Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Magdeburske polokoule (1 ? lana, 2 ? d?ev?ne ty?e, 3 ? t?sn?ni (terpentynovym olejem napu?t?na k??e)
4 ? vyvod s kohoutem pro vy?erpani, 5 ? kruh pro upevn?ni lana)
Magdeburske polokoule
jsou kovove
hemisfery
umo??ujici provad?ni experiment? s tlakem vzduchu.
N?mecky fyzik
Otto von Guericke
navrhl a vyrobil dv? dute
m?d?ne
polokoule
s uchyty o pr?m?ru asi 50 cm,
[1]
[2]
[3]
[4]
k demonstraci mechanicke
vyv?vy
, kterou vynalezl.
Pokus poprve p?edvedl 8. kv?tna
1654
.
[5]
[6]
?lo o dramaticky
experiment
, ve kterem ukazal silu
vakua
a dokazal existenci
atmosfery
Zem?
.
[7]
Pokus se uskute?nil p?ed
?i?skym sn?mem
v
Regensburgu
, p?itomen byl i
cisa?
Ferdinand III.
[8]
Zabrou?ene polokoule byly stla?eny a ut?sn?ny ko?enym pasem namo?enym ve
vosku
a
terpentynu
.
Vzduch
byl pomoci vyv?vy ze vznikle dutiny od?erpan. Pak nechal Guericke zap?ahnout ke ka?de polokouli 15 koni a p?edvad?l, ?e ani tato sila neni schopna polokoule od sebe odtrhnout. Pote, co nechal do dutiny pomoci kohoutu v jedne z polokouli op?t vniknout vzduch, se od sebe ob? polokoule odd?lily samovoln?.
V roce 1656 Guericke, starosta
Magdeburgu
, p?edvedl tento pokus i ve svem rodnem m?st?, tentokrat se ?ty?mi pary koni na ka?de stran? a polokoulemi o pr?m?ru 42 centimetr?. Experiment byl opakovan v Berlin? v roce 1663 za u?asti
Fridricha Vilema I.
, zde se jej u?astnilo 24 koni.
Tyto pokusy prokazaly, ?e ob? polokoule nebyly k sob? pevn? p?ipoutany vzduchoprazdnem, ale ?e je dr?el u sebe
tlak
okolniho vzduchu. Vyvraceno tak bylo
Aristotelovo
tvrzeni, ?e p?iroda nesna?i prazdnotu (
horror vacui
), ktere bylo
dogmatem
. A?koliv mo?nost existence vakua ? prazdneho prostoru ? byla zdanliv? mnohokrat vyvracena v r?znych filosofickych traktatech a scholastickych disputacich, Guerickovy pokusy otev?ely v?dc?m o?i a umo?nily zavrhnout Aristotelovy p?edstavy o prostoru a pov?imnout si anticke atomisticke koncepce, ve ktere byla prazdnota p?imo vy?adovana pro pohyb hmotnych
atom?
.
Jednu ze sad p?vodnich polokouli vystavuje
Deutsches Museum
v
Mnichov?
.
Originalni Magdeburske polokoule a vyv?va v
Deutsches Museum
v Mnichov?
- ↑
HABLANIAN, M. H.; HEMEON, C. H.
Comments about Magdeburg hemispheres reenactment
[online]. American Vacuum Society, 2003 [cit. 2018-11-06].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2008-08-03.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite web
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
NAVE, C.R.
Original Magdeburg Hemispheres
[online]. Dept. of Physics and Astronomy, Georgia State Univ., 2000.
Dostupne online
.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite web
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
Magdeburg hemispheres
[online]. Institute and Museum of the History of Science, Florence, Italy, 2006.
Dostupne online
.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite web
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
HALL, Edwin H.; BERGEN, JOSEPH Y.
A Textbook of Physics, 3rd Ed.
. New York: Henry Holt & Co., 1903.
Dostupne online
. S. 52.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite book
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
MALEUVRE, Didier.
The Horizon: A History of Our Infinite Longing
. [s.l.]: University of California Press, 2011.
Dostupne online
.
ISBN
978-0-520-94711-5
. S. 181.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite book
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
Extract of page 181
- ↑
WALLACE, David C.
Twenty-Two Turbulent Years 1639 - 1661
. [s.l.]: Fast-Print Publishing, 2013.
Dostupne online
.
ISBN
978-1-78035-660-0
. S. 156.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite book
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
Extract of page 156
- ↑
MALEUVRE, Didier.
The Horizon: A History of Our Infinite Longing
. [s.l.]: University of California Press, 2011.
Dostupne online
.
ISBN
978-0-520-94711-5
. S. 181.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite book
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
Strana 181 na Google Books
- ↑
Encyclopædia Britannica, 11th Edition. Guericke, Otto von
. [s.l.]: The Encyclopædia Britannica Co., 1910.
Dostupne online
. S. 670.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite encyclopedia
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
Rytina znazor?ujici pr?b?h Guerickova experimentu (autor
Caspar Schott
)