Ludwig von Possinger

Ludwig von Possinger
Ludwig von Possinger
Dolnorakousky mistodr?itel
	Ve funkci: ; 1880 ? 1889
Panovnik	Franti?ek Josef I.
P?edch?dce	Zikmund Konrad z Eybesfeldu
Nastupce	Erich von Kielmannsegg
7. moravsky mistodr?itel
	Ve funkci: ; 26. ?ervna 1874 ? 18. b?ezna 1880
Panovnik	Franti?ek Josef I.
P?edch?dce	Philipp Weber von Ebenhof
Nastupce	Franz Kallina von Urbanow
Ministr zem?d?lstvi P?edlitavska
	Ve funkci: ; 27. ?ijna 1871 ? 22. listopadu 1871
Panovnik	Franti?ek Josef I.
P?edch?dce	Albert Schaffle
Nastupce	Johann von Chlumecky
Narozeni	6. ledna 1823 ; Grab ; Rakouske cisa?stvi
Umrti	29. ledna 1905 ; ?tyrsky Hradec ; Rakousko-Uhersko
Alma mater	Lvovska univerzita
Profese	statni u?ednik
Ocen?ni	?ad ?elezne koruny
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky . ; Chybi svobodny obrazek .

Ludwig von Possinger , te? Ludwig Possinger von Choborski ( 6. ledna 1823 Grab v Hali?i ? 29. ledna 1905 ?tyrsky Hradec ), byl rakousko-uhersky , respektive p?edlitavsky statni u?ednik a politik, v roce 1871 kratce ministr zem?d?lstvi P?edlitavska a moravsky mistodr?ici .

Biografie [ editovat | editovat zdroj ]

Vystudoval prava na Lvovske univerzit? . Pak v roce 1845 nastoupil do statnich slu?eb na hali?skem guberniu. B?hem revolu?niho obdobi v roce 1848 p?sobil na magistratu ve Lvov? a v zemskem guberniu. Byl spolupracovnikem Agenora von Gołuchowskeho . B?hem ery neoabsolutismu zavad?l v Hali?i reformy a v roce 1854 se stal tajemnikem hali?skeho mistodr?itelstvi . Kdy? se roku 1859 Gołuchowski stal ministrem, vzal Possingera s sebou do Vidn?, kde byl vysokym u?ednikem ministerstva vnitra. Pozd?ji se vratil do Hali?e a stal se radou na mistodr?itelstvi, pak v letech 1868?1871 viceprezidentem mistodr?itelstvi ve Lvov?. Roku 1871 se pak stal sek?nim ?efem na ministerstvu zem?d?lstvi. ^[1]

Nakonec se sam, kratce, stal ?lenem vlady. 27. ?ijna 1871 se stal ministrem zem?d?lstvi P?edlitavska ve vlad? Ludwiga von Holzgethana . Ve vlad? setrval do 22. listopadu 1871 . Byl ov?em jen provizornim spravcem rezortu coby sek?ni ?ef ministerstva. ^[2]

V u?ednicke karie?e pokra?oval i po odchodu z vlady. V roce 1874 se stal mistodr?itelem Moravy a v roce 1880 mistodr?itelem Dolnich Rakous . ^[1]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

↑ ^a ^b Osterreichisches Biographisches Lexikon 1815?1950. Bd. 8 . Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupne online . ISBN 978-3-7001-3213-4 . Kapitola Possinger von Choborski, Ludwig Frh. (1823-1905), Verwaltungsbeamter, s. 223. (n?mecky)
↑ kol. aut.: ?eskoslovenske d?jiny v datech . Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X . S. 587.

[Biographien-1] Osterreichisches Biographisches Lexikon 1815?1950. Bd. 8 . Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupne online . ISBN 978-3-7001-3213-4 . Kapitola Possinger von Choborski, Ludwig Frh. (1823-1905), Verwaltungsbeamter, s. 223. (n?mecky)

[2] kol. aut.: ?eskoslovenske d?jiny v datech . Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X . S. 587.

[1]

[2]

Mistodr?itele Moravskeho markrabstvi (1850?1918)

1. Leopold La?ansky z Bukove (1849?1860) ? 2. Anton Forgach (1860) ? 3. Gustav Ignac Chorinsky (1860?1862) ? 4. Adolf von Poche (1862?1870) ? 5. Zikmund z Thun-Hohensteinu (1870?1872) ? 6. Philipp Weber von Ebenhof (1872?1874) ? 7. Ludwig von Possinger (1874?1880) ? 8. Franz Kallina von Urbanow (1880) ? 9. Karl Korb von Weidenheim (1880?1881) ? 10. Bed?ich Ervin z Schonbornu (1881?1888) ? 11. Hermann von Loebl (1888?1893) ? 12. Alois von Spens-Booden (1893?1900) ? 13. Karel Emanuel ze ?erotina (1900?1906) ? Hermann von Pillersdorf (1906?1907) ? 14. Karl Heinold (1908?1911) ? 15. Oktavian Regner von Bleyleben (1911?1915) ? 16. Karl Heinold (1915?1918)

kurzivou a zarove? neo?islovani ? pov??eni spravou u?adu