Matera
znak vlajka
Poloha
Sou?adnice	40°40′ s. ?. , 16°36′ v. d.
Nadmo?ska vy?ka	401 m n. m.
?asove pasmo	UTC+01:00 ( standardni ?as ) st?edoevropsky ?as UTC+02:00 ( letni ?as )
Stat	Italie Italie
Region	Basilicata
Provincie	Matera
Matera
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	388 km²
Po?et obyvatel	61 079 (31. 12. 2011)
Hustota zalidn?ni	157,4 obyv./km²
Sprava
Oficialni web	www .comune .matera .it
Telefonni p?edvolba	0835
PS?	75100
Ozna?eni vozidel	MT
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Matera je italske m?sto v oblasti Basilicata , hlavni m?sto stejnojmenne provincie . Le?i na okraji plo?iny Murgia. ^[1] V jeho okoli se nachazeji nejvyznamn?j?i mista pobytu jeskynniho ?lov?ka v oblasti St?edomo?i . Od roku 1993 jsou "Sassi di Matera" (kameny Matery), nejstar?i ?ast m?sta, sou?asti sv?toveho d?dictvi UNESCO .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Uzemi Matery je osidleno ji? od paleolitu . Nachazeji se zde neoliticke jeskyn?, vydlabane v tufove hornin?. ^[2] M?sto bylo udajn? zalo?eno ?imany ve 3. stoleti p?ed na?im letopo?tem jako Metheola podle konzula Lucia Caecilia Metella.

V roce 664 byla Matera dobyta Langobardy (Lombardy) a stala se sou?asti Beneventskeho vevodstvi . V 7. a 8. stoleti byly okolni jeskyn? osidleny benediktyny a ?eckymi ortodoxnimi mnichy. Obdobi 9. a 10. stoleti bylo charakteristicke zapasem mezi Saraceny , Byzantinci a ?imskymi cisa?i , v?etn? Ludvika II., ktery m?sto zni?il. Po osidleni Apulie Normany od roku 1043 vladl v Mate?e Vilem ?elezna Pa?e .

Po kratkem obdobi upadku, ?ad? morovych epidemii a zem?t?eseni , se m?sto v patnactem stoleti stalo aragonskou dr?avou a bylo sv??eno do opatrovani baron?m z rodiny Tramontano. Av?ak roku 1514 obyvatelstvo povstalo proti utlaku a zabilo hrab?te Giovanniho Carla Tramontana. V 17. stoleti byla Matera p?edana Orsini?m . Pozd?ji se stala hlavnim m?stem Basilicaty a toto postaveni si udr?ela a? do roku 1806 , kdy Joseph Bonaparte p?evedl tuto funkci zp?t na Potenzu .

Roku 1927 se Matera stala hlavnim m?stem stejnojmenne provincie . Dne 21. za?i 1943 se materan?ti vzbou?ili proti n?mecke okupaci a jako prvni italske m?sto bojovali proti Wehrmachtu . Po druhe sv?tove valce zde p?etrvavala velka chudoba, stejn? jako ve zbytku jihoitalskeho regionu. V roce 1993 bylo stare m?sto Sassi di Matera zapsano na seznam sv?toveho d?dictvi UNESCO . V roce 2019 byla Matera (spole?n? s bulharskym Plovdivem ) Evropskym hlavnim m?stem kultury . Od roku 2009 je ka?doro?n? o vano?nich svatcich v Sassi di Matera po?adano p?edstaveni ?iveho betlema . ^[3]

Sassi di Matera [ editovat | editovat zdroj ]

Sassi di Matera jsou dv? ?tvrti na vychodnim konci m?sta vyznamne pro sva jeskynni obydli. ?tvrti Sasso Caveoso a Sasso Barisano byly spole?n? s nedalekym Parkem skalnich kostel? zapsany na seznam Sv?toveho d?dictvi UNESCO . ^[1] ?eka Gravina tu vyhloubila v m?kkem vapenci sout?sky s jeskyn?mi, ktere byly osidleny ji? v dob? kamenne. ^[1]

Sousedni obce [ editovat | editovat zdroj ]

Altamura ( BA ), Ginosa ( TA ), Gravina in Puglia ( BA ), Grottole , Laterza ( TA ), Miglionico , Montescaglioso , Santeramo in Colle ( BA )

Vyvoj po?tu obyvatel [ editovat | editovat zdroj ]

Po?et obyvatel

Matera ve filmu [ editovat | editovat zdroj ]

Podle databaze IMDb se ve m?st? nata?elo vice ne? 100 film?, v?etn? Evangelia sv. Matou?e (1964) re?isera P. P. Pasoliniho , hororu P?ichazi Satan! (1976), Umu?eni Krista (2004), Wonder Woman (2017) a  Neni ?as zem?it (2021), posledni bondovky s  Danielem Craigem v hlavni roli v re?ii Caryho J. Fukunagy. ^[2]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Matera na Wikimedia Commons
• Galerie Matera na Wikimedia Commons
• Oficialni stranky

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.