Ludvik Jan Maria Bourbonsky

Ludvik Jan Maria Bourbonsky
	vevoda z Penthievre
	Portret Ludvika Jana Marie Bourbonskeho, vevody z Penthievre, Jean-Marc Nattier
Uplne jmeno	Ludvik Jan Marie
Narozeni	16. listopadu 1725 ; zamek v Rambouillet , Francie
Umrti	4. b?ezna 1793 (ve v?ku 67 let) ; zamek Bizy, Vernon , Francie
Poh?ben	Kralovska kaple v Dreux
Man?elka	Marie Tereza Felicitas d'Este
Potomci	Ludvik Alexandr Bourbonsky ; Luisa Marie Adelaida Bourbonska
Dynastie	Bourboni
Otec	Ludvik Alexandr Bourbon, hrab? z Toulouse
Matka	Marie Viktorie de Noailles
Podpis
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Ludvik Jan Maria Bourbonsky ( 16. listopadu 1725 , Rambouillet ? 4. b?ezna 1793 , Vernon ) byl synem Ludvika Alexandra Bourbonskeho a jeho man?elky Marie Viktorie de Noailles . P?es otce byl tak vnukem krale Ludvika XIV. a jeho milenky Madame de Montespan . Od narozeni byl znam jako vevoda z Penthievre. Vlastnil take nasledujici tituly: kni?e z Lamballe (pozd?ji titul dostal jako zdvo?ilostni vevod?v jediny p?e?iv?i syn); kni?e z Carignana; vevoda z Rambouillet; vevoda z Aumale (1775); vevoda z Gisors; vevoda z Chateauvillain; vevoda z Arc-en-Barrois; vevoda z Ambois; hrab? z Eu; hrab? z Guingamp. Byl take tchanem vevody Ludvika Filipa II. Orleanskeho , budouciho Filipa Egalite .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Ludvika Jan Maria Bourbonsky se narodil na zamku Rambouillet jako syn nejmlad?iho legitimizovaneho syna krale Ludvika XIV. s Madame de Montespan , hrab?te z Toulouse a jeho man?elky Marie Viktorie de Noailles , jedne z dcer vevody Anne Julese z Noailles . Vzhledem k tomu, ?e jeho matka p?sobila jako nahradni rodi? mladeho, osi?eleho Ludvika XV. , vytvo?il si vevoda se svym mladym panovnikem, ktery byl jeho kmotrem, blizky vztah.

Ve dvanacti letech zd?dil po otcov? smrti jeho vojenske hodnosti a tituly:

Admiral Francie
Velmistr Francie
Velky lovec Francie
Mar?al Francie
Guverner Francie

2. ?ervence 1733 se stal v osmi letech marechalem de camp ( polnim mar?alem ) a nasledujiciho roku lieutenant generalem (generalporuikem). V roce 1740 obdr?el od sveho bourbonskeho bratrance, ?pan?lskeho krale, ?ad zlateho rouna . V roce 1742 mu kral Ludvik XV. sv??il ?ad sv. Ducha . Ludvik Jan slou?il v armad? pod svym strycem Adrienem Mauricem z Noailles a skv?le bojoval u Dettingenu v roce 1743 a u Fontenoy v roce 1745.

Jako vlastnik jednoho z nejv?t?ich bohatstvi v Evrop? byl Ludvik Jan velmi atraktivnim napadnikem, zvla?t? s ohledem na jeho uzke vazby s francouzskou kralovskou rodinou.

Bylo navr?eno, aby se o?enil se svou sest?enici Luisou Henriettou Bourbonskou , nejstar?i vnu?kou jeho tety Luisy Franti?ky Bourbonske . Tento napad byl v?ak zavr?en, proto?e matka Luisy Henrietty si p?ala dceru provdat za Ludvika Filipa Orleanskeho , d?dice rodu Orleans .

V roce 1744 se devatenactilety Ludvik Jan o?enil s o rok mlad?i Marii Terezou Felicitas d'Este , dcerou Franti?ka III. d'Este , suverenniho panovnika Modeny a Reggia, a jeho man?elky ?arloty Aglae Orleanske . Mlady par obyval apartma ve Versailles , ktere p?edtim obyvala jejich spole?na p?edkyn? Madame de Montespan (jeho babi?ka a jeji prababi?ka). Tyto apartmany vevoda s rodinou u?ival a? do vlady Ludvika XVI. , kdy prostory dostaly Mesdames , neprovdane tety noveho krale, dcery Ludvika XV.

Man?ele m?li sedm d?ti, z nich? pouze dv? p?e?ily obdobi d?tstvi:

Ludvik Marie Bourbonsky, vevoda z Rambouillet (2. ledna 1746 ? 13. listopadu 1749)
Ludvik Alexandr Bourbonsky , princ de Lamballe (6. za?i 1747 ? 6. kv?tna 1768)
Jan Marie Bourbonsky (17. ?ervence 1748 ? 19. kv?tna 1755)
Vincent Marie Ludvik Bourbonsky, comte de Guingamp (22. ?ervna 1750 ? 14. b?ezna 1752)
Marie Luisa Bourbonska, Mademoiselle de Penthievre (18. ?ijna 1751 ? 26. za?i 1753)
Luisa Marie Adelaida Bourbonska , Mademoiselle d'Ivoy a pozd?ji Mademoiselle de Penthievre (13. b?ezna 1753 ? 23. ?ervna 1821)
Ludvik Marie Felicite Bourbonsky (29. dubna 1754 ? 30. dubna 1754)

Vevodkyn? z Penthievre zem?ela v roce 1754 ve 27 letech p?i porodu sveho posledniho dit?te, ktere ji p?e?ilo jen o n?kolik hodin. Tchyn? ovdov?leho vevody se pokusila zprost?edkovat s?atek mezi ni a jeji dal?i dcerou, mlad?i sestrou Marie Terezy, Matyldou. Truchlici vevoda, neut??eny ztratou sve milovane man?elky, nabidku odmitl a u? se nikdy neo?enil.

Po man?el?in? smrti ?il vevoda stale vice vzdalen od dvora ve Versailles a sv?j ?as d?lil mezi sve sidlo na zamku Rambouillet a na zamku Sceaux . V?t?inu sveho ?ivota se v?noval dobro?innosti. B?hem Velke francouzske revoluce poskytl ve Sceaux uto?i?t? basnikovi Jean-Pierre Claris de Florianovi , ktery byl d?ive jednim z jeho sluh? a sekreta?em na zamku Anet a Hotel de Toulouse v Pa?i?i.

V roce 1791 se vevoda p?est?hoval na zamek Bizy ve Vernonu v Normandii , kde se k n?mu v dubnu p?ipojila jeho dcera pote, co opustila man?ela, vevodu z Orleans (b?hem revoluce znameho jako Filip Egalite ). Vevoda si diky sve filantropii ziskal va?nost lidi a radikalove jej s postupujici francouzskou revoluci nikdy neobt??ovali. Jini z jeho nejbli??i rodiny v?ak u?et?eni nebyli. 3. za?i 1792 byla zavra?d?na jeho snacha princezna de Lamballe a 21. ledna 1793 byl popraven jeho bratranec Ludvik XVI. Zat?eni sve dcery v dubnu 1793 se u? nedo?il, zem?el 4. b?ezna 1793 na zamku Bizy. V noci z 6. na 7. b?ezna bylo jeho t?lo tajn? p?evezeno do Dreux, kde bylo poh?beno v rodinne hrobce v Collegiale Saint-Etienne . O necelych dev?t m?sic? pozd?ji, 21. listopadu 1793 odpoledne vtrhla do kaple skupina jakobinskych radikal? se svymi d?lniky pod zaminkou, ?e hledaji olovo a ni?ili feudalni symboly, ktere byly nedavno postaveny mimo zakon. Rozbili vyzdobu, vyvratili rakve a poz?statky rodiny Penthievr? poh?bili jako nemajetne osoby v jam? zahazene ha?enym vapnem na nedalekem h?bitov? kanovnik?. Podobnemu zachazeni se dostalo i ostatk?m vevodova popraveneho bratrance Ludvika XVI. v Pa?i?i a jejich p?edk?m poh?benym na kralovskem poh?ebi?ti v Saint-Denis . Vpad p?inesl 1252 liber olova pro op?tovne pou?iti jako munice "ke st?elb? na nep?atele revoluce". V roce 1798 byly poz?statky kaple dany do dra?by a byly zni?eny jako recyklovatelne stavebni materialy usp??nym uchaze?em, obchodnikem se d?evem z Chartres .

B?hem sveho ?ivota m?l vevoda z Penthievre jednu va?e?, a to sbirani hodinek.

Odkaz [ editovat | editovat zdroj ]

Penthievre byl jednim z nejbohat?ich mu?? a pravd?podobn? nejbohat?i ve Francii. Byl znam jako velmi ?lechetny ?lov?k. V?t?ina jeho obrovskeho bohatstvi pochazela z majetku Anny Marie Louisy Orleanske , sest?enice krale Ludvika XIV.

V roce 1681 dal Ludvik XIV. souhlas ke s?atku sve sest?enice s vevodou de Lauzun , jedinym mu?em, ktereho kdy milovala, pod podminkou, ?e jmenuje vevodu z Maine , legitimizovaneho syna Ludvika XIV. a Madame de Montespan, svym d?dicem. Jedine k ?emu ji bylo mo?ne p?im?t, aby proti sve v?li p?ijala, bylo dat mlademu vevodovi hrabstvi Eu a kni?ectvi Dombes. Na zaklad? toho nedostal Ludvik XIV. svych slov a ke s?atku s vevodou de Lauzun ji souhlas nedal.

Majetek vevody z Maine byl roz?i?en o mnoho drahych dar? od jeho zbo??ujiciho otce. Jeho bohatstvi zd?dili jeho synove, ale kdy? oba zem?eli bezd?tni, stal se jedinym d?dicem bohatstvi vevody z Maine Penthievre. Zamky Sceaux , Anet , Aumale, Dreux a Gisors byly sou?asti tohoto obrovskeho d?dictvi.

Jako jediny d?dic hrab?te z Toulouse Penthievre navic zd?dil Hotel de Toulouse v Pa?i?i a zamek Rambouillet, obklopeny bohatym lesem. Hotel de Toulouse byl pa?i?sky sidlem jeho rodiny. Vevoda z Penthievre jej odkazal sve dce?i Luise Marii Adelaid? Bourbonske .

V pr?b?hu let ziskal Penthievre ziskal i dal?i panstvi:

Zamek Chanteloup, rozlehly zamek v Touraine . Obdr?el jej po smrti vevody de Choiseul v roce 1785.
Zamek Amboise
Zamek v Chateauneuf-sur-Loire
Zamek v La Ferte-Vidame

Proto?e jeho mu?sky d?dic zem?el je?t? p?ed nim v roce 1768 bezd?tny, stala se jedinou d?di?kou jeho bohatstvi jeho dcera. Ta se v roce 1769 provdala za vevodu ze Chartres , budouciho orleanskeho vevodu, za Velke francouzske revoluce znameho jako Filip Egalite . Vysledkem bylo, ?e jm?ni zabavene za revoluce, ktere se ji poda?ilo ziskat zp?t (za restaurace Bourbon?), p?ipadlo po jeji smrti v roce 1821 rodu Bourbon-Orleans .

Pozemky v hrabstvi Dreux vevoda dostal od sveho bratrance Ludvika XVI. V listopadu 1783, pote, co Ludvikovi XVI. prodal zamek Rambouillet, nechal vevoda p?enest dev?t t?l sve rodiny (svych rodi??, man?elky a ?esti d?ti) z kostela Saint-Lubin z 12. stoleti ve vesnici Rambouillet do Collegiale Saint-Etienne de Dreux , kde byl v b?eznu 1793 sam poh?ben. V listopadu 1793 znesv?til revolu?ni dav rodinnou kryptu a hodil deset t?l do hromadneho hrobu na h?bitov? Collegiale . V roce 1816 nechala jeho dcera Luisa Marie Adelaida Bourbonska na mist? tohoto hrobu postavit novou kapli jako misto posledniho odpo?inku ?len? rodu Bourbon-Toulouse-Penthievre . Po nastupu jejiho syna Ludvika Filipa na francouzsky tr?n byla kaple p?ejmenovana na Kralovskou kapli v Dreux a stala se poh?ebi?t?m kralovske rodiny Orleanskych.