한국   대만   중국   일본 
Maoismus ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Maoismus

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie

Maoismus ( Mao Ce-tungovo u?eni ) je varianta marxismu prosazovana ?inskym v?dcem Mao Ce-tungem .

V ?inske lidove republice je tato ideologie stale oficialni sou?asti doktriny Komunisticke strany ?iny , a?koli od roku 1978 , kdy Teng Siao-pching za?al provad?t ekonomicke reformy , byla role Maovy p?vodni ideologie zna?n? zm?n?na a omezena. Mimo ?LR je pojem maoismus pou?ivan p?eva?n? k ozna?eni stoupenc? Mao Ce-tunga ?i jeho pojeti socialismu . V 60. a 70. letech vyrazn? ovlivnil studentske hnuti v zapadni Evrop? , kde n?kte?i maoiste p?istoupili k taktice terorismu . Tehdy byl sv?t zaplaven malou rudou kni?e?kou " Citaty velkeho Maa ", a to ve v?ech jazycich, i v ?e?tin?. Zadarmo ji ilegaln? rozdavali ?in?ti diplomati?ti pracovnici. Ukazky citat?: "D?lnicka t?ida socialistickych zemi zm???a?t?la a ztratila sv?j revolu?ni charakter." "Syty ?lov?k nem??e byt revoluciona?." "?im vic se ?lov?k u?i, tim se stava hloup?j?im". "Ka?dy komunista si musi uv?domit, ?e ve?kera moc pochazi z pu?ky".

Existuje ?ada maoistickych politickych stran, a?koli po Maov? smrti jich v?t?ina zanikla ?i se k jeho politice p?estala otev?en? hlasit.

V posledni dob? se maoismus vyskytuje v nove form? tzv. Maoism-Third Worldism , pova?ujici se za revolu?ni v?du dne?ka . Od kv?tna 2008 jsou stoupenci maoismu ( Komunisticka strana Nepalu ) v?t?inovou vladni stranou Nepalu .

Vyvoj Mao Ce-tungova my?leni [ editovat | editovat zdroj ]

My?leni Mao Ce-tunga lze rozd?lit do p?ti hlavnich obdobi: po?ate?ni marxisticke obdobi od roku 1920 do 1926; formativni maoisticke obdobi mezi lety 1927?1935; pozdni maoisticke obdobi v letech 1935?1940; obdobi ob?anske valky z let 1940?1949; a obdobi po roce 1949 po revolu?nim vit?zstvi.

V po?ate?nim marxistickem obdobi (1920-1926) Mao Ce-tung nev??il, ?e by nastrojem k odklonu od kapitalismu a p?echodu na komunismus bylo samotne vzd?lani, a to hned z n?kolika d?vod?: vladci by m?li byt svr?eni prostym lidem; poptavka po komunismu ze strany proleta?ske t?idy stale stoupa; a kapitaliste by se sami z vlastni v?le m?li p?iklonit ke komunismu. Tyto d?vody nep?edkladaji socioekonomicka vysv?tleni, na nich? je vystav?no jadro marxisticke ideologie. [1]

V nasledujicim formativnim maoistickem obdobi (1927-1935) se Mao Ce-tung strani marxistickym my?lenkam a ve sve literatu?e je pou?iva u? jen minimaln?. Ve svych spisech nedokazal zcela objasnit, co myslel ?marxistickou metodou politicke a t?idni analyzy “. [1]

Star?i maoisticke obdobi (1935-1940) bylo pomyslnym Mao Ce-tungovym intelektualnim vrcholem. Jeho my?lenkovy posun je zmapovan v jeho bro?u?e Strategic Problems of China's Revolutionary War (prosinec roku 1936). Mao se postupn? odklani od sov?tskeho modelu, nebo? nebyl automaticky pou?itelny pro ?inu. Ta kv?li spletitym historickym okolnostem vy?adovala svou jedine?nou a odpovidajici aplikaci marxisticke teorie, ktera by se tak musela odklonit od sov?tskeho p?istupu. [1]

Mezi lety 1940-1949, tedy b?hem probihajici ob?anske valky , se Mao Ce-tung pln? soust?edil na revoluci a marxistickym my?lenkam v?noval jen malou pozornost. V jadru sve teorie, souvisejicim s hnutim Cheng Feng z roku 1942, shrnuje vztah mezi marxistickou teorii a ?inskou praxi: ?Cilem je ?inska revoluce, ?ipem je marxismus - leninismus . ?in?ti komuniste hledaji tento ?ip pouze k zasa?eni cile ?inske revoluce a revoluce vychodu.“ [1] Mao se d?ive zajimal o dichotomii mezi znalostmi a ?iny, do pop?edi jeho zajmu se nyni dostava dogmatismus (lp?ni na abstraktni teorii) a empiricismus (ziskavani poznani diky zku?enostem).

Po vit?zstvi v roce 1949 Mao v eseji On Contradiction z roku 1951 revidoval teorii, aby ji spojil s novou praxi dle socialisticke konstrukce.


Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. a b c d The Function of “China” in Marx, Lenin, and Mao. By <italic>Donald M. Lowe</italic>. (Berkeley and Los Angeles: University of California Press. 1966. Pp. xiv, 200. $5.00.). The American Historical Review . 1967-04. Dostupne online [cit. 2020-05-24]. ISSN 1937-5239 . DOI 10.1086/ahr/72.3.1052 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]