Tento ?lanek pot?ebuje upravy.

M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vylep?ite . Jak by m?ly ?lanky vypadat, popisuji stranky Vzhled a styl , Encyklopedicky styl a Odkazy .

Magie je nejasn? definovany fenomen spojovany s ovliv?ovanim sv?ta skrze okultni , tedy skryte sily v p?irod?, nebo skrze kontakt s duchovnimi bytostmi , a s t?mito praktikami svazany sv?tonazor a zp?sob my?leni. Jeji cile mohou zahrnovat ziskani znalosti, moci, lasky ?i bohatstvi, ale take le?eni nebo ochranu p?ed nebezpe?im nebo naopak zp?sobeni ?kody, n?kdy v?ak take duchovni prom?nu a rozvoj. ?asto je vymezovana v??i nabo?enstvi a v?d? , p?i?em? jak nabo?enstvi tak v?da se v??i ni stavi zpravidla negativn?. Zarove? je v?ak magie n?kdy chapana jako nabo?ensky fenomen a takte? v?da byla od magie dlouho t??ko rozli?itelna. ^{[1] [2]}

Na pojmu magie je problematicky take fakt ?e je primarn? u?ivan zvn?j?ku a jeji provozovatele jsou spojeni s ideou ? jinakosti “ a ?asto chapani negativn?. K?es?anstvi , dominantni zapadni nabo?enstvi, ji odmita a spojuje ji s fale?nym nabo?enstvim, kaci?stvim ?i uctivanim demon? , ?im? se termin magie podoba pojm?m jako pohanstvi , modloslu?ebnictvi nebo pov?ra . Moderni v?da ?asto p?istupuje k nabo?enstvi s respektem, tenty? respekt v?ak nema v??i magii, p?esto?e distinkce mezi magii a nabo?enstvim nema ko?eny v akademicke argumentaci. V?dou je tak magie chapana jako tma?ska a iracionalni , sveho druhu jako fale?na v?da ?i pseudov?da . Trojny model magie-nabo?enstvi-v?da a jeho evolucionisticke implikace v?ak nemohou vysv?tlit sty?ne plochy mezi v?emi t?emi fenomeny a na n?m zalo?ene definice magie jsou redukcionisticke . Vzhledem k tomu ?e zapadni chapani magie vychazi z antiky a k?es?anstvi, je take problematicke jeho u?iti mimo zapadni kontext . Historik esoterismu Wouter Hanegraaff poukazuje na to jak byl takovy nazor na magii vyu?it k ospravedln?ni kolonialnich snah ke konverzi nezapadnich, ?pohanskych“, narod? na k?es?anstvi a osvicensky sv?tonazor. ^{[1] [3]}

K magii je ?azena cela ?ada r?znych praktik jako nap?iklad zaklinadla , kletby , milostna magie , vyroba amulet? a talisman? , ob?adni magie , theurgie a dal?i. V zavislosti na pohledu m??e byt s magii sm??ovano take v??t?ni , alchymie , ?arod?jnictvi , ?amanismus , komunikace s duchy zem?elych nebo le?itelstvi , ?i naopak takove spojeni odmitano. Magie jako odkladaci kategorie pro r?zne jevy nespadajici pod nabo?enstvi a v?du ma blizko take kategoriim jako esoterismus , okultismus , mystika , pov?ra , iracionalita nebo ?primitivni my?leni“. ^{[1] [3]}

Jako magie je take n?kdy ozna?ovan iluzionismus , te? eskamoterstvi nebo salonni kouzelnictvi, artisticke um?ni slou?ici k pobaveni divak?.

P?vod a vyvoj pojmu [ editovat | editovat zdroj ]

Slovo magie se pou?iva ve v?t?in? modernich evropskych jazyk?, do kterych proniklo p?es latinske magia ze staro?eckeho mageia . ?ekove vyraz p?ejali v 5. stoleti p?. n. l. z perskeho prost?edi , ale star?i historie slova je men? jasna. Podle ?eckeho historika Herodota byli magove jednim medskych kmen?, ktery zaujimal vyznamne misto na medskem kralovskem dvo?e jako  vyklada?i sn?  a v??tci, ve staroperskych napisech z Acheimenovske ?i?e se vyraz magu- , kterym byli v ozna?ovani kn??i ?i snad zvla?tni druh kn??i. Toto perske, p?ipadn? medske, slovo ma prot?j?ky v avestanskem mogu a vedskem maga- , nejspi?e se stejnym vyznamem, ale jeho etymologie je neznama. Tradi?n? spojovano s praindoevropskym ko?enem *magh- ?byt schopen, moci“ a z n?j odvozenymi vyrazy ve vyznamu ?velky, mocny“, ale souvislost je nejista. ^{[4] [5] [6] [7]}

Ve starov?kem ?ecku byly vedle vyrazu magie u?ivana i domaci slova jako goetia (γοητε?α) ?um?ni goet?, k?ik, kvileni (nad mrtvymi)“, farmakeia (φαρμακε?α) ?kouzla, ?arod?jnictvi, le?eni, travi?stvi“. Magii bylo rozum?no p?edev?im provad?ni ur?itych soukromych ob?ad?, ?innost n?kterych mysterijnich kult?, vazaci kouzla a n?ktere formy v??t?ni . Ty byly pova?ovany za n?co ciziho a barbarskeho, a jeji p?vod spojovan s Persii, Chaldejskem , Judeou , vyjime?n? i s Egyptem. Legitimita takovych praktik bylo pova?ovano za pochybnou, stojici v opozici k otev?en? vyznavanemu oficialnimu nabo?enstvi, a jejich vysledky zpravidla za ?kodlive. Takovy nahled na povahu magii v zasad? sdileli i ?imane. ^{[4] [9]}

Z ?ecko-?imskeho prost?edi se dostal termin magie do u?ene k?es?anske tradice, ktera si takte? zachovala negativni nahled na magii a jeji spojovani s cizimi nabo?enskymi tradicemi. Cizim nabo?enstvim se ale pro k?es?any staly klasicke kulty , chapane jako ? pohanstvi “ a ? pov?ra “. Stare nabo?enstvi a jeho praktiky tak byly jako celek ?asto chapany jako ?magie“ spjata s pohanskymi bohy, tedy demony . Zarove? se od 13. stoleti objevil koncept p?irozene magie , ktera postradala nabo?ensky rozm?r a byla moraln? neutralni. V ran? novov?ke Evrop? byla takto chapana magie hodnocena ?asto pozitivn?, p?edev?im v ramci renesan?ni magie , ze stejne doby ale zarov?? pochazi jeji nejv?t?i odsouzeni. ^{[10] [11]} Pozitivni hodnoceni magie, chapane jako davna moudrost nebo p?irozena magie, se objevovala je?t? na po?atku osvicenstvi , ale brzy se stala ?zbytkovou kategorii“, do ktere bylo ukladano to se nedalo za?adit ani k nabo?enstvi, ani k v?d?. Slovo magie se tak stalo synonymni s vyrazy jako esoterismus , okultismus, mysticismus , iracionalismus nebo primitivni my?leni . ^[2]

Dal?i posun vyznamu slova magie lze pozorovat v souvislosti s pronikanim k?es?anstvi mimo klasicky sv?t. Nabo?enstvi ?pohanskych“ narod? Evropy: Slovan? , Balt? , German? , Kelt? a dal?ich byly chapany, stejn? jako klasicke kulty, jako forma magie. V ramci tohoto procesu slovo magie splynulo s domacimi vyrazy pro r?zne praktiky a viry, ktere m??ou byt chapany jako ?magicke“, zarove? ?asto do?lo k posunuti vyznamu a p?vodn? v zasad? neutralni vyrazy za?aly byt n?kdy spojovany s negativn? chapanym ?arod?jnictvim . ?adu slov ktere splynuly nebo byly nahrazeny vyrazem magie lze nalezt nap?iklad ve slovanskych jazycich , p?ikladem jsou ?eske ?ary a kouzla , v jazycich germanskych ^{[pozn. 1] [12]} a na Britskych ostrovech bylo s magii ztoto?n?no um?ni druid? . ^[13] Podobny proces lze sledovat v roz?i?eni pojmu magie v souvislosti s expanzi zapadni kultury mimo Evropu. Domoroda nabo?enstvi byla stejn? jako evropske pohanstvi chapana jako magicka a pov?re?na a prost?ednictvim takoveho pohledu byl ospravedln?n kulturni imperialismus . Nezapadni populace m?ly p?estoupit na k?es?anstvi a osvicensky sv?tonazor, ktere v tomto ohledu splyvaly. Pou?ivani pojmu magie v nezapadnim kontextu je v?ak ?asto zavad?jici. P?ikladem m??e byt havajsky pojem ho?omana ?ud?lat posvatnym, naplnit posvatnym“, ktery by se m?l jak poukazal historik David Malo p?ekladat spi?e jako ?nabo?enstvi“ ne? jako ?magie“, jak se zpravidla d?je. V japon?tin? do?lo z d?vodu neexistence domaci pojmu k p?evzeti zapadniho slova v podob? majikku , ktere ale ani tak nema p?esn? stejny obsah jako ?magie“. V ?in? nebo Indii zase byvaji praktiky chapane n?kdy ze zapadniho pohledu jako magicke, p?ikladem m??e byt feng-?uej nebo tantra , sou?asti nabo?ensko-filosofickych system? a t?mto kulturam neni paradigma magie-nabo?enstvi-v?da vlastni. ^{[3] [14]} Podobn? hovo?i o nevhodnosti pou?iti pojmu magie pro zapadoafricky vodun , ktery postrada pojem ?nadp?irozena“, informatik a religionista Laszlo Hajnal. ^[15]

Definice a vymezeni [ editovat | editovat zdroj ]

Wouter Hanegraaff uvadi t?i zakladni teorie v ramci kterych je chapana magie v akademickem prost?edi, vychazejici primarn? z dila Edwarda Tylora , Marcela Mausse a Luciena Levy-Bruhla . Prvni teorie chape magii jako v?du zalo?enou na fale?nych p?edpokladech o souladu mezi r?znymi jevy v realit?. Tylor tuto koncepci p?edstavil v dile Primitive Culture z roku 1871 a magii tak ztoto?nil s ?okultni v?dou“ vychazejicich z mylnych p?edstav o povaze skute?nosti. V Tylorov? pojeti nema magie ?adnou souvislost s nabo?enstvim, ktere je podle n?j zalo?eno na animismu , tedy vi?e v duchovni bytosti. Ve Frazerov? pojeti je pojem magie zu?en na sympatetickou magii , tedy magii zalo?enou prav? na vi?e ve vnit?ni soulad mezi jevy, a zasah duchovnich bytosti je vylou?en. Podle Frazera take magie p?edchazi v existenci nabo?enstvi a v?d?. ^{[1] [3]}

Druha teorie je spojena s francouzskymi sociology Marcelem Maussem a Emilem Durkheimem , a chape magii p?edev?im s ohledem na provozovane ritualy . Podle Mausse je magicky ritual zalo?en na tom ?e neni provozovan v ramci organizovane skupiny, je soukromy, odehrava se potaji a v posledku je take nejspi?e zakazany. V takovem pojeti jsou si magie a nabo?enstvi blizke, ale jsou v??i sob? nep?atelske a konkuren?ni, proto?e magie je ne-socialni, zatimco nabo?enstvi socialni. Hanegraaff v?ak tento koncept kritizuje a chape jej jako odvozeny z k?es?anskeho sv?tonazoru s jeho negativnim nahledem na magii. ^[3] K podobnym zav?r?m jako Mauss a Durkheim v?ak do?el nap?iklad i klasicky badatel Radcliffe Edmonds, ktery na zaklad? staro?eckeho materialu magii definoval jako ?ritualizovane jednani, ktere se vymyka norm? dane spole?nosti.” ^[16]

T?eti teorie vychazi z participativni teorie francouzskeho filosofa Luciena Levy-Bruhla , ktery se v?ak sam k problemu definice magie nevyjad?il. Podle Levyho-Bruhla ? p?irodni narody “, ale do jiste miry i lide v modernich spole?nostech, nechapou sv?t jako zalo?eny na kauzalit? , ale na participaci, a vira v magii by pak byla zalo?ena na odli?nem zp?sobu my?leni, ktery Levy-Bruhl n?kdy ozna?oval jako pre-logicky. Hanegraaff v?ak upozor?uje ?e ztoto??ovani participace a magie se v Levy-Bruhlov? dile neobjevuje a mezi ob?ma fenomeny existuji ur?ite rozdily. ^[3]

Magie a nabo?enstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Magie je od nabo?enstvi rozli?ovana p?edev?im na zaklad? odli?neho postoji k duchovnim bytostem . Ve star?im pojeti Edwarda Tylora ma magie, kterou chapal jako v?du zalo?enou na mylnych p?edpokladech, impersonalni a mechanicky charakter, zatimco nabo?enstvi je zalo?eno na personalnim a volnem vztahu mezi lidmi a duchovnimi bytostmi. Pozd?ji v?ak uznal ?e mnoho magickych praktik ma nabo?ensky rozm?r vzhledem k tomu ?e jejich funk?nost je vysv?tlovana zasahem duchovnich bytosti. Antropolog Bronisław Malinowski v podobnem duchu chapal magii jako jednani ktere je zalo?eno na manipulaci s duchovnimi bytostmi, zatimco nabo?enstvi jako jednani kde jsou duchovni bytosti o n?co ?adany. Podle Emila Durkheima v magii chybi vytva?eni spole?enskych vazeb mezi lidmi v magii v??i a vazby mezi v??icim a magickym specialistou jsou pouze do?asne, zatimco nabo?enstvi vede k vytva?eni nabo?enske komunity. Antropolog Alfred Reginald Radcliffe-Brown na druhou stranu poukazal na to ?e i magicke praktiky n?kdy maji spole?ensky rozm?r. Z d?vod? nejasneho vztahu magie a nabo?enstvi se n?kdy hovo?i o magicko-nabo?enskych jevech. ^[1]

Magie a v?da [ editovat | editovat zdroj ]

Magie si stejn? jako v?da narokuje efektivitu , tedy schopnost dosahnout ur?enych cil?. Na rozdil od v?dy je v?ak ?asto usp?ch neni pom??ovan empiricky a experimentaln? , ale symbolicky, ?im? se podoba nabo?enstvi. Z tohoto d?vodu je magie v?dou chapana jako zalo?ena na mylnych p?edpokladech a neschopna dosahnout svych vlastnich cil?. Na druhou stranu vznik v?deckych metod pozorovani a experimentu byl uzce spojen s formami magie jako je alchymie nebo astrologie . ^[1]

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Starov?k [ editovat | editovat zdroj ]

Magie byla v Mezopotamii uplat?ovana v mnoha ritualech a leka?skych formuli a aby ?elila zlym znamenim. Obranna nebo legitimni magie v Mezopotamii (asiputu nebo masmassutu v akkadskem jazyce) byla za?ikadla a ritualni praktiky ur?ene ke zm?n? konkretni reality. Sta?i Mezopotamci v??ili, ?e magie je jedinou ?ivotaschopnou obranou proti demon?m , duch?m a zlym ?arod?j?m . ^[17] Aby se ubranili proti duch?m t?ch, kterym ubli?ili, nechali ob?ti zname jako kispu v hrobce dane osoby v nad?ji, ?e ji usmi?i. ^[18] Pokud se to nepovedlo, n?kdy take vzali figurku zesnuleho a zakopali ji do zem?, p?i?em? po?adovali, aby bohove ducha vymytili, nebo jej donutili nechat ?lov?ka na pokoji. ^[19]

Ve starov?kem Egypt? (v egyptskem jazyce Kemet ) byla magie (zosobn?na jako b?h Heka ) nedilnou sou?asti nabo?enstvi a kultury, ktera je nam znama prost?ednictvim zna?neho korpusu text?, ktere jsou produkty egyptske tradice. ^[20]

B?hem pozdniho ?esteho a za?atku pateho stoleti p?. n. l. byl persky magus po?e?t?n a zaveden do starov?keho ?eckeho jazyka jako μ?γο? a μαγε?α. ^[21] Tim se zm?nil vyznam, ziskal negativni konotace, p?i?em? magove byli pova?ovani za ?arlatany, jejich? ritualni praktiky byly podvodne, podivne, nekonven?ni a nebezpe?ne.

V pr?b?hu historie se pojeti toho, co je magie, m?nilo, v?dy to v?ak byla nauka ur?ena uzkemu okruhu zasv?cenc?, kte?i sve u?eni p?edavali pomoci r?znych ritual? a slo?ite symboliky . Praktikovani magie bylo velmi silne p?ed vznikem jednotlivych nabo?enstvi , po jejich rozvoji se magie stala sou?asti nabo?enskych a mytologickych system? prakticky ve v?ech starov?kych ?i?ich. Pomoci r?znych magickych ritual? a formuli se le?ilo, magie ovliv?ovala zakladani novych m?st a celkov? zasahovala do ?ivota.

Ji? v tomto obdobi (jak lze usoudit z nejstar?ich ?eckych ^[22] , egyptskych ^[23] a mezopotamskych ^[24] literarnich pamatek), se magie pou?ivala n?kolika zp?soby, p?i?em? hermetici n?ktere z t?chto zp?sob? nepova?uji za magii ^[25] . Prakti?ti magove tak vyu?ivali vy??eni kouzla, kouzelnicke h?lky , nebo jineho ritualniho nastroje tyto dva typy do magie zpravidla ?adi etnografove a hermetici takovy vyklad odmitaji. Dale se lze setkat s pou?ivanim n?jakeho symbolu, ktery vyvolal my?lenku, v neposledni ?ad? se ji? v teto dob? lze setkat s magickym kruhem , ktery m?l spi?e ochrannou funkci.

St?edov?k [ editovat | editovat zdroj ]

V ranem st?edov?ku magie a vira v ni p?e?ivala p?edev?im v nek?es?anskem sv?t?, s rozmachem k?es?anstvi se magie omezovala na demonologii a vyprav?ni o zazracich, ktere cirkev p?ipisovala svatym. Ve 13. stoleti do?lo k popularizaci astrologie , ktera m?la vliv na n?ktere pozd?j?i magy. Vyrazn?j?i rozvoj hermetismu za?al v renesanci na ni? m?ly zna?ny vliv i my?lenky novoplatonismu ^[26] , ktery m?l k magii pom?rn? blizko. V teto dob? se objevila my?lenka , ?e magie je vlastn? praktickou metafyzikou , kterou n?kte?i lide zabyvajici se magii pova?uji za platnou doposud. S novoplatonismem se do evropskeho my?leni dostaly prvky tzv. egyptske magie, ktere byly pozd?ji obohaceny vychodni mystikou.

Novov?k [ editovat | editovat zdroj ]

K obnoveni zajmu o magii do?lo v 19. a 20. stoleti v tomto obdobi v?ak magie v chapani ?iroke ve?ejnosti splynula s ?arod?jnictvim a jako takova se odrazila ve fantasy literatu?e, ?i ve sv?t? po?ita?ovych her . Lidi praktikujicich magii neni mnoho, zajem se tak spi?e soust?edi do zkoumani magie jako fenomenu ne? do magicke praxe. P?esto v sou?asne dob? po celem sv?t? existuje mno?stvi okultnich ?ad? a spole?nosti, ktere se v?nuji i praktikovani r?znych forem magie.

Rozd?leni magie [ editovat | editovat zdroj ]

Magii lze rozd?lit n?kolika zp?soby, p?esto ani jeden z nich neni pln? uspokojivy pro kulturni antropologii , ani pro samotne magy. Ka?de z nich toti? nara?i na n?ktere nedostatky. Z pohledu hermetik? je rozd?leni magie zasadni, nap?iklad to, jak mag pracuje a jake jsou jeho cile, zatim co z pohledu kulturnich antropolog? jsou d?le?ite spi?e postoje v?t?inove spole?nosti k magii. Prakticky jedine rozd?leni, o n?m? panuje shoda, je rozd?leni kulturni a geograficke, jako je jeji vymezeni na vychodni a zapadni, a rovn?? pak d?leni na praktickou a teoretickou.

Nejstar?im znamym d?leni magie je patrn? klasicke rozd?leni na magii p?irozenou (magia naturalis) a magii nadp?irozenou (magia innaturalis), co? je d?leni, ktere pou?ivali st?edov?ci auto?i a ktere se dodnes objevuje v dilech mag? i kulturnich antropolog? a etnograf? . Magie p?irozena pomoci r?znych ukon?, bylin atp. p?sobila na objekt, ?im? splyvala se spagyrii ^[27] , magia innaturalis byla pak praci v astralu ^[28] .Toto d?leni je z hlediska mag? pom?rn? p?esne, jeho nevyhodou je, ?e nedoka?e postihnout novodobe vlivy, ktere moderni magii ovliv?uji a ?e je zcela nep?ehledne pro laiky . Z hlediska antropologickeho p?istupu je nevyhodne, proto?e pracuje s malo vypovidajicimi skute?nostmi . K tomuto d?leni lze je?t? p?ipojit zv?dnou magii, jejim? cilem je poznani p?irodnich zakon?.

Nejznam?j?i d?leni rozd?luje magii podle magicke praxe na bilou a ?ernou magii, problemem tohoto d?leni je, ?e magie za hlavni nepova?uje prost?edek, ale cil jim? je mag veden ^[29] , co? je malo znamy fakt a mezi laiky ?asto panuje p?esv?d?eni, ?e zale?i prav? na prost?edcich. Navic magicky cil se pom??uje pom?rn? slo?itou uvahou o tom, zda je ?i neni pro objekt p?irozeny. Proto pova?ovat demonologii za ?ernou magii je velmi zkreslujici a nep?esne, ?erna magie usiluje o cile, ktere jsou proti v?li, toho v??i komu je pou?ita. Bila magie je pak takova magie, ktera je vedena eticky nezavadnym cilem ^[30] . K tomuto d?leni byva p?idavana je?t? sexualni magie ozna?ovana jako ?ervena, z hlediska p?i?azeni k t?mto typ?m se podle mnoha odbornik? ^[31] jedna o za?azeni spi?e ne??astne. Do tohoto d?leni je nutno zahrnout i kabalistickou magii, ktera je z hlediska praxe trochu specificka

Dal?i rozd?leni se tyka toho s kym praktik pracuje, toto rozd?leni pou?ivaji pouze okultiste a hermetici, z v?deckeho pohledu nema p?ili?ny vyznam. Magie se tak d?li na vy??i teurgii , kdy mag pracuje s vy??imi (bo?skymi) bytostmi, a psychurgii , kdy je pracovano s astralem . ^[32]

Zakladni principy [ editovat | editovat zdroj ]

Teoreticky a filosoficky je sou?asna magie postavena na magickem idealismu co? je vlastn? p?edpoklad absolutna , respektive p?edpoklad, ?e v?e je jen jeho odrazem a projevem, to dovoluje vyslovit tezi, ?e v?e spolu n?jakym zp?sobem souvisi a zarove?, ?e ka?da v?c obsahuje i protiklad sebe ^[33] , ktery rozviji my?lenky hermetismu. Magie se tak opira o my?lenku zakona trojnosti a nazor, ?e du?e obsahuje v?e, co existuje a je astralnim sv?tlem . ^[34]

Prakticka magie komunikuje s astralnim sv?tem a dosahovat tak v?ci, ktere klasicke p?irodni jevy odmitaji jako nemo?ne. Z ?eho? vyplyva, ?e zakladnim p?edpokladem pro praktickou magii je cvi?ena v?le a vira v usp?ch . Pro zlep?eni t?chto podminek pou?ivaji praktici ?adu pom?cek, z nich? n?ktere maji halucinogenni u?inky. Tato skute?nost vede k teorii, ?e ve?kere magicke pro?itky jsou halucinace ?i du?evni poruchy. ^[35]

Podle magickych teoretik? ka?de provozovani magie vychyluje rovnovahu , proto je t?eba p?i ka?dem aktu nejen provest ob?? , ale i byt velmi opatrny. Podle magickych teoretik? je magicka praxe snahou o dosa?eni rovnovahy.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• esoterismus
• pov?ra
• hermetismus
• alchymie
• astrologie
• kabala

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu magie na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo magie ve Wikislovniku
• Tema Magie ve Wikicitatech
• Encyklopedicke heslo Magie v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich