Marie de la Paz de Borbon
Marie de la Paz de Borbon, Franz von Lenbach , 1894
Uplne jmeno	Maria de la Paz Juana Amelia Adalberta Francisca de Paula Juana Bautista Isabel Francisca de Asis de Borbon y Borbon
Narozeni	23. ?ervna 1862 Kralovsky palac v Madridu , ?pan?lsko
Umrti	4. prosince 1946 (ve v?ku 84 let) Nymphenburg , Mnichov , Bavorsko , Okupa?ni zony N?mecka
S?atek	2. dubna 1883
Man?el	Ludvik Ferdinand Bavorsky
Potomci	Ferdinand Bavorsky Adalbert Bavorsky Pilar Bavorska
Rod	Bourboni
Otec	Franti?ek Cadizsky
Matka	Isabela II. ?pan?lska
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Marie de la Paz de Borbon ( Maria de la Paz Juana Amelia Adalberta Francisca de Paula Juana Bautista Isabel Francisca de Asis; 23. ?ervna 1862 , Madrid ? 4. prosince 1946 , Mnichov ) byla ?pan?lska infantka a dcera kralovny Isabely II. Provdala se za sveho bratrance Ludvika Ferdinanda Bavorskeho a zbytek ?ivota travila v N?mecku ?asem s rodinou, charitativni ?innosti a psanim poezie. Napsala take pam?ti s nazvem Through Four Revolutions: 1862?1933 (P?es ?ty?i revoluce: 1862?1933) .

Rana leta [ editovat | editovat zdroj ]

Infantka Paz se narodila 23. ?ervna 1862 v kralovskem palaci v Madridu jako t?eti dcera kralovny Isabely II. a jejiho man?ela Franti?ka Cadizskeho . Kralovn? Isabele II. bylo ?estnact let, kdy? byla nucena se provdat za sveho bratrance Franti?ka, vevodu z Cadizu . Isabela, ktera pohrdala svym zbo?nym man?elem, na?la pr?chod sve va?nive povahy u ?ady milenc?. Vztah mezi Franti?kem Cadizskym a jeho udajnymi d?tmi byl chladny a formalni. U Isabely II., zaujate svou bou?livou vladou a soukromym ?ivotem, se st?idala obdobi velke lasky k d?tem a odm??enym p?istupem k nim.

Podle historik? byl skute?nym otcem infantky Paz diplomat a politik Miguel Tenorio de Castilla (1818?1916), ktery byl n?kolik let tajemnikem kralovny Isabely II.

Infantka Paz take pravd?podobn? tu?ila, ?e je Tenorio de Castilla jejim otcem. V roce 1890 se Tenorio de Castilla ve vysokem v?ku usadil v ji?nim k?idle palace Nymphenburg , ktery byl Pazinou rezidenci. ?il tam dvacet ?est let a? do sve smrti 11. prosince 1916. Svym univerzalnim d?dicem ur?il infantku Paz.

Mala infantka Paz byla pok?t?na arcibiskupem z Toleda jako Maria de la Paz Juana Amelia Adalberta Francisca de Paula Juana Bautista Isabel Francisca de Asis . Jeji kmotrou byla jeji teta z otcovy strany Amalie Cadizska . V prvnich letech vyr?stala Paz spolu se svymi sestrami Pilar a Eulalii v k?idle kralovskeho palace v Madridu . Formalni atmosfera ?pan?lskeho dvora umo??ovala malym infantkam jen omezeny styk s rodi?i.

V roce 1868 byla ?estileta Paz s rodinou nucena opustit kv?li revoluci, v ni? matka p?i?la o tr?n, ?pan?lsko. Kralovska rodina byla tou dobou v San Sebastianu , 30. za?i 1868 p?e?la hranice a ode?la do francouzskeho exilu. Isabela II. se usadila s d?tmi v Pa?i?i , zatimco kral Franti?ek ?il odd?len? v Epinay-sur-Seine . Paz byla spolu se sestrami Pilar a Eulalii vzd?lavana v Sacre-Coeur, katolicke ?kole ?izene jepti?kami. Sve prvni svate p?ijimani obdr?ela od pape?e Pia IX. v ?im?.

V roce 1874 byl ?pan?lsky tr?n navracen nikoli Isabele II., ale jejimu synovi, Pazinu bratrovi Alfonsovi XII. O t?i roky pozd?ji se Paz se sestrami Pilar a Eulalii vratila do ?pan?lska. Nejd?ive ?ila s matkou v El Escorialu , pozd?ji se v?ak p?est?hovala do Alcazaru v Seville . Kdy? se Isabela II. vratila natrvalo do Pa?i?e, odst?hovala se Paz se sestrami k bratrovi do kralovskeho palace v Madridu . Vzd?lani a pe?e o t?i mlade infantky byla sv??ena nejstar?i ze sester, infantce Isabele. Paz si byla blizka p?edev?im se sestrou Pilar, ktera byla jen o rok star?i ne? ona. V roce 1879 Pilar, ktera m?la k?ehke zdravi, vmalem m?st? Eskoriatza ne?ekan? zem?ela. Sedmnactiletou Paz sest?ina smrt hluboce zasahla.

Z p?ti d?ti kralovny Isabely, ktere p?e?ily d?tstvi, se matce Paz nejvice podobala. Paz byla mala a prosta, s malym vzty?enym nosem a uli?nickym pohledem v malych o?ich. Na rozdil od sester Isabely a Eulalie nem?la Paz silnou osobnost. Byla nekomplikovana, p?atelska a vst?icna. Byla take romanticka a um?lecka, velmi rada psala basn? a byla take zru?na mali?ka. Jako dit? studovala ?pan?lskou historii a v?dy se o toto tema zajimala. V pozd?j?ich letech napsala ?lanky vydane ve ?pan?lskych novinach ABC . Bavila ji take hudba; hrala na harfu a t??ila se z pisni Paola Tostiho, stejn? jako z oper Giuseppe Verdiho a Charlese Gounoda . Byla take oddanou katoli?kou.

S?atek [ editovat | editovat zdroj ]

Na ja?e 1880 byl naplanovan s?atek infantky Paz s jejim bratrancem Ludvikem Ferdinandem Bavorskym . Jeho matka Amalie Cadizska byla sestra Pazina otce Franti?ka a take sest?enice Isabely II. Infantka Amalie si p?ala s?atek sveho syna se svou kmot?enkou, infantkou Paz, a tak napsala svemu bratrovi a ?vagrove, kte?i souhlasili.

Alfons XII. , ktery se svym bratrancem Ludvikem Ferdinandem kratce studoval v Mnichov?, jej pozval do Madridu, aby se seznamil s Paz. 5. ?ervna 1880 si Paz zapsala do deniku: ?Teta Amalie Bavorska (vdova po princi Adalbertovi) je se svymi syny Ludvikem a Alfonsem a nejstar?i dcerou Isabelou v Pa?i?i. Ludvik se se mnou chce setkat, proto?e se mu libil m?j portret. M?j bratr se v?echny pozval do Madridu. Oba brat?i dorazi na podzim. Sly?ela jsem o Ludvikovi mnoho dobrych v?ci. ?ikaji, ?e je va?ny a zdvo?ily. Pravd?podobn? v??i, ?e vypadam jako na portretu. Odevzdavam se do rukou Bo?ich...“

Kdy? se Paz s Ludvikem Ferdinandem nakonec na podzim 1880 setkala, zjistila, ?e je neatraktivni a ?e se za n?j nechce provdat. Paz navrhovane man?elstvi odmitla, ale Ludvik Ferdinand se sveho zam?ru nevzdal. V lednu 1883 se vratil do ?pan?lska a po?adal o Pazinu ruku. Po?adal ji p?i prochazce v zahradach La casa de campo 22. ledna 1883 a Paz souhlasila. S?atek se uskute?nil 2. dubna 1883 v kapli kralovskeho palace v Madridu. Paz si ponechala sva prava na ?pan?lsky tr?n a obdr?ela ro?ni rentu ve vy?i 150.000 peset. Bylo ji dvacet let a Ludvik Ferdinand byl o t?i roky star?i. Mezi jejimi dary byl bavorsky sunburstsky diadem, ktery z?stal v kni?eci rodin? a? do roku 2013, kdy byl vydra?en v aukci.

St?hovani do Bavorska [ editovat | editovat zdroj ]

P?i cest? do Mnichova se man?ele zastavili v Pa?i?i u krale Franti?ka, ktery ?il v ustrani v Epinay. V Bavorsku se par usadil v palaci Nymphenburg mimo Mnichov. Princ Ludvik Ferdinand nebyl pouze bratrancem krale Ludvika II. , ale byl navic jeho oblibencem, a tak byl pov??en n?kterymi kralovskymi finan?nimi zale?itostmi. Kdy? se Paz v Mnichov? setkala s kralem Ludvikem II. Bavorskym , konverzovali spolu ve Francouz?tin? a dostalo se ji od n?j v?eleho p?ivitani. Pazin blizky vztah s bavorskym kralem brzy tragicky skon?il. V roce 1886 byl Ludvik II. sesazen a za zahadnych okolnosti zem?el. Po n?m nastoupil jeho bratr Ota, ktery v?ak nikdy skute?n? nevladl, proto?e byl v roce 1875 prohla?en za ?ileneho. Ot?v stryc Luitpold Bavorsky vladl jako princ regent. U? ve ?pan?lsku se Paz setkala se dv?ma Luitpoldovymi syny Arnulfem a Leopoldem . Druhy z nich se o?enil s arcivevodkyni Giselou , dcerou cisa?e Franti?ka Josefa I. ; Paz a Gisela se staly dobrymi p?itelkyn?mi. Stejn? jako se v?emi ?leny bavorske kralovske rodiny byla Paz sp?izn?na take s Luitpoldovym nejstar?im synem Ludvikem , ktery se stal v roce 1913 bavorskym kralem jako Ludvik III. Jeho man?elka Marie Tereza Rakouska-Este byla nevlastni sestrou ?pan?lske kralovny Marie Kristyny , druhe man?elky Pazina bratra. Paz m?la p?atele take mezi ?leny vevodske v?tve bavorskeho rodu Wittelsbach? .

Potomci [ editovat | editovat zdroj ]

Man?elstvi infantky Paz a prince Ludvika Ferdinanda bylo dlouhe a ??astne. M?li spolu t?i d?ti. Nejstar?i z nich, princ Ferdinand, nasledoval tradici bavorsko-?pan?lskych s?atk? a v?t?inu ?ivota ?il ve ?pan?lsku. Paziny nejmlad?i d?ti zd?dily jeji um?lecke a literarni zajmy. Syn Adalbert byl spisovatel a historik, dcera Pilar byla mali?kou a napsala knihu o vlad? sveho bratrance Alfonse XIII. Od doby, kdy se jeji nejstar?i syn usadil ve ?pan?lsku, jezdila Paz ?asto do sve rodn zem?, aby nav?tivila sva vnou?ata. Paz tedy m?la s Ludvikem Ferdinandem t?i d?ti:

• Ferdinand Maria Bavorsky (10. kv?tna 1884 ? 5. dubna 1958), bavorsky princ a ?pan?lsky infant, v roce 1914 se vzdal prav na tr?n v Bavorskem kralovstvi , ? 1906 Marie Tereza ?pan?lska (12. listopadu 1882 ? 23. za?i 1912)
• Adalbert Bavorsky (3. ?ervna 1886 ? 29. prosince 1970), bavorsky princ, ? 1919 hrab?nka Augusta von Seefried auf Buttenheim (20. ?ervna 1899 ? 21. ledna 1978)
• Pilar (13. b?ezna 1891 ? 29. ledna 1987), bavorska princezna, mali?ka, svobodna a bezd?tna

?ivot v Bavorsku [ editovat | editovat zdroj ]

Pazin man?el Ludvik Ferdinand byl velky milovnik hudby a hral na housle v mnichovskem kralovskem orchestru. Krom? vojenske kariery na nejvy??ich pozicich praktikoval medicinu, kterou studoval na mnichovske univerzit?. Vyhybal se palacovym intrikam, kv?li nim? nem?l rad ?ivot u dvora; par preferoval klidny ?ivot ve spole?nosti d?ti v palaci Nymphenburg. Obklopovali se ?pan?lskymi um?lci, kte?i nav?tivili Bavorsko, mezi nimi byl skladatel Tomas Breton , houslista Pablo de Sarasate a mali?i Eduardo Rosales a Jose Moreno Carbonero.

V Mnichov? v?novala Paz hodn? ?asu charitativni ?innosti. Roz?i?ila azyl pro chude d?ti v Neuhausen-Nymphenburgu zvany Marien-Ludwig-Ferdinand. V roce 1913 zalo?ila v Mnichov? ?kolu v arealu nymphenburskeho palace, ktera m?la ubytovat 38 student? z r?znych ?pan?lskych provincii. Tato instituce byla rozpu?t?na v roce 1918 v dob? n?mecke revoluce 1918-1919 , ktera ukon?ila bavorskou monarchii. Infanta m?la take na starosti vystavu um?ni, ktera se konala ka?dy rok v mnichovskem Glaspalastu, a? do jeho zni?eni ohn?m v roce 1931. Krom? vy?e uvedenych ?pan?lskych kulturnich osobnosti nav?tivili jeji d?m spisovatele a um?lci jako Richard Strauss , Franz von Lenbach , Paul Heyse a ?ada dal?ich.

Z Bavorska sledovala infantka Paz ?ivot sve ?pan?lske rodiny prost?ednictvim dopis? od sestry Isabely. Pazin jediny bratr Alfons XII. zem?el v roce 1886 ve v?ku 27 let. Paz udr?ovala v?ely vztah se svou ?vagrovou, kralovnou Marii Kristynou , ktera se stala regentkou ?pan?lska. Pozd?ji se Paz take t??ila velke naklonnosti sveho synovce, krale Alfonse XIII. Paziny vazby k rodne zemi byly posileny s?atkem nejstar?iho syna Ferdinanda s jeho sest?enici, infantkou Marii Terezou. V roce 1905 Paz nav?tivil jeji synovec Alfons XIII. b?hem sve cesty po Evrop? za cilem najit si man?elku. Nasledujici rok odjela Paz s rodinou do ?pan?lska reprezentovat Bavorsko na svatbu krale Alfonse XIII. s Viktorii z Battenbergu . Jako svatebni dar darovala Paz Viktorii korunu vyrobenou ze zlata nalezeneho v ?ece Darro, ktera pat?ila Isabele II.

V roce 1914 podnikla Paz cestu autem do Salamancy , Leonu , Ovieda , Covadongy a Kantabrie . Doprovazeli ji marky de la Vega de Anzo, sestra Isabela a dcera Pilar. Po vypuknuti prvni sv?tove valky z?stala v Nymphenburgu. Jeji syn Adalbert, ktery byl na?elnikem d?lost?electva, se p?ipojil k n?meckym silam. Paz ?asto nav?t?vovala jeji sestra Eulalie.

Posledni leta [ editovat | editovat zdroj ]

Po prvni sv?tove valce a padu monarchie bylo Paz a jeji rodin? dovoleno z?stat v palaci Nymphenburg. Rodinne jm?ni bylo drasticky sni?eno, ale Paz m?la stale p?ijem jako ?lenka ?pan?lske kralovske rodiny. ?pan?lsko nav?t?vovala jen ojedin?le. P?i pobytu v Madridu obyvala s man?elem kralovsky palac. Paz take vlastnila nemovitost ve m?st? Cuenca , kterou zd?dila po babi?ce Marii Kristyn?, a d?m vevod? z Riansares v Taranconu, kde travila dlouhe pobyty u?ivanim suchych poli v La Mancha . Nedaleko koupila venkovskou usedlost zvanou Saelices, kterou jeji man?el prom?nil v model zem?d?lskeho farma?eni. Usedlost pozd?ji zakoupil toreador Luis Miguel Dominguin. V ?ijnu 1928 Paz ode?la do maleho m?sta Santillana del Mar , ktere p?edtim nav?tivila v roce 1881, a m?stska rada ji dala d?m, aby tam travila leta.

Paz, jeji? jmeno znamena ve ?pan?l?tin? ?mir“, ctila sve jmeno dodr?ovanim pacifismu . Zu?astnila se pacifistickych kongres? v roce 1921 v Pa?i?i, 1923 ve Freiburg im Breisgau , 1924 v Londyn? , 1926 v Lucembursku a 1926 ve francouzskem Bierville.

Po svr?eni jejiho synovce Alfonse XIII. v roce 1931 ztratila Paz sv?j ?pan?lsky p?ijem. Jeji ?ivot v N?mecku se stal omezen?j?im p?ichodem Adolfa Hitlera k moci v roce 1933. Na rozdil od hlavni v?tve bavorskeho rodu Wittelsbach? nebyli ?lenove albertinske v?tve ? k ni? pat?ila Pazina rodina ? p?imo proti nacistickemu re?imu. Pazin syn Adalbert a jeho synove Konstatin a Alexandr slou?ili b?hem druhe sv?tove valky v armad?, dokud nebyli vytla?eni, kdy? se Hitler obratil proti n?meckym princ?m. D?stojnici gestapa kontrolovali Pazin d?m; jeji dopisy se ?pan?lskymi korespondenty byly otev?eny a p?e?teny d?ive, ne? byly zaslany.

V roce 1945 vstoupily americke jednotky do Mnichova. Vojaci vyplenili Pazin d?m a vzali si s sebou ?perky, ktere Paz zd?dila po sve matce a ukazalo se, ?e jsou fale?ne.

V roce 1946 upadla Paz na schodech a o n?kolik hodin pozd?ji, 4. prosince, zem?ela. Poh?bena byla v kralovske hrobce v kostele sv. Michala v Mnichov?. Man?el ji p?e?il o t?i roky.

Autorstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Infantka Paz napsala n?kolik knih:

• Cuatro revoluciones e intermedios: Setenta anos de mi vida. Pam?ti infantky Paz. Espasa-Calpe, Madrid, 1935. V angli?tin? vydano jako Through Four Revolutions: 1862?1933 .
• Aus meine Leben: Erinnereungen von Prinzessin Ludwig Ferdinand von Bayern (Mnichov, Georg Muller, 1917)
• De mi vida. Impresiones (Madrid, 1909), De mi vida. Impresiones (Salamanca, 1911)
• Buscando las huellas de Don Quijote (Freiburg, 1905)
• Emmanuela Theresa von Orden St. Clara, tochter des Kurfursten Max Emanuel von Bayern 1696?1750 (Mnichov, 1902, vydano ve francouz?tin? a n?m?in?)
• Poesias (Freiburg,1904), Roma eterna (Munich, 1922)

Paz take p?ekladala historicke knihy napsane jejim synem Adalbertem z n?m?iny do ?pan?l?tiny.

Znaky [ editovat | editovat zdroj ]

• Znaky Marie de la Paz de Borbon
• 
  Znak infantky Paz jako princezny bavorske
• 
  Znak infantky Paz jako infantky ?pan?lske

Vyvod z p?edk? [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Infanta Maria de la Paz of Spain na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Marie de la Paz Bourbonska na Wikimedia Commons

?pan?lske infantky
1. generace	Marie ? Jana
2. generace	Isabela Klara Ev?enie ? Kate?ina Michaela
3. generace	Anna ? Marie ? Marie Anna ? Marketa
4. generace	Marie Tereza ? Marketa
5. generace	nikdo
6. generace	nikdo
7. generace	Mariana Viktorie ? Marie Tereza ? Marie Antonie
8. generace	Marie Josefa ? Marie Ludovika ? Isabela
9. generace	?arlota ? Marie Amalie ? Marie Luisa ? Marie Isabela
10. generace	Isabela II. ? Luisa Fernanda ? Isabela Ferdinanda * ? Luisa Teresa * ? Josefina Fernanda * ? Marie Kristyna * ? Amalie * ? Marie Luisa ?arlota *
11. generace	Isabela ? Marie ? Marie ? Eulalie ? Marie Isabela * ? Marie Amalie ? Marie Kristina ? Marie *
12. generace	Mercedes ? Marie Tereza ? Blanka *
13. generace	Beatrix Isabela ? Maria Cristina ? Isabela Alfonsa * ? Maria *
14. generace	Pilar ? Margarita
15. generace	Elena ? Cristina
16. generace	Leonor ? Sofie
* titul ud?len kralovskym dekretem