한국   대만   중국   일본 
Marcus Antonius ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Marcus Antonius

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Marcus Antonius
busta Marca Antonia
busta Marca Antonia
Narozeni 83 p?. n. l.
?im, ?imska republika
Umrti 30 p?. n. l. (ve v?ku 52?53 let)
Alexandrie , Ptolemaiovsky Egypt
Povolani staro?imsky politik a staro?imsky vojak
Cho? Octavia Minor
Partner(ka) Volumnia Cytheris
Glaphyra
D?ti Antonia [1]
Marcus Antonius Antyllus [1]
Iullus Antonius [1] [2] [3]
Kleopatra Selene [1]
Alexander Helios [1]
Antonia Star?i [1]
… vice na Wikidatech
Rodi?e Marcus Antonius Creticus [1] [2] [4] a Julia [1] [2] [5]
P?ibuzni Antonia [1] [6] [7] , Gaius Antonius [1] [2] [8] a Lucius Antonius [1] [2] [9] (sourozenci)
Pythodorida of Pontus (vnu?ka)
Funkce ?imsky konzul (44 p?. n. l.)
triumvir rei publicae constituendae (43?33 p?. n. l.)
?imsky konzul (34 p?. n. l.)
kral-man?el ( Ptolemaiovsky Egypt ; 32?30 p?. n. l.)
?imsky senator
… vice na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Marcus Antonius (latinsky: M?ANTONIVS?M?F?M?N; 14. ledna 83 p?. n. l. ? 1. srpna 30 p?. n. l. ) byl ?imsky politik a vojev?dce . Byl vyzna?ny stoupenec Gaia Julia Caesara , ktereho podporoval jako vojensky velitel a u?ednik. Po Caesarov? vra?d? uzav?el spolu s Octavianem a Markem Aemiliem Lepidem politicke spojenectvi nazyvane Druhy triumvirat . Triumvirat se rozpadl v roce 33 p?. n. l. Konflikt mezi Octavianem a Antoniem vyustil roku 31 p?. n. l. v posledni ob?anskou valku ?imske republiky . Octavianus Antonia porazil v namo?ni bitv? u Actia a v kratke pozemni bitv? v Alexandrii . Antonius spachal sebevra?du a kratce pote i jeho milovana egyptska kralovna Kleopatra VII.

Mladi [ editovat | editovat zdroj ]

Antonius se narodil v ?im? kolem roku 83 p?. n. l. Jeho otec se jmenoval rovn?? Marcus Antonius a m?l p?izvisko Creticus. Jeho d?d byl slavny ?e?nik Marcus Antonius Orator , ktereho roku 89 p?. n. l. popravili Mariovi stranici. Matka Julia Antonia byla sest?enice Julia Caesara. Antoni?v otec zem?el mlady a zanechal jej spolu s bratry Gaiem Antoniem a Luciem Antoniem v pe?i matky, je? se provdala za Publia Cornelia Lentula (Suru), ktery se politicky zapletl do Catilinova spiknuti a byl v roce 63 p?. n. l. popraven.

Antoniovo mladi bylo charakteristicke absenci rodi?ovske vychovy. Podle historik?, nap?. Plutarcha , travil Antonius rane mladi potloukanim se po ulicich ?ima spolu s bratry a p?ateli, mezi n?? pat?il i Publius Clodius Pulcher . Vztah s Publiem Clodiem Pulcherem skon?il nahle roztr?kou, jeji? p?i?inou byl Antoni?v milostny pom?r s Clodiovou ?enou Fulvii. V dobach p?atelstvi vedli divoky ?ivot plny nav?t?v dom?, kde se provozovaly hazardni hry, nez?izenych pitek a skandalnich milostnych afer. Plutarchos se zmi?uje o kolujicich pov?stech, ?e Antonius je?t? ne? dosahl dvacateho roku, dlu?il 250 talent?.

Obdobi nez?izeneho ?ivota Antonius zakon?il odjezdem do ?ecka , jednak, aby utekl p?ed v??iteli, a jednak studovat retoriku. Pote, co kratce v Atenach nav?t?voval filozoficke p?edna?ky, vyzval jej Aulus Gabinius, prokonsul Syrie , aby se p?ipojil k ta?eni do Judeje proti Aristobulovi a do Egypta na podporu Ptolemaia XII. Auleta . Antonius prokazal b?hem ta?eni vojenske schopnosti jako velitel jizdy a vyznamenal se state?nosti a odvahou.

Caesar?v mu? [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem roku 54 p?. n. l. vstoupil do Caesarova vojska v Galii a rane Germanii . B?hem valek v Galii se op?t projevil jako schopny velitel, av?ak kamkoliv p?i?el, p?sobil neklid. Antonius a Caesar byli pry nejlep?i p?atele. Antonius neustale Caesarovi stal po boku v jeho vale?nych kampanich. Diky Caesarovi stoupal po ?eb?i?ku u?ednich a politickych funkci coby kvestor , augur a tribun lidu ( 50 p?. n. l. ), a sam s ve?kerou horlivosti prosazoval zajmy sveho patrona . Caesar?v druhy prokonsulat m?l kon?it roku 50 p?. n. l. a Caesar se cht?l do ?ima vratit, aby se dostavil k prokonsularnim volbam. Konzervativni k?idlo senatu , v ?ele s Pompeiem , ?adalo, aby se Caesar vzdal prokonsulatu a veleni vojska p?edtim, ne? se bude znovu uchazet o tento u?ad. To v?ak Caesar nem?l v umyslu u?init, nebo? by se timto stal soukromym ob?anem a vystavil by se tak stihani za protipravni ?iny, jich? se dopustil b?hem prokonsulatu. Zarove? by byl vydan na milost Pompeiovu vojsku. Aby se tomu vyhnul, podplatil tribuna Curia, ten vyu?il prava veta a zvratil rozhodnuti senatu zbavit Caesara vojska a veleni v provincii a zarove? zajistil op?tovne zvoleni Antonia tribunem. Antonius pak uplatnil tribunske veto s cilem zabranit rozhodnuti senatu vyhlasit stanne pravo na protest proti Curiov? vetu. Spor se stup?oval, a? nakonec byli tribun Antonius, spolu s dal?im Caesarovym p?ivr?encem tribunem Cassiem, vyhnani ze senatu.

Antonius opustil ?im a p?idal se u Ariminia k Caesarovi, ktery postupoval s vojskem k ?ece Rubikon , ktera vymezovala ji?ni hranici jeho prokonzulske pravomoci. Vojsku demonstroval sve utr?ene ?ramy a krvave rany coby d?kaz protizakonneho jednani politickych oponent? a jako d?vod k zahajeni valky. Tribuni byli podle ?imskych zakon? nedotknutelni a podle zvyku p?edk? ( mos maiorum ) jejich pravo veta bylo nezcizitelne (nebylo v?ak pravn? jiste, jaka je jeho vaha b?hem stanneho prava). S v?domim ztraty ve?kerych nad?ji na mirove urovnani konfliktu s Pompeiem p?evedl Caesar vojsko p?es Rubikon a pokra?oval k ?imu. Zahajil posledni ob?anskou valku ?imske republiky . Po dobu ob?anske valky byl Antonius po Caesarovi druhym nejvy??im velitelem. V ?im? stal v ?ele vojska v dob?, kdy Caesar pora?el Pompeiovy legie v Hispanii , a vedl posily do ?ecka, kde velel pravemu k?idlu Caesarova vojska v bitv? u Farsalu .

Kdy? se Caesar stal podruhe diktatorem , byl Antonius povy?en na vrchniho velitele jizdy ( magister equitum ), na diktatorovu pravou ruku, a tuto pozici nejvy??iho spravce Italie zastaval do roku 47 p?. n. l. , zatimco Caesar vedl boj s Pompeiovci, kte?i po pora?ce u Farsalu uprchli do provincie Afriky . Antoniovy administrativni schopnosti, v porovnani s jeho velitelskymi, byly hor?i ne? ?patne a poskytly mu p?ile?itost k pachani t?ch nejextravagantn?j?ich ?in?, je? popsal Marcus Tullius Cicero ve svych filipikach . Zda se, ?e se v roce 46 p?. n. l. Antonius urazil, proto?e Caesar trval na zaplaceni Pompeiova majetku, ktery Antonius udajn? koupil; ve skute?nosti si jej p?ivlastnil. Konflikt se brzy vystup?oval a Antonius se podle sveho zvyku uchylil k nasili. Stovky ob?an? byly pobity a ?im se ocitl ve stavu anarchie . Caesar byl nanejvy? rozzloben celou zale?itosti a zbavil Antonia ve?kerych politickych pravomoci. Tito dva mu?i se nevid?li dva roky. Odcizeni v?ak nem?lo dlouhe trvani. Roku 45 p?. n. l. se Antonius setkal s diktatorem v Narbo . Oba mu?e rovn?? sbli?ilo Antoniovo odmitnuti u?asti na probihajicim spiknuti, k ni? ho vyzyval Trebonius . Usmi?eni bylo stvrzene v roce 44 p?. n. l. , kdy se Antonius stal spolukonzulem pateho Caesarova konzulatu.

Jakkoliv dochazelo mezi ob?ma mu?i ke spor?m, zachovaval Antonius po celou dobu Caesarovi v?rnost. B?hem slavnosti luperkalii 15. unora 44 p?. n. l. nabidl Antonius ve?ejn? Caesarovi diadem , co? bylo zneklid?ujici gesto. Diadem byl symbolem krale a Caesar tim, ?e jej odmitl, dal najevo, ?e neusiluje nastolit monarchii . Dne 14. b?ezna roku 44 p?. n. l. zneklidnil Antonia vyrok senatora Casca, ktery prohlasil, ?e bohove Caesara srazi. Nasledujiciho dne o b?eznovych idach ?el varovat diktatora, ale Osvoboditele p?i?li k Caesarovi jako prvni a 15. b?ezna roku 44 p?. n. l. byl Caesar zavra?d?n. B?hem nastaleho zmatku Antonius, p?evle?eny za otroka, opustil ?im v obav?, ?e diktatorova vra?da vyvola krvave lazn? u jeho p?ivr?enc?. Kdy? k ni?emu takovemu nedo?lo, vratil se do ?ima a projednaval smir s vrahy. Po ?ase se zdalo, ?e Antonius v postaveni konzula dosahl smiru a ukon?il politicke nap?ti. Cicero pronesl v senatu ?e? a pote senat schvalil amnestii pro vrahy.

Potom nastal den Caesarova poh?bu. Antonius jako druhy nejvy??i velitel a prava ruka doprovazejici Caesara po celou dobu jeho usp?ch? a jako mlad?i konzul a Caesar?v bratranec byl p?irozen? vybran pro poh?ebni ?e?. Ve svem projevu obvinil spiklence z vra?dy a vyhlasil definitivni rozchod s nimi. B?hem poh?ebniho projevu prokazal ?e?nicke a dramaticke nadani, kdy? strhl z Caesarova t?la togu a obna?il p?ed shroma?d?nym davem jeho rany, na ka?dou z nich ukazal a jmenoval toho, kdo ji zasadil. Ve?ejn? tak ozna?il a zostudil vrahy. B?hem poh?ebni ?e?i p?e?etl take Caesarovu zav??, ktera z?stavila p?eva?nou ?ast majetku ob?an?m ?ima. Ukazalo se, ?e Caesar, na rozdil od prohla?eni spiklenc?, nem?l v umyslu zalo?it kralovskou dynastii. Te noci se ve?ejne min?ni zm?nilo a ?imane vyplenili domy Caesarovych vrah? a donutili je k ut?ku.

Nep?itel statu a triumvirat [ editovat | editovat zdroj ]

Tetradrachma z roku 39 p?. n. l. s portrety Marca Antonia a Octavie Mlad?i pochazejici z mincovny z Efezu.

Antonius se obklopil Caesarovou osobni ochrankou slo?enou z veteran? a donutil senat p?edat mu spravu P?edalpske Galie ( Gallia Cisalpina ), kterou v te dob? spravoval jeden ze spiklenc?, Decimus Iunius Brutus Albinus . Brutus odmitl p?edat Antoniovi spravu provincie. Antonius vyrazil do utoku a v listopadu roku 44 oblehl Mutinu . Senat na vyzvu Cicerona ud?lil Octavianovi imperium (vrchni veleni), ?im? zlegalizoval jeho vojensky post a vyslal jej spolu s konzuly Hirtiem a Pansou na pomoc oble?enym. Roku 43 bylo Antoniovo vojsko pora?eno v bitv? u Fora Gallora a v bitv? u Mutiny . Antonius ustoupil do Zaalpske Galie ( Gallia Transalpina ). Oba konzulove v bitv? padli a Octavian z?stal v ?ele armady sam.

Marcus Iunius Brutus a Gaius Cassius Longinus v ?ecku shroma??ovali vojsko a chystali se vytahnout proti ?imu. Marcus Antonius, Octavian a Marcus Aemilius Lepidus se spojili, aby se utkali s vrahy. Po bitv? u Filipp roku 42 p?. n. l. do?lo k novemu uspo?adani pom?r? mezi ?leny druheho triumviratu: Octavian se vratil do ?ima, Antonius ode?el do Egypta, kde se spojil s kralovnou Kleopatrou, Caesarovou milenkou a matkou Caesarova syna Caesariona . Lepidus ode?el ujmout se vlady v Hispanii a v provincii Afrika. Proti odp?rc?m triumviratu byly zahajeny proskripce (jedny z nejkrut?j?ich), kterym velmi brzy podlehl i Antoni?v uhlavni nep?itel Cicero.

Antonius a Kleopatra [ editovat | editovat zdroj ]

Antonius a Kleopatra , obraz Lawrence Alma-Tademy (1883)

Parthska ?i?e podporovala v ob?anske valce Bruta Albina a Cassia, jeji vojenske posily bojovaly u Filipp. Parthove napadli ?imske uzemi, obsadili Syrii, vstoupili do Male Asie a v Judeji dosadili na tr?n loutkoveho krale Antigona , kterym nahradili pro?imskeho Hyrkana . Antonius vyslal generala Ventidia, aby ?elil invazi. Ventidius vyhral ?adu bitev proti Parth?m, zabil korunniho prince Pakora a vytla?il Parthy z ?imskeho uzemi. Antonius nyni chystal Parth?m oplatit jejich utok. Od Octaviana dostal souhlas posileni vojska a k invazi do Parthske ?i?e. S timto vojenskym zam?rem se Antonius p?eplavil do ?ecka doprovazeny svou novou man?elkou Octavii Mlad?i (Octavianovou sestrou). V ?ecku se choval velmi vyst?edn? a oblekal se jako ?ecky b?h Dionysos (39 p?. n. l.). Povstani na Sicilii vedene poslednim z pompeiovc? Sextem Pompeiem zdr?elo slibenou Octavianovu armadu v Italii. Kdy? byly Antoniovy plany op?t naru?eny, vypukly mezi ob?ma mu?i spory. Roku 38 podepsali Antonius a Octavianus s p?isp?nim Octavie v Tarentu novou smlouvu. Triumvirat byl obnoven na obdobi dal?ich p?ti let (skon?il roku 33) a Octavianus op?t slibil vyslat na vychod legie. Od nyn?j?ka byl Antonius, pokud ?lo o skute?nou pomoc v parthskem ta?eni, skepticky. Zanechal v ?im? t?hotnou Octavii s dcerou Antonii a vyplul do Alexandrie , kde o?ekaval finan?ni podporu Kleopatry, matky jeho dvoj?at. Egyptska kralovna mu p?j?ila na ta?eni penize. Antonius roku 37 dobyl Jeruzalem a uzemi kolem a nahradil na tr?n? v Judeji Parthy dosazeneho krale Antigona Herodem . Potom zauto?il se statisicovym ?imskym vojskem a spojeneckymi oddily na Parthske kralovstvi s katastrofalnim vysledkem. Po ?etnych pora?kach v bitvach odpadli armen?ti spojenci. Nepoda?ilo se mu rovn?? dobyt parthske pevnosti a tak nezbylo ne? ustoupit. Antoniovu armadu ni?ily obti?e tuhe zimy a b?hem ustupu uzemim Armenie ztratil vice ne? ?tvrtinu vojska.

V ?im? zatim p?estal existovat triumvirat. Lepidus byl po ?patn? odhadnutem politickem tahu nucen resignovat. Octavian, nyni v ?im? sam u moci, byl zaujat lakanim tradi?ni republikanske aristokracie na svou stranu. O?enil se s Livii a zahajil utok na Antonia, aby ziskal vladu jen pro sebe. Rozhla?oval, ?e Antonius je bezcharakterni ?lov?k, ?e ponechal svou v?rnou ?enu s d?tmi v ?im? opu?t?nou, aby vedl promiskuitni ?ivot s egyptskou kralovnou. Antonius byl vinen v?im, ale ze v?eho nejvice se provinil tim, ?e si ?osvojil cizi mravy“ ? neomluvitelny zlo?in v o?ich py?nych ?iman?. Antonius byl n?kolikrat p?edvolan do ?ima, av?ak z?staval s Kleopatrou v Alexandrii.

Mapa alexandrijske donace (Antonius Kleopat?e a jejim d?tem) roku 34 p?. n. l.

Antonius, op?t s pomoci egyptskych pen?z, vtrhnul do Armenie , tentokrat usp??n?. P?i navratu slavil v ulicich Alexandrie ?fale?ny“ ?imsky triumf. P?ehlidka v ulicich m?sta byla napodobeninou nejvyznamn?j?i ?imske slavnosti. Ve finale po celem m?st? zn?lo vyznamne politicke prohla?eni. Antonius obklopeny Kleopatrou a jejimi d?tmi ukon?il spojenectvi s Octavianem. Kralovstvi rozd?lil mezi sve d?ti: Alexander Helios byl prohla?en za krale Armenie, Medie a Partie (kterou ?imane nikdy nedobyli), a jeho dvoj?e sestra Kleopatra Selene dostala Kyrenaiku a Libyi, mlad?i Ptolemaios Filadelfos ziskal Syrii a Kilikii. Kleopatru prohlasil kralovnou kral? a egyptskym kralem a m?la vladnout Egyptu spole?n? s Caesarionem (Ptolemaiem XV. Caesarem, synem Julia Caesara), kralem kral? a kralem Egypta. Tato prohla?eni jsou znama jako Alexandrijske donace a zp?sobily fatalni roztr?ku v Antoniov? vztahu k ?imu. Rozd?leni ?asti ?imskeho uzemi mezi Kleopat?iny d?ti nebylo smi?livym gestem, av?ak nebylo tou pravou hrozbou. Skute?nym problemem, ktery ohro?oval Octavianovu politickou pozici, bylo prohla?eni Caesariona za legitimniho Caesarova potomka a d?dice Caesarova jmena. Zaklady Octavianovy moci spo?ivaly na Caesarov? adopci, je? mu zaru?ovala velmi pot?ebnou popularitu a loajalitu vojska. Octavianus nesnesl, aby tuto pro n?j vyhodnou situaci ohro?ovalo dit?, ktere se narodilo nejbohat?i ?en? na sv?t?. Triumvirat podle smlouvy definitivn? skon?il v roce 33 p?. n. l. a ji? se neobnovil. Za?ala dal?i ob?anska valka.

B?hem roku 33 a 32 p?. n. l. probihal v ?im? na politickem kolbi?ti propagandisticky boj, v n?m? se ob? strany navzajem obvi?ovaly. Antonius (v Egypt?) se rozvedl s Octavii a obvinil Octaviana, ?e je povy?eny zbohatlik, ktery si p?ivlastnil moc a pad?lal dokumenty o sve adopci Caesarem. Octavian obvinil Antonia z velezrady: protipravn? si podr?el provincie, v nich? m?ly byt podle ?imske tradice rozd?leny ?imskym ob?an?m pozemky, zahajil bez souhlasu senatu valku s cizimi narody (Armenie a Parthie). Antonius byl rovn?? odpov?dny za popravu Sexta Pompeia bez soudu. Roku 32 p?. n. l. senat zbavil Antonia pravomoci a vyhlasil valku proti Egyptu. Oba konzulove (Gnaeus Domitius Ahenobarbus a Gaius Sosius) a t?etina senatu opustila ?im, aby se v ?ecku setkali s Antoniem a Kleopatrou. Roku 31 p?. n. l. vypukla valka. Octavian?v oddany a schopny general Marcus Vipsanius Agrippa se zmocnil ?eckych m?st a p?istavu Methane, ktere stranily Antoniovi. Velka obliba Octaviana a legie zajistily, ?e se provincie Kyrenaika a ?ecko odpadlo na jeho stranu. 2. za?i roku 31 se odehrala bitva u Actia . Namo?ni vojsko Antonia a Kleopatry bylo pora?eno a oba uprchli se 60 lod?mi do Egypta.

Octavian, nyni tak blizko absolutni moci, jim nehodlal ponechat jedinou ?anci. V srpnu roku 30 p?. n. l. napadl po boku s Agrippou Egypt. Antonius, nemaje kam prchnout, spachal sebevra?du, probodl se me?em v mylne domn?nce, ?e Kleopatra ji? spachala rovn?? sebevra?du. Kdy? se dov?d?l, ?e Kleopatra je stale na?ivu, p?atele jej p?enesli do Kleopat?iny svatyn?, kde se skryvala, a Antonius zem?el v jejim naru?i (n?kte?i historikove tvrdi, ?e nespachal sebevra?du, ale zabil jej oblibeny Octavian?v egyptsky kn?z). Kleopatra teprve n?kolik tydn? po jeho smrti spachala sebevra?du a nechala se po egyptskem zp?sobu u?tknout hadem. Caesarion byl zavra?d?n take. Antoniova dcera, kterou m?l s Octavii, byla u?et?ena, stejn? jako syn Iullus Antonius. Star?i syn Marcus Antonius Antyllus byl zabit Octavianovymi mu?i, kdy? prosil o milost v Caesareiu.

Dozvuky a odkaz [ editovat | editovat zdroj ]

Antonius byl mrtev a Octavian se stal nezpochybnitelnym vladcem ?ima. V nasledujicich letech ziskal Octavian (po roce 27 p?. n. l. Augustus) do svych rukou ve?kerou administrativni, politickou a vojenskou moc. Kdy? Augustus roku 14 zem?el, p?e?ly ve?kere jeho pravomoci na adoptovaneho syna Tiberia. Caesar?v mocensky vzestup a nasledna ob?anska valka mezi dv?ma jeho hlavnimi p?ivr?enci definitivn? zpochybnily ?imskou oligarchii coby vlady schopnou a potvrdily, ?e v budoucnosti budou ve?kere boje o moc soust?ed?ny na boj mezi dv?ma (nebo vice) jedinci. Zapas o moc ji? nebude jedinec svad?t na p?d? senatu. A tak Antonius, Caesar?v kli?ovy p?ivr?enec a jeden ze dvou mu??, jeho? moc po Caesarov? vra?d? nesmirn? vzrostla, se stal p?edev?im jednim ze t?i mu?? odpov?dnych za pad ?imske republiky.

Antoniova man?elstvi a potomci [ editovat | editovat zdroj ]

Antonius byl postupn? ?enaty s Fadii, Antonii, Fulvii, Octavii a Kleopatrou. Zanechal po sob? mno?stvi d?ti. Skrze d?ti, ktere zplodil s Octavii, se stal p?edkem ?imskeho cisa?e Caliguly , Claudia a Nerona .

  1. S?atek s Fadii, dcerou propu?t?nce. Podle Cicerona porodila Fadia Antoniovi n?kolik d?ti. O Fadii a jejich d?tech d?jiny ml?i. Antoniovu prvni man?elku zmi?uje pouze Cicero.
  2. S?atek se sest?enici z otcovy strany Antonii Hybridou Mlad?i. Podle Plutarcha ji Antonius v ?im? vyhnal z domu, nebo? m?la milostny pom?r s jeho p?itelem tribunem Publiem Corneliem Dolabellou . To se udalo roku 47 p?. n. l. a Antonius se s ni rozvedl. S Antonii m?l dceru:
    • Antonii, ktera se provdala za bohateho ?eka Pytodora z Trallu
  3. S?atek s Fulvii, s ni? m?l dva syny:
    • Marcus Antonius Antyllus ? popraveny Octavianem roku 30 p?. n. l.
    • Iullus Antonius ? ?enaty s Claudii Marcellou Star?i, dcerou Octavie
  4. S?atek s Octavii Mlad?i, sestrou Octaviana ; zplodili spolu dv? dcery:
  1. D?ti s Egyptskou kralovnou Kleopatrou, byvalou milenkou Julia Caesara:

Literarni ztvarn?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Literarni ztvarn?ni, v nich? je ust?ednim nam?tem povaha a ?ivot Marka Antonia:

  • William Shakespeare ? Julius Caesar, Antonius a Kleopatra
  • Televizni serial Xena: princezna bojovnice
  • Televizni serial ?im
  • 1963 film Kleopatra
  • Colleen McCullough romanovy cyklus Mu?i ?ima (p?elo?eno do ?e?tiny)
  • Margaret Georgie Pam?ti Kleopatry
  • Videohra od Capcom Stin ?ima v ni? je Antonius charakterizovan jako hlavni protivnik

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Mark Antony na anglicke Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k Dostupne online .
  2. a b c d e Digital Prosopography of the Roman Republic . Dostupne online . [cit. 2021-06-10].
  3. Digital Prosopography of the Roman Republic . Dostupne online . [cit. 2021-06-10].
  4. Digital Prosopography of the Roman Republic . Dostupne online . [cit. 2021-06-10].
  5. Digital Prosopography of the Roman Republic . Dostupne online . [cit. 2021-06-10].
  6. Digital Prosopography of the Roman Republic . Dostupne online . [cit. 2021-06-10].
  7. Digital Prosopography of the Roman Republic . Dostupne online . [cit. 2021-06-10].
  8. Digital Prosopography of the Roman Republic . Dostupne online . [cit. 2021-06-10].
  9. Digital Prosopography of the Roman Republic . Dostupne online . [cit. 2021-06-10].

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Primarni prameny [ editovat | editovat zdroj ]

  • Dio Cassius xli. ?liii
  • Appianos, Bell. Civ. i. ?v.
  • Cicero, Dopisy a Filipiky [Philippicae]
    • Philippicae Orationes in M. Antonium
  • Plutarchos, Bioi paraleloi (Soub??ne ?ivotopisy)

?eska bibliografie

  • APPIANOS. Krize ?imske republiky: (?imske d?jiny 2 ? Ob?anske valky). Praha: Svoboda, 1989. P?elo?ili Jan Burian, Bohumila Mouchova. ISBN   80-205-0060-X .
  • CICERO, Marcus Tulius. Listy p?atel?m I. Praha: Arista: Baset, 2001?. P?el. Vaclav Marek. ISBN   80-86223-30-2 ; ISBN   80-86410-03-X .
  • CICERO, Marcus Tulius. Druha ?e? proti Marcu Antoniovi. In: Tribuni vymluvnosti. P?el. Vaclav Bahnik. Praha: Odeon, 1974.
  • PLUTARCHOS. ?ivotopisy slavnych ?ek? a ?iman? I?II. Praha: Arista: Baset: Maitrea, 2006?2007. P?el. Vaclav Bahnik. ISBN   978-80-86410-47-0 ; ISBN   978-80-7340-103-0 ; ISBN   978-80-87249-00-0
  • PLUTARCHOS. ?ivotopisy slavnych ?ek? a ?iman? I?II. Praha: Odeon, 1967. P?el. Antonin Hartman.
  • PLUTARCHOS. Antonius. In: O cizich osudech. P?el. Ferdinand Stiebitz. Praha: Odeon, 1972.

Sekundarni prameny [ editovat | editovat zdroj ]

  • Encyklopedie antiky. Praha: Academia, 1974.
  • HOLLAND, Tom. Rubikon: triumf a tragedie ?imske republiky . Praha: Doko?an, 2005. ISBN   80-86569-86-1 .
  • ZAMAROVSKY, Vojt?ch. D?jiny psane ?imem . Vydani pate. Praha: Garamond, 2015. 402 stran. ISBN 978-80-7407-287-1

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]