Arcidieceze magdeburska

	; znak
Geografie	; Rozloha kni?eciho biskupstvi (fialova) v roce 1250 .
	; Rozloha kni?eciho biskupstvi (fialova) v roce 1250 .
Hlavni m?sto	Magdeburg ; Halle (od roku 1503 )
	Obyvatelstvo
Jazyky	ostfal?tina
Nabo?enstvi	?imskokatolicke , luteranske (majoritni od roku 1566 )
	Statni utvar
Statni z?izeni	teokraticka (cirkevni) volena monarchie
Mate?ska ; zem?	Svata ?i?e ?imska
	Statni utvary a uzemi
	Saske vevodstvi
	Magdeburske vevodstvi

Arcidieceze magdeburska ( n?mecky Erzbistum Magdeburg ) je zanikla historicka ?imskokatolicka dieceze existujici v letech 968 a? do reformace v 17. stoleti . Uzemi magdeburske kni?eci arcidieceze , bylo v roce 1648 p?em?n?no na Magdeburske vevodstvi a roku 1680 pod?izeno Braniborskemu kurfi?tstvi .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Na koncilu v Ravenn? v roce 967 dosahl cisa? Ota I. souhlasu pape?e Jana XIII. k zalo?eni arcidieceze v Magdeburgu . Toto rozhodnuti ovlivnilo pravomoci dieceze halberstadtske a arcidieceze mohu?ske . Teprve po smrti halberstadtskeho biskupa Bernharda v unoru 968 a arcibiskupa Vilema v b?eznu 968 byl Ota schopen realizovat rozhodnuti synodu.

Magdeburska arcidieceze byla vytvo?ena z uzemi halberstadtske dieceze . Svatym patronem arcidieceze byl svaty Mo?ic . Sousedni biskupstvi braniborske , havelberske , zeitzske , merseburske a mi?e?ske byla pod?izena metropolitovi jako sufraganni . ^[1] Prvnim magdeburskym arcibiskupem se v roce 968 stal rusky misiona? a opat weissenburskeho kla?tera , Adalbert . Krom? u?adu metropolity velke cirkevni provincie nosil take titul Primas Germaniae . O jeho vyznamu v pozdnim st?edov?ku sv?d?i velikost magdeburske katedraly .

Ve 12. stoleti zalo?ili arcibiskupove te? zemskou statni spravu. Od roku 1476 se arcidieceze dostala pod vliv Saska a Braniborska . V roce 1478 si magdebursky arcibiskup Arno?t z Wettinu podrobil m?sto Halle . Tam nechal po roce 1484 vystav?t Moritzburg , kam v kv?tnu 1503 p?esidlil. Moritzburg se stal hlavni rezidenci magdeburskych arcibiskup?.

B?hem nabo?enske reformace p?estoupila velka ?ast obyvatelstva arcidieceze k luteranstvi . Teprve v pr?b?hu t?icetilete valky ziskala arcidieceze do?asn? jednoho katolickeho arcibiskupa, o rekatolizaci obyvatelstva v diecezi v?ak nemohlo byt ?e?.

Po uzav?eni Vestfalskeho miru roku 1648 p?ipadlo uzemi magdeburske kni?eci arcidieceze, tedy majetek magdeburskeho arcibiskupa, jako d?di?ne Magdeburske vevodstvi Braniborskemu kurfi?tstvi . Toto ujednani vstoupilo v platnost po smrti posledniho administratora , vevody Augusta Sasko-Weissenfelskeho v roce 1680.

V roce 1994 byla zalo?ena nova dieceze magdeburska vychazejici z tradice n?kdej?i arcidieceze. ^[1]