Maoismus
(
Mao Ce-tungovo u?eni
) je varianta
marxismu
prosazovana
?inskym
v?dcem
Mao Ce-tungem
.
V
?inske lidove republice
je tato
ideologie
stale oficialni sou?asti
doktriny
Komunisticke strany ?iny
, a?koli od roku
1978
, kdy
Teng Siao-pching
za?al provad?t
ekonomicke
reformy
, byla role
Maovy
p?vodni
ideologie
zna?n? zm?n?na a omezena. Mimo
?LR
je pojem maoismus pou?ivan p?eva?n? k ozna?eni stoupenc?
Mao Ce-tunga
?i jeho pojeti
socialismu
.
V
60.
a
70. letech
vyrazn? ovlivnil
studentske hnuti
v
zapadni Evrop?
, kde n?kte?i maoiste p?istoupili k taktice
terorismu
. Tehdy byl sv?t zaplaven malou rudou kni?e?kou "
Citaty velkeho Maa
", a to ve v?ech jazycich, i v ?e?tin?. Zadarmo ji ilegaln? rozdavali ?in?ti diplomati?ti pracovnici. Ukazky citat?: "D?lnicka t?ida socialistickych zemi zm???a?t?la a ztratila sv?j revolu?ni charakter." "Syty ?lov?k nem??e byt revoluciona?." "?im vic se ?lov?k u?i, tim se stava hloup?j?im".
"Ka?dy komunista si musi uv?domit, ?e ve?kera moc pochazi z pu?ky".
Existuje ?ada maoistickych politickych stran, a?koli po
Maov?
smrti jich v?t?ina zanikla ?i se k jeho politice p?estala otev?en? hlasit.
V posledni dob? se maoismus vyskytuje v nove form? tzv.
Maoism-Third Worldism
, pova?ujici se za
revolu?ni v?du dne?ka
. Od kv?tna 2008 jsou stoupenci maoismu (
Komunisticka strana Nepalu
) v?t?inovou vladni stranou
Nepalu
.
My?leni
Mao Ce-tunga
lze rozd?lit do p?ti hlavnich obdobi: po?ate?ni marxisticke obdobi od roku 1920 do 1926; formativni maoisticke obdobi mezi lety 1927?1935; pozdni maoisticke obdobi v letech 1935?1940; obdobi
ob?anske valky
z let 1940?1949; a obdobi po roce 1949 po revolu?nim vit?zstvi.
V po?ate?nim marxistickem obdobi (1920-1926)
Mao Ce-tung
nev??il, ?e by nastrojem k odklonu od
kapitalismu
a p?echodu na
komunismus
bylo samotne vzd?lani, a to hned z n?kolika d?vod?: vladci by m?li byt svr?eni prostym lidem; poptavka po komunismu ze strany
proleta?ske t?idy
stale stoupa; a kapitaliste by se sami z vlastni v?le m?li p?iklonit ke komunismu. Tyto d?vody nep?edkladaji socioekonomicka vysv?tleni, na nich? je vystav?no jadro marxisticke ideologie.
[1]
V nasledujicim formativnim maoistickem obdobi (1927-1935) se Mao Ce-tung strani marxistickym my?lenkam a ve sve literatu?e je pou?iva u? jen minimaln?. Ve svych spisech nedokazal zcela objasnit, co myslel ?marxistickou metodou politicke a
t?idni analyzy
“.
[1]
Star?i maoisticke obdobi (1935-1940) bylo pomyslnym
Mao Ce-tungovym
intelektualnim vrcholem. Jeho my?lenkovy posun je zmapovan v jeho bro?u?e
Strategic Problems of China's Revolutionary War
(prosinec roku 1936). Mao se postupn? odklani od sov?tskeho modelu, nebo? nebyl automaticky pou?itelny pro ?inu. Ta kv?li spletitym historickym okolnostem vy?adovala svou jedine?nou a odpovidajici aplikaci marxisticke teorie, ktera by se tak musela odklonit od sov?tskeho p?istupu.
[1]
Mezi lety 1940-1949, tedy b?hem probihajici
ob?anske valky
, se
Mao Ce-tung
pln? soust?edil na revoluci a marxistickym my?lenkam v?noval jen malou pozornost. V jadru sve teorie, souvisejicim s hnutim
Cheng Feng
z roku 1942, shrnuje vztah mezi marxistickou teorii a ?inskou praxi: ?Cilem je ?inska revoluce, ?ipem je
marxismus - leninismus
. ?in?ti komuniste hledaji tento ?ip pouze k zasa?eni cile ?inske revoluce a revoluce vychodu.“
[1]
Mao se d?ive zajimal o dichotomii mezi znalostmi a ?iny, do pop?edi jeho zajmu se nyni dostava
dogmatismus
(lp?ni na abstraktni teorii) a
empiricismus
(ziskavani poznani diky zku?enostem).
Po vit?zstvi v roce 1949 Mao v eseji
On Contradiction
z roku 1951 revidoval teorii, aby ji spojil s novou praxi dle socialisticke konstrukce.
- ↑
a
b
c
d
The Function of “China” in Marx, Lenin, and Mao. By <italic>Donald M. Lowe</italic>. (Berkeley and Los Angeles: University of California Press. 1966. Pp. xiv, 200. $5.00.).
The American Historical Review
. 1967-04.
Dostupne online
[cit. 2020-05-24].
ISSN
1937-5239
.
DOI
10.1086/ahr/72.3.1052
.