Marcus Antonius
(latinsky: M?ANTONIVS?M?F?M?N;
14. ledna
83 p?. n. l.
?
1. srpna
30 p?. n. l.
) byl
?imsky
politik
a
vojev?dce
. Byl vyzna?ny stoupenec
Gaia Julia Caesara
, ktereho podporoval jako vojensky velitel a u?ednik. Po Caesarov? vra?d? uzav?el spolu s
Octavianem
a
Markem Aemiliem Lepidem
politicke spojenectvi nazyvane
Druhy triumvirat
.
Triumvirat
se rozpadl v roce
33 p?. n. l.
Konflikt mezi Octavianem a Antoniem vyustil roku
31 p?. n. l.
v posledni ob?anskou valku
?imske republiky
. Octavianus Antonia porazil v namo?ni
bitv? u Actia
a v kratke pozemni bitv? v
Alexandrii
. Antonius spachal sebevra?du a kratce pote i jeho milovana
egyptska
kralovna
Kleopatra VII.
Antonius se narodil v ?im? kolem roku
83 p?. n. l.
Jeho otec se jmenoval rovn?? Marcus Antonius a m?l p?izvisko Creticus. Jeho d?d byl slavny ?e?nik
Marcus Antonius Orator
, ktereho roku
89 p?. n. l.
popravili
Mariovi
stranici. Matka Julia Antonia byla sest?enice Julia Caesara. Antoni?v otec zem?el mlady a zanechal jej spolu s bratry Gaiem Antoniem a Luciem Antoniem v pe?i matky, je? se provdala za Publia Cornelia Lentula (Suru), ktery se politicky zapletl do
Catilinova spiknuti
a byl v roce
63 p?. n. l.
popraven.
Antoniovo mladi bylo charakteristicke absenci rodi?ovske vychovy. Podle historik?, nap?.
Plutarcha
, travil Antonius rane mladi potloukanim se po ulicich ?ima spolu s bratry a p?ateli, mezi n?? pat?il i
Publius Clodius Pulcher
. Vztah s Publiem Clodiem Pulcherem skon?il nahle roztr?kou, jeji? p?i?inou byl Antoni?v milostny pom?r s Clodiovou ?enou Fulvii. V dobach p?atelstvi vedli divoky ?ivot plny nav?t?v dom?, kde se provozovaly hazardni hry, nez?izenych pitek a skandalnich milostnych afer. Plutarchos se zmi?uje o kolujicich pov?stech, ?e Antonius je?t? ne? dosahl dvacateho roku, dlu?il 250 talent?.
Obdobi nez?izeneho ?ivota Antonius zakon?il odjezdem do
?ecka
, jednak, aby utekl p?ed v??iteli, a jednak studovat retoriku. Pote, co kratce v
Atenach
nav?t?voval filozoficke p?edna?ky, vyzval jej Aulus Gabinius, prokonsul
Syrie
, aby se p?ipojil k ta?eni do
Judeje
proti
Aristobulovi
a do
Egypta
na podporu
Ptolemaia XII. Auleta
. Antonius prokazal b?hem ta?eni vojenske schopnosti jako velitel jizdy a vyznamenal se state?nosti a odvahou.
B?hem roku
54 p?. n. l.
vstoupil do Caesarova vojska v
Galii
a rane
Germanii
. B?hem valek v Galii se op?t projevil jako schopny velitel, av?ak kamkoliv p?i?el, p?sobil neklid. Antonius a Caesar byli pry nejlep?i p?atele. Antonius neustale Caesarovi stal po boku v jeho vale?nych kampanich. Diky Caesarovi stoupal po ?eb?i?ku u?ednich a politickych funkci coby
kvestor
,
augur
a
tribun lidu
(
50 p?. n. l.
), a sam s ve?kerou horlivosti prosazoval zajmy sveho
patrona
. Caesar?v druhy
prokonsulat
m?l kon?it roku 50 p?. n. l. a Caesar se cht?l do
?ima
vratit, aby se dostavil k prokonsularnim volbam. Konzervativni k?idlo
senatu
, v ?ele s
Pompeiem
, ?adalo, aby se Caesar vzdal prokonsulatu a veleni vojska p?edtim, ne? se bude znovu uchazet o tento u?ad. To v?ak Caesar nem?l v umyslu u?init, nebo? by se timto stal soukromym ob?anem a vystavil by se tak stihani za protipravni ?iny, jich? se dopustil b?hem prokonsulatu. Zarove? by byl vydan na milost Pompeiovu vojsku. Aby se tomu vyhnul, podplatil tribuna Curia, ten vyu?il prava veta a zvratil rozhodnuti senatu zbavit Caesara vojska a veleni v provincii a zarove? zajistil op?tovne zvoleni Antonia tribunem. Antonius pak uplatnil tribunske veto s cilem zabranit rozhodnuti senatu vyhlasit
stanne pravo
na protest proti Curiov? vetu. Spor se stup?oval, a? nakonec byli tribun Antonius, spolu s dal?im Caesarovym p?ivr?encem tribunem Cassiem, vyhnani ze senatu.
Antonius opustil ?im a p?idal se u Ariminia k Caesarovi, ktery postupoval s vojskem k ?ece
Rubikon
, ktera vymezovala ji?ni hranici jeho prokonzulske pravomoci. Vojsku demonstroval sve utr?ene ?ramy a krvave rany coby d?kaz protizakonneho jednani politickych oponent? a jako d?vod k zahajeni valky. Tribuni byli podle ?imskych zakon? nedotknutelni a podle zvyku p?edk? (
mos maiorum
) jejich pravo veta bylo nezcizitelne (nebylo v?ak pravn? jiste, jaka je jeho vaha b?hem stanneho prava). S v?domim ztraty ve?kerych nad?ji na mirove urovnani konfliktu s Pompeiem p?evedl Caesar vojsko p?es Rubikon a pokra?oval k ?imu. Zahajil posledni ob?anskou valku
?imske republiky
. Po dobu ob?anske valky byl Antonius po Caesarovi druhym nejvy??im velitelem. V ?im? stal v ?ele vojska v dob?, kdy Caesar pora?el Pompeiovy legie v
Hispanii
, a vedl posily do ?ecka, kde velel pravemu k?idlu Caesarova vojska
v bitv? u Farsalu
.
Kdy? se Caesar stal podruhe
diktatorem
, byl Antonius povy?en na vrchniho velitele jizdy (
magister equitum
), na diktatorovu pravou ruku, a tuto pozici nejvy??iho spravce Italie zastaval do roku
47 p?. n. l.
, zatimco Caesar vedl boj s Pompeiovci, kte?i po pora?ce u Farsalu uprchli do provincie
Afriky
. Antoniovy administrativni schopnosti, v porovnani s jeho velitelskymi, byly hor?i ne? ?patne a poskytly mu p?ile?itost k pachani t?ch nejextravagantn?j?ich ?in?, je? popsal
Marcus Tullius Cicero
ve svych
filipikach
. Zda se, ?e se v roce
46 p?. n. l.
Antonius urazil, proto?e Caesar trval na zaplaceni Pompeiova majetku, ktery Antonius udajn? koupil; ve skute?nosti si jej p?ivlastnil. Konflikt se brzy vystup?oval a Antonius se podle sveho zvyku uchylil k nasili. Stovky ob?an? byly pobity a ?im se ocitl ve stavu
anarchie
. Caesar byl nanejvy? rozzloben celou zale?itosti a zbavil Antonia ve?kerych politickych pravomoci. Tito dva mu?i se nevid?li dva roky. Odcizeni v?ak nem?lo dlouhe trvani. Roku
45 p?. n. l.
se Antonius setkal s diktatorem v
Narbo
. Oba mu?e rovn?? sbli?ilo Antoniovo odmitnuti u?asti na probihajicim spiknuti, k ni? ho vyzyval
Trebonius
. Usmi?eni bylo stvrzene v roce
44 p?. n. l.
, kdy se Antonius stal spolukonzulem pateho Caesarova konzulatu.
Jakkoliv dochazelo mezi ob?ma mu?i ke spor?m, zachovaval Antonius po celou dobu Caesarovi v?rnost. B?hem slavnosti
luperkalii
15. unora
44 p?. n. l. nabidl Antonius ve?ejn? Caesarovi
diadem
, co? bylo zneklid?ujici gesto. Diadem byl symbolem krale a Caesar tim, ?e jej odmitl, dal najevo, ?e neusiluje nastolit
monarchii
. Dne
14. b?ezna
roku 44 p?. n. l. zneklidnil Antonia vyrok senatora Casca, ktery prohlasil, ?e bohove Caesara srazi. Nasledujiciho dne o
b?eznovych idach
?el varovat diktatora, ale Osvoboditele p?i?li k Caesarovi jako prvni a
15. b?ezna
roku 44 p?. n. l. byl Caesar zavra?d?n. B?hem nastaleho zmatku Antonius, p?evle?eny za otroka, opustil ?im v obav?, ?e diktatorova vra?da vyvola krvave lazn? u jeho p?ivr?enc?. Kdy? k ni?emu takovemu nedo?lo, vratil se do ?ima a projednaval smir s vrahy. Po ?ase se zdalo, ?e Antonius v postaveni konzula dosahl smiru a ukon?il politicke nap?ti. Cicero pronesl v senatu ?e? a pote senat schvalil
amnestii
pro vrahy.
Potom nastal den Caesarova poh?bu. Antonius jako druhy nejvy??i velitel a prava ruka doprovazejici Caesara po celou dobu jeho usp?ch? a jako mlad?i konzul a Caesar?v bratranec byl p?irozen? vybran pro poh?ebni ?e?. Ve svem projevu obvinil spiklence z vra?dy a vyhlasil definitivni rozchod s nimi. B?hem poh?ebniho projevu prokazal ?e?nicke a dramaticke nadani, kdy? strhl z Caesarova t?la
togu
a obna?il p?ed shroma?d?nym davem jeho rany, na ka?dou z nich ukazal a jmenoval toho, kdo ji zasadil. Ve?ejn? tak ozna?il a zostudil vrahy. B?hem poh?ebni ?e?i p?e?etl take Caesarovu zav??, ktera z?stavila p?eva?nou ?ast majetku ob?an?m ?ima. Ukazalo se, ?e Caesar, na rozdil od prohla?eni spiklenc?, nem?l v umyslu zalo?it kralovskou dynastii. Te noci se ve?ejne min?ni zm?nilo a
?imane
vyplenili domy Caesarovych vrah? a donutili je k ut?ku.
Tetradrachma
z roku 39 p?. n. l. s portrety Marca Antonia a Octavie Mlad?i pochazejici z mincovny z Efezu.
Antonius se obklopil Caesarovou osobni ochrankou slo?enou z veteran? a donutil senat p?edat mu spravu P?edalpske
Galie
(
Gallia Cisalpina
), kterou v te dob? spravoval jeden ze spiklenc?,
Decimus Iunius Brutus Albinus
. Brutus odmitl p?edat Antoniovi spravu provincie. Antonius vyrazil do utoku a v listopadu roku 44 oblehl
Mutinu
. Senat na vyzvu Cicerona ud?lil Octavianovi
imperium
(vrchni veleni), ?im? zlegalizoval jeho vojensky post a vyslal jej spolu s konzuly Hirtiem a Pansou na pomoc oble?enym. Roku 43 bylo Antoniovo vojsko pora?eno v bitv? u Fora Gallora a v
bitv? u Mutiny
. Antonius ustoupil do
Zaalpske Galie
(
Gallia Transalpina
). Oba konzulove v bitv? padli a Octavian z?stal v ?ele armady sam.
Marcus Iunius Brutus
a
Gaius Cassius Longinus
v ?ecku shroma??ovali vojsko a chystali se vytahnout proti ?imu. Marcus Antonius, Octavian a
Marcus Aemilius Lepidus
se spojili, aby se utkali s vrahy. Po
bitv? u Filipp
roku 42 p?. n. l. do?lo k novemu uspo?adani pom?r? mezi ?leny druheho triumviratu: Octavian se vratil do ?ima, Antonius ode?el do Egypta, kde se spojil s kralovnou Kleopatrou, Caesarovou milenkou a matkou Caesarova syna
Caesariona
. Lepidus ode?el ujmout se vlady v Hispanii a v provincii Afrika. Proti odp?rc?m triumviratu byly zahajeny
proskripce
(jedny z nejkrut?j?ich), kterym velmi brzy podlehl i Antoni?v uhlavni nep?itel Cicero.
Antonius a Kleopatra
, obraz
Lawrence Alma-Tademy
(1883)
Parthska ?i?e
podporovala v ob?anske valce Bruta Albina a Cassia, jeji vojenske posily bojovaly u Filipp. Parthove napadli ?imske uzemi, obsadili Syrii, vstoupili do
Male Asie
a v
Judeji
dosadili na tr?n loutkoveho krale
Antigona
, kterym nahradili pro?imskeho
Hyrkana
. Antonius vyslal generala Ventidia, aby ?elil invazi. Ventidius vyhral ?adu bitev proti Parth?m, zabil korunniho prince Pakora a vytla?il Parthy z ?imskeho uzemi. Antonius nyni chystal Parth?m oplatit jejich utok. Od Octaviana dostal souhlas posileni vojska a k invazi do Parthske ?i?e. S timto vojenskym zam?rem se Antonius p?eplavil do ?ecka doprovazeny svou novou man?elkou
Octavii Mlad?i
(Octavianovou sestrou). V ?ecku se choval velmi vyst?edn? a oblekal se jako ?ecky b?h Dionysos (39 p?. n. l.). Povstani na Sicilii vedene poslednim z pompeiovc?
Sextem Pompeiem
zdr?elo slibenou Octavianovu armadu v Italii. Kdy? byly Antoniovy plany op?t naru?eny, vypukly mezi ob?ma mu?i spory. Roku 38 podepsali Antonius a Octavianus s p?isp?nim Octavie v Tarentu novou smlouvu. Triumvirat byl obnoven na obdobi dal?ich p?ti let (skon?il roku 33) a Octavianus op?t slibil vyslat na vychod legie.
Od nyn?j?ka byl Antonius, pokud ?lo o skute?nou pomoc v parthskem ta?eni, skepticky. Zanechal v ?im? t?hotnou Octavii s dcerou Antonii a vyplul do
Alexandrie
, kde o?ekaval finan?ni podporu Kleopatry, matky jeho dvoj?at. Egyptska kralovna mu p?j?ila na ta?eni penize. Antonius roku 37 dobyl
Jeruzalem
a uzemi kolem a nahradil na tr?n? v Judeji Parthy dosazeneho krale Antigona
Herodem
. Potom zauto?il se statisicovym ?imskym vojskem a spojeneckymi oddily na Parthske kralovstvi s katastrofalnim vysledkem. Po ?etnych pora?kach v bitvach odpadli armen?ti spojenci. Nepoda?ilo se mu rovn?? dobyt parthske pevnosti a tak nezbylo ne? ustoupit. Antoniovu armadu ni?ily obti?e tuhe zimy a b?hem ustupu uzemim Armenie ztratil vice ne? ?tvrtinu vojska.
V ?im? zatim p?estal existovat triumvirat. Lepidus byl po ?patn? odhadnutem politickem tahu nucen resignovat. Octavian, nyni v ?im? sam u moci, byl zaujat lakanim tradi?ni republikanske aristokracie na svou stranu. O?enil se s
Livii
a zahajil utok na Antonia, aby ziskal vladu jen pro sebe. Rozhla?oval, ?e Antonius je bezcharakterni ?lov?k, ?e ponechal svou v?rnou ?enu s d?tmi v ?im? opu?t?nou, aby vedl promiskuitni ?ivot s egyptskou kralovnou. Antonius byl vinen v?im, ale ze v?eho nejvice se provinil tim, ?e si ?osvojil cizi mravy“ ? neomluvitelny zlo?in v o?ich py?nych ?iman?. Antonius byl n?kolikrat p?edvolan do ?ima, av?ak z?staval s Kleopatrou v Alexandrii.
Mapa
alexandrijske donace
(Antonius Kleopat?e a jejim d?tem) roku 34 p?. n. l.
Antonius, op?t s pomoci egyptskych pen?z, vtrhnul do
Armenie
, tentokrat usp??n?. P?i navratu slavil v ulicich Alexandrie ?fale?ny“ ?imsky triumf. P?ehlidka v ulicich m?sta byla napodobeninou nejvyznamn?j?i ?imske slavnosti. Ve finale po celem m?st? zn?lo vyznamne politicke prohla?eni. Antonius obklopeny Kleopatrou a jejimi d?tmi ukon?il spojenectvi s Octavianem. Kralovstvi rozd?lil mezi sve d?ti:
Alexander Helios
byl prohla?en za krale Armenie, Medie a Partie (kterou ?imane nikdy nedobyli), a jeho dvoj?e sestra
Kleopatra Selene
dostala Kyrenaiku a Libyi, mlad?i
Ptolemaios Filadelfos
ziskal Syrii a Kilikii. Kleopatru prohlasil kralovnou kral? a egyptskym kralem a m?la vladnout Egyptu spole?n? s Caesarionem (Ptolemaiem XV. Caesarem, synem Julia Caesara), kralem kral? a kralem Egypta. Tato prohla?eni jsou znama jako Alexandrijske donace a zp?sobily fatalni roztr?ku v Antoniov? vztahu k ?imu. Rozd?leni ?asti ?imskeho uzemi mezi Kleopat?iny d?ti nebylo smi?livym gestem, av?ak nebylo tou pravou hrozbou. Skute?nym problemem, ktery ohro?oval Octavianovu politickou pozici, bylo prohla?eni Caesariona za legitimniho Caesarova potomka a d?dice Caesarova jmena. Zaklady Octavianovy moci spo?ivaly na Caesarov? adopci, je? mu zaru?ovala velmi pot?ebnou popularitu a loajalitu vojska. Octavianus nesnesl, aby tuto pro n?j vyhodnou situaci ohro?ovalo dit?, ktere se narodilo nejbohat?i ?en? na sv?t?. Triumvirat podle smlouvy definitivn? skon?il v roce 33 p?. n. l. a ji? se neobnovil. Za?ala dal?i ob?anska valka.
B?hem roku 33 a 32 p?. n. l. probihal v ?im? na politickem kolbi?ti propagandisticky boj, v n?m? se ob? strany navzajem obvi?ovaly. Antonius (v Egypt?) se rozvedl s Octavii a obvinil Octaviana, ?e je povy?eny zbohatlik, ktery si p?ivlastnil moc a pad?lal dokumenty o sve adopci Caesarem. Octavian obvinil Antonia z velezrady: protipravn? si podr?el provincie, v nich? m?ly byt podle ?imske tradice rozd?leny ?imskym ob?an?m pozemky, zahajil bez souhlasu senatu valku s cizimi narody (Armenie a Parthie). Antonius byl rovn?? odpov?dny za popravu Sexta Pompeia bez soudu. Roku 32 p?. n. l. senat zbavil Antonia pravomoci a vyhlasil valku proti Egyptu. Oba konzulove (Gnaeus Domitius Ahenobarbus a Gaius Sosius) a t?etina senatu opustila ?im, aby se v ?ecku setkali s Antoniem a Kleopatrou.
Roku 31 p?. n. l. vypukla valka. Octavian?v oddany a schopny general
Marcus Vipsanius Agrippa
se zmocnil ?eckych m?st a p?istavu Methane, ktere stranily Antoniovi. Velka obliba Octaviana a legie zajistily, ?e se provincie Kyrenaika a ?ecko odpadlo na jeho stranu. 2. za?i roku 31 se odehrala
bitva u Actia
. Namo?ni vojsko Antonia a Kleopatry bylo pora?eno a oba uprchli se 60 lod?mi do Egypta.
Octavian, nyni tak blizko absolutni moci, jim nehodlal ponechat jedinou ?anci. V srpnu roku 30 p?. n. l. napadl po boku s Agrippou Egypt. Antonius, nemaje kam prchnout, spachal sebevra?du, probodl se me?em v mylne domn?nce, ?e Kleopatra ji? spachala rovn?? sebevra?du. Kdy? se dov?d?l, ?e Kleopatra je stale na?ivu, p?atele jej p?enesli do Kleopat?iny svatyn?, kde se skryvala, a Antonius zem?el v jejim naru?i (n?kte?i historikove tvrdi, ?e nespachal sebevra?du, ale zabil jej oblibeny Octavian?v egyptsky kn?z). Kleopatra teprve n?kolik tydn? po jeho smrti spachala sebevra?du a nechala se po egyptskem zp?sobu u?tknout hadem. Caesarion byl zavra?d?n take. Antoniova dcera, kterou m?l s Octavii, byla u?et?ena, stejn? jako syn Iullus Antonius. Star?i syn Marcus Antonius Antyllus byl zabit Octavianovymi mu?i, kdy? prosil o milost v Caesareiu.
Antonius byl mrtev a Octavian se stal nezpochybnitelnym vladcem ?ima. V nasledujicich letech ziskal Octavian (po roce 27 p?. n. l. Augustus) do svych rukou ve?kerou administrativni, politickou a vojenskou moc. Kdy? Augustus roku 14 zem?el, p?e?ly ve?kere jeho pravomoci na adoptovaneho syna Tiberia.
Caesar?v mocensky vzestup a nasledna ob?anska valka mezi dv?ma jeho hlavnimi p?ivr?enci definitivn? zpochybnily ?imskou oligarchii coby vlady schopnou a potvrdily, ?e v budoucnosti budou ve?kere boje o moc soust?ed?ny na boj mezi dv?ma (nebo vice) jedinci. Zapas o moc ji? nebude jedinec svad?t na p?d? senatu. A tak Antonius, Caesar?v kli?ovy p?ivr?enec a jeden ze dvou mu??, jeho? moc po Caesarov? vra?d? nesmirn? vzrostla, se stal p?edev?im jednim ze t?i mu?? odpov?dnych za pad ?imske republiky.
Antonius byl postupn? ?enaty s Fadii, Antonii, Fulvii, Octavii a Kleopatrou. Zanechal po sob? mno?stvi d?ti. Skrze d?ti, ktere zplodil s Octavii, se stal p?edkem ?imskeho cisa?e
Caliguly
,
Claudia
a
Nerona
.
- S?atek s Fadii, dcerou propu?t?nce. Podle Cicerona porodila Fadia Antoniovi n?kolik d?ti. O Fadii a jejich d?tech d?jiny ml?i. Antoniovu prvni man?elku zmi?uje pouze Cicero.
- S?atek se sest?enici z otcovy strany Antonii Hybridou Mlad?i. Podle
Plutarcha
ji Antonius v ?im? vyhnal z domu, nebo? m?la milostny pom?r s jeho p?itelem tribunem
Publiem Corneliem Dolabellou
. To se udalo roku 47 p?. n. l. a Antonius se s ni rozvedl. S Antonii m?l dceru:
- Antonii, ktera se provdala za bohateho ?eka Pytodora z Trallu
- S?atek s Fulvii, s ni? m?l dva syny:
- Marcus Antonius Antyllus ? popraveny Octavianem roku 30 p?. n. l.
- Iullus Antonius ? ?enaty s Claudii Marcellou Star?i, dcerou Octavie
- S?atek s Octavii Mlad?i, sestrou
Octaviana
; zplodili spolu dv? dcery:
- D?ti s Egyptskou kralovnou Kleopatrou, byvalou milenkou Julia Caesara:
Literarni ztvarn?ni, v nich? je ust?ednim nam?tem povaha a ?ivot Marka Antonia:
- William Shakespeare
? Julius Caesar, Antonius a Kleopatra
- Televizni serial Xena: princezna bojovnice
- Televizni serial ?im
- 1963 film Kleopatra
- Colleen McCullough romanovy cyklus Mu?i ?ima (p?elo?eno do ?e?tiny)
- Margaret Georgie Pam?ti Kleopatry
- Videohra od Capcom Stin ?ima v ni? je Antonius charakterizovan jako hlavni protivnik
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Mark Antony
na anglicke Wikipedii.
- Dio Cassius xli. ?liii
- Appianos, Bell. Civ. i. ?v.
- Cicero, Dopisy a Filipiky [Philippicae]
- Philippicae Orationes in M. Antonium
- Plutarchos, Bioi paraleloi (Soub??ne ?ivotopisy)
?eska bibliografie
- APPIANOS.
Krize ?imske republiky: (?imske d?jiny 2 ? Ob?anske valky).
Praha: Svoboda, 1989. P?elo?ili Jan Burian, Bohumila Mouchova.
ISBN
80-205-0060-X
.
- CICERO, Marcus Tulius.
Listy p?atel?m I.
Praha: Arista: Baset, 2001?. P?el. Vaclav Marek.
ISBN
80-86223-30-2
;
ISBN
80-86410-03-X
.
- CICERO, Marcus Tulius.
Druha ?e? proti Marcu Antoniovi.
In: Tribuni vymluvnosti. P?el. Vaclav Bahnik. Praha: Odeon, 1974.
- PLUTARCHOS.
?ivotopisy slavnych ?ek? a ?iman? I?II.
Praha: Arista: Baset: Maitrea, 2006?2007. P?el. Vaclav Bahnik.
ISBN
978-80-86410-47-0
;
ISBN
978-80-7340-103-0
;
ISBN
978-80-87249-00-0
- PLUTARCHOS.
?ivotopisy slavnych ?ek? a ?iman? I?II.
Praha: Odeon, 1967. P?el. Antonin Hartman.
- PLUTARCHOS.
Antonius.
In: O cizich osudech. P?el. Ferdinand Stiebitz. Praha: Odeon, 1972.
- Encyklopedie antiky. Praha: Academia, 1974.
- HOLLAND, Tom.
Rubikon: triumf a tragedie ?imske republiky
. Praha: Doko?an, 2005.
ISBN
80-86569-86-1
.
- ZAMAROVSKY, Vojt?ch.
D?jiny psane ?imem
. Vydani pate. Praha: Garamond, 2015. 402 stran.
ISBN 978-80-7407-287-1