Materialismus je filosoficky sm?r, ktery do pop?edi stavi hmotu neboli materii. Podle n?j je nejen ka?da v?c tvo?ena hmotou, ale i ka?dy pozorovatelny jev je vysledkem interakce hmoty.

Jako filozoficka teorie nale?i materialismus k t?id? monisticke ontologie . Jako takovy je vyhran?n v??i ontologickym teoriim zalo?enym na dualismu a pluralismu . Gnozeologie tohoto sm?ru je ?ist? empiricka , vyznava?i tedy spolehaji p?edev?im na svoje smysly. Jeho gnozeologickym protikladem je idealismus , ktery za prvotni pova?uje ideje , jakesi pravzory reality, p?i?em? jen propracovanim se k nim lze poznat pravdu.

Materialismus je d?le?itym paradigmatem v p?irodnich v?dach , kde je uzce spjat s fyzikalismem - nazorem, ?e v?e, co existuje, je nakonec fyzicke. Filozoficky fyzikalismus se vyvinul z materialismu, aby za?lenil sofistikovan?j?i p?edstavy o fyzikalnich silach (nap?. ?asoprostor, temna hmota, kvanta. subatomarni ?astice, sv?tlo apod.). N?kte?i up?ednost?uji termin fyzikalismus p?ed materialismem, jini pou?ivaji oba pojmy, jako by byly synonyma . Zakladnim p?edpokladem materialisticke v?decke prace je metodologicky naturalismus , ktery vysv?tluje jevy, pozorovane v p?irod? pouze p?irodnimi p?i?inami bez nadp?irozena.

Velky spor svadi materialismus take v oblasti psychologie . Podle filozofickeho materialismu jsou mysl a v?domi vedlej?imi produkty nebo epifenomeny hmotnych proces? (jako je biochemie lidskeho mozku a nervoveho systemu ), bez nich? nemohou existovat. Tento koncept je v p?imem kontrastu s koncepci, ?e mysl a v?domi jsou reality prvniho ?adu, kterym je hmota pod?izena, a materialni interakce jsou druhotne. Opozici materialismu na teto urovni je panpsychismus .

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Materialismus se vyvinul, patrn? nezavisle, v n?kolika geograficky odd?lenych oblastech b?hem ery, kterou Karl Jaspers nazval Osova doba (asi 800?200 p?. n. l.). Ve starov?ke indicke filozofii se vyvinul kolem roku 600 p?. n. l. u filozoficke ?koly ?arvaka (?i te? lokajata). ^[1] Jejim kli?ovym myslitelem byl Kanada . Je mu p?ipisovano dilo Vai?e?ika sutra . V teto knize Kanada razi tezi, ?e v?echny objekty hmotneho sv?ta je mo?ne rozlo?it na slo?ky a dostat se a? k nerozlo?itelnemu, tedy na atomarni urove? (tzv. parmanu a anu ). Proto je n?kdy pova?ovan za zakladatele indicke verze atomismu , by? Kanada hovo?i o rozkladu a? na urove? duchovni.

O n?co pozd?ji se materialismus vyvinul i ve starem ?ecku , v u?eni atomist?, jako byl Demokritos a Epikuros . ^{[2] [3]} Ve starem ?im? reprezentoval materialismus zejmena Titus Lucretius Carus . V jeho basni O p?irod? ( De Rerum Natura ) uvadi, ?e v?e, co existuje, vyplyva z r?znych pohyb? a konfiguraci ?astic zakladniho materialu nazyvanych atomy (doslova ?ned?litelne“). Poskytuje mechanisticka vysv?tleni jev?, jako je eroze , vypa?ovani , vitr a zvuk. Slavnou Lucretiovou zasadou je ?Nic se nem??e dotknout t?la ne? jine t?lo“. ^[4]

Ve stare ?in? materialisticky postoj reprezentoval Wang ?chung . Jeho nejvyznamn?j?im dilem je kniha Lun-cheng ( Kriticka pojednani ). Wang u?il, ?e zakladem v?eho je hmotna substance, kterou nazyval juan-?i (n?kdy p?ekladano jako ?prvotni eter“). V?ci se od sebe li?i mirou zhu?t?ni teto substance. Wang u?il, ?e existuje i du?e, ktera je z velmi jemne substance, ale je vazana pln? na t?lo a je od ni neodd?litelna: zanika spolu s t?lem. V ?lov?ku podle Wanga nem??e byt ?adne poznani, ktere neziskal vnimanim, pozorovanim ?i p?emy?lenim. ^[5]

V arabske filozofii materialistickou linii p?edstavoval zejmena Ibn Tufajl . Ve svem filozofickem romanu ?ivy, syn Bdiciho ( Hajj ibn Jagzan ) p?edstavil ?lov?ka jako tabula rasa , "nepopsany list". ?lov?k podle Tufajla v sob? nema p?edp?ipraveno ?adne poznani ?i sm??ovani a v?e v n?m se rodi a formuje zku?enosti.

Od 17. stoleti ziskala materialisticka filozofie svou domovinu zejmena v Evrop?. Za jeji moderni otce jsou pova?ovani zejmena Thomas Hobbes , Pierre Gassendi , Jean Meslier , Julien Offray de La Mettrie , Paul Heinrich Dietrich von Holbach ?i Denis Diderot . ^[6] ?ada z t?chto autor? byla spojena s osvicenskym hnutim, by? nikoli v?ichni osvicenci byli materialiste a ateiste . Zajimave je, ?e mezi prvnimi modernimi materialisty byli ?asto kn??i (Gassendi, Meslier).

Novy impuls vnesl do materialismu Ludwig Feuerbach se svym materialismem antropologickym ("?lov?k stvo?il boha k obrazu svemu"), jim? otev?el cestu k materialistickemu vykladu nabo?enstvi a duchovnich d?jin v?bec. ^[7] Jim hozenou rukavici zvedli zejmena Karl Marx a Friedrich Engels se svym historickym materialismem . Jejich dialekticky materialismus zase "stav?l na nohy" Hegelovu dialektiku . Na materialistickou linii marxismu navazal zejmena Vladimir Ilji? Lenin ve svem spise Marxismus a empiriokriticismus .

Pon?kud jinou cestou ?el v?decky materialismus, ktery v 19. stoleti rozpracovali Ludwig Buchner , Jacob Moleschott a Carl Vogt . Mohutny rozvoj p?irodnich v?d jejich dilo siln? legitimizoval. N?ktere my?lenkove sm?ry zrozene v l?n? t?chto v?d - nap?iklad darwinismus - se take staly, zejmena pro spiritualisty a v??ici, symboly materialistickeho p?istupu ke sv?tu, nicmen? tyto sm?ry nem?ly materialistickou podstatu sveho u?eni v?dy jasn? promy?lenou a toto za?azovani je p?edm?tem spor?. ^{[8] [9]}

Krom marxismu a v?deckemu materialismu (nap?. George Santayana ) ziskal ve 20. stoleti prostor k rozvijeni materialismus take v l?n? analyticke filozofie ( Daniel Dennett , Willard Van Orman Quine , Donald Davidson , Jerry Fodor ) a poststrukturalismu (zejm. Gilles Deleuze ).

Varianty materialismu [ editovat | editovat zdroj ]

• K?es?ansky materialismus
• Kulturni materialismus
• Dialekticky materialismus
• Eliminativni materialismus
• Ekonomicky materialismus
• Historicky materialismus (marxisticka aplikace materialismu na historii)
• ?arvaka

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• STORIG, Hans Joachim. Male d?jiny filosofie, 8.?eske vydani . Kostelni Vyd?i: Karmelitanske nakladatelstvi, 2007. ISBN   978-80-7195-206-0 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Ateismus
• Pozitivismus

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Materialismus na Wikimedia Commons

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.