Luteranstvi , luterstvi ?i luteranismus je k?es?anskym protestantskym vyznanim vychazejici z odkazu a teologie Martina Luthera , Phillippa Melanchthona a luterske reformace . Luteranske cirkve jsou roz?i?ene po celem sv?t?. Nejhlub?i ko?eny ma luteranstvi v N?mecku a Skandinavii . Luterani n?kdy byvaji ozna?ovani i jako evangelici (jako ostatni protestanti ). Luteranstvi je nejstar?im protestantskym sm?rem.

Ozna?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Ozna?eni ?luterani“ je p?vodn? polemickym ozna?enim ze strany katolik? , kte?i tak ozna?ovali jako heretiky p?ivr?ence u?eni Martina Luthera (srov. Johann Eck , Adversus Lutheranos et alios hostes Ecclesiae , 1520 ). Pozd?ji v?ak timto pojmem ozna?uji luterani sami sebe a vymezuji se jim v??i katolik?m i proti reformovanym cirkvim . Cirkve a sbory se ?asto ozna?uji jako ?luterske“ cirkve ?i sbory. N?kdy luterani (zvla?t? ti hlasici se k tzv. luterske katolicit? ) byvaji ozna?ovani i jako augsbur?ti katolici .

Teologie [ editovat | editovat zdroj ]

Luterani v??i v jednoho Boha ve t?ech osobach: Otec , Syn a Duch Svaty . Za pramen viry pova?uji Bibli slo?enou ze Stareho a Noveho zakona a za jeji spravne vysv?tleni pova?uji Augsburske vyznani . V?rouku tvo?i Symbolicke knihy luterstvi ?ili Kniha svornosti. Luterani vyznavaji Apo?tolske , Nicejsko-konstantinopolske a Atana?ovo vyznani . Za svatosti pova?uji pouze k?est a Ve?e?i Pan? . Vysluhuji takte? dal?i ob?ady ( konfirmaci , zpov?? , man?elstvi , ordinaci a v n?kterych cirkvich i pomazani nemocnych ) ktere v?ak nepova?uji za svatosti . Marii si cti jako Bohorodi?ku (?ecky: Theotokos ) a n?kte?i luterani v??i v jeji v??ne panenstvi. Marii a svate cti, ale nemodli se k nim. Obrazy a sochy pou?ivaji, ale nevzdavaji jim uctu. N?kte?i luterani ordinuji na duchovni take ?eny a n?ktere luterske cirkve v??i ?e sve duchovni ordinuji v linii apo?tolske posloupnosti . Neuznavaji pape?stvi , odpustky , soukroma zjeveni Je?i?e a Marie a jine v?ci. Celibat duchovnich je dobrovolny, a to i po ordinaci .

Bible a vyznani viry [ editovat | editovat zdroj ]

Bible je v luterske teologii ozna?ovana jako norma normans (normativni norma), luterska vyznani viry pak jako norma normata (normovana norma, tj. norma normovana Bibli). Autoritu v luterskych cirkvich tedy tvo?i p?edev?im Pisma Stareho a Noveho zakona

Deuterokanonicke spisy v Starem Zakon? luterani ne?adi do kanonu a luterska teologie je pova?uje za apokryfy . . V?rouku tvo?i Symbolicke knihy.

Symbolicke knihy luterstvi ?ili Kniha svornosti obsahuji tyto texty a knihy:

• Stara vyznani viry :
  • apo?tolske vyznani
  • nicejsko-konstantinopolske vyznani
  • Atana?ovo vyznani
• Augsburske vyznani ( Confessio Augustana )
• Obhajoba Augsburskeho vyznani
• Maly katechismus Martina Luthera
• Velky katechismus Martina Luthera
• ?malkaldske artikuly Martina Luthera
• Formule svornosti ( Formula concordiae )

Formuli svornosti neuznavaji v?echny luterske cirkve, proto se rozli?uje mezi konkorda?nimi a nekonkorda?nimi luterskymi cirkvemi.

Sola gratia, sola fide, sola scriptura, solus Christus [ editovat | editovat zdroj ]

Kratke latinske formule vyjad?uji stru?n? luterskou viru:

1. Sola gratia ? luterani v??i, ?e jen milost Bo?i m??e ?lov?ka ospravedlnit a dat mu spasu.
2. Sola fide ? luterani v??i, ?e jen vira m??e byt odpov?di ?lov?ka na Bo?i nabidku spasy, kde?to usili o dobre skutky neni podminkou (?skutka?stvi“), nybr? d?sledkem viry.
3. Sola scriptura ? luterani v??i, ?e jen Pismo svate, a ne tradice ani u?itelsky u?ad, je zavazne m??itko spravne k?es?anske viry.
4. Solus Christus ? luterani v??i, ?e samotna osoba, dilo a nauka Je?i?e Krista je zakladem viry a vykoupeni ?lov?ka.

Zakon a evangelium [ editovat | editovat zdroj ]

Zasada rozli?eni zakona a evangelia ( discrimen legis et evangelii ) je kli?ovou nejen v teologii luterske, ale obecn? v protestantske. Dopl?uje reforma?ni zasady uvozene slovem ?sola“ v oblasti hermeneutiky . Zakonem se rozumi ta ?ast Bo?iho zjeveni, v ni? jsou obsa?eny Bo?i p?ikazy, usv?d?eni z h?ichu a tresty za h?ich. Evangeliem je ta ?ast Bo?iho zjeveni, ktera ?lov?ku, ktery zh?e?il a propadl odsouzeni zakona, sd?luje, ?e ma v??it, ?e Kristus sam odpykal a splatil ve?kery h?ich, a tak pro h?i?nika bez jakekoli jeho vlastni zasluhy ziskal odpu?t?ni h?ichu, spravedlnost a v??ny ?ivot. Formule svornosti nazyva rozli?eni zakona a evangelia ?jedine?n? skv?lym paprskem poznani“ (?l. 5).

Bohoslu?ba [ editovat | editovat zdroj ]

Luterske cirkve nazyvaji bohoslu?bu r?zn? (bohoslu?ba, slu?by Bo?i, m?e nebo liturgie, zale?i od toho jak ma konkretni cirkev ve zvyku). P?i luterske bohoslu?b? ma ust?edni misto kazani . Duchovni p?i bohoslu?b? nosi v n?kterych cirkvich ornat nebo albu se ?tolou , v jinych cirkvich zas ?erny talar s bilou kam?i a dv?ma tabli?kami pod krkem. Duchovni jsou v konkretnich cirkvich nazyvani dle zvyku r?zn? (kn?z, pastor, kazatel nebo fara?). K?ti se u? male d?ti, ale neodmitaji k?est ani v pozd?j?im v?ku. P?itomnost Krista ve Ve?e?i Pan? chapou jako realnou . Odmitaji v?ak katolicke u?eni o transsubstanciaci , a v??i ?e Kristus je ve Ve?e?i Pan? p?itomen v chlebu a vinu, ?e je s chlebem a vinem svatostn? sjednocen a ?e je pod sp?sobem chleba a vina. Luterske chapani Kristovy p?itomnosti ve Ve?e?i Pan? se myln? ozna?uje terminem konsubstanciace . Luterske slaveni Ve?e?e Pan? se obvykle sklada z obecne zpov?di, preface , Ot?ena?e , slov ustanoveni , Agnus Dei a samotneho p?ijimani, ktere je zasadn? pod obojim . V?t?ina luterskych cirkvi p?ijimani vysluhuje vkle?e u olta?niho zabradli a v?t?ina take zachovava zvyk stav?t olta?e zady k lidu ( ad orientem ). Zpov?? je v luterskych cirkvich obecni (tiche vyznani h?ich? Bohu, spole?na modlitba litosti a hromadne rozh?e?eni celemu shroma?d?ni). Existuje take i u?ni zpov?? fara?i.

Organizace cirkvi [ editovat | editovat zdroj ]

Luterske cirkve jsou synodalni a episkopalni . V ?ele synody stoji synodni senior nebo prezident . V ?ele cirkve stoji biskup nebo superintendent .

Luterstvi v ?esku [ editovat | editovat zdroj ]

V ?eske republice p?sobi tyto luterske cirkve:

• Slezska cirkev evangelicka augsburskeho vyznani (SCEAV) - zachovava kontinuitu od 16. stoleti ; v sou?asne organiza?ni podob? existuje od roku 1923
• Luterska evangelicka cirkev a. v. v ?eske republice (LECAV) - vznikla roku 1995 od?t?penim od SCEAV
• Evangelicka cirkev augsburskeho vyznani v ?eske republice (ECAV) - byla znovuobnovena roku 1993 ; p?vodn? tvo?ena sborem slovenske Evangelicke cirkve augsburskeho vyznani v Praze (zal. r. 1947 )

Zatimco SCEAV a LECAV p?sobi zejmena na T??insku v Moravskoslezskem kraji (i kdy? LECAV ma od roku 2003 sv?j sbor i v Praze ), ECAV vedle Slovak? sdru?uje ?echy p?edev?im v Praze , Plzni a Brn? a anglickojazy?ne luterany v Praze.

V d?sledku ?innosti misijni spole?nosti Thoughts of Faith vznikla v zapadnich ?echach v 90. letech 20. stoleti ?eska evangelicka luteranska cirkev (?ELC), ktera dosud ale nema status registrovane cirkve.

K luterstvi, jako?to k jednomu ze svych oficialnich zdroj?, se hlasi i nejv?t?i protestantska cirkev v ?R ?eskobratrska cirkev evangelicka .

Luterstvi ve sv?t? [ editovat | editovat zdroj ]

K luterstvi se hlasi kolem 60 milion? lidi na Zemi. Nejdynami?t?ji rostoucimi luterskymi cirkvemi jsou cirkve v Etiopii , Tanzanii a na Papui Nove Guineji . Luteranstvi je statnim nabo?enstvim Islandu . ^[1]

Namibie ma z africkych zemi nejvy??i podil luteran? v obyvatelstvu, okolo 50% obyvatel. Ve skute?nosti je jedinou mimoevropskou zemi, kde luterani tvo?i v?t?inu. Ostatni africke zem? s vyznamnou luteranskou populaci jsou Etiopie , Madagaskar a Tanzanie . Indonesie je domovem pro nejv?t?i luteranskou populaci mimo Evropu a Severni Ameriku. Vice ne? 4 miliony obyvatel vyznavaji tuto viru. Dal?i velka luteranska komunita ?ije v Indii , po?et se odhaduje na 1,5 milionu v??icich. Men?i luteranske komunity se nachazeji tem?? v?ude na tomto kontinentu, v?etn? ?iny a Malajsie .

Ekumenismus [ editovat | editovat zdroj ]

Luterske cirkve jsou ?leny Sv?tove rady cirkvi . Luterske cirkve maji spole?enstvi s ostatnimi evangelickymi cirkvemi v Evrop? . Mnoho luterskych cirkvi spolupracuje v Evangelicke alianci .

Z posledni doby ma zasadni vyznam spole?ne prohla?eni k nauce o ospravedln?ni mezi Sv?tovym luterskym svazem a Apo?tolskym stolcem , kde luterske cirkve a katolicka cirkev dochazeji ke shod? v zakladni nauce o ospravedln?ni (vice viz Sola fide ).

Vyznamni luterani [ editovat | editovat zdroj ]

• Philipp Melanchthon ( 1497 ? 1560 ), zvany U?itel N?mecka ( Praeceptor Germaniae )
• Martin Luther ( 1483 ? 1546 ) augustiniansky mnich , kn?z , univerzitni profesor a reformator . Dne 31. ?ijna 1517 p?ibil na dve?e kostela v?ech svatych ve Wittenbergu svych 95 tezi .
• Martin Chemnitz ( 1522 ? 1586 ) se svou praci o Tridentskem koncilu stal jednim z nejvyznamn?j?ich luteran? 2. generace.
• Ji?i T?anovsky ( 1592 ? 1637 ), zvany te? Slovansky Luther
• Paul Gerhardt ( 1607 ? 1676 ) je znam skrze svou pis?ovou tvorbu.
• Johann Sebastian Bach ( 1685 ? 1750 ) komponoval skladby, ktere jsou pevn? zako?en?ny v luterske vi?e.
• Philipp Jacob Spener ( 1635 ? 1705 ) ? zakladatel pietismu
• Jan Kollar ( 1793 ? 1852 ) ? basnik a obrozenec
• Dietrich Bonhoeffer ( 1906 ? 1945 ) byl teologem a odp?rcem nacismu.
• Richard Wurmbrand ( 1909 ? 2001 ) ? ?hlas“ pronasledovane cirkve

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Reformace
• Protestantstvi
• Evangelicka cirkev augsburskeho vyznani

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu luteranstvi na Wikimedia Commons
• Luterani ve Vlastenskem slovniku historickem ve Wikizdrojich