한국   대만   중국   일본 
Marxisticky feminismus ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Marxisticky feminismus

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie

Marxisticky feminismus je filozoficka varianta feminismu , ktera zahrnuje a roz?i?uje teorii marxismu . Marxisticky feminismus analyzuje zp?sob vyko?is?ovani ?en prost?ednictvim kapitalismu a individualniho vlastnictvi soukromeho majetku. [1] Podle marxistickych feministek lze osvobozeni ?en dosahnout pouze odstran?nim kapitalistickych system?, v nich? je podle nich velka ?ast ?enske prace neproplacena. [2] Marxisticke feministky roz?i?uji tradi?ni Marxistickou analyzu a aplikuji ji na neplacenou praci v domacnosti a nerovnost pohlavi.

Marxisticky feminismus je diky svemu zakladu v historickem materialismu podobny socialistickemu feminismu a ve v?t?i mi?e materialistickemu feminismu. Posledni dv? zmin?ne kladou d?raz na to, co pova?uji za “redukcionisticke limitace” [3] teorie marxismu, ale jak zmi?uje Martha E. Gimenez [3] ve svem vyzkumu rozdil? mezi marxistickym a materialistickym feminismem , “ je pon?kud obti?ne stanovit jasne teoreticke hranice mezi t?mito zast?e?ujicimi terminy a v ramci nich.”

Teoreticke pozadi marxismu [ editovat | editovat zdroj ]

Marxismus sleduje vyvoj utlaku a rozd?leni t?id ve vyvoji lidske spole?nosti prost?ednictvim vyvoje a organizace bohatstvi a vyroby a dochazi k zav?ru, ?e vyvoj utla?ovatelske spole?enske struktury je relativni k vyvoji utla?ovatelskych rodinnych struktur, tj. normalizace utla?ovani ?enskeho pohlavi se shoduje se zrodem utla?ovatelske spole?nosti obecn?.

V knize P?vod rodiny, soukromeho vlastnictvi a statu (1884) pi?e Friedrich Engels o nejstar?ich po?atcich rodinne struktury, spole?enske hierarchie a pojmu bohatstvi , p?i?em? vychazi z antickych i sou?asnych studii. Dochazi k zav?ru, ?e ?eny m?ly p?vodn? vy??i spole?enske postaveni a stejnou vahu v praci, a zejmena pouze ?eny m?ly jistotu, ?e budou sdilet rodinne jmeno. Proto?e nejstar?i mu?i nesdileli ani rodinne jmeno, nev?d?li podle Engelse s jistotou, kdo jsou jejich d?ti, ani nem?li prosp?ch z d?dictvi . [4]

Kdy? se zem?d?lstvi poprve stalo hojnym a hojnost byla pova?ovana za mu?ske bohatstvi, proto?e pochazela z mu?skeho pracovniho prost?edi mimo domov, vzniklo hlub?i p?ani mu?skeho rodu a d?dictvi. Aby se toto p?ani splnilo, byla ?enam nejen dop?ana vytou?ena monogamie, ale byly k ni donuceny v ramci domaciho otroctvi, zatimco mu?i se v?novali utajene kultu?e " heterismu ".Engels tuto situaci popisuje jako nahodny po?atek nuceneho otroctvi jako dominantniho rysu spole?nosti, ktery nakonec vedl k evropske kultu?e t?idniho utlaku , kde se od d?ti chudych o?ekavalo, ?e budou slou?it t?m bohatym. [4]

Engels v teto knize p?episuje sv?j a Marx?v citat z roku 1846, "Prvni d?lba prace je d?lba prace mezi mu?em a ?enou za u?elem rozmno?ovani d?ti" na: "Prvni t?idni protiklad, ktery se v d?jinach objevuje, se shoduje s rozvojem antagonismu mezi mu?em a ?enou v monogamnim man?elstvi a prvni t?idni utlak se shoduje s utlakem ?enskeho pohlavi pohlavim mu?skym." [4]

Genderovy utlak je kulturn? reprodukovan a prost?ednictvim institucionalizovane nerovnosti udr?ovan. Up?ednost?ovanim mu?? na ukor ?en a odmitanim uznat tradi?ni domaci praci jako stejn? hodnotnou se mu? z d?lnicke t?idy socializuje do utla?ovatelske struktury, ktera marginalizuje ?enu z d?lnicke t?idy. [2]

Produktivni, neproduktivni a reproduk?ni prace [ editovat | editovat zdroj ]

Marx rozd?lil praci do dvou kategorii: produktivni a neproduktivni.

  • Produktivni prace je prace, ktera vytva?i nadhodnot, nap?. produkce surovin a vyroba produkt?
  • Neproduktivni prace nevytva?i nadhodnotu a ve skute?nosti ji m??e byt dotovana. M??e jit o dozor?i funkce, vedeni u?etnictvi, marketing atd.

Marxisticke feministicke autorky v 70. letech 20. stoleti, jako nap?iklad Margaret Benston a Peggy Morton, se opiraly p?edev?im o analyzu produktivni a neproduktivni prace ve snaze zm?nit dobove vnimani, ?e u?elem rodiny je spot?eba, p?i?em? p?edkladaly argumenty pro statem vyplacenou mzdu ?enam v domacnosti a kulturni vnimani rodiny jako produktivniho subjektu. V kapitalismu ma prace na udr?eni rodiny jen malou materialni hodnotu, proto?e nevytva?i ?adne tr?ni produkty. V marxismu je prace na udr?ovani rodiny produktivni, proto?e ma hodnotu slu?by a pou?iva se ve stejnem smyslu jako zbo?i. [5]

Mzdy za domaci prace [ editovat | editovat zdroj ]

N?ktere marxisticke feministky se zam??ily na vylou?eni z produktivni prace jako na nejd?le?it?j?i zdroj utlaku ?en a obhajovaly za?len?ni domaci prace do kapitalisticke ekonomiky. My?lenka kompenzace reproduk?ni prace byla p?itomna v dilech socialistek, jako byla Charlotte Perkins Gilman (1898), ktera tvrdila, ?e utlak ?en prameni z toho, ?e jsou nuceny pracovat v soukrome sfe?e. [6] Gilman tvrdila, ?e podminky pro ?eny se zlep?i, kdy? bude jejich prace umist?na, uznana a ocen?na ve ve?ejne sfe?e. [2]

Pravd?podobn? nejvlivn?j?i snahou o kompenzaci reproduk?ni prace byla kampa? International Wages for Housework Campaign , kterou v roce 1972 v Italii zahajily ?lenky Mezinarodniho feministickeho kolektivu. Mnohe z t?chto ?en, nap?iklad Selma James , [7] Mariarosa Dalla Costa , [8] Brigitte Galtier a Silvia Federici , [9] publikovaly ?adu zdroj?, aby propagovaly sve poselstvi v akademicke i ve?ejne sfe?e. P?esto?e kampa? Wages for Housework za?inala jako mala skupina ?en v Italii, poda?ilo se ji mobilizovat na mezinarodni urovni. V Brooklynu v New Yorku byla s pomoci Federici zalo?ena skupina Wages for Housework. jak uznava Heidi Hartmann (1981), usili t?chto hnuti, i kdy? nakonec neusp??ne, vyvolalo d?le?ity diskurz tykajici se hodnoty domacich praci a jejich vztahu k ekonomice. [10]

Domaci otroctvi [ editovat | editovat zdroj ]

Mnoho marxistickych feministickych badatelek, ktere analyzuji zp?soby utlaku na stran? produkce, si v?ima vlivu domacich praci na ?eny v kapitalistickem systemu. V knize Women, Race & Class Angely Davis je koncept domacich praci vyu?ivan k dekonstrukci kapitalistickeho konstruktu genderov? podmin?ne prace v domacnosti a k ukazani zp?sob?, jakymi jsou ?eny vyko?is?ovany prost?ednictvim "domaciho otroctvi". [11] K tomu Davis dochazi k zav?ru, ?e "socializace domacich praci - v?etn? p?ipravy jidla a pe?e o d?ti - p?edpoklada ukon?eni vlady motivu zisku nad ekonomikou." [11] Domaci otroctvi tak udr?uje strukturalni nerovnosti, kterym ?eli ?eny ve v?ech kapitalistickych ekonomikach

Jine marxisticke feministky si v?imaji konceptu domaci prace pro ?eny v mezinarodnim m??itku a role, kterou hraje p?i posilovani globalniho patriarchatu . V reakci Paresh Chattopadhyay [12] na Custerovu knihu Capital Accumulation and Women's Labor in Asian Economies si Chattopadhyay v?ima zp?sob?, jakymi Custer analyzuje "praci ?en v od?vnim pr?myslu v Zapadnim Bengalsku a Banglade?i a v banglade?skem zem?d?lstvi, metody ?izeni prace japonske pr?myslove bur?oazie a nakonec i zp?sob zam?stnavani d?lnic v japonskem pr?myslu", [12] kdy? ukazuje, jakym zp?sobem se v domaci sfe?e projevuje podobne genderove vyko?is?ovani odli?nosti. V obou dilech je genderova d?lba prace, konkretn? v domaci sfe?e, ukazana jako ilustrace metod, kterymi kapitalisticky system vyko?is?uje ?eny v celosv?tovem m??itku.

Odpov?dnost reproduktivni prace [ editovat | editovat zdroj ]

Dal?im ?e?enim, ktere navrhuji marxisticke feministky, je osvobodit ?eny od jejich nuceneho zapojeni do reproduk?ni prace. Heidi Hartmann (1981) ve sve kritice tradi?nich marxistickych feministickych hnuti, jako je nap?iklad kampa? Wages for Housework Campaign, tvrdi, ?e tyto snahy "si kladou za otazku spi?e vztah ?en k ekonomickemu systemu ne? vztah ?en k mu??m, a z?ejm? p?edpokladaji, ?e ten druhy bude vysv?tlen v diskusi o tom prvnim." [10] Hartmann se domniva, ?e tradi?ni diskurz ignoroval vyznam utlaku ?en jako ?en a misto toho se zam??il na utlak ?en jako ?lenek kapitalistickeho systemu. Podobn? Gayle Rubin , ktera psala o ?ad? temat v?etn? sadomasochismu, prostituce, pornografie a lesbicke literatury, se poprve proslavila eseji z roku 1975 " The Traffic in Women: Notes on the ‘Political Economy’ of Sex ", [13] v ni? se objevuje vyraz "sex/gender system" a kritizuje marxismus za to, ?e podle ni neupln? analyzuje sexismus v kapitalismu, ani? by p?itom odmital nebo rozbijel marxisticke zaklady.

Aktualn?ji se mnoho marxistickych feministek zam??ilo na to, jak se ?eny v d?sledku ziskani p?istupu k produktivni praci mohou dostat do hor?ich podminek. Nancy Folbre navrhuje, aby se feministicka hnuti za?ala zam??ovat na pod?izene postaveni ?en v??i mu??m jak v reproduk?ni (soukrome) sfe?e, tak na pracovi?ti (ve?ejna sfera). [14]  Silvia Federici v rozhovoru z roku 2013 naleha na feministicka hnuti, aby vzala v uvahu skute?nost, ?e mnoho ?en je nyni nuceno k produktivni a reproduk?ni praci. [15] Federici tvrdi, ?e k emancipaci ?en nem??e dojit, dokud nebudou osvobozeny od b?emene neplacene prace, co? podle ni bude zahrnovat institucionalni zm?ny, jako je odstran?ni rozdil? ve mzdach a zavedeni program? pe?e o d?ti na pracovi?ti. [16] Navrhy Federici zaznivaji v podobnem rozhovoru se Selmou James (2012) a dotkly se dokonce i prezidentskych voleb. [7]

Afektivni a emocionalni prace [ editovat | editovat zdroj ]

V?dci a sociologove jako Michael Hardt , [16] Antonio Negri , [16] Arlie Russell Hochschild [17] a Shiloh Whitney [18] hovo?i o nove form? prace, ktera p?ekra?uje tradi?ni sfery prace a ktera nevytva?i produkt ani neni vedlej?i produkt. [18] Afektivni prace se zam??uje na rozost?ene hranice mezi osobnim a ekonomickym ?ivotem. Whitney uvadi: "Ka?dodenni boj nezam?stnanych a domaci d?ina ?en v domacnosti jsou nemen? sou?asti produkce a reprodukce spole?enskeho ?ivota a biopolitickeho r?stu kapitalu ne? placeny pracovnik, ktery zhodnocuje informace a subjektivity". [18]

Koncept emo?ni prace , zejmena emo?ni prace, ktera je p?itomna a vy?adovana v zam?stnanich s r??ovymi lime?ky , p?edstavila Arlie Russell Hochschild ve sve knize The Managed Heart: Commercialization of Human Feeling (1983), [17] v ni? se zabyva citovou praci v profesi letu?ek, ktere se usmivaji, vym??uji si zdvo?ilosti a ?ertuji se zakazniky.

Rovna mzda za stejnou praci [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1977 publikovala britska feministicka sociolo?ka Veronica Beechey knihu "Some Notes on Female Wage Labour" (N?kolik poznamek o ?enske namezdni praci), v ni? tvrdila, ?e ?eny je t?eba chapat jako neuznanou "rezervni slo?ku prace". V reakci na to Floya Anthias publikovala knihu "Woman and the Reserve Army of Labour: A Critique of Veronica Beechy, kde zpochybnila Beecheyiny argumenty, ale take uznala, ?e jeji prace byla "nejpropracovan?j?im a nejvlivn?j?im pokusem o analyzu ?enske namezdni prace s vyu?itim nebo rekonstrukci kategorii Marxova Kapitalu". [19] V roce 1987 vydalo nakladatelstvi Verso Beecheyiny shroma?d?ne eseje o zapojeni ?en do prace jako knihu Unequal Work . [20]

Intersekcionalita a marxisticky feminismus [ editovat | editovat zdroj ]

S nastupem intersekcionality [21] jako ?iroce popularni teorie sou?asneho feminismu z?stavaji marxisticke feministky kriticke k jejimu spolehani na bur?oazni politiku identity . [22] Intersekcionalita funguje v marxistickem feminismu jako ?o?ka, ktera umo??uje nahli?et na interakci rozli?nych aspekt? identity jako na d?sledek strukturovaneho, systematickeho utlaku . [23]

Usp?chy a aktivismus [ editovat | editovat zdroj ]

Povaha marxistickych feministek a jejich schopnost mobilizovat se k prosazovani spole?enskych zm?n jim umo?nila zapojit se do d?le?iteho aktivismu. [24] Jako?to aktivistky trvaji Marxisticke feministky na tom, aby "byla rozvijena politika, ktera do centra pozornosti stavi utlak a osvobozeni ?en, politiku t?id, antiimperialismus, antirasismus a otazky genderove identity a sexuality". [25] A?koli je jejich propagace ?asto kritizovana, marxisticke feministky zpochyb?uji kapitalismus zp?sobem, ktery usnad?uje novy diskurz a osv?tluje postaveni ?en. [10] Tyto ?eny v pr?b?hu historie pou?ivaly v boji proti hegemonickemu kapitalismu celou ?adu p?istup?, ktere odra?eji jejich rozdilne nazory na optimalni zp?sob dosa?eni osvobozeni ?en. [2] [26]

N?kolik ?en, ktere p?isp?ly k rozvoji marxistickeho feminismu jako teorie, byly Chizuko Ueno, Anuradha Ghandy, Claudia Jones a Angela Davis. Chizuko Ueno je znama tim, ?e jako jedna z prvnich ?en p?edstavila marxisticky feminismus v Japonsku. [27] Krom? toho byla take v celem Japonsku jednou z hlavnich tv?rky? feministickych teorii jako takovych. [27] Dal?i zname marxisticke feministky obdobn? ovlivnily narody jako Ukrajina, Indie, Rusko, Spojene staty, Trinidad a Tobago.

Kritika ostatnich feministickych sm?r? ze strany marxistickych feministek [ editovat | editovat zdroj ]

Clara Zetkin [28] [29] a Alexandra Kollontai [30] [31] byly proti formam feminismu, ktere posiluji t?idni postaveni. Nevid?ly realnou mo?nost sjednoceni se nap?i? ekonomickou nerovnosti, proto?e podle nich by pro ?enu z vy??i t?idy bylo nesmirn? obti?ne skute?n? pochopit boje d?lnicke t?idy. Kollontai nap?iklad v roce 1909 napsala: [30]

Z jakeho d?vodu by tedy m?la d?lnice usilovat o spojeni s bur?oaznimi feministkami? Kdo by vlastn? z takoveho spojenectvi ziskal? Ur?it? ne d?lnice.

Kollontai se vyhybala spojovani s terminem "feminismus", proto?e jej pova?ovala za p?ili? uzce spjaty s terminem bur?oazni feminismus, ktery vylu?oval mo?nost ostatnich t?id z tohoto terminu t??it. [32]

Kollontai byla vyznamnou p?edstavitelkou bol?evicke strany v Rusku a hajila sv?j postoj k tomu, jak kapitalismus vytvo?il pro ?eny, ktere jsou sou?asti jeho systemu, dosti nep?ijemne a utla?ujici postaveni. [33] Uznavala a zd?raz?ovala rozdil mezi proleta?skymi a bur?oaznimi ?enami ve spole?nosti, a?koli to vyjad?ila my?lenkou, ?e v?echny ?eny v kapitalisticke ekonomice jsou t?mi utla?ovanymi. [33] Jednim z d?vod?, pro? Kollontai striktn? odmitala spojenectvi bur?oaznich ?en a ?en proletariatu ?i d?lnicke t?idy, byl fakt, ?e bur?oazie stale ze sve podstaty vyu?ivala ?eny d?lnicke t?idy ve sv?j prosp?ch, a prodlu?ovala tak nespravedlnost, s ni? je s ?enami v kapitalisticke spole?nosti zachazeno. [33] Teoreticky se domnivala, ?e vyva?ena ekonomicka utopie je zako?en?na v pot?eb? rovnosti pohlavi, ale nikdy se neozna?ila za feministku, a?koli vyrazn? ovlivnila feministicke hnuti v ramci ideologie feminismu v socialismu a v celem socialismu. [34]

Kollontai m?la k feministickemu hnuti tvrdy postoj a domnivala se, ?e feministky jsou naivni, kdy? se zabyvaji pouze genderem jako d?vodem nerovnosti, k ni? dochazi v kapitalisticke vlad?. [35] V??ila, ?e skute?nym problemem nerovnosti je t?idni rozd?leni, ktere vedlo k bezprost?ednim genderovych boj?m, stejn? jako mu?i ve struktu?e t?id vykazovali take znamky tvrdeho rozd?leni. [35] Kollontai analyzovala teorie a historicke d?sledky marxismu jako pozadi pro sve ideologie, ktere ozna?ovala za nejhlub?i p?eka?ku pro spole?nost, kterou je t?eba ?e?it, a to nerovnost pohlavi, kterou nelze v kapitalisticke spole?nosti nikdy vymytit. [36] Kollontai kritizoval feministicke hnuti take za to, ?e opomiji zd?raz?ovat, jak se ?eny z d?lnicke t?idy, ktere se sna?i starat o rodinu a dostavaji ni??i plat ne? mu?i, stale musi starat o ?eny z vy??ich vrstev, ktere utla?uji d?lnicke ?eny. [37]

Kollontai take ?elila tvrde kontrole, proto?e byla ?enou ve vedeni v dob?, kdy v bol?evickem hnuti dominovali mu?i. [37] V souladu se svym neobvyklym postavenim v te dob? si take vedla deniky o svych planech a p?edstavach o sm??ovani k "modern?j?i" spole?nosti, v ni? by socialismus pomohl vyko?enit kapitalismus a utlak, jemu? ?elily r?zne genderove skupiny a t?idy. [37] Kollontai byla skv?lym p?ikladem ?eny, ktera byla skute?n? je?t? utla?ovana dobou a byla odstr?ena od svych vlastnich ideologii a pokroku jen proto, ?e byla ?enou v dob?, kdy se na tak mocne postaveni pohli?elo s despektem a "mocne ?eny" sm?ly byt v d?jinach postaveny pouze po boku "mocnych mu??". [38] Nejvyznamn?j?i p?itomnost Kollontai ve feministickem socialismu spo?ivala v jejim postoji k reproduk?nim prav?m a v jejim nazoru na to, ?e by ?eny m?ly mit mo?nost dop?at si stejny luxus, jaky maji mu?i p?i hledani lasky, aby byly nejen stabilni a podporovane, ale take aby si mohly vyd?lat vlastni penize a zabezpe?it se samy. [38] Svou pozornost soust?edila na otev?eni p?ipustnosti spole?nosti pro osvobozeni ?en od kapitalisticke a bur?oazni kontroly a zd?raz?ovala volebni pravo ?en v d?lnicke t?id?. [36]

Kritici jako Kollontai v??ili, ?e liberalni feminismus podkopava snahy marxismu o zlep?eni podminek pro d?lnickou t?idu. Marxiste podporovali radikaln?j?i politicky program osvobozeni ?en prost?ednictvim socialisticke revoluce se zvla?tnim d?razem na praci ?en a na materialni zm?nu jejich podminek po revoluci. Mezi dal?i metody osvobozeni, ktere marxisticke feministky podporovaly, pat?i radikalni "utopicke po?adavky", ktere vymyslela Maria Mies . [39] Toto ozna?eni rozsahu revoluce pot?ebne k prosazeni zm?n uvadi, ?e po?adovani ?ehokoli men?iho ne? uplne reformy povede k neadekvatnimu ?e?eni dlouhodobych problem?.

Vyznamne marxisticke feministky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ DESAI, Murli. The paradigm of international social development : ideologies, development systems and policy approaches . New York: [s.n.] 1 online resource (xvi, 359 pages) s. Dostupne online . ISBN   1-135-01024-2 , ISBN   978-1-135-01024-9 . OCLC 869376271  
  2. ↑ a b c d FERGUSON, Ann; HENNESSY, Rosemary; NAGEL, Mechthild. Feminist Perspectives on Class and Work . P?iprava vydani Edward N. Zalta, Uri Nodelman. Winter 2022. vyd. [s.l.]: Metaphysics Research Lab, Stanford University Dostupne online .  
  3. ↑ a b Marxist / Materialist Feminism. www.cddc.vt.edu [online]. [cit. 2023-02-05]. Dostupne online .  
  4. ↑ a b c Politics and kinship : a reader . Abingdon, Oxon: [s.n.] 1 online resource s. Dostupne online . ISBN   978-1-003-00359-5 , ISBN   1-003-00359-1 . OCLC 1253442725  
  5. ↑ VOGEL, Lise. Marxism and the oppression of women : toward a unitary theory . Leiden: Brill 1 online resource s. Dostupne online . ISBN   978-90-04-24895-3 , ISBN   90-04-24895-1 . OCLC 851079616  
  6. ↑ GILMAN, CHARLOTTE PERKINS. WOMEN AND ECONOMICS : a study of the economic relation between men and women as a factor in... social evolution. . [S.l.]: UNIV OF CALIFORNIA PRESS 1 volume s. Dostupne online . ISBN   0-520-30500-0 , ISBN   978-0-520-30500-7 . OCLC 1302002536  
  7. ↑ a b GARDINER, Becky. A life in writing: Selma James. The Guardian . 2012-06-08. Dostupne online [cit. 2023-02-06]. ISSN 0261-3077 . (anglicky)  
  8. ↑ DALLA COSTA, Mariarosa; JAMES, Selma. The Power of Women and the Subversion of the Community . P?iprava vydani Stanley Aronowitz, Michael J. Roberts. Chichester, UK: John Wiley & Sons, Ltd Dostupne online . ISBN   978-1-119-39548-5 , ISBN   978-0-631-22498-3 . DOI 10.1002/9781119395485.ch7 . S. 79?86. (anglicky) DOI: 10.1002/9781119395485.ch7.  
  9. ↑ Nicole Cox and Silvia Federici, “Counter-Planning from the Kitchen” [online]. 2010-10-20 [cit. 2023-02-06]. Dostupne online . (anglicky)  
  10. ↑ a b c HARTMANN, Heidi I. The Unhappy Marriage of Marxism and Feminism: Towards a more Progressive Union. Capital & Class . 1979-07, ro?. 3, ?is. 2, s. 1?33. Dostupne online [cit. 2023-02-06]. ISSN 0309-8168 . DOI 10.1177/030981687900800102 . (anglicky)  
  11. ↑ a b DAVIS, Angela Y. Women, race & class . First Vintage books edition. vyd. New York: [s.n.] 271 pages s. Dostupne online . ISBN   0-394-71351-6 , ISBN   978-0-394-71351-9 . OCLC 8907158  
  12. ↑ a b CHATTOPADHYAY, Paresh. Women's labor under capitalism and Marx. Bulletin of Concerned Asian Scholars . 1999-12, ro?. 31, ?is. 4, s. 67?75. Dostupne online [cit. 2023-02-06]. ISSN 0007-4810 . DOI 10.1080/14672715.1999.10415769 . (anglicky)  
  13. ↑ Toward an anthropology of women . New York: [s.n.] 416 pages s. Dostupne online . ISBN   0-85345-372-1 , ISBN   978-0-85345-372-7 . OCLC 1501926  
  14. ↑ FOLBRE, Nancy. Who pays for the kids? : gender and the structure of constraint . London: Routledge 1 online resource (xi, 335 pages) s. Dostupne online . ISBN   0-203-16829-1 , ISBN   978-0-203-16829-5 . OCLC 252959027  
  15. ↑ VISHMIDT, Marina. Permanent Reproductive Crisis: An Interview with Silvia Federici. Mute [online]. 2013-07-03 [cit. 2023-02-06]. Dostupne online . (anglicky)  
  16. ↑ a b c HARDT, Michael. Empire . Cambridge, Mass.: Harvard University Press xvii, 478 pages s. Dostupne online . ISBN   0-674-25121-0 , ISBN   978-0-674-25121-2 . OCLC 41967081  
  17. ↑ a b BROWN, J. V. The Managed Heart: Commercialization of Human Feeling. By Arlie Russell Hochschild. University of California Press, 1983. 307 pp. $14.95. Social Forces . 1985-09-01, ro?. 64, ?is. 1, s. 223?224. Dostupne online [cit. 2023-02-06]. ISSN 0037-7732 . DOI 10.1093/sf/64.1.223 . (anglicky)  
  18. ↑ a b c WHITNEY, Shiloh. Byproductive labor: A feminist theory of affective labor beyond the productive?reproductive distinction. Philosophy & Social Criticism . 2018-07, ro?. 44, ?is. 6, s. 637?660. Dostupne online [cit. 2023-02-06]. ISSN 0191-4537 . DOI 10.1177/0191453717741934 . (anglicky)  
  19. ↑ ANTHIAS, Floya. Women and the Reserve Army of Labour: A Critique of Veronica Beechey. Capital & Class . 1980-03, ro?. 4, ?is. 1, s. 50?63. Dostupne online [cit. 2023-02-06]. ISSN 0309-8168 . DOI 10.1177/030981688001000105 . (anglicky)  
  20. ↑ BEECHEY, Veronica. Unequal work . London: Verso viii, 240 pages s. Dostupne online . ISBN   0-86091-149-7 , ISBN   978-0-86091-149-4 . OCLC 18443219  
  21. ↑ CRENSHAW, Kimberle. Mapping the Margins: Intersectionality, Identity Politics, and Violence against Women of Color. Stanford Law Review . 1991-07, ro?. 43, ?is. 6, s. 1241. Dostupne online [cit. 2023-02-06]. DOI 10.2307/1229039 .  
  22. ↑ I Am a Woman and a Human: A Marxist-Feminist Critique of Intersectionality Theory | Unity and Struggle. web.archive.org [online]. 2017-05-29 [cit. 2023-02-06]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2017-05-29.  
  23. ↑ The Radical Women manifesto : socialist feminist theory, program and organizational structure. . Rev. ed. vyd. Seattle, WA.: Red Letter Press 94 pages s. Dostupne online . ISBN   0-932323-11-1 , ISBN   978-0-932323-11-8 . OCLC 45166631  
  24. ↑ BRITAIN, Marxist Student Federation. Marxism and Feminism in the student movement. www.marxist.com [online]. In Defence of Marxism, 2014-04-19 [cit. 2023-02-06]. Dostupne online .  
  25. ↑ LUXTON, Meg. Marxist Feminism and Anticapitalism: Reclaiming Our History, Reanimating Our Politics. Studies in Political Economy . 2014-09, ro?. 94, ?is. 1, s. 137?160. Dostupne online [cit. 2023-02-06]. ISSN 0707-8552 . DOI 10.1080/19187033.2014.11674957 . (anglicky)  
  26. ↑ EISENSTEIN, Hester. Hegemonic feminism, neoliberalism and womenomics: 'empowerment' instead of liberation?. New Formations . 2017-04-01, ro?. 91, ?is. 91, s. 35?49. Dostupne online [cit. 2023-02-06]. ISSN 0950-2378 . DOI 10.3898/NEWF:91.02.2017 . (anglicky)  
  27. ↑ a b IDA, Kumiko. Impact of Marxist feminism on Japanese women’s movement: Focusing on the domestic labor debates. The Japanese Political Economy . 2021-01-02, ro?. 47, ?is. 1, s. 27?43. Dostupne online [cit. 2023-02-06]. ISSN 2329-194X . DOI 10.1080/2329194X.2021.1874827 . (anglicky)  
  28. ↑ Clara Zetkin: On a Bourgeois Feminist Petition. www.marxists.org [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupne online .  
  29. ↑ Clara Zetkin: Lenin on the Women's Question - 1. www.marxists.org [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupne online .  
  30. ↑ a b The Social Basis of the Woman Question by Alexandra Kollontai 1909. www.marxists.org [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupne online .  
  31. ↑ Women Workers Struggle For Their Rights by Alexandra Kollontai 1919. www.marxists.org [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupne online .  
  32. ↑ LOKANEETA, Jinee. Alexandra Kollontai and Marxist Feminism. Economic and Political Weekly . 2001, ro?. 36, ?is. 17, s. 1405?1412. Dostupne online [cit. 2023-02-06]. ISSN 0012-9976 .  
  33. ↑ a b c FIELD, Karen L. Alexandra kollontai: Precursor of eurofeminism. Dialectical Anthropology . 1982-03, ro?. 6, ?is. 3, s. 229?244. Dostupne online [cit. 2023-02-06]. ISSN 0304-4092 . DOI 10.1007/BF02070526 . (anglicky)  
  34. ↑ CLEMENTS, Barbara Evans. Emancipation Through Communism: The Ideology of A. M. Kollontai. Slavic Review . 1973-06, ro?. 32, ?is. 2, s. 323?338. Dostupne online [cit. 2023-02-06]. ISSN 0037-6779 . DOI 10.2307/2495966 . (anglicky)  
  35. ↑ a b FARNSWORTH, Beatrice Brodsky. Bolshevism, the Woman Question, and Aleksandra Kollontai. The American Historical Review . 1976-04, ro?. 81, ?is. 2, s. 292. Dostupne online [cit. 2023-02-06]. DOI 10.2307/1851172 .  
  36. ↑ a b BERBEROGLU, BERCH. Class, Race and Gender: The Triangle of Oppression. Race, Sex & Class . 1994, ro?. 2, ?is. 1, s. 69?77. Dostupne online [cit. 2023-02-06]. ISSN 1075-8925 .  
  37. ↑ a b c FARNSWORTH, Beatrice. Conversing with Stalin, Surviving the Terror: The Diaries of Aleksandra Kollontai and the Internal Life of Politics. Slavic Review . 2010, ro?. 69, ?is. 4, s. 944?970. Dostupne online [cit. 2023-02-06]. ISSN 0037-6779 . DOI 10.1017/S003767790000992X . (anglicky)  
  38. ↑ a b LOKANEETA, Jinee. Alexandra Kollontai and Marxist Feminism. Economic and Political Weekly . 2001, ro?. 36, ?is. 17, s. 1405?1412. Dostupne online [cit. 2023-02-06]. ISSN 0012-9976 .  
  39. ↑ MIES, Maria; JAYAWARDENA, Kumari. Feminism in Europe: Liberal and Socialist Strategies, 1789-1919 . [s.l.]: Institute of Social Studies 224 s. Dostupne online . (anglicky) Google-Books-ID: QpCIoAEACAAJ.  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Marxisticky_feminismus&oldid=22500690 “