한국   대만   중국   일본 
Lucemburkove ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Lucemburkove

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Lucemburkove
Erb hrabat z Lucemburku
Zem?
Mate?ska dynastie Limburkove
Zakladatel Ermesinda Lucemburska
Myticky zakladatel vila Meluzina
Konec vlady 1437
Vym?eni po me?i Zikmund Lucembursky
Vym?eni po p?eslici Eli?ka Zho?elecka
Posledni vladce Zikmund Lucembursky
Sou?asna hlava neni (rod vym?el)
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Lucemburkove byli vladnouci dynastii ve Svate ?i?i ?imske a v ?eskem kralovstvi ve 14. a prvni polovin? 15. stoleti . Nejvyznamn?j?im panovnikem byl Karel IV.

Od roku 1196 vladli v  lucemburskem hrabstvi . Lucemburkove ziskali roku 1308 ?i?skou korunu a vladli v ?i?i do roku 1437 (s vyjimkou let 1313?1346 a 1400?1410). Po vym?eni P?emyslovc? po me?i (1306) se stali druhou ?eskou kralovskou dynastii. Zemim Koruny ?eske vladli v letech 1310?1437. V letech 1373?1415 dr?eli Braniborsko , v roce 1387 ziskali uhersky tr?n . Dynastie vym?ela smrti Zikmunda Lucemburskeho .

P?vod a mocensky r?st [ editovat | editovat zdroj ]

Znak hrabat lucemburskych
Meluzina v lazni (st?edov?ka iluminace)

Podle spisu Jana z Arrasu odvozovali Lucemburkove sv?j p?vod od bajne vily Meluziny . Skute?nou zakladatelkou rodu v?ak byla hrab?nka Ermesinda (asi 1186 ? 1247), jediny potomek hrab?te Jind?icha IV. Slepeho . Lucemburkove pochazeji z jejiho man?elstvi s Walramem , hrab?tem Limburskym (proto byli n?kdy ozna?ovani i jako rod limbursky).

P?vodni dr?avou rodu bylo nevelke hrabstvi lucemburske na zapadni hranici Svate ?i?e ?imske, dnes uzemi velkovevodstvi Lucemburskeho a belgicke provincie Luxembourg.

Mocensky vzestup Lucemburk? na p?elomu 13. a 14. stoleti souvisel se strategickym spojenectvim s Francii , jeji? zajmy v ?i?i zastupovali. Prvnim usp?chem bylo zvoleni Balduina Lucemburskeho na stolec trevirskeho kurfi?ta ? arcibiskupa . Ten se tak stal jednim z nejmocn?j?ich mu?? ?i?e.

Roku 1308 se rodu lucemburskych hrabat dostalo nejv?t?i cti: Jind?ich VII. Lucembursky byl po nasilne smrti Albrechta Habsburskeho zvolen kralem v ?imskon?mecke ?i?i. Pote, co roku 1306 vym?eli P?emyslovci , byl Jind?ichovi roku 1309 nabidnut ?esky tr?n pro jeho jedineho syna Jana. V Janovi Lucemburskem se protnuly hned t?i nastupnicke principy: otec mu ud?lil ?echy v leno , o?enil se s Eli?kou P?emyslovnou a ?lechta ho uznala za krale. Kariera Janova otce byla kratka a oslniva: roku 1312 byl korunovan cisa?em , ale o rok pozd?ji zem?el. Jan Lucembursky v ?eskych zemich z?stal cizincem, poslou?ily mu ov?em jako odrazovy m?stek pro vyrazne ovliv?ovani evropske politiky.

Zlaty v?k [ editovat | editovat zdroj ]

Jan?v syn Karel IV. se jako prvni ?esky kral stal cisa?em Svate ?i?e ?imske. Praha se stala vedle ?ima a Pa?i?e p?edni evropskou metropoli . Po zalo?eni Noveho M?sta pra?skeho a roz?i?eni Men?iho M?sta pra?skeho (Male Strany) se stala t?etim nejv?t?im m?stem Evropy (po ?im? a Konstantinopoli). Vznikla zde nejstar?i univerzita na sever od Alp a na vychod od Ryna (nejstar?i univerzita ve Svate ?i?i ?imske). Doba panovani Karla IV. a Vaclava IV. znamenala nejv?t?i rozkv?t ?eskeho kralovstvi v?bec.

Boje o moc [ editovat | editovat zdroj ]

Svata ?i?e ?imska se zem?mi Koruny ?eske kolem roku 1400

Podle zav?ti sveho otce ud?lil Karel IV. mlad?imu bratrovi Janu Jind?ichovi v leno Moravu a pamatoval na v?echny sve p?ibuzne. V te dob? bylo lucemburske p?ibuzenstvo po?etne, co? se brzy m?lo zm?nit. Karel m?l t?i syny: Vaclava IV. , Zikmunda a Jana Zho?eleckeho ; Jan Jind?ich rovn?? t?i: Jo?ta , Prokopa a Jana Sob?slava . Po smrti Karla a Jana Jind?icha se stup?ovala rivalita Vaclava IV. a Zikmunda, morav?ti bratranci zase bojovali mezi sebou o vladu nad Moravou a zapojovali se i do boj? o ?esky tr?n . O cisa?sky tr?n bojovaly ob? v?tve zarove?: Vaclav IV., Zikmund a Jo?t Moravsky, a s nimi Wittelsbach Ruprecht Falcky . ?Vit?zem“ se stal Zikmund, ktery v?echny sve rivaly p?e?il o mnoho let. Vladu v ?echach ale mohl nastoupit a? po skon?eni valek s husity . Zem?el jako posledni legitimni Lucemburk ve Znojm? 9. prosince 1437.

Nastupnictvi [ editovat | editovat zdroj ]

Cisa? Zikmund za nastupce ur?il man?ela sve jedine dcery Albrechta , po Albrechtov? brzke smrti tituly zd?dil jejich jediny syn Ladislav Pohrobek . ?imska koruna p?e?la na Habsburky, kte?i si ji s p?estavkami udr?eli a? do roku 1806. V ?eskem a uherskem stat? aristokracie po Pohrobkov? smrti odmitla nastupnictvi dal?ich p?ibuznych a zvolila si krale ze sveho st?edu ( Ji?i z Pod?brad a Matya? Korvin ), po jejich smrti se ale navratila k Vladislavovi II. Jagellonskemu , vnukovi Albrechta II. a pravnukovi cisa?e Zikmunda.

Posledni Lucemburk po me?i byl z?ejm? Ji?i Lucembursky , neman?elsky syn markrab?te Prokopa, ktery zem?el jako benediktinsky mnich v kla?te?e v Monte Cassinu roku 1457 . Jako levobo?ek ale nem?l pravo nastupnictvi, a tak ho historie tem?? nep?ipomina.

Vedle lucemburske dynastie ov?em existovala dal?i linie rodu Lucemburk?, potomk? bratrance cisa?e Jind?icha, ktera p?e?ila kralovskou linii o mnoho staleti, a na kterou upomina nap?iklad slavny Lucembursky palac v Pa?i?i . Proto?e k odd?leni obou v?tvi do?lo dlouho p?ed nastupem Lucemburk? na ?esky tr?n, nem?la tato v?tev rodu samoz?ejm? nastupnicke pravo a do na?ich d?jin tem?? nezasahla. Vladla nap?. v Ligny, Saint-Pol nebo Brienne. K vym?eni teto v?tve po me?i do?lo roku 1616 smrti Jind?icha, hrab?te z Ligny, jeho? otec ziskal titul vevoda z Piney, ale posledni mu?sky potomek uznaneho levobo?ka Antoina, ?Bastarda z Brienne“, Jan III. ze Chapelle zem?el roku 1670. Stejn? jako u Habsburk? se jmeno pou?ivalo i nadale ve spojeni s jinym rodem nap?. Montmorency-Luxembourg.

Seznam Lucemburk? vladnoucich v ?eskych zemich [ editovat | editovat zdroj ]

Znak Jana Lucemburskeho

Morav?ti Lucemburkove [ editovat | editovat zdroj ]

Dal?i znami Lucemburkove [ editovat | editovat zdroj ]

Rodokmen [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]