let) Aix-en-Provence
Povolani	filozof , vysoko?kolsky u?itel , u?itel , docent , adjunkt a spisovatel
Alma mater	Ecole normale superieure (1881?1884) Pa?i?ska univerzita
Vyznamna dila	Action: Essay on a Critique of Life and a Science of Practice
Ocen?ni	Prix Jules Davaine (1933) d?stojnik ?adu ?estne legie (1948)
D?ti	Charles Blondel
P?ibuzni	Georges Blondel (sourozenec) Andre Blondel ( bratranec ) Edith Royer ( tchyn? ) Claude Blondel (vnuk)
Podpis
multimedialni obsah na  Commons
citaty na  Wikicitatech
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Maurice Blondel [ moris blo ⁿ del ] ( 2. listopadu 1861 Dijon ? 4. ?ervna 1949 Aix-en-Provence ) byl francouzsky k?es?ansky filosof .

?ivot a p?sobeni [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v zamo?ne katolicke rodin? jako nejmlad?i ze ?ty? d?ti, studoval filosofii v Dijonu a v letech 1881 ? 1886 na Ecole normale superieure v Pa?i?i . Roku 1887 ode?el na venkov a v?noval se sve diserta?ni praci o filosofii jednani ( L'Action ), kterou 1893 na Sorbonn? obhajil.

Tato obsahla prace, ovlivn?na zejmena Leibnizem , Maine de Biranem , ale take pragmatismem , vzbudila na jedne stran? velky zajem, na druhe stran? narazila na odpor jak protinabo?enskeho akademickeho prost?edi, tak cirkevnich dogmatik?. Teprve po t?ilete odmlce mohl Blondel za?it p?edna?et v Lille a od roku 1897 do 1927 v Aix-en-Provence. Ve svych drobn?j?ich pracich se stale vracel k tematu jednani, je? podle n?ho p?eklenuje protiklad determinismu a lidske svobody, ale v?noval se i aktualnim spole?enskym otazkam.

Pat?il mezi zakladatele ?Socialnich tydn?“ v Lille, kde se od roku 1904 diskutovala nap?iklad temata zdravotniho a socialniho poji?t?ni, kolonialismu nebo pomoci men? rozvinutym zemim, a roku 1939 vystoupil s ostrou kritikou nacismu ( Zapas o civilizaci a filosofie miru ). Kdy? roku 1927 oslepl a ode?el do d?chodu, rozvedl hlavni my?lenky sve knihy o jednani v p?ti svazcich My?leni I. a II. ( 1934 ), Byti a jsoucna ( 1935 ), Jednani I. a II. ( 1937 ). ^[1]

Blondel m?l ?adu vynikajicich ?ak? a m?l zna?ny vliv na mnoho francouzskych (nap?. Pierre Duhem nebo Emmanuel Levinas ) i n?meckych filosof? a teolog?. Knihu o jednani ?etl William James a u? roku 1909 Martin Heidegger , ktery Blondela pozd?ji ozna?il za nejvyznamn?j?iho ze soudobych francouzskych filosof?. Prost?ednictvim Auguste Valensina, J. Marechala , Henri de Lubaca a P. Teilharda de Chardin byl inspiratorem teologicke obnovy, ktera vedla ke Druhemu vatikanskemu koncilu. Blondel?v archiv je v Lovani , ustavy pro studium jeho dila vznikly po valce na univerzitach ve Freiburgu a v Mohu?i . ^[2]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• F. Lefevre, Filosoficky pr?vodce Maurice Blondela . Stara ?i?e 1939
• M. Blondel, Pravda jednani a pravda ?inu . Praha 1970
• M. Blondel, Logika ?inu . Svitavy 2001
• M. Blondel, Filosofie akce . Refugium, Olomouc 2008.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Maurice Blondel na Wikimedia Commons
• Osoba Maurice Blondel ve Wikicitatech
• Centre d'Archives Maurice Blondel, Louvain-la-Neuve - fr
• Heslo Blondel v BBKL ? de
• Portal M. Blondela p?i univerzitni knihovn? Freiburg im Breisgau - de
• Ustav M. Blondela pro filosofii nabo?enstvi, Mainz - de