Marie II. Stuartovna
(
30. dubna
1662
?
28. prosince
1694
) byla
kralovna
Anglie
,
Skotska
a
Irska
od roku
1689
a? do sve smrti.
Protestantska
Marie se dostala na tr?n po
slavne revoluci
, ktera vyustila ve svr?eni jejiho otce
katolickeho
Jakuba II.
Marie vladla spole?n? se svym man?elem
Vilemem III.
V dob? kdy byl Vilem v Anglii, spravoval statni zale?itosti on, ale p?i jeho ?aste nep?itomnosti, kdy? byl Vilem na vojenskem ta?eni, vladla Marie sama, i kdy? se s Vilemem ?asto radila. Velmi aktivn? se zapojovala do cirkevnich zale?itosti a spravy
Anglikanske cirkve
.
Marie se narodila v
St James's Palace
30. dubna
1662
jako nejstar?i dcera Jakuba, vevody z Yorku (pozd?ji Jakuba II.) a jeho prvni ?eny
Anny Hydeove
. Jejim strycem byl kral
Karel II.
Z osmi d?ti Anny Hydeove se do?ily dosp?losti pouze Marie a jeji sestra
Anna
. Vevoda z Yorku konvertoval ke
katolictvi
roku
1668
nebo
1669
, Marie a Anna v?ak byly na pokyn Karla II. vychovavany v
protestantskem
duchu. Mariina matka zem?ela roku
1671
a jeji otec se roku
1673
podruhe o?enil s
Marii Modenskou
.
V patnacti letech byla Marie zasnoubena
nizozemskemu protestantskemu mistokrali
Vilemovi, princi Oran?skemu. Zpo?atku kral Karel preferoval jeji zasnoubeni s naslednikem francouzskeho tr?nu, ale pozd?ji, pod natlakem
parlamentu
a s nep?ijatelnosti politicke koalice s Francii, souhlasil se zasnubami. Pod natlakem parlamentu souhlasil se zasnoubenim i jeji otec vevoda z Yorku, ktery se domnival, ?e si tak zvy?i svou popularitu mezi protestanty. Svatba se konala
4. listopadu
1677
.
Marie pak odcestovala se svym man?elem do
Nizozemi
. I kdy? byla svemu mu?i oddana, nebylo jejich man?elstvi p?ili? ??astne. Jeji t?i t?hotenstvi skon?ila potratem nebo narozenim mrtveho dit?te. Jeji srde?na povaha ji ziskala p?ize? mezi Nizozemci. Vilem Oran?sky ale m?l dlouhodob? pom?r s jeji dvorni damou Al?b?tou Villiersovou, znamou vice jako Elizabeth Hamilton, hrab?nka z Orkney.
Po smrti Karla II., ktery nezanechal potomky, se stal kralem jeho bratr vevoda z Yorku, Mariin otec, jako Jakub II. Jeho cirkevni politika vyvolavala velky odpor. Pokusil se prosadit svobodu vyznani pro neanglikanske cirkve, a to tak, ?e cht?l kralovskym dekretem anulovat zakony parlamentu. N?kolik protestantskych aristokrat? a politik? zahajilo na po?atku roku
1687
jednani s Mariinym man?elem Vilemem Oran?skym. Pote, co Jakub p?inutil anglikanske kn?ze, aby na bohoslu?bach p?ed?itali deklaraci o shovivavosti ? prohla?eni ud?lujici nabo?enskou svobodu pro jinov?rce, jeho popularita upadla. Neklid mezi protestanty vzrostl pote, co se jeho druhe man?elce, horlive katoli?ce, narodil syn
Jakub Stuart
, ktery m?l byt vychovavan v katolickem duchu.
Mariin man?el
Vilem III. Oran?sky
30. ?ervna
1688
sedm vyznamnych ?lechtic? tajn? po?adalo Vilema, aby dorazil do Anglie v doprovodu armady. Zpo?atku byl Vilem proti tomuto zam?ru, proto?e se obaval, ?e jeho ?ena jako nastupkyn? na tr?nu by mohla p?evzit hlavni ?ast moci. Marie mu ale sd?lila, ?e nema politicke ambice a ?e bude v??i n?mu loajalni. Vilem souhlasil s ta?enim do Anglie a vydal prohla?eni, v n?m? vyjad?il mnohe zaruky pro Angli?any a uvedl, ?e jedinym cilem vypravy ma byt sestaveni svobodneho a pravoplatneho parlamentu. Vilem dorazil do Anglie
5. listopadu
; proto?e Jakubova armada nebyla schopna dosavadniho krale ochranit, pokusil se Jakub II. ze zem? uteci. Byl zadr?en, ale poda?ilo se mu uniknout a s tichym souhlasem Vilema, ktery necht?l, aby se Jakub stal katolickym mu?ednikem, opustil Anglii.
Roku
1689
byl Vilemem svolan parlament a za?aly probihat diskuse o ?e?eni politicke situace. Vilem si nebyl jisty svou pozici a p?al si vladnout jako kral a ne jako man?el kralovny. Vyminil si take, ?e po p?ipadne Mariin? smrti bude nadale kralem. I kdy? n?kte?i prominentni politici po?adovali, aby se kralovnou stala Marie, ta z?stala v??i svemu mu?i loajalni.
13. unora
1689
vydal anglicky parlament deklaraci prav, ve ktere bylo uvedeno, ?e v d?sledku ut?ku Jakuba II. ze zem? je tr?n volny. Vilem a jeho ?ena Marie se m?li stat spole?n? panovniky. Oba byli
11. dubna
1689
korunovani ve
Westminsterskem opatstvi
. V den korunovace prohlasil take skotsky parlament Jakubovu vladu za ukon?enou. Vilemovi a Marii byla nabidnuta skotska koruna, kterou p?ijali
11. kv?tna
1689
.
Marie II. kolem roku 1690
V prosinci
1689
byl p?ijat jeden z nejd?le?it?j?ich
ustavnich
zakon? v anglicke historii ?
Bill of Rights
. Tento zakon vychazel z p?edchozi deklarace prav a omezoval vysady panovnika. Mimo jine uvad?l, ?e panovnik nesmi pozastavit platnost zakona schvaleneho parlamentem, vyhlasit nove dan? bez souhlasu parlamentu, zakazat no?eni zbrani protestant?m, neum?rn? odkladat volby do parlamentu, trestat poslance obou komor za projevy v parlamentnich debatach, po?adovat neum?rnou kauci nebo ukladat nep?im??ene tresty. Zakon take ?e?il nastupnictvi. Po smrti jednoho z panovnicke dvojice m?l byt panovnikem ten druhy. Dal?imi nastupci m?ly byt jejich d?ti, nasledovane Mariinou sestrou
Annou
a jejimi d?tmi. Poslednimi nasledniky m?ly byt p?ipadne Vilemovy d?ti z p?ipadneho nasledneho s?atku.
Od roku
1690
travil Vilem mnoho ?asu mimo Anglii. Nejprve zapasil s
jakobity
v Irsku; v dob?, kdy byl mimo Anglii, ?idila zemi Marie. Ukazovala se jako odhodlany panovnik, kdy? na?idila uv?zn?ni sveho stryce Henryho Hyda za spiknuti, ktere m?lo znovu dosadit Jakuba II. na anglicky tr?n. Roku
1692
odvolala a nechala uv?znit vlivneho
Johna Churchilla
(pozd?j?iho 1. vevodu z Marlborough) pro podobne obvin?ni, co? zmen?ilo jeji popularitu a ochladilo vztahy s jeji sestrou Annou. Ta byla pod vlivem Churchillovy man?elky Sarah.
Vilem porazil irske jakobity roku
1692
, ale pokra?oval v ta?eni na podporu Nizozemc? proti Francii. Marie dale pokra?ovala ve sprav? statnich zale?itosti, ale obracela se k Vilemovi o radu. V dob?, kdy byl Vilem v Anglii, se ale podle po?adavku Bill of Rights stahla z politickeho ?ivota. Nicmen? velmi aktivn? a samostatn? p?sobila ve sprav? cirkevnich zale?itosti.
Mariino sidlo
Kensingtonsky palac
Marie zem?ela
28. prosince
roku
1694
v
Kensingtonskem palaci
ve v?ku 32 let na
ne?tovice
a byla poh?bena ve
Westminsterskem opatstvi
.
Po jeji smrti vladl Vilem jako samostatny panovnik; bylo jasne, ?e nebude mit ji? ?adne potomky. Posledni dit? Mariiny sestry Anny, Vilem, zem?el v ?ervenci
1700
a Parlament vydal, v obav? p?ed mo?nym vznesenim naroku na tr?n ze strany katolickych potomk? Jakuba II. z druheho man?elstvi,
zakon o naslednictvi
, v n?m? stanovil, ?e nastupcem se stane nejbli??i protestantsky p?ibuzny. Tim byla
?ofie Hannoverska
a jeji protestant?ti potomci; po Vilemov? smrti se tak kralem stal ?ofiin nejstar?i syn
Ji?i Ludvik
.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Mary II of England
na anglicke Wikipedii.