Mannerheimova linie je nazev pro system opevn?ni , ktery ve 20. a 30. letech vybudovalo Finsko nap?i? Karelskou ?iji , aby p?ehradilo nejsnadn?j?i p?istupovou cestu v p?ipad? utoku SSSR . Jmeno dostala po mar?alu Mannerheimovi , ktery nejprve tuto stavbu navrhl a pozd?ji jako p?edseda Rady obrany ?idil jeji budovani. Navzdory pov?stem a propagandistickym tvrzenim Rude armady se jednalo p?eva?n? o lehke opevn?ni, rozesete p?ili? ?idce, ne? aby je bylo mo?no pova?ovat za skute?n? siln? opevn?nou linii. T??ka opevn?ni se v ni prakticky nevyskytovala, nebo? podma?eny teren neumo??oval jejich stavbu. Nicmen? prav? teren , v mnoha jejich ?astech nep?ehledny a ?patn? pr?chodny, ji dodaval v?t?i obrannou hodnotu.

Mannerheimova linie byla pova?ovana za vice men? nedobytnou. ^{[1] [2] [3] [4]}

Popis [ editovat | editovat zdroj ]

Linie sestavala z izolovanych p?edsunutych a zdr?ovacich stanovi?? (obvykle se jednalo jen o zpevn?ne polni opevn?ni a d?ev?ne sruby ), hlavni linie a rezervni linie. Bunkry i pevn?stky byly velmi dob?e maskovany a vestav?ny do terenu, n?kdy ale bylo mo?ne odhadnout polohu podle standardniho schematu dopl?kovych opevn?ni (nap?. protip?chotni zatarasy ). Pevnosti postradaly specialni typy pevnostnich zbrani (d?sledek ?krt? v rozpo?tu armady), co? sni?ovalo jejich efektivitu.

Hlavni linie [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavni linie o delce 135 km sahala od Finskeho zalivu (kde se napojovala na system pob?e?ni obrany tvo?eny minovymi poli a pob?e?nimi d?lost?eleckymi bateriemi ) p?es jezero Kuolema , ves Summa , jezero Muolaa k ?ece Vuoksi a jezeru Suvanto a dale na sever k ?ece Taipale a Lado?skemu jezeru , kde jeji leve k?idlo chranily t?i pob?e?ni baterie u vsi Taipale. Sila linie se m?nila v zavislosti na typu terenu a vyznamu daneho useku opevn?ni. Za nejcitliv?j?i byla pova?ovana oblast tzv. Viipurske brany mezi jezerem Kuolema a ?ekou Vuoksi , kde rozlehla brambo?i?t? a husta si? komunikaci vytva?ela nejlep?i p?edpoklady pro vedeni moderni uto?ne valky. Zde byly zbudovany nejt???i pevnosti i velka ?ast bunkr?. Betonove pevn?stky byly dopln?ny protip?chotnimi a protitankovymi zatarasy, d?ev?nymi sruby a zpevn?nym polnim opevn?nim. Naproti tomu jeji nejsevern?j?i ?ast, umist?na p?eva?n? v hlubokych lesich a ba?inach okolo ?eky Taipale , byla tvo?ena pouze d?ev?nymi sruby a nehlubokymi zakopy. Spolehalo se na p?irozenou silu obrany spo?ivajici v terenu a ?patne p?istupnosti oblasti.

Rezervni linie [ editovat | editovat zdroj ]

Rezervni linie se nachazela za d?le?it?j?i st?edoji?ni ?asti Mannerheimovy linie. Odpojovala se v oblasti Vuosalmi a Vuoksi a pokra?ovala k ?ece Tali , m?stu Viipuri (Vyborg) a navazovala na pob?e?ni obranu Viipurskeho zalivu . Byla v?ak podstatn? slab?i a nekryla na rozdil od hlavni linie kli?ove pob?e?ni baterie na vychodnim b?ehu Viipurskeho zalivu, bez jejich? podpory byla obrana zapadniho b?ehu zalivu p?ili? slaba, co? Ruda armada prokazala v b?eznu 1940.

Boje v Zimni valce [ editovat | editovat zdroj ]

Kdy? 30. listopadu 1939 Ruda armada zauto?ila na Finsko , nebyla Mannerheimova linie je?t? dokon?ena. Nicmen? i nedokon?ena dokazala ve spojeni se state?nym a urputnym odporem finske armady zastavit na dva a p?l m?sice postup po?etn? siln?j?iho a lepe vyzbrojeneho nep?itele. V krvavych bitvach v oblastech Taipale , Vuoksi , Summy a jezera Muolaa ztratila Ruda armada minimaln? 150 000 mu??. Hlavni linie padla ve sve st?edoji?ni ?asti 14. unora 1940 , kdy? mar?al Mannerheim uznal, ?e uzav?eni kli?ovych pr?lom? v oblasti Summa a Muolaa ji? neni mo?ne, a na?idil ustup na rezervni linii. Ta a? do konce valky nepadla (do?lo jen k men?im pr?lom?m, ktere sice Finove nedokazali uzav?it, nicmen? Ruda armada je nedokazala roz?i?it a vyu?it). Namisto toho ale rezervni linii obe?la utokem p?es zamrzly Viipursky zaliv . Finske sily sice dokazaly jeji utok ztlumit, nicmen? ke konci valky ji? bylo zjevne, ?e budou-li boje pokra?ovat, bude nezbytne rezervni linii vyklidit.

Legendy [ editovat | editovat zdroj ]

Ruda armada ve snaze zmirnit ostudu, kterou ji Zimni valka p?inesla, vykreslila Mannerheimovu linii jako ?nejsiln?j?i pevnost Evropy“. Jeji kone?ne prolomeni m?l byt obrovsky triumf, jakeho m?la byt schopna jen ta ?nejv?t?i a nejsiln?j?i armada Evropy“. Ve zpravach ruske propagandy se mluvilo o 1000 betonovych pevnosti (ve skute?nosti 160 betonovych objekt?, z toho 90 v hlavni linii a 15 v opevn?ni m?sta Viipuri ), z nich? desitky m?ly 5-8 podla?i (nejv?t?i pevnosti m?ly podla?i dv?). Toto jsou ov?em verze pouze pro ve?ejnost, ktera se navic mimo uzemi SSSR p?ili? neujala. V tajnych materialech (zejmena pak v souhrnne zprav? o Zimni valce , kterou pro Stalina a nejvy??i veleni vypracoval mar?al d?lost?electva Nikolaj Voronov ), se sila Linie hodnoti mnohem st?izliv?ji, stejn? jako p?i?iny neusp?ch? Rude armady.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Prvni bitva u Taipale
• Druha bitva u Taipale
• Prvni bitva u Summy
• Druha bitva u Summy
• Bitva o zapadni b?eh Viipurskeho zalivu
• Linie Salpa

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Mannerheimova linie na Wikimedia Commons