한국   대만   중국   일본 
Mandejstvi ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Mandejstvi

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
ikona
Tento ?lanek pot?ebuje upravy.
M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vylep?ite . Jak by m?ly ?lanky vypadat, popisuji stranky Vzhled a styl , Encyklopedicky styl a Odkazy .
Tento ?lanek je o mandejskem nabo?enstvi. O etniku pojednava ?lanek Mandejci .
Mandejska modlitebna v Iraku

Mandejstvi je nabo?enstvi Mandejc? , blizkovychodni etnicke skupiny s velice p?isnymi pravidly a praktikujici starobyle ritualy, kv?li kterym je b??ny ?ivot v civilizovane spole?nosti velmi obti?ny nebo p?imo nemo?ny.

Nejb??n?j?im ritualem Mandejc? je masbuta (?k?est“), ktery je ?asto opakovan. Musi byt vykonavan v?dy v tekouci vod? pono?enim. Mandejske spole?enstvi je zavisle na kn??ich, kte?i ?idi a vykonavaji v?echny nabo?enske ob?ady. Prav? v teto oblasti je existence mandejstvi a Mandejc? nejvice ohro?ena, proto?e kn??i je chronicky nedostatek. Museji to byt osvicene osoby, mohou to byt mu?i nebo p?ipadn? ?eny, kte?i musi ovladat jazyk mandej?tinu slovem i pismem a byt ?enati/vdane. Osvojit si dostate?nou znalost mandej?tiny neni samoz?ejmosti, proto?e Mandejci k b??ne komunikaci u?ivaji jinych jazyk?, zemi a jinych narod?, u kterych ?iji, jedna se hlavn? o arab?tinu , ale stale vice i angli?tinu (mandejske komunity jsou take ve Spojenych statech a Australii ), v ni? ji? vznikaji moderni mandejske knihy. Mandej?tina byla po n?jakou dobu pokladana dokonce za nesrozumitelny mrtvy jazyk. Teprve pote, kdy? se zjistilo, ?e je p?ibuzna vychodni aramej?tin? , byla brzy rozlu?t?na.

V?dci se domnivaji, ?e mandejske nabo?enstvi je vyznavano asi 60 000 a? 70 000 lidmi na celem sv?t?. [1]

Nauka [ editovat | editovat zdroj ]

Mandejsky biskup Kanzfra Dakhayyel Eydan ( 1881 ? 1964 )
Darfash (zastava) neboli ?mandejsky k?i?“, symbol p?edstavujici o?i?t?ne lidske t?lo zahalene do latky

Mandejci jako jedineho proroka uznavaji Jana K?titele a jako fale?ne proroky odmitaji Mohameda i Moj?i?e . K Je?i?i je jejich vztah nevyva?eny. V?t?inou byva zatracovan a odmitan jako ?arod?j, ov?em ?ast Mandejc? si jej naopak velice va?i. Mandejci pokladaji ?idy, muslimy i k?es?any za ?tem?? k?es?any“, a? jejich nauky jsou podobne i odli?ne zarove?. Mandejci si jsou my?lenkov? velmi blizko se zoroastriany , by? je mandejci pova?uji za kaci?e .

Janu K?titeli je v?novana cela kniha a jeho obraz v ni je odli?ny od toho, co zname z biblickeho podani. Byl v?dcem a zachrancem mandejc? (p?ipravil 366 kn??i) a k?til a kazal vice ne? ?ty?icet let. Nebyl popraven a m?l syna, ktery byl zabit b?hem ?idovskeho povstani.

Nejva?en?j?i ?enou je Marie , ktera vystupuje v Diwan Abatur (tj. Abatur?v svitek) a v ?ad? legend pod jmenem Miriaj. Je zde p?edstavena jako vyznamna kn??ka a za man?ela m?la kn?ze (mu?e v turbanu).

Jedno z mandejskych bo?stev je Ptahil , tv?rce hrubohmotneho sv?ta zvaneho ?Tibil“. Podle n?kterych badatel? ma p?edstava p?vod ve starov?kem egyptskem bohu Ptahovi dopln?nem o semitskou p?iponu pro boha ?il“ (el).

Mandejska literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Mandejska literatura je znama pouze ze spis?, ktere se poda?ilo ziskat badatel?m. Nejv?t?i zasluhy o jeji poznani ma Lady Ethel Stefana Drowerova. Nasleduje p?ehled jeji sbirky, ktera je dnes ulo?ena v Oxfordu ve Velke Britanii . Samotne knihy nejsou obvykle p?ili? stare. Je to tim, ?e mandejci si vice ceni opis? ne? starych original?. Prvni mandejskou knihou, ktera se dostala do Evropy, byl Diwan Abatur (Abatur?v svitek). Lady Drowerova ziskala druhy exempla?.

Abatur jako soudce va?i h?ichy a zasluhy zesnulych du?i; kresba z Abaturova svitku ( Diwan Abatur )
  1. Ginza Rba (Velky poklad)
    Petermann (ed.): Thesaurus sive Liber Magnus, Berlin 1867. Lidzbarski, Mark (ed.): Ginza Der Schatz oder Das Grosse Buch der Mandaer, Gottingen 1925.
    Jan Kozak: Ginza. Gnosticka bible nazarejc?, Praha 2008 (jen prava ?ast ve dvou svazcich).
  2. Diwan Abathur ?i Diuan Abatur (Abatur?v svitek)
    Pr?chod o?istci. P?eklad Euting, Julius: Qolaeta, Stuttgart, 1867 a E. S. Drowerova v Diwan Abathur or Progress through the Purgatories, Studi e testi 176 (Citta del Vaticano: Biblioteca Apostolica Vaticana, 1950.)
    Jaromir kozak (ed.): Diwan Abatur, toti? Mandejska kniha mrtvych, Praha 2009.
  3. Iniania
    Odpov?di a modlitby
  4. Sidra d-Nishmatha
    Kniha du?i, zabyvajici se ritualem k?tu a svatosti
  5. Sidra d-Nismatha
    Kniha du?i
  6. Glosa?
  7. Tafsir Paghra
    Vnit?ni vyznam ritualnich pokrm?. Jedna z ?esti ?asti v DC 6.
  8. Alp Trisar ?uialia (Tisic dvanact otazek)
    P?elo?ila E. S. Drowerova v The Thousand and Twelve Questions, Berlin 1960. Exempla? je i v Pa?i?i v Bibliotheque Nationale. Zde je ozna?en jako Code Sabeen #16.
  9. Diwan d-Nehrautha (Kniha ?ek)
    P?elo?il Kurt Rudolph pod nazvem Der Mandaische ?Diwan der Flusse“. Abhandlungen der Sachsischen Akademie der Wissenschaften zu Leipzig, Philologisch-historische Klasse 70/1, Berlin: Akademie-Verlag, 1982.
  10. Haran Gawaita (Vnit?ni Harran)
    Shodne s 8. ?asti DC 36. P?elo?ila E. S. Drowerova v The Haran Gawaita and Baptism of Hibil Ziwa, Studi e testi 176 (Citta del Vaticano: Biblioteca Apostolica Vaticana, 1953.)
  11. Pirsa d-Sambra (Rue?v amulet)
    P?eklad E. S. Drowerova v "Pisra d-Sambra: A phylactery for Rue. An Invocation of the personified Herb", Orientalia volume XV, 1946, str. 324-346. Datovano 1871 (A.H. 1249).
  12. ?arh d-Paruanaiia (Vysv?tleni p?ti dodatkovych dni)
  13. Parsha Harshia (Zlomeni kletby)
    Abatur jako vyvy?eny soudce nad zem?elymi, Abatur?v svitek

    Datovano (A.H. 1196)
  14. Hibil Ziwa Zraztia
  15. ?arh d-Ptaha d-Bimanda (Vysv?tleni inaugurace Bimandy)'
  16. Ptahil Zraztia
  17. ?arh d-Mi?a Dakia (Vysv?tleni ?isteho oleje)
  18. Zidqa and Kana d-Zidqa
    P?eklad E. S. Drowerova v Scritti in onore di Guiseppe Furlani Rivista degli Studi Orientali 1957, 397-402
  19. Zarazta d-Suba Sibiahia (Ochrana sedmi planetami)
  20. Salhafta d-Mahra (Vykoupeni se z nemoci)
  21. Safta d-Dahlulia
  22. Safta d-Pishra d-Ainia (Exorcismus uhranuti a nemoci o?i)
    P?eklad E. S. Drowerova v Shafta d-Pishra d-Ainia exorcisim of the evil and diseased eyes, Journal of the Royal Asiatic Society 1937, str. 589-611 a v Journal of the Royal Asiatic Society 1938, str. 1-20.
  23. Pasar Sumqa (Za?ikavani hore?ky)
    Datovano (A.H. 1226)
  24. Sharh d-Parwanaiia (Svitek Tarasa)
    Ob?ady k soust?ed?ni Mandi (kn?ze) a Ganzibra
  25. neuvedeno
  26. neuvedeno
  27. Zihrun Raza Kasia
  28. Exorcismus (Sna?il jsem se pozvednout o?i)
  29. neuvedeno
  30. Dra?ia d-Yahia (Janova kniha)
    P?eklad M. Lidzbarski: Das Johannesbuch der Mandaer, 2 svazky, Giessen 1905 a 1915. Znama te? jako Dra?ia d-Malkia (Kniha kral?) .
  31. Spar Malua?ia (Kniha o znamenich zv?rokruhu)
    P?elo?ila E. S. Drowerova v The Book of Zodiac (Sfar Malwasia), London, Royal Asiatic Society, 1949.
  32. neuvedeno
  33. Suba Ibisna
    Sirna Htima
    Biswar Ziua Nisimtai
  34. Diwan Malkuta ‘Laita (Svitek o nad?azenem kralovstvi)
    P?elo?ila Jorunn Jacobsen Buckley v The Scroll of Exalted Kingdom, American Oriental Society 1993.
  35. Diwan Madbuta d-Hibil Ziwa (Svitek o k?tu Hibil Ziwy)
    P?eklad E. S. Drowerova v The Haran Gawaita and The Baptism of Hibil-Ziwa. Vydano Citta Del Vaticano 1953
  36. Alf Trisar ?uialia (Tisic dvanact otazek)
    P?eklad E. S. Drowerova v Alf trisar suialia: The Thousand and Twelve Questions: (Alf trisar suialia) A Mandaean text, Berlin: Akademie-Verlag, 1960. Haran Gawaita se nachazi v 8. oddile
  37. Safta d-Masihfan Rba (Svitek o velkem p?emo?iteli)
    Abatur?v svitek ( Diwan Abatur ), rukopis s kresbami postav
  38. Sarh d-qabin d-Sislam Rba
    (D.C. 38): explanatory commentary on the marriage-ceremony of the great Sislam / text transliterated and translated by E.S. Drower, Roma: Pontificio istituto biblico, 1950
  39. Safta d-Qastina (Svitek St?ilim)
    Datovan (A.H. 1216)
  40. Qmaha Pa’ar Mihla (Amulet pro exorcismus soli)
    Datovano 1831 (A.H. 1247)
  41. Alma Ri?aia Rba (Velky prvni sv?t)
    P?eklad E. S. Drowerova v A Pair of Nasoraean Commentaries, vydal E. J. Brill: Leiden 1963
  42. ?arh d-Tabahata (Svitek p?edk?)
  43. Suba Ibisna
    Sirna Htisna
    Byawar Ziua Nisimtai     (Poklad chudeho kn?ze)
    12 exorcism?
  44. Zrazta d-Hibil Ziwa (Talisman Hibil Ziwy)
  45. Harsia bisia (Mandejska kniha ?erne magie)
    P?eklad E. S. Drowerova v A Mandaean Book of Black magic, JRAS 1941, 149-181 a v Edmonds v letech 1990 a 2000.
  46. Pishra d-Shambra (Rueovo za?ikavani)
  47. Alma Risania Zuta (Men?i sv?t)
    P?eklad E. S. Drowerova v A Pair of Nasoraean Commentaries, vydal E. J. Brill: Leiden 1963
  48. neuvedeno
  49. Sarh d-Masbuta Rabtia d-Tlaima Usitin
    Masbutiata     (Komenta? na velky k?est)
  50. Pisra d Pugdama d-Mia (Exorcismus P?ikaz vodam)
    Datovano (A.H. 1277)
  51. ?arch d-Qabin d-?i?lam Rba (Vysv?tleni svatby ?i?lama Velikeho)
    P?eklad E. S. Drowerova v ?arch d-Qabin d-?i?lam Rba: Explanatory Commentary of the Marriage of ?i?lam the Great, Biblica et Orientalia 12, Rome: Biblical Institute Press 1950.
  52. Modlitebni kniha
    P?eklad E. S. Drowerova v The Canonical Prayerbook, vydal E. J. Brill: Leiden 1959; rovn?? M. Lidzbarski: Mandaische Liturgien, Berlin 1920 a 1960.
  53. ?arch d-Trasa d-Taga d-?i?lam Rba (Vysv?tleni korunovace Velkeho ?i?lama)
    P?eklad E. S. Drowerova v The Coronation of Great ?i?lam: Being a description of the Rite of Coronation of Mandaean Priest, Leiden: Brill 1962. Dal?i exempla? v Britskem muzeu Or. 6592.

ne?islovano:

  • Diwan d-qadaha rba ?ums d-mara d-rabuta u-dmut kusta (Svitek Velke modlitby ke jmenu Pana velikosti a obrazu pravdy) M S Asiat. Misc. C 12

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Lupieri, Edmondo: The Mandeans The Last Gnostics, Cambridge 2002
  • Drower, E. S. & Macuch, R.: A Mandaic Dictionary, Oxford: Clarendon 1963
  • Rudolf Macuch: Handbook of Classical and Modern Mandaic, Berlin: Walter de Gruyter, 1965
  • Rudolf Macuch: Neumandaische Texte im dialekt von Ahwaz, unter Mitwirkung von Guido Dankwarth, Wiesbaden : Harrassowitz Verlag, 1993
  • Rudolf Macuch, mit Beitr. von Kurt Rudolph u. Eric Segelberg: Zur Sprache und Literatur der Mandaer, Berlin; New York: de Gruyter, 1976
  • Macuch, R.: Neumandaische Chrestomathie mit grammatischer Skizze, Kommentierter Ubersetzung und Glossar, Porta Linguarum Orientalium n. s. 18 Wiesbaden: Harrassowitz 1989
  • Noldeke, Theodor: Mandaische Grammatik, Hale: Buchhandlung des Waisenhauses 1875
  • Schall, Anton: Mandaische Grammatik / Im Anhang: die handschriftlichen Erganzungen in dem Handexemplar Theodor Noldekes, bearbaiten, Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1964
  • Buckley, Jorunn Jacobsen. 2002. The Mandaeans: Ancient Texts and Modern People . Oxford: Oxford University Press.
  • Buckley. J.J. "Mandaeans" v Encyclopedia Iranica [1]
  • Drower, Ethel Stefana. 2002. The Mandaeans of Iraq and Iran: Their Cults, Customs, Magic Legends, and Folklore (reprint). Piscataway, NJ: Gorgias Press.
  • Newmarker, Chris, Associated Press article, "Faith under fire: Iraq war threatens extinction for ancient religious group" (titulky v The Advocate of Stamford, Connecticut, strana A12, 10. unora 2007)
  • Petermann, J. Heinrich. 2007 The Great Treasure of the Mandaeans (p?etisk Thesaurus s. Liber Magni ). Piscataway, NJ: Gorgias Press.
  • Yamauchi, Edwin. 2004. Gnostic Ethics and Mandaean Origins (p?etisk). Piscataway, NJ: Gorgias Press.
  • Jaromir Kozak: Diwan Abatur, toti? Mandejska kniha mrtvych, Praha 2009. (Kniha je v?ak dosti tenden?ni a nevychazi z originalniho mandejskeho textu)

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Iraqi minority group needs U.S. attention Archivovano 25. 10. 2007 na Wayback Machine ., Kai Thaler, Yale Daily News , 9. b?ezna 2007.

Knihy o mandeismu na internetu [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mandejstvi&oldid=22510430 “