Magie
je nejasn? definovany
fenomen
spojovany s ovliv?ovanim sv?ta skrze
okultni
, tedy skryte sily v p?irod?, nebo skrze kontakt s
duchovnimi bytostmi
, a s t?mito praktikami svazany
sv?tonazor
a zp?sob my?leni. Jeji cile mohou zahrnovat ziskani znalosti, moci, lasky ?i bohatstvi, ale take le?eni nebo ochranu p?ed nebezpe?im nebo naopak zp?sobeni ?kody, n?kdy v?ak take duchovni prom?nu a rozvoj. ?asto je vymezovana v??i
nabo?enstvi
a
v?d?
, p?i?em? jak nabo?enstvi tak v?da se v??i ni stavi zpravidla negativn?. Zarove? je v?ak magie n?kdy chapana jako nabo?ensky fenomen a takte? v?da byla od magie dlouho t??ko rozli?itelna.
[1]
[2]
Na pojmu magie je problematicky take fakt ?e je primarn? u?ivan zvn?j?ku a jeji provozovatele jsou spojeni s ideou ?
jinakosti
“ a ?asto chapani negativn?.
K?es?anstvi
, dominantni zapadni nabo?enstvi, ji odmita a spojuje ji s fale?nym nabo?enstvim,
kaci?stvim
?i uctivanim
demon?
, ?im? se termin magie podoba pojm?m jako
pohanstvi
,
modloslu?ebnictvi
nebo
pov?ra
. Moderni v?da ?asto p?istupuje k nabo?enstvi s respektem, tenty? respekt v?ak nema v??i magii, p?esto?e distinkce mezi magii a nabo?enstvim nema ko?eny v akademicke argumentaci. V?dou je tak magie chapana jako tma?ska a
iracionalni
, sveho druhu jako fale?na v?da ?i
pseudov?da
. Trojny model magie-nabo?enstvi-v?da a jeho
evolucionisticke
implikace v?ak nemohou vysv?tlit sty?ne plochy mezi v?emi t?emi fenomeny a na n?m zalo?ene definice magie jsou
redukcionisticke
. Vzhledem k tomu ?e zapadni chapani magie vychazi z
antiky
a k?es?anstvi, je take problematicke jeho u?iti mimo
zapadni kontext
. Historik esoterismu
Wouter Hanegraaff
poukazuje na to jak byl takovy nazor na magii vyu?it k ospravedln?ni
kolonialnich
snah ke konverzi nezapadnich, ?pohanskych“, narod? na k?es?anstvi a
osvicensky
sv?tonazor.
[1]
[3]
K magii je ?azena cela ?ada r?znych praktik jako nap?iklad
zaklinadla
,
kletby
,
milostna magie
, vyroba
amulet?
a
talisman?
,
ob?adni magie
,
theurgie
a dal?i. V zavislosti na pohledu m??e byt s magii sm??ovano take
v??t?ni
,
alchymie
,
?arod?jnictvi
,
?amanismus
,
komunikace s duchy zem?elych
nebo
le?itelstvi
, ?i naopak takove spojeni odmitano. Magie jako odkladaci kategorie pro r?zne jevy nespadajici pod nabo?enstvi a v?du ma blizko take kategoriim jako
esoterismus
,
okultismus
,
mystika
,
pov?ra
,
iracionalita
nebo ?primitivni my?leni“.
[1]
[3]
Jako magie je take n?kdy ozna?ovan
iluzionismus
, te? eskamoterstvi nebo salonni kouzelnictvi, artisticke um?ni slou?ici k pobaveni divak?.
Slovo magie se pou?iva ve v?t?in? modernich evropskych jazyk?, do kterych proniklo p?es
latinske
magia
ze
staro?eckeho
mageia
. ?ekove vyraz p?ejali v 5. stoleti p?. n. l. z
perskeho prost?edi
, ale star?i historie slova je men? jasna. Podle ?eckeho historika
Herodota
byli
magove
jednim
medskych
kmen?, ktery zaujimal vyznamne misto na medskem kralovskem dvo?e jako
vyklada?i sn?
a v??tci, ve
staroperskych
napisech z Acheimenovske ?i?e se vyraz
magu-
, kterym byli v ozna?ovani kn??i ?i snad zvla?tni druh kn??i. Toto perske, p?ipadn? medske, slovo ma prot?j?ky v
avestanskem
mogu
a
vedskem
maga-
, nejspi?e se stejnym vyznamem, ale jeho etymologie je neznama. Tradi?n? spojovano s
praindoevropskym
ko?enem
*magh-
?byt schopen, moci“ a z n?j odvozenymi vyrazy ve vyznamu ?velky, mocny“, ale souvislost je nejista.
[4]
[5]
[6]
[7]
Ve
starov?kem ?ecku
byly vedle vyrazu magie u?ivana i domaci slova jako
goetia
(γοητε?α) ?um?ni goet?, k?ik, kvileni (nad mrtvymi)“,
farmakeia
(φαρμακε?α) ?kouzla, ?arod?jnictvi, le?eni, travi?stvi“. Magii bylo rozum?no p?edev?im provad?ni ur?itych soukromych ob?ad?, ?innost n?kterych
mysterijnich
kult?, vazaci kouzla a n?ktere formy
v??t?ni
. Ty byly pova?ovany za n?co ciziho a barbarskeho, a jeji p?vod spojovan s Persii,
Chaldejskem
,
Judeou
, vyjime?n? i s Egyptem. Legitimita takovych praktik bylo pova?ovano za pochybnou, stojici v opozici k otev?en? vyznavanemu oficialnimu nabo?enstvi, a jejich vysledky zpravidla za ?kodlive. Takovy nahled na povahu magii v zasad? sdileli i ?imane.
[4]
[9]
Z ?ecko-?imskeho prost?edi se dostal termin magie do u?ene k?es?anske tradice, ktera si takte? zachovala negativni nahled na magii a jeji spojovani s cizimi nabo?enskymi tradicemi. Cizim nabo?enstvim se ale pro k?es?any staly
klasicke kulty
, chapane jako ?
pohanstvi
“ a ?
pov?ra
“. Stare nabo?enstvi a jeho praktiky tak byly jako celek ?asto chapany jako ?magie“ spjata s pohanskymi bohy, tedy
demony
. Zarove? se od 13. stoleti objevil koncept
p?irozene magie
, ktera postradala nabo?ensky rozm?r a byla moraln? neutralni. V ran? novov?ke Evrop? byla takto chapana magie hodnocena ?asto pozitivn?, p?edev?im v ramci
renesan?ni magie
, ze stejne doby ale zarov?? pochazi jeji nejv?t?i odsouzeni.
[10]
[11]
Pozitivni hodnoceni magie, chapane jako davna moudrost nebo p?irozena magie, se objevovala je?t? na po?atku
osvicenstvi
, ale brzy se stala ?zbytkovou kategorii“, do ktere bylo ukladano to se nedalo za?adit ani k nabo?enstvi, ani k v?d?. Slovo magie se tak stalo synonymni s vyrazy jako
esoterismus
, okultismus,
mysticismus
,
iracionalismus
nebo
primitivni my?leni
.
[2]
Dal?i posun vyznamu slova magie lze pozorovat v souvislosti s pronikanim k?es?anstvi mimo klasicky sv?t. Nabo?enstvi ?pohanskych“ narod? Evropy:
Slovan?
,
Balt?
,
German?
,
Kelt?
a dal?ich byly chapany, stejn? jako klasicke kulty, jako forma magie. V ramci tohoto procesu slovo magie splynulo s domacimi vyrazy pro r?zne praktiky a viry, ktere m??ou byt chapany jako ?magicke“, zarove? ?asto do?lo k posunuti vyznamu a p?vodn? v zasad? neutralni vyrazy za?aly byt n?kdy spojovany s negativn? chapanym
?arod?jnictvim
. ?adu slov ktere splynuly nebo byly nahrazeny vyrazem magie lze nalezt nap?iklad ve
slovanskych jazycich
, p?ikladem jsou ?eske
?ary
a
kouzla
, v jazycich germanskych
[pozn. 1]
[12]
a na
Britskych ostrovech
bylo s magii ztoto?n?no um?ni
druid?
.
[13]
Podobny proces lze sledovat v roz?i?eni pojmu magie v souvislosti s expanzi
zapadni kultury
mimo Evropu. Domoroda nabo?enstvi byla stejn? jako evropske pohanstvi chapana jako magicka a pov?re?na a prost?ednictvim takoveho pohledu byl ospravedln?n
kulturni imperialismus
. Nezapadni populace m?ly p?estoupit na k?es?anstvi a osvicensky sv?tonazor, ktere v tomto ohledu splyvaly. Pou?ivani pojmu magie v nezapadnim kontextu je v?ak ?asto zavad?jici. P?ikladem m??e byt
havajsky
pojem
ho?omana
?ud?lat posvatnym, naplnit posvatnym“, ktery by se m?l jak poukazal historik
David Malo
p?ekladat spi?e jako ?nabo?enstvi“ ne? jako ?magie“, jak se zpravidla d?je. V
japon?tin?
do?lo z d?vodu neexistence domaci pojmu k p?evzeti zapadniho slova v podob?
majikku
, ktere ale ani tak nema p?esn? stejny obsah jako ?magie“. V
?in?
nebo
Indii
zase byvaji praktiky chapane n?kdy ze zapadniho pohledu jako magicke, p?ikladem m??e byt
feng-?uej
nebo
tantra
, sou?asti nabo?ensko-filosofickych system? a t?mto kulturam neni paradigma magie-nabo?enstvi-v?da vlastni.
[3]
[14]
Podobn? hovo?i o nevhodnosti pou?iti pojmu magie pro zapadoafricky
vodun
, ktery postrada pojem ?nadp?irozena“, informatik a religionista Laszlo Hajnal.
[15]
Wouter Hanegraaff uvadi t?i zakladni teorie v ramci kterych je chapana magie v akademickem prost?edi, vychazejici primarn? z dila
Edwarda Tylora
,
Marcela Mausse
a
Luciena Levy-Bruhla
. Prvni teorie chape magii jako v?du zalo?enou na fale?nych p?edpokladech o souladu mezi r?znymi jevy v realit?. Tylor tuto koncepci p?edstavil v dile
Primitive Culture
z roku
1871
a magii tak ztoto?nil s ?okultni v?dou“ vychazejicich z mylnych p?edstav o povaze skute?nosti. V Tylorov? pojeti nema magie ?adnou souvislost s nabo?enstvim, ktere je podle n?j zalo?eno na
animismu
, tedy vi?e v duchovni bytosti. Ve Frazerov? pojeti je pojem magie zu?en na
sympatetickou magii
, tedy magii zalo?enou prav? na vi?e ve vnit?ni soulad mezi jevy, a zasah duchovnich bytosti je vylou?en. Podle Frazera take magie p?edchazi v existenci nabo?enstvi a v?d?.
[1]
[3]
Druha teorie je spojena s francouzskymi sociology
Marcelem Maussem
a
Emilem Durkheimem
, a chape magii p?edev?im s ohledem na provozovane
ritualy
. Podle Mausse je magicky ritual zalo?en na tom ?e neni provozovan v ramci organizovane skupiny, je soukromy, odehrava se potaji a v posledku je take nejspi?e zakazany. V takovem pojeti jsou si magie a nabo?enstvi blizke, ale jsou v??i sob? nep?atelske a konkuren?ni, proto?e magie je ne-socialni, zatimco nabo?enstvi socialni. Hanegraaff v?ak tento koncept kritizuje a chape jej jako odvozeny z k?es?anskeho sv?tonazoru s jeho negativnim nahledem na magii.
[3]
K podobnym zav?r?m jako Mauss a Durkheim v?ak do?el nap?iklad i klasicky badatel Radcliffe Edmonds, ktery na zaklad?
staro?eckeho materialu
magii definoval jako ?ritualizovane jednani, ktere se vymyka norm? dane spole?nosti.”
[16]
T?eti teorie vychazi z
participativni teorie
francouzskeho filosofa
Luciena Levy-Bruhla
, ktery se v?ak sam k problemu definice magie nevyjad?il. Podle Levyho-Bruhla ?
p?irodni narody
“, ale do jiste miry i lide v modernich spole?nostech, nechapou sv?t jako zalo?eny na
kauzalit?
, ale na participaci, a vira v magii by pak byla zalo?ena na odli?nem zp?sobu my?leni, ktery Levy-Bruhl n?kdy ozna?oval jako pre-logicky. Hanegraaff v?ak upozor?uje ?e ztoto??ovani participace a magie se v Levy-Bruhlov? dile neobjevuje a mezi ob?ma fenomeny existuji ur?ite rozdily.
[3]
Magie je od nabo?enstvi rozli?ovana p?edev?im na zaklad? odli?neho postoji k
duchovnim bytostem
. Ve star?im pojeti Edwarda Tylora ma magie, kterou chapal jako v?du zalo?enou na mylnych p?edpokladech, impersonalni a mechanicky charakter, zatimco nabo?enstvi je zalo?eno na personalnim a volnem vztahu mezi lidmi a duchovnimi bytostmi. Pozd?ji v?ak uznal ?e mnoho magickych praktik ma nabo?ensky rozm?r vzhledem k tomu ?e jejich funk?nost je vysv?tlovana zasahem duchovnich bytosti. Antropolog
Bronisław Malinowski
v podobnem duchu chapal magii jako jednani ktere je zalo?eno na manipulaci s duchovnimi bytostmi, zatimco nabo?enstvi jako jednani kde jsou duchovni bytosti o n?co ?adany. Podle
Emila Durkheima
v magii chybi vytva?eni spole?enskych vazeb mezi lidmi v magii v??i a vazby mezi v??icim a magickym specialistou jsou pouze do?asne, zatimco nabo?enstvi vede k vytva?eni nabo?enske komunity. Antropolog
Alfred Reginald Radcliffe-Brown
na druhou stranu poukazal na to ?e i magicke praktiky n?kdy maji spole?ensky rozm?r. Z d?vod? nejasneho vztahu magie a nabo?enstvi se n?kdy hovo?i o magicko-nabo?enskych jevech.
[1]
Magie si stejn? jako v?da narokuje
efektivitu
, tedy schopnost dosahnout ur?enych cil?. Na rozdil od v?dy je v?ak ?asto usp?ch neni pom??ovan
empiricky
a
experimentaln?
, ale symbolicky, ?im? se podoba nabo?enstvi. Z tohoto d?vodu je magie v?dou chapana jako zalo?ena na mylnych p?edpokladech a neschopna dosahnout svych vlastnich cil?. Na druhou stranu vznik v?deckych metod pozorovani a experimentu byl uzce spojen s formami magie jako je
alchymie
nebo
astrologie
.
[1]
Magie byla v Mezopotamii uplat?ovana v mnoha ritualech a leka?skych formuli a aby ?elila zlym znamenim. Obranna nebo legitimni magie v Mezopotamii (asiputu nebo masmassutu v akkadskem jazyce) byla za?ikadla a ritualni praktiky ur?ene ke zm?n? konkretni reality. Sta?i Mezopotamci v??ili, ?e magie je jedinou ?ivotaschopnou obranou proti
demon?m
,
duch?m
a zlym
?arod?j?m
.
[17]
Aby se ubranili proti duch?m t?ch, kterym ubli?ili, nechali ob?ti zname jako kispu v hrobce dane osoby v nad?ji, ?e ji usmi?i.
[18]
Pokud se to nepovedlo, n?kdy take vzali figurku zesnuleho a zakopali ji do zem?, p?i?em? po?adovali, aby
bohove
ducha vymytili, nebo jej donutili nechat ?lov?ka na pokoji.
[19]
Ve starov?kem Egypt? (v egyptskem jazyce
Kemet
) byla magie (zosobn?na jako b?h
Heka
) nedilnou sou?asti nabo?enstvi a kultury, ktera je nam znama prost?ednictvim zna?neho korpusu text?, ktere jsou produkty egyptske tradice.
[20]
B?hem pozdniho ?esteho a za?atku pateho stoleti p?. n. l. byl persky
magus
po?e?t?n a zaveden do starov?keho ?eckeho jazyka jako μ?γο? a μαγε?α.
[21]
Tim se zm?nil vyznam, ziskal negativni konotace, p?i?em? magove byli pova?ovani za ?arlatany, jejich? ritualni praktiky byly podvodne, podivne, nekonven?ni a nebezpe?ne.
V pr?b?hu historie se pojeti toho, co je magie, m?nilo, v?dy to v?ak byla nauka ur?ena uzkemu okruhu zasv?cenc?, kte?i sve u?eni p?edavali pomoci r?znych
ritual?
a slo?ite
symboliky
. Praktikovani magie bylo velmi silne p?ed vznikem jednotlivych
nabo?enstvi
, po jejich rozvoji se magie stala sou?asti nabo?enskych a mytologickych system? prakticky ve v?ech starov?kych ?i?ich. Pomoci r?znych magickych ritual? a formuli se le?ilo, magie ovliv?ovala zakladani novych m?st a celkov? zasahovala do ?ivota.
Ji? v tomto obdobi (jak lze usoudit z nejstar?ich
?eckych
[22]
,
egyptskych
[23]
a mezopotamskych
[24]
literarnich pamatek), se magie pou?ivala n?kolika zp?soby, p?i?em? hermetici n?ktere z t?chto zp?sob? nepova?uji za magii
[25]
. Prakti?ti magove tak vyu?ivali vy??eni kouzla,
kouzelnicke h?lky
, nebo jineho ritualniho nastroje tyto dva typy do magie zpravidla ?adi etnografove a hermetici takovy vyklad odmitaji. Dale se lze setkat s pou?ivanim n?jakeho symbolu, ktery vyvolal my?lenku, v neposledni ?ad? se ji? v teto dob? lze setkat s
magickym kruhem
, ktery m?l spi?e ochrannou funkci.
V ranem
st?edov?ku
magie a vira v ni p?e?ivala p?edev?im v nek?es?anskem sv?t?, s rozmachem k?es?anstvi se magie omezovala na
demonologii
a vyprav?ni o zazracich, ktere cirkev p?ipisovala svatym. Ve
13. stoleti
do?lo k popularizaci
astrologie
, ktera m?la vliv na n?ktere pozd?j?i magy. Vyrazn?j?i rozvoj
hermetismu
za?al v
renesanci
na ni? m?ly zna?ny vliv i my?lenky
novoplatonismu
[26]
, ktery m?l k magii pom?rn? blizko. V teto dob? se objevila
my?lenka
, ?e magie je vlastn? praktickou
metafyzikou
, kterou n?kte?i lide zabyvajici se magii pova?uji za platnou doposud. S novoplatonismem se do
evropskeho
my?leni dostaly prvky tzv. egyptske magie, ktere byly pozd?ji obohaceny vychodni mystikou.
K obnoveni zajmu o magii do?lo v
19.
a
20. stoleti
v tomto obdobi v?ak magie v chapani ?iroke
ve?ejnosti
splynula s ?arod?jnictvim a jako takova se odrazila ve
fantasy
literatu?e, ?i ve sv?t?
po?ita?ovych her
. Lidi praktikujicich magii neni mnoho, zajem se tak spi?e soust?edi do zkoumani magie jako fenomenu ne? do magicke praxe.
P?esto v sou?asne dob? po celem sv?t? existuje mno?stvi okultnich ?ad? a spole?nosti, ktere se v?nuji i praktikovani r?znych forem magie.
Magii lze rozd?lit n?kolika zp?soby, p?esto ani jeden z nich neni pln? uspokojivy pro
kulturni antropologii
, ani pro samotne magy. Ka?de z nich toti? nara?i na n?ktere nedostatky. Z pohledu hermetik? je rozd?leni magie zasadni, nap?iklad to, jak mag pracuje a jake jsou jeho cile, zatim co z pohledu kulturnich antropolog? jsou d?le?ite spi?e postoje v?t?inove spole?nosti k magii. Prakticky jedine rozd?leni, o n?m? panuje shoda, je rozd?leni kulturni a geograficke, jako je jeji vymezeni na vychodni a zapadni, a rovn?? pak d?leni na praktickou a teoretickou.
Nejstar?im znamym d?leni magie je patrn? klasicke rozd?leni na magii p?irozenou (magia naturalis) a magii nadp?irozenou (magia innaturalis), co? je d?leni, ktere pou?ivali
st?edov?ci
auto?i a ktere se dodnes objevuje v dilech mag? i kulturnich
antropolog?
a
etnograf?
. Magie p?irozena pomoci r?znych ukon?, bylin atp. p?sobila na objekt, ?im? splyvala se
spagyrii
[27]
, magia innaturalis byla pak praci v
astralu
[28]
.Toto d?leni je z hlediska mag? pom?rn? p?esne, jeho nevyhodou je, ?e nedoka?e postihnout novodobe vlivy, ktere moderni magii ovliv?uji a ?e je zcela nep?ehledne pro
laiky
. Z hlediska antropologickeho p?istupu je nevyhodne, proto?e pracuje s malo vypovidajicimi
skute?nostmi
. K tomuto d?leni lze je?t? p?ipojit zv?dnou magii, jejim? cilem je poznani p?irodnich zakon?.
Nejznam?j?i d?leni rozd?luje magii podle magicke praxe na bilou a ?ernou magii, problemem tohoto d?leni je, ?e magie za hlavni nepova?uje prost?edek, ale cil jim? je mag veden
[29]
, co? je malo znamy fakt a mezi laiky ?asto panuje p?esv?d?eni, ?e zale?i prav? na prost?edcich. Navic magicky cil se pom??uje pom?rn? slo?itou uvahou o tom, zda je ?i neni pro objekt p?irozeny. Proto pova?ovat demonologii za ?ernou magii je velmi zkreslujici a nep?esne, ?erna magie usiluje o cile, ktere jsou proti v?li, toho v??i komu je pou?ita. Bila magie je pak takova magie, ktera je vedena
eticky
nezavadnym cilem
[30]
. K tomuto d?leni byva p?idavana je?t?
sexualni magie
ozna?ovana jako ?ervena, z hlediska p?i?azeni k t?mto typ?m se podle mnoha odbornik?
[31]
jedna o za?azeni spi?e ne??astne. Do tohoto d?leni je nutno zahrnout i
kabalistickou
magii, ktera je z hlediska praxe trochu specificka
Dal?i rozd?leni se tyka toho s kym praktik pracuje, toto rozd?leni pou?ivaji pouze okultiste a hermetici, z v?deckeho pohledu nema p?ili?ny vyznam. Magie se tak d?li na vy??i
teurgii
, kdy mag pracuje s vy??imi (bo?skymi) bytostmi, a
psychurgii
, kdy je pracovano s
astralem
.
[32]
Teoreticky a filosoficky je sou?asna magie postavena na magickem idealismu co? je vlastn? p?edpoklad
absolutna
, respektive p?edpoklad, ?e v?e je jen jeho odrazem a projevem, to dovoluje vyslovit tezi, ?e v?e spolu n?jakym zp?sobem souvisi a zarove?, ?e ka?da v?c obsahuje i protiklad sebe
[33]
, ktery rozviji my?lenky hermetismu. Magie se tak opira o my?lenku
zakona trojnosti
a nazor, ?e
du?e
obsahuje v?e, co existuje a je
astralnim sv?tlem
.
[34]
Prakticka magie komunikuje s astralnim sv?tem a dosahovat tak v?ci, ktere klasicke p?irodni jevy odmitaji jako nemo?ne. Z ?eho? vyplyva, ?e zakladnim p?edpokladem pro praktickou magii je cvi?ena
v?le
a
vira
v
usp?ch
. Pro zlep?eni t?chto podminek pou?ivaji praktici ?adu pom?cek, z nich? n?ktere maji
halucinogenni
u?inky. Tato skute?nost vede k teorii, ?e ve?kere magicke pro?itky jsou
halucinace
?i du?evni poruchy.
[35]
Podle magickych teoretik? ka?de provozovani magie vychyluje
rovnovahu
, proto je t?eba p?i ka?dem aktu nejen provest
ob??
, ale i byt velmi opatrny. Podle magickych
teoretik?
je magicka praxe snahou o dosa?eni rovnovahy.
- ↑
v angli?tin? nap?iklad do?lo k posunu vyznamu vyrazu
wiccecræft
z ?um?ni kouzelnic“ na ??arod?jnictvi“, zatimco jina slova jako
geald
?zaklinadlo“ p?estala byt pou?ivana.
- ↑
a
b
c
d
e
f
MIDDLETON, John F. M.
Magic
[online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2021-09-18].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
a
b
HANEGRAAFF, Wouter Jacobus
. Magic V: 18th-20th Century. In: HANEGRAAFF, Wouter Jacobus.
Dictionary of Gnosis & Western Esotericism
. [s.l.]: Brill Academic Pub, 2006.
ISBN
978-9004152311
. S. 738. (anglicky)
- ↑
a
b
c
d
e
f
HANEGRAAFF, Wouter Jacobus
. Magic I. Introduction. In: HANEGRAAFF, Wouter Jacobus.
Dictionary of Gnosis & Western Esotericism
. [s.l.]: Brill Academic Pub, 2006.
ISBN
978-9004152311
. S. 716?719. (anglicky)
- ↑
a
b
GRAF, Fritz. Magic II: Antiquity. In: HANEGRAAFF, Wouter Jacobus.
Dictionary of Gnosis & Western Esotericism
. [s.l.]: Brill Academic Pub, 2006.
ISBN
978-9004152311
. S. 719?724. (anglicky)
- ↑
MALLORY, James
; ADAMS, Douglas Quentin.
Encyclopedia of Indo-European Culture
. Abingdon: Routledge, 1997.
Dostupne online
.
ISBN
978-1884964985
. S.
3
.
- ↑
REJZEK, Ji?i.
?esky etymologicky slovnik
. Praha: Leda, 2001.
ISBN
80-85927-85-3
. S. 370.
- ↑
DANDAMAYEV, Muhammad A.
Encyclopædia Iranica - Magi
[online]. [cit. 2023-08-30].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
OGDEN, Daniel.
Magic, Witchcraft, and Ghosts in the Greek and Roman Worlds: A Source Book
. [s.l.]: Oxford University Press, 2002.
Dostupne online
.
ISBN
978-0195385205
. S.
245
.
- ↑
WATSON, Lindsay C.
Magic in Ancient Greece and Rome
. [s.l.]: Bloomsbury Academic, 2009.
ISBN
978-1788312981
. S. 1?2.
- ↑
GRAF, Fritz. Magic III: Middle Ages. In: HANEGRAAFF, Wouter Jacobus.
Dictionary of Gnosis & Western Esotericism
. [s.l.]: Brill Academic Pub, 2006.
ISBN
978-9004152311
. S. 724. (anglicky)
- ↑
KIECKHEFER, Richard
.
Magie ve st?edov?ku
. Praha: Argo, 2005.
ISBN
80-7203-660-2
. S. 24?60.
- ↑
Witch
[online]. Online Etymology Dictionary [cit. 2024-01-19].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
WEST, Martin Litchfield
.
Indo-European Poetry and Myth
. New York: Oxford University Press, 2007.
Dostupne online
.
ISBN
978-0-19-928075-9
. S.
27
-28.
- ↑
Globalization of the magic concept
[online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2024-01-19].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
HAJNAL, Laco. Pro? v Africe neni magie. In: ZAJI?EK, Samuel.
Magie dnes
. Praha: Malvern, 2008.
ISBN
978-80-86702-36-0
. S. 724. (anglicky)
- ↑
EDMONDS, Radcliffe.
Drawing Down the Moon : Magic in the Ancient Greco-Roman World
. [s.l.]: Princeton University Press, 2019.
ISBN
9780691156934
.
- ↑
Sasson, Jack M. (1995). Civilizace starov?keho Blizkeho vychodu. Scribner.
ISBN 978-0-684-19722-7
., s. 1896?1898.
- ↑
Sasson, Jack M. (1995). Civilizace starov?keho Blizkeho vychodu. Scribner.
ISBN 978-0-684-19722-7
., str. 1897.
- ↑
Sasson, Jack M. (1995). Civilizace starov?keho Blizkeho vychodu. Scribner.
ISBN 978-0-684-19722-7
., s. 1898?1898.
- ↑
Bell, HI, Nock, AD, Thompson, H., ?Magicke texty z dvojjazy?neho papyru v Britskem muzeu“, Sbornik Britske akademie , svazek, XVII, Londyn, s. 24.
- ↑
Otto, Berndt-Christian; Stausberg, Michael (2013). Definovani magie: ?tena? . Durham: Rovnodennost.
ISBN 978-1908049803
. str. 16.
- ↑
Homerova a Hesiodotova dila (nap?. scena p?ed vta?enim trojskeho kon?)
- ↑
Kniha mrtvych, ?ada papyr?, nap?. V. Zamarovsky: Jeji veli?enstvo pyramidy
- ↑
p?edev?im myty kolem Gilgame?e
- ↑
D?jiny magie, Praha 1934 1. dil
- ↑
V?eobecna encyklopedie Universum; dil 6. str. 507 heslo Novoplatonismus,
ISBN
80-207-1068-X
- ↑
F. Kabelak in Prakticka spagyrie
- ↑
Milan Nakone?ny Lexikon Magie
ISBN
80-237-3612-4
, heslo Astral str. 32-33
- ↑
Milan Nakone?ny Lexikon Magie
ISBN
80-237-3612-4
, heslo Magie str. 166,
ukazka dostupna online
Archivovano
23. 4. 2011 na
Wayback Machine
.
- ↑
Arthur Edward Waite The Book of Ceremonial Magic, London 1967
- ↑
Handbuch der Sexualmagie; 1986
- ↑
Milan Nakone?ny Lexikon Magie
ISBN
80-237-3612-4
, heslo Teurgie str. 298 a Psychurgie str. 233
- ↑
Milan Nakone?ny Lexikon Magie
ISBN
80-237-3612-4
, heslo Magicky idealismus str. 160-162
- ↑
Milan Nakone?ny Lexikon Magie
ISBN
80-237-3612-4
, heslo Astralni sv?tlo str. 34
- ↑
Max Dessoir v ?ad? kritickych studii, zejmena Vom Jenseits der Seele: Die Geheimwissenchaften in kritischer Betrachtung