Marie Luisa de Rohan
hrab?nka z Marsanu
Marie Luisa de Rohan, Pierre Gobert
Uplne jmeno	Marie Luisa Genevieve
Narozeni	7. ledna 1720 Pa?i?
Umrti	4. b?ezna 1803 ?ezno
S?atek	4. ?ervna 1736
Man?el	Gaston Lotrinsky
Rod	Rohanove
Otec	Jules de Rohan
Matka	Anna Julie de Melun
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Marie Luisa de Rohan ( Marie Luisa Genevieve; 7. ledna 1720 , Pa?i? ? 4. b?ezna 1803 , ?ezno ), take znama jako Madame de Marsan , byla guvernantkou krale Ludvika XVI. a jeho sourozenc? . Byla vlivnou postavou u francouzskeho dvora, hybnou silou Devot? a konzervativni frakce dvorske ?lechty.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Marie Luisa se narodila jako jedina dcera Julese de Rohan, kni?ete ze Soubise , a jeho man?elky Anny Julie de Melun . Jejimi bratry byli Karel, kni?e ze Soubise , a Franti?ek, kardinal ze Soubise .

Po smrti rodi?? v roce 1724v Pa?i?i na ne?tovice ?ila Marie Luisa s bratry na zamku Versailles u stryce Herkula Meriadeca de Rohan, kni?ete z Guemene . Jeji nejstar?i bratr Karel byl o p?t let mlad?i, ne? kral Ludvik XV. a stal se jeho skv?lym spole?nikem.

4. ?ervna 1736 se ?estnactileta Marie Luisa provdala za o rok mlad?iho Gastona Jana Baptistu Lotrinskeho, hrab?te z Marsanu a Walhaimu . Svatba se konala v kapli hotel de Mayenne a par oddal nev?stin prastryc biskup ze ?trasburku .

V roce 1743 Marie Luisa ve v?ku 23 let ovdov?la, kdy? jeji man?el zem?el na ne?tovice. Nasledn? Marie Luisa vedla zbo?ny a skromny ?ivot. Par nem?l ?adne d?ti. Mlada vdova se stala milenkou Louise-Guillauma Le Monnier , leka?e krale Ludvika XV.

Kralovska guvernantka [ editovat | editovat zdroj ]

Od roku 1727 dr?ely post kralovske guvernantky ?eny z rodiny Madame de Marsan. Jeji prababi?ka Madame de Ventadour byla guvernantkou d?ti Ludvika Francouzskeho, vevody burgundskeho , v?etn? Ludvika XV., a nasledn? d?ti Ludvika XV. samotneho. V roce 1735 Madame de Ventadour na sv?j post rezignovala a ten p?e?el na jeji vnu?ku, tetu Madame de Marsan, Marie Isabely de Rohan, vevodkyni z Tallardu .

Kdy? Madame de Tallard v roce 1754 zem?ela, byla na pozici sve tety jmenovana Marie Luisa, ktera se tak stala guvernantkou d?ti Ludvika XV. Madame de Marsan z?stala v pozici guvernantky po dvacet let a u?ila take budouciho Ludvika XVI. a jeho sourozence. Jeji oblibenec byl hrab? z Provence ; ten ji na oplatku ?ikal ma chere petite chere amie (ma draha mala draha p?itelkyn?). Progresivn? se chopila iniciativy, kdy? anga?ovala markyzu de la Ferte Imbault, dceru madame Geoffrinove , aby vzd?lavala princezny ve filozofii , p?edm?tu, ktery se v te dob? b??n? u?ili jen chlapci. Vzd?lani princezny Al?b?ty sv??ila prakticky podguvernantce (sous gouvernante) Marii Angelique de Mackau , ale mezi ?akyn?mi byla jeji oblibenkyni princezna Klotylda, kterou doprovazela na jeji cest? na svatbu v Savojsku v roce 1775. B?hem jejiho p?sobeni ve funkci kralovske vychovatelky ji byl ud?len byt v palaci Tuileries , ktery se po ni jmenoval Pavillon de Marsan .

Obecn? byla Marie Luisa znama jako Madame de Marsan. M?la vlivne postaveni u dvora, kde byla mocnou silou uvnit? Devot? a stra?kyni privilegii sve rodiny.

Madame de Marsan se udajn? nelibil s?atek mezi budoucim Ludvikem XVI. a Marii Antoinettou v roce 1770; pro dauphina byla dala p?ednost jine partii a po p?ijezdu arcivevodkyn? do Francie nadale pat?ila k opozici Marie Antoinetty.

V roce 1776, b?hem masoveho exodu star?i ?lechty od dvora kv?li pohrdani Marie Antoinetty dvorskou etiketou , rezignovala na svou pozici. Rezignovala ve prosp?ch sve nete?e kn??ny z Guemene .

Usadila se ve svem hotelu na rue Neuve Saint Augustine v Pa?i?i.

Pozd?j?i ?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1777 vyu?ila Marie Luisa sveho vlivu na Ludvika XVI., aby jmenoval jejiho bratrance Louise de Rohan velkym almu?nikem Francie.

V roce 1785 neusp??n? na kolenou apelovala na kralovnu, navzdory jejimu odporu k ni, aby projevila milost jejimu synovci kardinalu de Rohanovi, ktery byl zapleten do slavne nahrdelnikove afery .

Marie Luisa se objevila u soudu b?hem p?ipadu proti Louisi de Rohan po boku zbytku klanu Rohan?, oble?ena v ?ernem, a kdy? dorazili soudci, vstala a prohlasila: "Panove, p?i?li jste soudit nas v?echny!"

Po vypuknuti francouzske revoluce v roce 1789 emigrovala z Francie. Zem?ela v exilu 4. b?ezna 1803 ve v?ku 83 let.

Vyvod z p?edk? [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Marie Louise de Rohan na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Marie Luisa de Rohan na Wikimedia Commons