Luis de Gongora y Argote
Luis de Gongora y Argote (1622)
Rodne jmeno	Luis de Gongora
Narozeni	11. ?ervence 1561 Cordoba
Umrti	23. kv?tna 1627 (ve v?ku 65 let), 23. b?ezna 1627 (ve v?ku 65 let), 25. kv?tna 1627 (ve v?ku 65 let) nebo 1627 (ve v?ku 65?66 let) Cordoba
P?i?ina umrti	cerebrovaskularni choroba
Misto poh?beni	Mezquita
Pseudonym	Luis de Gongora
Povolani	basnik , dramatik , spisovatel a kn?z
Alma mater	Univerzita v Salamance
?anr	poezie
Podpis
multimedialni obsah na  Commons
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Luis de Gongora y Argote ^[1] ( 11. ?ervence 1561 Cordoba ? 23. kv?tna 1627 tamte?) ^[2] byl ?pan?lsky basnik, dramatik a kn?z, vrcholny p?edstavitel obdobi Siglo de Oro (?zlaty v?k“), v?d?i postava literarniho sm?ru znameho jako kulteranismus , pozd?ji te? gongorismus. Jeho nejznam?j?imi dily jsou ?ty?dilna alegoricka poema Samoty a ver?ovana Baje o Akidovi a Galatei .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Luis byl synem pravnika dona Francisca de Argote a vzne?ene pani Leonor de Gongora. ^[3] Studoval prava v Salamance ^[4] a vstoupil do mni?skeho ?adu. Pro naklonnost ke kartam, hazardnim hram a corrid? mu v?ak byla roku 1588 ud?lena biskupska upominka. ^[5] Vratil se do rodne Cordoby, odkud pozd?ji vycestoval do Galicie , Navarry a obou Kastilii . V te dob? u? psal sonety , romance a satiry .

Po dal?im navratu do Cordoby roku 1609 sili barokni nap?ti jeho ver??. Mezi lety 1610?1611 pi?e skladbu Oda a la toma de Larache a roku 1613 sveho " Polyfema ", skladbu psanou ve stancich , je? parafrazuje jednu z pasa?i Ovidiovych Prom?n (Kniha XIII ); ?lo o oblibene tema, je? zpracovaval take Gongor?v sou?asnik Luis Carrillo y Sotomayor . Je?t? teho? roku zve?ej?uje u kralovskeho dvora svou ambiciozni, av?ak nedokon?enou skladbu: Samoty . Jejich roz?i?eni vyvolalo velkou polemiku o temnosti a afektovanosti Gongorova stylu a p?ineslo mu ?ad? nasledovnik? (a epigon? ), kte?i jsou proto n?kdy ozna?ovani jako culteranos (kultiste ?i kulteraniste ? Salvador Jacinto Polo de Medina , Hortensio Felix Paravicino , Francisco de Trillo y Figueroa , Gabriel Bocangel , sestra Juana Ines de la Cruz , Pedro Soto de Rojas , Miguel Colodrero de Villalobos ); ziskal ov?em i ?adu odp?rc?, a to i ze strany konceptist? , jako byl Francisco de Quevedo , ?i autor? jako Lope de Vega nebo Lupercio y Bartolome Leonardo de Argensola . Gongorova slava a presti? se rychle roz?i?ila, zvla?t? pote, co jej Filip III. ?pan?lsky jmenoval dvornim kaplanem. Na dvo?e ?il a? do roku 1626, ov?em za neustalych finan?nich problem?, nebo? bylo velmi obti?ne najit staleho mecena?e. Zarove? u n?ho propuklo kornat?ni tepen . O rok pozd?ji, kdy ztratil pam??, odebral se naposled do rodne Cordoby, kde zem?el v naproste chudob?.

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

P?esto?e Gongora sva dila oficialn? nevydal (v roce 1623 se o to ov?em neusp??n? pokusil), kolovaly jeho ver?e z ruky do ruky v rukopisnych kopiich a nasledn? se objevovaly v r?znych zp?vnicich a antologiich , a? ji? se svolenim autorovym, ?i bez n?j. B?hem let vzniklo p?esv?d?eni, ?e nejvice relevantnim (autorizovanym) rukopisem je tzv. Chacon?v manuskript , jeho? autorem byl Antonio Chacon a adresatem kni?e Gaspar de Guzman y Pimentel a jen? obsahuje vysv?tlivky sameho Gongory a chronologii jednotlivych basni; proto?e je v?ak v?novan takto vzne?ene osob?, z?ika se dilek satirickych a lascivnich. V roce Gongorovy smrti pak Juan Lopez Vicuna publikoval soubor Obras en verso del Homero espanol , jen? je rovn?? pokladan za d?v?ryhodny zdroj k ustaveni gongorovskeho korpusu ; roku 1633 byl v?ak zabaven inkvizici . P?es relativn? obti?nou dostupnost Gogorovych spis? se jim v?ak dostalo cti byt komentovany p?ednimi dobovymi autory (Salazar Mardones, Pedro de Valencia a dal?i).

Skladby [ editovat | editovat zdroj ]

Gongorova poesie byva rozd?lovana do dvou ?blok?“. Zatimco v mladi slo?il mno?stvi romanci , letrillas a sonet? v barokn?-konceptistnim duchu, druhe obdobi ?velkych skladeb“ ( poemas mayores ) je ji? pln? v intencich metaforami a aluzemi obt??kaneho, ornamentalniho kulteranismu.

Tato ?ast ?lanku je p?ili? stru?na nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e ji vhodn? roz?i?ite .

Samoty [ editovat | editovat zdroj ]

Samoty (Soledades) jsou pom?rn? rozsahlou basnickou skladbou v silvach . Jsou rozd?leny do ?ty?ech ?asti, z nich? ka?da alegoricky odpovida jednomu v?ku lidskeho ?ivota a jednomu ro?nimu obdobi; nazyvaji se Soledad de los campos (Samota poli), Soledad de las riberas (Samota b?eh?), Soledad de las selvas (Samota hvozd?) a Soledad del yermo (Samota pou?t?). Gongora v?ak dokon?il krom? v?novani kni?eti z Bejaru jen dv? prvni, p?i?em? poslednich 43 ver?? druhe z nich bylo p?ipojeno a? po n?kolika letech.

Sy?et prvni samoty se nepod?izuje zavedenym mytologickym latkam, p?esto?e se jednou z nich inspiruje, a to tou epizodou z Odysseje , v ni? vystupuje Nausikaa : mladik, jen? ztroskotal na mo?i, p?iji?di k pob?e?i, kde se ho ujimaji pastevci. To je v?ak pouze uvodem k "zb?silosti popisu" okolni krajiny, v jeji? inven?nosti je take spat?ovana hlavni hodnota skladby ? p?esto?e v posledni dob? p?edev?im n?kte?i op?t vyzdvihuji i jeji narativni stranku. Gongora p?edstavuje arkadskou krajinu a p?irodu, kde je v?echno plne div? a kde ?lov?k naleza ?t?sti v bohatstvi vjem?; inspirovan epikureismem Gongora zobrazuje nejenom du?evni hnuti, ale i pocity t?la, p?i?em? vykazuje z basn? pry? v?e zle a nep?ijemne.

Samoty vyvolaly velike spory svou estetickou sm?losti a temnosti "hyperkultsimu"; nechvaln? se o nich vyjad?il i Francisco de Quevedo , Lope de Vega , Conde de Salinas ?i Juan de Jauregui , ktery p?imo proti nim slo?il Antidoto contra las Soledades a Ejemplar poetico . Na?ly si ov?em i sve zastance a pokra?ovatele: jsou mezi nimi Francisco Fernandez de Cordoba , Conde de Villamediana, Gabriel Bocangel, Miguel Colodrero de Villalobos, za Atlantikem pak Juan de Espinosa Medrano a mexicka sestra Juana Ines de la Cruz . Samoty obohatily ?pan?lskou lyriku o mnoho novotvar?, z nich? n?ktere se posleze ujaly i v b??ne ?pan?l?tin?, a o nove vyrazove prost?edky, uvolniv?e syntax a? na hranici srozumitelnosti.

Obti?na srozumitelnost a zarove? jedine?nost Samot dala vzniknout tradici komenta?? , a to ji? v 17. stoleti. Mezi vyznamne autory komenta?? pat?i Jose Garcia de Salcedo Coronel, autor t?idilne komentovane edice (1629?1648), Jose Pellicer de Ossau ?i Cristobal de Salazar Mardones. V 18. a 19. stoleti, kdy bylo na baroko zp?tn? pohli?eno jako na temny v?k nikoliv vybraneho vkusu, upadla Gongorova dila (zejmena jeho druheho, pln? barokniho obdobi) tem?? do zapomn?ni. O to v?t?i pozornosti a slavy se mu dostalo po prvni sv?tove valce, kdy v celou Evropou pro?la vlna obnoveneho zajmu o baroko. Nejvyznamn?j?i ?pan?lske mezivale?ne literarni hnuti ? Generace 27 ? svym nazvem p?ipomina t?iste vyro?i Gongorovy smrti. Obdiv se stup?oval a? k pokus?m o dokon?eni Samot ; jeden z nich podnikl Rafael Alberti ( Soledad tercera ). Damaso Alonso napsal prozaicky p?evod Samot , ktery doprovazi dilo i v ?eskem p?ekladu.

Drama [ editovat | editovat zdroj ]

Luis de Gongora slo?il take t?i dramaticke kusy: Las firmezas de Isabela (1613), La Comedia venatoria a El doctor Carlino , z nich? posledni z?stala nedokon?ena a pozd?ji ji p?epracoval Antonio de Solis .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Luis de Gongora y Argote na ?pan?lske Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• B?LI?, Old?ich et FORBELSKY, Josef : D?jiny ?pan?lske literatury, SPN, Praha 1984
• FITZMAURICE-KELLY, James: D?jiny ?pan?lske literatury do konce XVIII. stoleti, Jan Laichter, Praha 1912
• Franti?ek Xaver ?alda : Heslo Luis de Gongora y Argote v Ottov? slovniku nau?nem
  • text hesla je k dispozici te? v knize ?ald?v slovnik nau?ny , Praha : ?eskoslovensky spisovatel, 1986

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Barokni literatura
• ?pan?lska literatura

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Luis de Gongora y Argote na Wikimedia Commons
• Autor Luis de Gongora y Argote ve Wikizdrojich (?pan?lsky)
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Luis de Gongora y Argote
• Digitalizovane texty v?etn? fonoteky na Biblioteca Virtual Cervantes
• Gongora na Brown University