P?ehled provoz? m?stske autobusove dopravy na uzemi Jiho?eskeho kraje .

Okres ?eske Bud?jovice [ editovat | editovat zdroj ]

?eske Bud?jovice [ editovat | editovat zdroj ]

Ve m?st? jezdi 22 dennich linek MHD (z ?ady 1?16, 18, 19, 21-23 a 45 (?islovani linek autobus? je promi?ene s ?isly linek trolejbus?) a 2 no?ni trolejbusove linky ?. 53 a 59. (licen?ni ?isla 325001 a? 325059). Od roku 1991 ?ast linek p?ebira postupn? obnovovana a roz?i?ovana trolejbusova doprava. Provozovatelem je Dopravni podnik m?sta ?eske Bud?jovice .

Dal?i obce v blizkosti Bud?jovic (m?sto Rudolfov a obce Bor?ov nad Vltavou , Dobra Voda , Homole , Hrd?jovice , Roudne , Srubec , Stare Hod?jovice , Litvinovice - ?indlovy Dvory , V?elna , Vidov , Vrato , Hlincova Hora , Haklovy Dvory , Zavadilka jsou obsluhovany b??nymi m?stskymi linkami.

Integrovany dopravni system na ?eskobud?jovicku byl fakticky zahajen v polovin? 90. let zku?ebni vikendovou autobusovou linkou ?. 51 z Bud?jovic do Hluboke nad Vltavou. 9. dubna 2001 byla ve sm?ru do Hluboke do IDS zahrnuta p?ima linka 320060 dopravce ?SAD Jihotrans, na ni? platily p?edplatni i jednotlive jizdenky MHD, nep?ima linka DP p?es Hosin, a ?elezni?ni spoje ?eskych drah na tratich 190 a 220 , kde platily p?edplatni jizdenky MHD. P?edplatni jizdenky z MHD platily i na n?kterych b??nych regionalnich linkach do Hluboke. Od te doby se zdej?i IDS vice nerozvinul. Dne 9.4.2009 byl IDS v okoli ?eskych Bud?jovic IDS linka 104 zahajen provoz. P?epravu ve stejne trase zaji??uje GW Bus

Viz te? tramvajova doprava v ?eskych Bud?jovicich a trolejbusova doprava v ?eskych Bud?jovicich .

V ?eskych Bud?jovicich od 1. 11. 2018 jezdily linky:

• Linka 1 (A-Bus) Rudolfov - Haklovy Dvory
• Linka 2 (T-Bus) Borek - Ro?nov (?eske Bud?jovice)
• Linka 3 (T-Bus) Maj-A.Barcala - Nadra?i a zp?t
• Linka 4 (T-Bus) Maj-M.Horakove - Nadra?i a zp?t
• Linka 5 (T-Bus) Maj-A.Barcala - Ro?nov (?eske Bud?jovice)
• Linka 6 (A-Bus) Hrd?jovice - Dobra Voda u ?eskych Bud?jovic
• Linka 7 (A-Bus) Bor?ov nad Vltavou - Maj-A.Barcala
• Linka 8 (T-Bus) Nemanice - Maj-A.Barcala
• Linka 9 (T-Bus) Suche Vrbne - ?eske Vrbne
• Linka 10 (A-Bus) Kali?t? - Vidov
• Linka 11 (A-Bus) Stare Hod?jovice -Naves - Pra?ske Sidli?t? a zp?t
• Linka 12 (A-Bus) Areal V?TE - Nadra?i
• Linka 13 (A-Bus) Srubec - Papirenska
• Linka 14 (A-Bus) Vltava - Nove Vrato
• Linka 15 (A-Bus) Vltava - Papirenska
• Linka 16 (A-Bus) Litvinovice - Nadra?i
• Linka 18 (A-Bus) Nadra?i - Areal V?TE - Maj-A.Barcala
• Linka 19 (A-Bus) Homole - Nadra?i
• Linka 21 (Elektrobus) Nam?sti P?emysla Otakara II. - Nadra?i - Havli?kova kolonie -Aspera
• Linka 22 (Elektrobus) Nam?sti P?emysla Otakara II. - Nadra?i - Nemocnice ?eske Bud?jovice / Papirenska
• Linka 23 (Elektrobus) Nam?sti P?emysla Otakara II. - Parkovi?t? Jirovcova [P?eprava zdarma]
• Linka 45 (A-Bus) ?vab?v Hradek - Maj-A.Barcala a zp?t
• Linka 53 (No?ni T-Bus) Maj -A.Barcala - Nadra?i - Ro?nov (?eske Bud?jovice)
• Linka 59 (No?ni T-Bus) Vltava - Suche Vrbne

Tyn nad Vltavou [ editovat | editovat zdroj ]

Si? m?stske hromadne dopravy v Tyn? nad Vltavou je pouze fiktivni, tvo?ena useky regionalnich linek. Na webu m?sta je inzerovan planek se ?ty?mi linkami ?islovanymi 1, 2, 3, 4, ^[1] p?i?em? na jizdnich ?adech je ?islovana pouze linka ?. 1, ktera je v planku popsana jako linka ?EZ-ETE. ^[2]

• Linka 1: AN ? Hlinecke sidli?t? ? Poliklinika ? AN (obousm?rna okru?ni linka, GW BUS a.s.)
• AN ? Jiraskova ? Stavokonstrukce (pouze souhrnny jizdni ?ad 11 linek 5 r?znych dopravc?, v planku k teto trase z?ejm? p?islu?i ?. 2 neodpovidajici barvy)
• Hn?vkovice ? Gymnazium ? AN ? Podskali ? SOU Hn?vkovice (v planku ozna?eno ?islem 3 neodpovidajici barvy, dv? v?tve bez p?imych spoj?, nazvy v nazvu linky neodpovidaji nazvu v tabulce jizdniho ?adu, GW BUS a.s.)
• AN ? Svata Anna / Bohunicka (v planku ozna?eno ?islem 4, dopravci GW BUS a.s. a ?SAD Autobusy ?eske Bud?jovice a.s.)

Okres ?esky Krumlov [ editovat | editovat zdroj ]

?esky Krumlov [ editovat | editovat zdroj ]

Oficialni system MHD s p?ti linkami (?. 1 ? 5) a ozna?ovacimi jizdenkami z p?edprodeje zde existoval do roku 1991. V krajskem jizdnim ?adu ?SAD byla MHD ?esky Krumlov a V?t?ni uvedena pod ?islem 22500. Nasledkem dota?ni politiky m?sta v?ak zanikla, tak?e pote m?stskou dopravu hradil kraj.

Charakter m?stske hromadne dopravy m?ly linky 330150, 330151, 330152 a 330153 dopravce ?SAD Autobusy ?eske Bud?jovice a. s., od roku 2004 vlastn?neho rakouskym Postbusem . Krom? ?eskeho Krumlova zahrnovaly linky te? V?t?ni . Oficialn? nem?ly status m?stske dopravy, na lince 330150 v?ak je?t? v roce 2005 platil specialni tarif MHD. Dv? linky k obsluze m?sta, 330560 a 330561, s malou frekvenci spoj?, provozoval te? mistni dopravce RAMVEJ BUS s. r. o. V trase mezi Krumlovem a V?t?nim jezdily i dal?i regionalni linky obou t?chto dopravc?.

K 1. ?ervenci 2016 byly zru?eny linky 330150, 330152 a 330153 a zavedeny standardni linky MHD: ^[3]

• 335001 Spoli ? Ple?ivec ? autobusove nadra?i ? vlakove nadra?i ? Tovarni to?na
• 335002 autobusove nadra?i ? ?pi?ak ? vlakove nadra?i ? Vy?ny

Linka 330151 z V?t?ni z?stala zachovana, vozy z ni p?imo p?eji?d?ji na m?stske linky. ^[3] V jizdnich ?adech MHD jsou vyzna?eny te? p?ime p?ejezdy z linek MHD na dal?i regionalni linky, nap?iklad 330020 do ?eskych Bud?jovic, 330052 do Chval?in, Nove Vsi ?i Kv?tu?ina, 330058 do K?em?e ?i z Brlohu, 330059 do ?erne v Po?umavi ?i Horni Plane, 330060 do Zalu?i ?i ze Zlate Koruny, 330063 na Vele?in, 330066 na Frymburk. ^[4] Ke zm?nam linek do?lo z toho d?vodu, ?e Jiho?esky kraj p?estal m?stskou dopravu financovat. ^[3]

Na novych m?stskych linkach byl zaveden novy tarif, hotovostni jizdne je nep?estupni, bezhotovostni je p?estupni. Zakladni jizdne je 10 K?, d?tske a seniorske 5 K?, ?akovske 3 K? a studentske 7 K?, dovozne za psa nebo zavazadlo je 5 K?, vystaveni Dopravni karty je za 50 K?, pro seniory nad 65 let zdarma. ^[3]

Kaplice [ editovat | editovat zdroj ]

1. za?i 2004 byla zavedena linka 330009 ozna?ovana ?m?stsky okruh“. Byly v?ak problemy prosadit u dopravni policie umist?ni n?kterych zastavek. Ve schematu linky byly zpo?atku vyzna?eny ?erven? dva useky, do kterych linka nezaji?d?la. Prvni dva tydny provozu byla p?eprava bezplatna. Provozovatelem je dopravce ?SAD Autobusy ?eske Bud?jovice a. s. Linka oficialn? nema status m?stske dopravy. V roce 2008 zahrnuje 4 pary spoj? jezdicich jen v pracovnich dnech.

Okres Jind?ich?v Hradec [ editovat | editovat zdroj ]

Jind?ich?v Hradec [ editovat | editovat zdroj ]

V 80. letech se zva?ovalo zavedeni trolejbus?, av?ak z planu se?lo.

V roce 1989/1990 byla MHD Jind?ich?v Hradec uvedena v krajskem jizdnim ?adu ?SAD pod ?islem 23000 a zahrnovala 4 linky s ?isly 1?4.

MHD tvo?ilo do roku 2015 p?t autobusovych linek s ?isly 1?5 (licen?ni ?isla 345001 a? 345005), mnoho jednotlivych spoj? je v?ak opat?eno poznamkami o odli?ne trase. Linky jsou rozli?eny i barevn?, a to 1 modra, 2 ?ervena, 3 zelena, 4 oran?ova a 5 ?erna. M?stskou hromadnou dopravu provozuje ?SAD Jind?ich?v Hradec a. s., ?len skupiny ICOM transport .

Od 1. ledna 2014 byl zahajen provoz integrovaneho dopravniho systemu Jind?ich?v Hradec (IDS JH). Ten spo?iva v tom, ?e na uzemi m?sta Jind?ichova Hradce v?etn? jeho mistnich ?asti (Buk, D?bolin, Dolni Radou?, Dolni Skrychov, Horni ??ar, Matna, Polikno, Radou?ka) lze vyu?it na p?im?stskych linkach ?SAD Jind?ich?v Hradec a.s. tarify MHD Jind?ich?v Hradec v?etn? ?asovych kupon? (platebnich karet). Do systemu MHD tak bylo k 5 linkam MHD zahrnuto je?t? 20 p?im?stskych linek. ^[5]

od 1. ?ervence 2015 byla zavedena jednodenni krajska skupinova jizdenka JIKORD plus , ktera plati u smluvnich dopravc?, mimo jine ve v?ech MHD v kraji. ^{[5] [6]}

V lednu 2013 internetovy portal iDNES.cz uvedl, ?e v lednu 2013 ma byt vyhla?eno vyb?rove ?izeni na provozovatele MHD, ktere ma byt spojeno se zm?nami linkoveho vedeni. Vysledek vyb?roveho ?izeni m?l byt znam do podzimu a od roku 2014 pak m?l byt na Jind?ichohradecku spu?t?n pilotni projekt integrovaneho dopravniho systemu Jiho?eskeho kraje. ^[7] Zakazku na obdobi 2016?2025 ve vyb?rovem ?izeni ziskal dosavadni dopravce, ?SAD Jind?ich?v Hradec a. s. Autobusy maji mit jednotne ?lutomodre provedeni a maji byt vybaveny informa?nimi panely. Dopravce avizoval nove nizkopodla?ni t?idve?ove autobusy Mercedes-Benz EURO 6 s vn?j?im i vnit?nim informa?nim systemem. ^[8]

Od za?atku roku 2016 se vyrazn? zvy?ila ?etnost spoj? a bylo zavedeno nove linkove vedeni. Nov? jsou obsluhovany i mistni ?asti Polikno , Buk a Dolni Skrychov . Nov? tvo?i MHD 9 linek: ^{[9] [10]}

• 11 Radou?ka ? aut. nadra?i ? nam. Masarykovo ? sidl. Vajgar-bazen ? Otin-to?na (jen v pracovnich dnech)
• 12 aut. nadra?i ? nam. Masarykovo ? sidl. Vajgar-bazen ? Jitka Bobelovka (jen v pracovnich dnech)
• 13 Dolni Skrychov, to?na ? aut. nadra?i ? nam. Masarykovo ? sidl. Vajgar-bazen (jen v pracovnich dnech)
• 21 aut. nadra?i ? nam. Masarykovo ? sidl. Hv?zdarna ? Fruko (v sobotu a ned?li nejezdi a? k aut. nadr., ale kon?i a za?ina v zastavce Pravdova)
• 22 Jitka Bobelovka ? nam. Masarykovo ? sidl. Hv?zdarna M? (jen v pracovnich dnech)
• 31 Ke Kanclovu ? aut. nadra?i ? nam. Masarykovo ? Kasarna ? Fruko (jen v pracovnich dnech)
• 32 Ke Kanclovu / aut. nadra?i / sidl. Otin / Jitka Bobelovka ? sidl. Vajgar-bazen ? (sidl. Hv?zdarna / kasarna) ? Fruko (v sobotu a ned?li jezdi pouze v useku sidl. Vajgar-bazen ? Fruko bez zaji?d?ni na sidl. Hv?zdarna)
• 41 aut. nadra?i ? nam. Masarykovo ? Buk ? Polikno (v sobotu a ned?li krom? pozdn? ve?erniho paru spoj? nejezdi a? k aut. nadr., ale kon?i a za?ina v zastavce Pravdova)
• 51 Radou?ka / Dolni Skrychov, to?na ? aut. nadra?i ? nam. Masarykovo ? sidl. Hv?zdarna ? sidl. Vajgar-bazen ? sidli?t? Otin ? Jitka Bobelovka / Otin-to?na (v?t?ina spoj? jede jen v useku aut. nadra?i ? sidl. Vajgar-bazen) (p?eva?n? ve?erni a no?ni provoz a sobotni a ned?lni provoz)

T?ebo? [ editovat | editovat zdroj ]

Linka 340300 oficialn? nema status m?stske dopravy, ale je n?kdy ozna?ovana jako mistni doprava T?ebo?. Dopravcem je mistni provozovna ?SAD Jind?ich?v Hradec a. s. Od unora 2002 byla T?ebo? v mediich p?edstavovana jako jedine ?eske m?sto, v n?m? je MHD pln? dotovana a pro cestujici bezplatna. Dopravce v?ak p?esn? evidoval frekvenci cestujicich. Udajn? opat?eni prosadil tehdej?i starosta Ji?i Houdek (KDU-?SL) podle vzoru ?kolnich autobus? v USA, vyti?enost MHD do roka stoupla o 100 %. Dotace ?inila p?ibli?n? 0,12 % rozpo?tu m?sta, na rok 2005 byla kalkulovana z ceny 3 K? za jednoho p?epraveneho cestujiciho. V za?i 2007, v d?sledku zm?ny ve vedeni m?sta, bylo na lince op?t zavedeno placeni jizdneho.

V roce 1989/1990 m?la linka ?SAD ?T?ebo?, aut. nadr. - T?ebo?, ?SD“ ?islo 23410 a oficialn? nem?la status MHD.

V roce 2012 byla zavedena okru?ni vyhlidkova doprava (tzv.T?ebo?sky vla?ek) mezi lazn?mi T?ebo? ? Aurora a stanicemi Masarykovo nam?sti s odjezdy od lazni v 8, 10, 12:30, 15, 17:30 a 20 hod. p?es Schwarzenberskou hrobku, Bertiny lazn? a Kni?eci pivovar Regent. Cely okruh trva necele 2 hodiny a cena jizdneho je 50 K?.

Na Masarykov? nam?sti jsou dv? stanice ?T?ebo?skeho vla?ku“, ?Dolni“ (p?ed starou radnici ?p.1) p?i jizd? k Bert? a ?Horni“ (u zamku) p?i cest? od bertinych lazni.

Okres Pisek [ editovat | editovat zdroj ]

Pisek [ editovat | editovat zdroj ]

MHD Pisek je tvo?ena 11 linkami (1?6, 11, 22, 23, 55, 66), z nich? linky 1, 2, 5, 11 a 22 jezdi pouze v pracovnich dnech, linky 3 a 23 v pracovnich dnech a v ned?li, linka 4 jezdi jen jednim spojem v ka?dem sm?ru pouze ve st?edu, linka 55 jezdi v pracovnich dnech, v sobotu a ned?li a kone?n? linky 6 a 66 jezdi v sobotu, ned?li a ve statnich svatcich. Dvojciferna ?isla linek jsou odvozena ze zakladnich tras ozna?enych jednocifernymi ?isly. Licen?ni ?isla linek jsou 365301 a? 365366. Na linkach obiha p?t autobus?, ktere maji jednotny ?luty nat?r. Autobusy Irisbus Citelis jezdi na stla?eny zemni plyn (CNG) a jejich vn?j?i nat?r je dopln?n modrou siluetou m?sta a napisem Pisek, autobusy Mercedes-Benz Conecto jsou naftove a jejich nat?r je dopln?n celoplo?nou reklamou ROP Jihozapad. MHD Pisek je oficialn? jedinou siti MHD, kterou provozuje podnik ?SAD Autobusy ?eske Bud?jovice a. s., vlastn?ny od roku 2004 rakouskym Postbusem . Od 1. ledna 2010 dopravce zavedl Piseckou kartu , ktera umo??uje odbavovani ?asovym i jednotlivym jizdnym a nahradila papirove jizdenky a pr?kazky. Jednotlive jizdne zakoupene z ?ipove karty je p?estupni a plati 45 minut, jizdenka zakoupena u ?idi?e je nep?estupna.

Linkove vedeni MHD Pisek v roce 2013 :

• 1 ? Nadra?i ?D ? Kollarova ? Vaclavske nam. ? Kollarova ? ?i?kova ? Budovcova ? Nadra?i ?D
• 2 ? Hradi?t? ? Autobusove nadr. ? Budovcova ? ?i?kova ? Logry
• 3 ? Dobe?ice ? Nadra?i ?D ? Logry ? Dvo?akova ? Dobe?ice
• 4 ? Nadra?i ?D ? Hradi?t? ? Budovcova ? Lesni h?bitov
• 5 ? Fleka?ky ? Semice ? Budovcova ? Nadra?ni ? Teplarna ? Smrkovice
• 6 ? Nadra?i ?D ? ?i?kova ? Dvo?akova ? Strakonicka ? Nadra?i ?D
• 11 - Strakonicka ? Dvo?akova ? Smetanovo nam. ? ?i?kova ? Hradi??ska ? Nadra?i ?D
• 22 - Hradi?t? ? Budovcova ? Nemocnice ? ?i?kova ? Na Houpa?kach
• 23 - Hradi?t? ? Strakonicka ? Dobe?ice
• 55 - Smrkovice ? Semice ? ?i?kova ? Autobusove nadr. ? Pra?ska ? Dobe?ice
• 66 - Nadra?i ?D ? Hradi?t? ? Budovcova ? ?i?kova

V roce 1989/1990 m?la MHD Pisek v krajskem jizdnim ?adu ?SAD ?islo 25000 a m?la 8 linek s ?isly 1?8. Linka 25210 z autobusoveho nadra?i do zastavky ?Pisek, Fleka?ky, rozc.“ byla do MHD zapojena jen z?asti.

Milevsko [ editovat | editovat zdroj ]

Linka 366001 (Autobusove nadra?i ? Monta?e ? Nadra?i ?D) je linka MHD Milevsko nov? vznikla k 1. lednu 2016. Tato linka ?aste?n? nahradila linku 360050 (Milevsko ? Milevsko,?el.st. ? Sepekov), ktera ma v sou?asnosti ^{[ kdy? ]} omezeni v?ech spoj?. Dopravu zaji??uje ?SAD Autobusy ?eske Bud?jovice a. s. Na m?stskou linku je p?id?len malokapacitni autobus Iveco First.

V roce 1989/1990 byly na uzemi m?sta omezeny linky ?SAD 25500 (Milevsko, nadr. ? Milevsko, aut. nadr. ? Milevsko,Ba?antnice) a 25700 (Milevsko aut. nadr. ? Milevsko, ZVVZ), tehdy ale nem?ly status MHD.

Okres Prachatice [ editovat | editovat zdroj ]

Prachatice [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1989/1990 byly na uzemi m?sta omezeny dv? linky ?SAD: 26680 (Prachatice, V?SR ? aut. nadr. ? lom OSS) a 26690 (Prachatice, nem. ? aut. nadr. (? Lazn? ? V?SR)), ktere v?ak nem?ly status MHD. Je?t? v roce 2002/2003 m?ly linky ozna?eni 370680 a 370690, pozd?ji byly slou?eny do linky 370680 (Prachatice ? Kti?,B?ezovik).

V prosince 2019 byly vnitrom?stske spoje vy?len?ny do nove linky MHD 376001 (?kola Narodni ? Autobusove nadra?i ? Nemocnice ? Kandl?v mlyn rozcesti), kterou provozuje ?SAD Autobusy ?eske Bud?jovice a. s. ^[11]

Nemocnice s poliklinikou v Prachaticich kolem roku 2003 inzerovala na specialnich ?zastavkovych sloupcich“ jizdni ?ad kyvadlovou dopravou ?ty?mi pary spoj? v pracovni den dopoledne z m?sta k nemocnici a zp?t. Dopravu zaji??ovala upravenym sanitnim vozem ?koda 1203 . Spoje prokazateln? fungovaly i v roce 2014. ^[12]

Vimperk [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1989/1990 byla na uzemi m?sta omezena linka ?SAD 26170 (Vimperk, nem. ? Vimperk, aut. nadr. ? Vimperk, Bo?anovice), p?i?em? usek od nemocnice na autobusove nadra?i a usek z autobusoveho nadra?i do Bo?anovic byly provozn? odd?lene. Linka nem?la status MHD. Pozd?ji byla a? do roku 2014 zahrnuta do del?i linky 370170, p?i?em? v?t?ina spoj? neopou?t?la uzemi Vimperka. ^[13]

Od prosince 2014 je potom MHD vy?len?na do linky 375001 (Autobusove nadra?i ? Sidli?t? ? Nemocnice ? Autobusove nadra?i). Od leta 2019 je MHD ve Vimperku bezplatna. Dopravcem je ?SAD Autobusy ?eske Bud?jovice a. s. ^[14]

Vlachovo B?ezi [ editovat | editovat zdroj ]

Maly dopravni podnik s v?t?inovym podilem m?sta zaji??uje p?im?stskou dopravu na 6 linkach (370850, 370855, 370860, 370865, 370870, 370880) dv?ma minibusy. ?adna z linek v?ak nema vyhradn? vnitrom?stsky charakter.

M?sto Vlachovo B?ezi z?idilo Dopravni podnik m?sta Vlachovo B?ezi , s.r.o. (DPMVB), ktery zahajil provoz 1. za?i 1997 a zaji??uje p?eva?n? ?kolni linky a dopravu osob z okolnich obci mikrobusem. V?t?inovym vlastnikem (83 %) je m?sto. ?estinovym podilnikem, jednatelem a p?vodn? i ?idi?em je Ladislav Zdichynec. P?im?stskou dopravu zaji??oval mikrobus Renault Master pro 17 osob. Prvni renault byl odprodan hasi??m a nahrazen novym stejneho typu, druhym vozidlem byl pak Mercedes Sprinter. Iniciatorem, jednatelem a pozd?ji druhym ?idi?em byl take starosta Petr Kuba?ta. Roli hlavniho ?idi?e po p. Zdichyncovi p?evzal Vladimir D?ra. Firemnim heslem je ?Chce?-li jezdit dob?e s vkusem, jezdi vlachob?ezskym busem“. V roce 2007 provedl v podniku krajsky u?ad audit, na zaklad? jeho? vysledk? byly prodlou?eny licence do roku 2012.

Podobne male podniky byly zalo?eny i ve Volarech , Nove Peci a P?edni Vytoni , ale dlouhodob? neusp?ly.

Okres Strakonice [ editovat | editovat zdroj ]

Strakonice [ editovat | editovat zdroj ]

M?stska doprava je provozovana na p?ti autobusovych linkach s ?isly 1?5, licen?ni ?isla 385001 a? 385005. M?stskou dopravu stejn? jako regionalni zaji??uje ?SAD STTRANS a. s., v n?m? polovi?ni podil ma ?SAD Jihotrans a. s. a polovi?ni podil sdru?eni m?st a obci okresu Strakonice. Pro m?stskou dopravu ma podnik vy?len?nych p?t autobus?. Je?t? v roce 2014 se zde pou?ivaly jizdenky z p?edprodeje ur?ene k ozna?eni v mechanickych d?rovacich strojcich.

V roce 1989/1990 byla MHD Strakonice v krajskem jizdnim ?adu ?SAD uvedena pod ?islem 27000 a zahrnovala 7 linek s ?isly 1?7. MHD ve Strakonicich ve velke mi?e zaji??ovaly kloubove autobusy zn. Ikarus

V roce 2017 bylo ve vnit?nim, prvnim pasmu zavedeno bezplatne jizdne pro d?ti a seniory, od roku 2018 pro v?echny cestujici. Cilem podle vyjad?eni m?sta bylo zvy?it komfort pro obyvatele m?sta i turisty, aby si nemuseli kupovat jizdenky, dale omezit pohyb automobil? v centru, p?im?t mistni k v?t?imu vyu?ivani autobus? a sni?it tak dopady dopravy na ?ivotni prost?edi. Za rok 2017 byla m?stska dotace 6,9 milionu korun, v roce 2018 ma byt 8,2 milionu. Podle opozi?niho zastupitele, byvaleho starosty Pavla Vondryse jde o ryzi populismus ? podle n?j nemohou byt ekologie ani snaha o omezeni automobilove dopravy ve m?st?, jako jsou Strakonice, argumentem, pokud m?stska doprava nejezdi t?eba ka?dou ?tvrthodinu. Podle Vondryse nep?edchazela zm?n? tarifu ?adna dlouhodoba p?iprava nebo nap?iklad pr?zkum vyti?enosti jednotlivych spoj?, tak?e do budoucna bude velmi t??ke odhadnout, zda m?la novinka n?jaky efekt, nap?iklad jestli MHD vyu?iva vice lidi. Rovn?? mluv?i m?sta potvrdila, ?e neexistuji ?adne informace o tom, kolik lidi dosud jezdilo m?stskou dopravou. ^[15]

Okres Tabor [ editovat | editovat zdroj ]

Tabor [ editovat | editovat zdroj ]

M?stska doprava ma 15 linek v ?iselnem rozmezi 10?50 v 5 pate?nich sm?rech, p?i?em? prvni ?islice ozna?uje zakladni trasu a druha ?islice ?isla linky variantu trasy. V jizdnich ?adech jsou uvedeny i jednotlive spoje jedouci mimo trasu linky. Licen?ni ?isla linek jsou z ?ady 395xxx. Prvni t?i linky vznikly t?sn? po druhe sv?tove valce, status MHD ziskaly v roce 1959 sou?asn? se zavedenim dal?ich dvou linek. Provozovatelem je Comett Plus spol. s r. o., dominantni okresni dopravce vznikly privatizaci byvaleho zavodu ?SAD.

V roce 1989/1990 byla MHD Tabor uvedena v krajskem jizdnim ?adu ?SAD pod ?islem 28000 a uvedeno bylo 7 linek s ?isly 10, 11, 12, 13, 2, 3, 4.

N?kolikrat se uva?ovalo o zavedeni trolejbus?, ale nikdy nebyly tyto uvahy realizovany. ^{[ zdroj? ]}

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• M?stska autobusova doprava v ?esku
• M?stska hromadna doprava v ?esku

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam provoz? m?stske ve?ejne dopravy v ?esku (Spole?nost pro ve?ejnou dopravu)