Mahajana ( v sanskrtu ?????? mah?j?na , ?ili ?Velky v?z“ ?i ?velka cesta“ ) je jednim ze t?i hlavnich v sou?asnosti existujicich sm?r? buddhismu (dal?imi jsou theravada a vad?rajana ). Opira se o sutry napsane p?vodn? v indickem nabo?enskem a filozofickem jazyce sanskrtu. ^[1]

Mahajana je sm?r buddhismu , ktery podle teto tradice pochazi od samotneho Gautamy Buddhy , podle n?kterych historik? ^{[ kdo? ]} vznikl na druhem buddhistickem koncilu ve Vai?ali sto let po parinirvan? Gautamy Buddhy kolem roku 386 p?. n. l. Podle jinych ^{[ kdo? ]} v prvnim stoleti p?ed na?im letopo?tem.

U?eni Gautama Buddhy [ editovat | editovat zdroj ]

Podle tradice Gautama Buddha za?al p?edavat poprve u?eni druheho cyklu, neboli nauk mahajany ?estnact let po dosahnuti probuzeni . Tento cyklus nauk obsahuje pou?eni o prazdnosti v?ech jev?. Nejkrat?i vyklad Buddhy na toto tema se nachazi v sut?e srdce , ^[2] kde je ?e?eno:

• forma je prazdnosti, prazdnost je formou,
• forma neni odd?lena od prazdnosti a prazdnost od formy.

Gautama Buddha podle tradice p?edpov?d?l, ?e 400 let po parinirvan? se objevi u?itel, jen? p?eda dal?i nauky o vyznamu prazdnosti. Timto u?itelem se stal Nagard?una , ktery diky meditaci dosahl dokonaleho porozum?ni vyznamu prazdnosti a napsal na toto tema vyznamna dila. N?ktere obsahuji filozoficke zaklady pro pochopeni prazdnoty a jsou vykladem filozofie madhjamaky, jine pojednavaji o praxi meditace, ktera provazi do opravdoveho pochopeni prazdnosti. ^[3]

Dvacet sedm let po dosahnuti probuzeni , v mist? zvanem ?ravasti zapo?al Gautama Buddha p?edavat u?eni t?etiho cyklu, neboli nauk mahajany. Esenci t?chto nauk je p?irozenost buddhy pronikajici v?echny bytosti. Neobvykle vy?erpavajici vyklad na tema t?etiho cyklu nauk se nachazi v textu Uttaratantra?astra. Druhy a t?eti cyklus u?eni je pojmenovan mahajana neboli velkym vozidlem a take bodhisattvajana. ^[4]

Vice ne? ?ty?icet let po dosahnuti probuzeni uvedl Buddha znovu do pohybu kolo nauky a na Ho?e sup? (skt. Gridhrakuta) pobli? Rad?giru p?ednesl jednu z nejd?le?it?j?ich suter, sutru lotosu . V p?itomnosti nespo?etneho mno?stvi r?znych citicich bytosti a p?ed skupinou velmi nadanych ?ak? u?il o mnoha metodach, ktere vedou k dosa?eni probuzeni. Nauky t?ech voz? (jan) ? ?ravak? , pratjekabuddh? , a bodhisattv? se proto r?zni, proto?e jsou p?izp?sobeny urovni bytosti, ktere je praktikuji. Doba, na kterou se datuje jejich objeveni, je jen ?asem jejich projeveni. Tato sutra take obsahuje nauky o t?ech t?lech Buddhy a mezi jinymi take o ?enrezigovi . ^[5] Ka?da ze suter mahajany (podobn? hinajana a theravada) podava misto p?edneseni, d?vod a p?itomne osoby. Mahajanu podle tradice u?il Gautama Buddha tak jako mnoho buddh? p?ed nim.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Od raneho buddhismu k mahajan? [ editovat | editovat zdroj ]

Vit?zstvi tradicionalist? v otazce vinaji nevedlo ke shod?, ale je?t? vice urychlilo roz?t?peni stran. V?t?ina zvana mahasanghika vystupujici proti prvotni tradici arhat? opustila starou tradici (pali. Thera). Rozd?leni spole?nosti se tak stalo faktem. Po tomto rozd?leni nastupovaly dal?i, ?asto se uvadi osmnact ?kol zalo?enych z rozpadu mahasanghy a dvanact z rozd?leni samotne theravady. Po v?t?in? z?staly pouze jmena, ale jsou i takove, ktere zanechaly trvaly odkaz v buddhismu. Zakladnim rozdilem mahajany od hinajany se stal novy vzor ? bodhisattva , ktery je inspirovan soucit?nim, ale hlavn? bodhi?ittou v??i v?em bytostem, na rozdil od do?asneho vzoru arhata theravady, ktery je zaujat vlastnim vysvobozenim ze sv?ta samsary .

Mezi 2. stoleti p?. n. l. a 1. stoleti p?. n. l. se za?aly vyvijet nove ideje buddhismu, charakteristicke t?emi hlavnimi body:

• 1 ? p?ijima se idea bodhisattvy.
• 2 ? Dokonalost Buddhy .
• 3 ? P?ijima se zaklad filozofie mahajany, nauka o prazdnosti.

Ko?en tohoto noveho my?leni tkvi ji? ve ?kolach raneho buddhismu, ktere se zmi?uji o bodhisattvech, nap?. sarvastivada, mahasanghika a sautrantika. Tato posledni ?kola je pova?ovana za po?atek pozd?j?i mahajanove ?koly ?ittamatra. V te dob? velikou roli plnila nekanonicka literatura, ktera uvad?la nove pojeti, ktere se pozd?ji stalo sou?asti mahajany. Jako d?le?ita se jevi kniha Mahavastu nale?ici do ?koly lokottaravadin?. Tato kniha pojednava o minulych ?ivotech Buddhy a hlavn? o cest? bodhisattvy, ktera se stala kli?ovou v mahajan?. Dal?i d?le?itym dilem je Lalitavistara p?edstavujici dva minule ?ivoty Buddhy a? do jeho probuzeni a prvniho oto?eni kolem dharmy. Tato pat?i do tradice sarvastivada a take p?edstavuje spojovaci ?lanek mezi ranym buddhismem a mahajanou. Postupem ?asu se mahajana roz?i?ila velice rychle. Zvla?t? se rozrostl po?et buddh?.

Mahajana nevlastni takovy kanon jako theravada. Filozoficke ?koly mahajany byly svazane s konkretni skupinou text? ? suter. Nap?iklad prvni filozoficka ?kola madhjamika s Prad??aparamita sutrou , druha ?ittamatra s Lankavatara sutrou. P?esto?e sutry mahajany netvo?ily jeden kanon, jim p?ipisovany status byl stejny jako v theravad?. Podle nazoru historik? je t?eba zdroj mahajany hledat v hinajanovych ?kolach Mahasanghy, od ktere se vyviji ideal bodhisattvy , nauka o prazdnot? a nadosobni pojeti, neboli ?nedoti?ici? jenom z ?akjamunim pojmu buddhy . Jist? take v sarvastivad?, kde svoje misto maji nauky o T?ech kajich Texty mahajany hovo?i o n?kolika zp?sobech vzniku zdroj?:

• N?ktere sutry byly p?edany mistr?m nachazejicim se v stavu vhledu samotnym Buddhou u?icim v ?istych zemich .
• Gautama Buddha nenechal jasne instrukce k rozpoznani fale?nych text?. Kdy? kratce p?ed svou parinirvanou byl po?adan o radu, jak rozpoznat, ktery text stanovi slovo Gautama Buddhy , podle tradice odpov?d?l: ?V?e, co je v souladu s Dharmou , je slovem Buddhy .” ^[6] To otev?elo cestu k vytvo?eni novych doktrin a text? a tim vzniku mnoha problem? v interpretaci a praxi. Z druhe strany v?ak diky tomu z?stal buddhisticky kanon elasticky. ^[7]
• Texty mahajany se za?aly objevovat teprve v prvnim stoleti p?ed Kristem . Tyto texty se nazyvaji sutrami , co? poukazuje na to, ?e byly napsany po vyslechnuti nauk samotneho Gautamy Buddhy , i kdy? on u? fakticky davno ne?il.
• Praktikujici nasledovnici mahajany tento problem vysv?tlili tim, ?e Buddha je?t? za sveho ?ivota p?edal nauky mahajany pouze n?kolika vybranym ?ak?m.
• V?t?ina lidi nasledujicich Buddhu nebyla p?ipravena na pochopeni tak hlubokych nauk Dharmy . Proto byly texty ukryty ve sv?t? nag? a? do momentu, kdy by se na zemi objevili lide, kte?i by byli schopni porozum?t t?mto naukam a take je vysv?tlit. ^[8]

Dv? tradice nauk o prazdnot? [ editovat | editovat zdroj ]

V mahajan? existuji dv? tradice nauk o prazdnot? ?unjata . Prvni tradice je spjata s p?edanim nauk Dharmy madhjamaky ?Prost?edni stezka” od Nagard?uny . Druha tradice je spjata s p?edanim nauk Dharmy ?ittamatra ?esence Buddhy ” od Asangy .

Madhjamaka [ editovat | editovat zdroj ]

Na po?atku druheho stoleti v Indii se narodilo mnoho odpovidajicich u?itel?, a proto se tyto texty vratily zp?t na zemi. Nejd?le?it?j?im u?itelem mahajany v te dob? byl Nagard?una , hlavni p?edstavitel ?koly madhjamaka, ?Prost?edni stezka“, ktery systematizoval nauky o prazdnot? ?unjata a stezce bodhisattvy . ?ivot Nagard?uny byl plny vyznamnych udalosti. Zdrojem informaci o n?m je dilo, ktere nese nazev '?ivot bodhisattvy Nagard?uny' (Bosacuden). Bylo p?elo?eno Kumarad?ivou ze sanskrtu a je za?azeno v padesatem dile Tai?o Tripitaky . P?edani Nagard?uny o ?Prost?edni stezce“ je pohledem pomahajicim uvid?t podstatu pravdy diky eliminovani v?eho, co ji neni, ?ili v?ech chybujicich pohled? a praktik. Toto p?edani je precizni a vede k poznani podstaty pravdy i p?esto, ?e ji skute?n? je?t? nepoznalo. Od nejd?le?it?j?iho dila Nagard?uny Madhjamaka-karika vychazi pozd?j?i nazev ?koly madhjamaka. Jeho hlavnim ?akem se stal Arjadeva .

?Prost?edni stezka“ hlasi zasadu nep?ijimani extrem?. Buddhapalita, ktery napsal komenta? k Madhjamaka-karice, zalo?il v ramci madhjamaky sm?r nazvany Prasang(h)ika (od prasanga ? ?necht?ne p?i?iny“). Dal?im z velkych madhjamik? Bhaviveka zalo?il sm?r Svatrantika, ktery ?erpal z ?ittamatry . K prvotnimu stylu Nagard?uny se vratil ?andrakirti. Do tohoto sm?ru take nale?i ?antideva , autor z jednoho z nejd?le?it?j?ich d?l mahajany, Bodhi?arjavatara (?Pr?vodce na stezce bodhisattvy “). Velikou roli sehrala filozofie madhjamaky v Tibetu , kde na konci 8. stoleti p?sobil ?antarak?ita a jeho u?e? Kamala?ila. Reprezentovali ?kolu madhjamaka-joga?ara, kdy? slou?ili nauky Nagard?uny s ur?itymi elementy joga?ary. Kamala?ila je take znam disputaci s mistry ?chan , co? se zhodnotilo rozhodnutim o zavedeni indickeho sm?ru nauk Dharmy do Tibetu . V 11. stoleti , ktere bylo druhym vstupem zavedeni nauk Dharmy do Tibetu , ziskala vyznam interpretace madhjamaky podle ?andrakirtiho.

Ve stejne dob? se objevila dal?i interpretace madhjamaky v podani ?koly ?entong . Od 11. do 14. stoleti se tedy rozvijely r?zne ?koly madhjamaky, ktere byly v pozd?j?ich ?asech komentovany v ramci vlastnich tradic.

?ittamatra [ editovat | editovat zdroj ]

Jak je madhjamaka spojena se jmenem Nagard?uny , tak je ?ittamatra spojovana s Asangou , ktery ?il ve 4. stoleti a pochazel z brahmanske rodiny. K buddhismu se Asanga vratil diky mnichovi ze ?koly ?mahikasaka?, ale rychle se obratil k naukam mahajany. Podle tradice ziskal u?eni Dharmy p?imo od bodhisattvy Maitreji . Dal?im zakladatelem je take Vasubandhu , podle r?znych pramen? mlad?i bratr Asangy . Nauky ?ittamatry (?jenom mysl“) i joga?ara tvrdi, ?e v?e je pouze mysl. ^[9] Jevy povstavaji ne jako p?edm?ty, ale jsou vytvory mysli. Stejnym vytvorem jsou take na?e smysly. Krom? mysli neexistuje ?adna jina realita, ?adny vn?j?i sv?t, ale co je d?le?ite a rozd?luje u?eni ?ittamatry od evropskeho idealismu je, ?e neexistuje ?adny podm?t zku?enosti. Vnimani je efektem p?sobeni alaja?vid??ana, ktera je ust?ednim bodem ?ittamatry .

P?edani Asangy o ?esenci Buddhy ” je velice napomocne, proto?e poukazuje na to, jaka ma byt podstata pravdy. Diky tomu se ob? p?edani velice dob?e dopl?uji a tvo?i tak jeden komplexni celek. Sv?j rozvoj v Indii ?ittamatra datuje na 6. stoleti , kdy byla centrem jejich u?eni slavna univerzita v Naland? . V okruhu ?ittamatry se objevily dva nove sm?ry. Prvni z nich, Faxiang od jmena ?inskeho mnicha, a druhy sm?r, pojmenovany ?kola Hosso, do Japonska p?inesl japonsky mnich Dosho ( 629 ? 700 ), jeho? ?akem se stal Gyogi ( 667 ? 746 ). Jejich linie ma jmeno Tradi?ni nauky ji?niho kla?tera. Dal?i mnich, Gembo, po pobytu v ?in? zalo?il linii pojmenovanou Tradice zapadniho kla?tera. Jina ?kola ve Walabhi zalo?ena diky Gunamati, jeji? nejlep?i p?edstavitel byl Sthiramati, zkou?ela slou?it nauky ?ittamatry s pohledy Nagard?uny . Nejd?le?it?j?im bodem bylo p?ijeti pojmu ?unjata . Ze spojeni nauk ?ittamatry a sautrantik? vznikla ?kola Dignagiho a Dharmakirtiho ^[10]

Rozvoj mahajany [ editovat | editovat zdroj ]

?ina [ editovat | editovat zdroj ]

Za hranicemi Indie prod?lala mahajana velky rozvoj v ?in? a Japonsku . Podle ?inske tradice buddhismus p?i?el ve 2. stoleti ze st?edni Asie a v roce 355 bylo ?i?an?m dovoleno vstupovat do sanghy .

?tvrte stoleti je dobou vznikani r?znych ?kol Prad??aparamity . Vzniklo tehdy ?est dom? a Sedm ?kol. Reprezentovaly zvla?tni zp?sob interpretace pojmu ?unjata , vznikle pod vlivem roz?i?enych u?eni neotaoismu blizkemu k pojeti ?unjata terminu wu. Byly to:

• 1. ?kola jev?
• 2. ?kola nahromad?ni zobrazeni
• 3. ?kola iluzi
• 4. ?kola neexistujici mysli
• 5. ?kola p?i?inne kombinace
• 6. ?kola zakladniho ne ? byti
• 7. modifikovana ?kola zakladniho ne ? byti ^[11]

Nejd?le?it?j?im jejich reprezentantem byl Zhidun, zakladatel ?koly jev?, ktery vylo?il novou interpretaci filozofickeho pojeti li. Doba 5. stoleti ? 6. stoleti byla p?ihodna pro buddhismus , ktery se roz?i?il do cele ?iny diky podpo?e vladnoucich skupin. Byl to ?as vzniku skalni svatyn? v Yuangangu a Longmen. Krom? pronasledovani v letech 446 a 574 ? 577 se rozvoj buddhismu nezastavil ^[12] Diky Lankavatara sut?e , Mahaparinirvana sut?e, a Satjasiddhi vznikly ?koly;

• 1. Sanlun ? ??kola t?i traktat?“ je ?inskou formou madhjamaky, za jejiho? zakladatele je pova?ovan Senglanga, a n?kdy i Kumarad?iva .
• 2. Satjasiddhi ? ??kola dokonale pravdy“ opirajici se o u?eni sautantrik?, ktera byla v 6. stoleti nejd?le?it?j?im sm?rem v ?inskem buddhismu .
• 3. Nirvana ? tento nazev zahrnuje mnichy studujici Mahaparinirvana sutru.

?chan [ editovat | editovat zdroj ]

?insky buddhismus dosahl sveho nejv?t?iho rozkv?tu mezi 6. ? 10. stoletim. V tomto obdobi se rozvijely nejv?t?i ?koly. Prvni z nich je ?chan (od ?chana neboli dhjana ? soust?ed?ni mysli). ?chan jako jedna ze ?kol buddhismu mahajany se rozvinula diky setkani Bodhidharmy , ktery byl zam??en na praxi meditace s taoismem ^[13]

Podle tradice tento ojedin?ly odkaz mimo ortodoxnich u?eni zapo?al Buddha na Ho?e sup?. Tehdy beze slova zvedl ze zem? kv?t a pouze jeden jeho ?ak, Mahaka?japa , porozum?l v nahlem vhledu vyznam tohoto gesta, dokladaje tim porozum?ni nauk Buddhy. Buddha potvrdil jeho vhled a jmenoval ho prvnim indickym patriarchou. Odkaz dharmy m?l v Indii trvat a? do 28 patriarchy, Bodhidharmy . Jeliko? v?ak chybi potvrzeni, historici o tom pochybuji, co? v?ak pro samotny ?chan neboli zen nema ?adny vyznam, nebo? ?chan , jak o sob? prohla?uje, se zabyva vysledkem meditaci a ne potvrzenim dat a jmen. Huineng (601 ? 674), ?esty patriarcha , zalo?il ji?ni ?kolu, od ni? se vyvijeji v?echny linie tradice ?chanu . ^[14] Cilem ?chanu nebo zenu , jak byl nazvan v Japonsku , je poznani p?irozenosti mysli. Bodhidharma , 28. patriarcha ?chanu , ho charakterizoval ve ?ty?ech bodech takto:

• 1. ojedin?ly odkaz mimo ortodoxni u?eni (kyoge ? betsuden)
• 2. nezavislost na svatych textech (furyu ? monji)
• 3. p?imy zasah do srdce ?lov?ka (jikishi ? ninshin)
• 4. navedeni do poznani vlastni esence stavu buddhy ^[15]

Tato ?kola se vyzna?ovala velkou neortodoxnosti i v ramci ?chanu . Zd?raz?ovala u?eni o nahlem probuzeni (tongo) a prioritu bezprost?edniho vhledu do p?irozenosti mysli (kensho) p?ed intelektualnimi analyzami suter . Jeji nejv?t?i rozvoj nastal v dynastii Tang a Song. V te dob? se objevilo mnoho mistr?, mezi nimi Mazu Daoyi (jap. Baso Doitsu), Zhaozhou Congshen (jap. Joshu Jushin), Linji Yixuan (jap. Rinzai Gigen) a jini.

Druha ?kola ?chanu , pojmenovana zapadni, pochazi od Shenxiu, ktery u?il postupnou stezku k probuzeni (zengo). Prioritou bylo studovani svatych text?, hlavn? Lankavatara sutry, a d?raz na indicke tradice. Po n?kolika pokolenich nakonec vyhasla. Ji?ni ?kola se zatim rozd?lila na sedm sm?r?.

• 1. Soto , pochazejici od Dongshana Liangjie (jap. Tozan Ryokai)a jeho ?aka Caoshana Benji (jap. Sozan Honjaku).
• 2. Ummon, pochazejici od Yunmen Wenyana (jap. Ummon Bunen), vyhasla v 12. stoleti .
• 3. Hogen, pochazejici od Xuansha Shibei (jap. Gensha Shibi). Nejv?t?im p?edstavitelem byl Fayan s 63 dharmickymi nastupci. Tato ?kola byla znama v ?in? i Koreji , ale nakonec vyhasla v pate generaci.
• 4. Igyo, pochazejici od Guishan Lingyu (jap. Isan Reiyu) a jeho nastupce Yangshan Huiji, ktera pou?ivala 97 symbol? (mandal). V polovin? 10. stoleti se spojila se ?kolou Rinzai.
• 5. Rinzai , pochazejici od velikeho mistra linie Yixuana (jap. Rinzai Gigen), druha, ktera existuje dodnes (vedle ?koly soto ). Tato ?kola zd?raz?uje praxi koanu ? formulace ze suter, epizody ze ?ivota mistr?, praxe p?edstavivosti, nebo dialog mezi mistrem a ?akem, ktery saha za hranice intelektualniho rozumu. Tato ?kola se v 11. stoleti rozpadla na:
• 6. Rinzai ? Yogi, pochazejici od Yangqi Fanghui (jap. Yogi Hoe), d?le?it?j?i ze dvou podlinii. Z teto linie pochazi velky mistr zenu Mumon.
• 7. Rinzai ? Oryo, pochazejici od Huanglong Huinana (jap. Oryo). Eisai Zenji ji p?inesl do Japonska , ale po n?kolika pokolenich vyhasla.

Po vlad? Song a smi?eni se ?kolou ?ista zem? za dynastie Ming ?chan v ?in? zanikl. Misto toho se rozvinul v Japonsku , kde je?t? v 17. stoleti vznikla ?kola Obaku pochazejici od ?inskeho mistra Yinyuan Longqi, jap. Ingen Ryuki. Je pova?ovana za vedlej?i linii ?koly rinzai a v dne?ni dob? ma pouze jeden kla?ter a prakticky nema ?adny vliv. ^[16]

Take v Japonsku za?ala ?kola Rinzai upadat, dokud ji nezreformoval jeji mistr Hakuin. Zen se v n?kolika poslednich desetiletich dostal do Evropy a USA a stal se tim jednim z nejpru?n?j?ich sm?r? buddhismu na zapad?.

Huayan [ editovat | editovat zdroj ]

Dal?i velkou ?kolou, ktera vznikla v p?ibli?n? stejnem ?ase jako ?chan , je huayan. Tento nazev pochazi od ?inskeho p?ekladu Buddhavatamsaka-sutry. Jeji po?atek je mo?ne hledat u dvou mnich?, Dushuna a Zhijana, i kdy? vlastnim zakladatelem byl Fazang ( 643 ? 712 ). Diky ?innosti Chengguana ( 737 ? 820 ) ziskala velky vliv a on sam byl pozd?ji uznan za emanaci Mand?u?riho . V roce 740 Shenxiang p?inesl huayan do Japonska , kde se stala znamou pod jmenem Kegon. Zakladem teto ?koly je p?ijeti zasady dharmadhatu, prostoru pronikajiciho v?echny jevy. V?echny dharmy jsou na sob? zavisle. V?echny jsou take prazdne. Prazdnota a jevy sebou navzajem prostupuji, tak?e ka?dy jev je rovny v?em ostatnim. Charakteristickym znakem teto ?koly je soust?ed?ni se na vztahy mezi fenomenem a ne-fenomenem a prazdnotou.

Tiantai [ editovat | editovat zdroj ]

Dal?i z velkych ?kol je Tiantai, opirajici se o u?eni Lotosove sutry. Jeji posledni upravy provedl Zhiji ( 538 ? 597 ). Tato ?kola pova?uje za sveho prvniho patriarchu Nagard?unu . Pou?iva metody meditace ?ine a la ? ktong a podle vlastni metody pojmenovane zhiguan pou?iva Mudry a mandaly . Z pohledu v?ech mo?nych styl? a metod vedoucich k probuzeni p?irozenosti mysli byla nazvana univerzalni ?kolou. V 9. stoleti ji Saicho p?inesl do Japonska , kde se pod jmenem Tendai velmi rychle roz?i?ila. ^[17]

?kola ?ista zem? [ editovat | editovat zdroj ]

?kola ?ista zem? je take nazyva ?kola lotosu. Zalo?il ji v roce 402 Huiyua. Do Japonska ji pozd?ji p?inesl Honen. Stoupenci teto ?koly za sv?j cil prohla?uji spontanni narozeni v Sukhavati . Jeji praxe spo?iva v recitovani jmena buddhy Amitabhy , vizualizaci Sukhavati a vi?e v pomoc buddhy . Z tohoto d?vodu je take pojmenovana ?kola viry nebo lehka cesta. Tanluan, jeden z jejich nejlep?ich p?edstavitel? hlasal, ?e v ?ase zaniku buddhismu k dosa?eni probuzeni nesta?i vlastni usili, ale je nezbytna vn?j?i pomoc buddhy Amitabhy . Mimo jine, recitace jmena buddhy Amitabhy udr?uje mysl pod kontrolou. Nejvy??im stupn?m praxe je kontemplace na buddhu Amitabhu jako nerozd?leneho od sve vlastni p?irozenosti mysli. Tyto metody take p?ijaly dal?i ?koly buddhismu v Japonsku a ?in? . ?kola se opira o sutru Amitabhy zvanou Sukhavati vjuha a take o Amitajus?dhjana sutru . Nejv?t?i po?et stoupenc? teto ?koly je v ?in? a Japonsku .

Diky velkemu bohatstvi buddhistickych kla?ter? a s tim souvisejicimu velkemu vlivu do?lo v roce 845 k jejich pronasledovani. Kla?tery byly rozpu?t?ny a mnichove a mni?ky se museli vratit do sv?tskeho ?ivota. Mezi 10. stoleti a 13. stoleti se buddhismus za?al misit s konfucianismem a taoismem . Sv?j vliv si zachovaly pouze ?chan a ?kola ?ista zem? . Za vlady dynastie Ming ( 14. stoleti ? 17. stoleti ) se spojily a buddhismus se charakterem p?ibli?il sv?tskemu stylu. Pozd?j?i obdobi nabralo sm?r vad?rajany . Komunisticka ?ina teoreticky udr?ovala zasadu svobody nabo?enstvi , ale po zem?d?lske reform? mni?i ztratili svou ob?ivu a po roce 1957 ji? prakticky nebyli ?adni novi vysv?covani. V roce 1953 vznikl ?insky buddhisticky svaz, jeho? ?innost byla omezena na p?edavani p?ikaz? od vlady a jeji informovani o ?innosti buddhist?. Vysledkem kulturni revoluce (1966?76) bylo zni?eni mnoha kla?ter? . ?kola ?chan a ?kola ?ista zem? p?etrvaly na Tchaj-wanu , kde se mezi sv?tskymi lidmi rozvinul takzvany lidovy buddhismus ? Zhaijiao (vegetarianske nabo?enstvi) s prvky taoismu a konfucianismu . ^[18]

Japonsko [ editovat | editovat zdroj ]

Buddhismus se do Japonska dostal v roce 522 z Koreje. Po po?ate?nim odporu jej uznal cisa? Yomei 585 a za vlady prince ?otoku se stal oficialnim nabo?enstvim Japonska. ?otoku se stal znamym svymi komenta?i k sutram a zalo?enim znameho kla?tera ve m?st? Nara . V te dob? bylo do Japonska pozvano hodn? ?inskych a korejskych u?itel? a nejv?t?i popularitu ziskala ?kola Sanroh, kterou p?inesl Korejec Ekvan v roce 625 . U?eni teto ?koly bylo studovano z pohledu bod? d?le?itych k porozum?ni mahajany p?edstaviteli v?ech dal?ich ?kol. Rychly rozvoj buddhismu umo?nil ji? v obdobi Nara ( 710 ? 794 ) zavedeni ?esti ?inskych ?kol znamych v Japonsku jako:

• 1. Ku?a ? v ?in? nejprve samostatna, pozd?ji se stala sou?asti ?koly Faxiang.
• 2. Hosso ? prodlou?eni Faxiang, p?inesena mnichem Dosho ( 629 ? 700 ).
• 3. Sanron.
• 4. D?od?icu ? japonska forma ?koly Satjasiddhi, sou?ast ?koly Sanron.
• 5. Ricu ? pochazejici z ?inskeho Luzang, v roce 754 ji p?inesl Jianzhen (Gand?in). Zd?raz?uje dodr?ovani pravidel vinaja .
• 6. Kegon ? pokra?ovani Huayan, p?inesl ji Shenxiang (jap. Shisho). T??ila se podpo?e cisa?e ?omua ( 724 ? 748 ), ktery cht?l vladnout Japonsku podle zasad politicky vysv?tlene Avatansaka sutry .

V pozd?j?ich letech obdobi Heian ( 794 ? 1184 ) se do pop?edi dostaly dv? ?koly. Prvni byla Tendai , ktera je prodlou?enim ?inske Tiantai, kterou p?inesl v 8. stoleti Sai?o (Dengo dai?i). V ramci teto ?koly vznikly t?i sm?ry ? Sanmon, D?imon a ?insei. Posledni z nich byl zam??en na vzdavani poct buddhovi Amitabhovi . Druha ?kola byla ?ingon , ?kola opravdoveho slova, prodlou?eni ?koly Mizong. Od poloviny 10. stoleti se za?al v Japonsku rozvijet amidismus, ktery se v obdobi Kamakura p?etvo?il ve dv? ?koly:

• 1. D?odo, ?kola ?ista zem? , jeji? za?atky sahaji k Enninovi ( 793 ? 864 ). Hlasa opakovani jmena buddhy Amitabhy , co? byla v ur?ite dob? sou?ast praxe v?ech japonskych ?kol. Vlastni ?kolu D?odo zalo?il Honen . Z d?vodu uznani sveho u?eni za nejvy??i byl napadan p?edstaviteli jinych sm?r?. Praxe teto ?koly spo?iva v opakovani mantry buddhy Amitabhy pro posileni jeho sliby a narozeni se v ?iste zemi Sukhavati .
• 2. D?odo-?in, (opravdova ?kola ?iste zem?) nazyvana take ?kola ?in, jejim zakladatelem byl ?inran a organizatorem Rennjo. Podobn? jako v D?odo je zakladem teto praxe opakovani mantry buddhy Amitabhy . Vedeni ?koly je d?di?ne a sklada se ze sv?tskych praktikujicich. V 18. stoleti se rozpadla na dva sm?ry, Otani a Hongand?i. V dne?ni dob? je nejd?le?it?j?i ?kolou buddhismu v Japonsku .

Od roku 1191 se datuje p?itomnost tradice zen . Vedouci pozici zaujimaly ?koly Soto a Rinzai . V 18. stoleti vznikla ?kola Ni?iren (?kola slune?niho lotosu) se jmenem odvozenym od jmena sveho zakladatele, ktera sve u?eni opirala o Lotosovou sutru . Ni?iren propagoval praxi opakovani mantry Namu mjoho renge-kjo vyjad?ujici poklony Lotosove sut?e. ?kola Ni?iren zd?raz?uje spole?ensko-politicky vyznam nabo?enstvi s charakteristickymi nacionalnimi tendencemi a p?anim vybudovat celosv?tovy pozemsky stat Buddhy . Z p?vodni ?koly se vyno?ilo plno novych sm?r?. Jeden z nich, Ni?iren sho shu pochazejici od Nikko, uznava Ni?irena jako buddhu poslednich ?as?. ?kola Ni?iren byla posledni, ktera vznikla v Japonsku , co? souviselo s jejim povznesenim na urove? statniho nabo?enstvi ?intoismu. Ur?ite stopy obnovy buddhismu jsou viditelne po druhe sv?tove valce , kdy se objevilo mnoho laickych stoupenc? buddhismu. ^[19]

Korea [ editovat | editovat zdroj ]

Do Koreje se buddhismus dostal z ?iny ve 4. stoleti a ?as jeho rozvoje m??eme datovat mezi 6. a 9. stoleti . V te dob? se sem dostaly v?echny d?le?ite ?koly ?inskeho buddhismu , mezi nimi nejv?t?i vyznam dosahli ?chan , Huayan a Mizong. V pozd?j?ich letech, od 1392 do 1910 , za dynastie Yi, byl uznan za oficialni nabo?enstvi konfucianismus a mni?i se museli p?esunout do hor. K novemu rozvoji do?lo teprve po druhe sv?tove valce, kdy? se objevily v buddhismu nove sm?ry. Vznikl sm?r Von, ktery zalo?il Soe Tae San, spojeny s praxi bez?asoveho a mimo mistniho zenu . Neobsahuje ob?ady, mnich?m Von je povoleno se ?enit a stoupenci tohoto sm?ru se sna?i p?ibli?it buddhismus podminkam sou?asneho ?ivota. V dne?ni dob? v Koreji nejsou v?t?i rozdily mezi u?enim r?znych ?kol, v kla?terech jsou praktikovana u?eni zen podle ?koly Rinzai, ale take opakovani dharani , jmena buddhy Amitabhy , nebo se ?tou sutry . ^[17]

Indonesie [ editovat | editovat zdroj ]

Mahajana ma sve misto take v Indonesii . Nejstar?i stopy buddhismu jsou tady datovany do 3. stoleti a 7. stoleti . Java a Sumatra byly d?le?itymi centry u?eni buddhismu mahajany. Stala se tu hlavnim sm?rem, i kdy? existovala take sangha hinajany . Nejv?t?i rozvoj pro?ivala v 8. stoleti , kdy byla vybudovana velka stupa v Borobuduru . Od 8. stoleti do 15. stoleti se za?ina rozvijet vad?rajana . Napis z poloviny 14. stoleti hlasa, ?e kral Aditjavarman praktikoval u?eni Kala?akry a byl pova?ovan za inkarnaci Loke?vary . Vlivem expanze islamu byl buddhismus nejprve na Sumat?e a Jav? a pote v cele Indonesii zlikvidovan. V dne?ni dob? jsou buddhiste v teto zemi v?t?inou ?in?ti vyst?hovalci. ^[17]

Zem?, ve kterych je v sou?asnosti praktikovana mahajana jako hlavni sm?r buddhismu , jsou Tibet , Nepal , Mongolsko , Bhutan , ?ina , Tchaj-wan , Japonsko , Korea a Vietnam .

Principy mahajany [ editovat | editovat zdroj ]

Druhy a t?eti cyklus u?eni Buddhy je pojmenovan mahajana. Tato u?eni automaticky obsahuji take nauky prvniho cyklu neboli ?ty?i pravdy u?lechtilych u?eni Hinajany a dnes Theravady . Stoupenci mahajany uznavaji filozoficky pohled dvou pravd. Nejprve dodr?uji sliby vlastniho osvobozeni a postupuji podobn? jako ?ravakove. Na tomto zaklad? skladaji sliby bodhisattvy neboli dosahnuti stavu Buddhy pro dobro v?ech citicich bytosti. Po slo?eni slib? bodhisattvy se je sna?i postupn? zapojovat do praxe, a to diky dodr?ovani ?esti paramit a ?ty? p?itahujicich vlastnosti. ^[20]

Ideal bodhisattvy [ editovat | editovat zdroj ]

Slovo bodhisattva ma r?zne vyznamy. P?ipisuje se tomu, kdo slo?il slib bodhisattvy, nebo se tak nazyvaji lide, kte?i je?t? neslo?ili slib, ale s radosti pomahaji druhym. Podle tradice se v?ak plny vyznam slova bodhisattva vztahuje pouze na ty jedince, kte?i dosahli bezprost?edniho porozum?ni prazdnoty a tim dosahli prvniho stupn? bodhisattvy. Teprve po porozum?ni jednoty dvou pravd se praktikujici stava opravdovym bodhisattvou. ^[21]

Meditace mahajany [ editovat | editovat zdroj ]

Meditace v mahajan? se sklada ze t?iceti sedmi vlastnosti, ktere lze shrnout v t?chto bodech:

• motivace praktikovat pro dobro v?ech bytosti
• odevzdanost
• vytrvalost
• zajem o dharmu
• medita?ni soust?ed?ni
• ?isty vhled

Proces rozvoje osoby praktikujici mahajanu zahrnuje p?t cest:

• Nahromad?ni
• Integrace
• Vhled
• Meditace
• Cesta ne u?eni se ji? vice ^[22]

Ovoce mahajany [ editovat | editovat zdroj ]

Kone?nym cilem mahajany se stava stav Buddhy, takzvany jedenacty stupe? ?Cesta ne u?eni se ji? vice“, ktery se dosahuje po t?ech nezm?rnych kalpach . Tvrzeni, ?e se tento rozvoj rozklada na t?i kalpy, neznamena, ?e to musi trvat tak dlouho ? v tomto p?ipad? pojem kalpa neobsahuje p?esny po?et let. Kompletni rozvoj od cesty nahromad?ni a? po desaty stupe? bodhisattvy se m??e dokonce uskute?nit b?hem jednoho ?ivota, samoz?ejm? pod podminkou, ?e se praxe uskute??uje velice intenzivn? a podle p?esnych instrukci. ^[23]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• WALDECK - KURTYKA, Ewa. Tenga Rinpo?he Sutry a Tantry cesty buddhismu . 1. vyd. Krakow: Gory, 1994. ISBN   83-901629-0-3 . Kapitola Anuttarajoga tantra. (polsky) Vy?e jen Tenga Rinpo?he Sutry a Tantry cesty buddhismu .  
• TRZECIAKOWA, Ewa; TRZECIAK, Przemysław. Encyklopedie vychodni moudrosti . 1. vyd. Var?ava: Warszawski Dom Wydawniczy, 1997. ISBN   83-7140-178-7 . (polsky) Vy?e jen Encyklopedie vychodni moudrosti .  
• ?Gautama Buddha a jeho nauka (dharma)“, Novy Orient 59.1 (2004)
• ?Mahajanovy buddhismus a slovo Buddhovo“, Novy Orient 59.4 (2004)
• ?Vznik mahajanoveho buddhismu v Indii“, Studia Orientalia Slovaca 3, Bratislava: Katedra jazykov a kultur krajin vychodnej Azie, FF UK (2004).

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Bodhisattva
• ?ista zem?
• Zen

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Mahajana na Wikimedia Commons
• (anglicky) Porovnani mahajany se zbylymi dv?ma sm?ry buddhismu , theravadou a vad?rajanou
• (anglicky) Buddhove a bodhisattvove mahajany