Magneticke silo?ary dlouheho magnetu znazorn?ne pomoci ?eleznych pilin na papi?e
Magnetismus
je
fyzikalni jev
projevujici se primarn?
silovym
p?sobenim na pohybujici se nositele
elektrickeho naboje
(nabite
?astice
). D?sledkem tohoto p?sobeni jsou nap?. silove p?sobeni na (i nenabita)
t?lesa
(nejsiln?j?i u
feromagnetickych
latek) ?i zm?ny elektrickych, optickych a dal?ich materialovych a termodynamickych charakteristik latek vystavenych magnetickemu p?sobeni. Slovo magnetismus pochazi z
?eckeho
magnetis
, co? znamena magneticky (podle krajiny Magnesia v
Thesalii
v severovychodnim ?ecku, kde byla nalezi?t? rud s p?irodnim magnetismem).
Magnetismus je vytva?en pohybem
elektrickeho naboje
nebo zm?nou
elektrickeho pole
v
?ase
.
Elektromagnetismus
, tedy slou?eni magnetismu a
elektricke sily
je jednou ze ?ty?
zakladnich interakci
.
Objev magnetismu a vyvoj nazor? na jeho podstatu
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Magnetismus byl objeven nezavisle na elekt?in? jako vlastnost zmagnetizovanych material? nalezanych v p?irod?. U n?kterych latek byl pozorovan i p?enos t?chto vlastnosti na jine latky. U tzv.
feromagnetickych
latek (v?t?ina druh?
ocele
,
?elezo
,
kobalt
,
nikl
a jejich slitiny, i n?ktere dal?i slitiny, ktere uvedene prvky neobsahuji) lze ji? slabym vn?j?im magnetickym polem vyvolat takove zm?ny uspo?adani
atom?
, ?e
magneticke pole
zesili a v n?kterych p?ipadech lze vytvo?it permanentni
magnet
, projevujici se i samostatn? svym magnetismem.
Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku
Magnet
.
P?vodn? se z analogie s elektrickym p?sobenim p?edpokladalo, ?e magnetismus zp?sobuje magneticka obdoba elektrickeho naboje. A? pozd?ji bylo odhaleno, ?e podstata magnetismu nespo?iva v tzv. magnetickych monopolech, ale v pohybujicich se
elektrickych nabojich
. Pokusy odhalily, ?e
elektricky proud
vytva?i ve svem okoli sv?j magnetismus. Bylo te? odhaleno magneticke silove p?sobeni magnetickych material? i elektrickych proud? na okolni vodi?e protekane elektrickym proudem. Poslednim kli?ovym objevem pak byl objev
elektromagneticke indukce
, tedy vzniku elektrickeho pole vyvolaneho prom?nnym magnetismem.
Plnou souvislost elektrickych a magnetickych jev? odhalila a?
Maxwellova teorie elektromagnetismu
a zd?vodn?ni podala
specialni teorie relativity
, ktera v magnetismu odhalila relativisticky d?sledek elektrickeho p?sobeni.
Magneticke p?sobeni je zprost?edkovano
magnetickym polem
.
K popisu se pou?iva
vektorova
fyzikalni veli?ina
magneticka indukce
a s ni souvisejici veli?iny (
magneticky induk?ni tok
,
intenzita magnetickeho pole
).
Silove p?sobeni magnetickeho pole se ?idi tzv.
Amperovym silovym zakonem
. Zakladnim zakonem magnetismu je
Amper?v zakon celkoveho proudu
.
Podle celkoveho magnetickeho momentu t?lesa lze rozli?it nasledujici zakladni skupiny magnetickych latek.
- Diamagnetikum
? Latka slo?ena z ?astic s
nulovym
vyslednym
magnetickym momentem
. Vlo?enim do vn?j?iho magnetickeho pole dochazi v latce k mirnemu zeslabovani vn?j?iho magnetickeho pole a t?leso vytvo?ene z teto latky je vytla?ovano ven z magnetickeho pole. Relativni permeabilita t?chto latek je nepatrn? men?i ne? jedna.
- Paramagnetikum
? Latka slo?ena z ?astic s nenulovym magnetickym momentem, ktere jsou v?ak orientovany nahodn?, tak?e vysledny magneticky moment
makroskopicke
?asti t?lesa je nulovy. Vlo?enim do vn?j?iho magnetickeho pole dochazi v latce k zesilovani vn?j?iho magnetickeho pole. T?leso vytvo?ene z teto latky je vtahovano do magnetickeho pole. Relativni permeabilita t?chto latek je nepatrn? v?t?i ne? jedna. Ve vn?j?im magnetickem poli se paramagnetika slab? zmagnetuji, po zru?eni vn?j?iho magnetickeho pole jsou tyto latky op?t nemagneticke.
- Feromagnetikum
? V latce se tvo?i tzv. domeny, v nich? jsou magneticke dipoly shodn? orientovany. Bez vn?j?iho magnetickeho pole jsou domeny orientovany nahodn? a vysledny magneticky moment makroskopicke ?asti t?lesa je nulovy. Ve slabem vn?j?im magnetickem poli dochazi ke zv?t?ovani domen, v silnem poli pak dochazi ke skokove zm?n? orientace domen, podobn? jako v paramagneticke latce. Zesileni magnetickeho pole ve feromagnetiku tedy zavisi na
intenzit?
vn?j?iho magnetickeho pole. Po zru?eni vn?j?iho magnetickeho pole z?stavaji tyto latky vice ?i men? magneticke.
- P?ehled st?edo?kolske fyziky , Prometheus , s.r.o, 2.p?epracovane vydani ,
ISBN
80-7196-006-3