Louis-Ferdinand Celine
Rodne jmeno	Louis-Ferdinand Destouches
Narozeni	27. kv?tna 1894 Courbevoie
Umrti	1. ?ervence 1961 (ve v?ku 67 let) Meudon
P?i?ina umrti	mozkove aneurysma
Misto poh?beni	Longs-Reages cemetery
Pseudonym	Louis-Ferdinand Celine
Povolani	leka?-spisovatel, romanopisec, spisovatel a vojak
Alma mater	Renneska univerzita
?anr	esej , roman , pamflet , divadelni hra a libreto
Temata	leka?stvi
Vyznamna dila	Cesta na konec noci Smrt na uv?r Od zamku k zamku Trifles for a Massacre Normance … vice na Wikidatech
Ocen?ni	Renaudotova cena (1932) Vale?ny k?i? 1914?1918 Vojenska medaile
Man?el(ka)	Edith Follet (1919?1926) Elizabeth Craig (1926?1933) Lucette Destouches (1935?1961)
Partner(ka)	Lucienne Delforge
Rodi?e	Fernand Destouches
Podpis
multimedialni obsah na  Commons
citaty na  Wikicitatech
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Louis-Ferdinand Celine , vlastnim jmenem Louis-Ferdinand Destouches ( 27. kv?tna 1894 Courbevoie u Pa?i?e ? 1. ?ervence 1961 Meudon , Francie ), byl francouzsky leka? a spisovatel . ^{[1] [2]}

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Destouches pochazel z chude rodiny p?vodem z Normandie a Bretan? . Bojoval v prvni sv?tove valce, kde byl t??ce ran?n do ramene a prohla?en za 70% invalidu. Zran?ni m?lo celo?ivotni nasledky. V roce 1924 vystudoval leka?stvi , pracoval v hygienicke sekci Spole?nosti narod? a v roce 1928 se usadil a otev?el si praxi na p?edm?sti Pa?i?e, v Clichy . Po nocich psal.

Jeho prvotinou je roman Cesta na konec noci ( 1932 , ?esky te? jako Cesta do hlubin noci ), v n?m? bez servitk? vyli?il hr?zu vlastnich vale?nych za?itk?, toulek po Africe i praxi chudinskeho leka?e na p?edm?sti. Kniha zap?sobila pro svou otev?enost a neotesany, ale novatorsky styl jako zjeveni a zajistila mu okam?ity usp?ch po cele Evrop?. Poda?ilo se mu zlomit mnoho konvenci, nap?. u?ivanim slangu a vulgarism?. Celine toti? nesna?el vymydleny jazyk literarnich salon?; cht?l psat tak, jak mluvi oby?ejni lide. Manipulaci a intrikami se stalo, ?e Cesta do hlubin noci nedostala Goncourtovu cenu .

Podobne nad?eni vyvolala Celineova druha kniha Smrt na uv?r ( 1936 ). V tomto rozsahlem romanu, odehravajicim se na chudem p?edm?sti Pa?i?e p?ed I. sv?tovou valkou, se autor vraci k neuv??itelnym a drsnym p?ihodam ze sveho d?tstvi. Roman p?ina?i je?t? radikaln?j?i uvoln?ni stylu.

V roce 1937 se Celine vratil ze Sov?tskeho svazu . Napsal o tom pamflet Ma vina ( Mea Culpa , 1937), kde beze v?ech p?ikras popsal, jak to v SSSR realn? funguje. Nasledovaly t?i antisemitske pamflety : Bagately k masakru ( Bagatelles pour un massacre , 1937), ?kola mrtvol ( L'Ecole des cadavres , 1938 ) a Z ostudy kabat ( Les Beaux Draps , 1941 ). ^{[3] [4]} Jejich vydavani je ve Francii zakazano. ^{[ zdroj? ]} Na po?atku roku 2018 zamy?lelo francouzske nakladatelstvi Gallimard vydat tyto Celineho pamflety , av?ak zanedlouho ustoupilo ? dle vyjad?eni jeho ?efredaktora Antoina Gallimarda ? od tohoto sveho zam?ru z obavy p?ed naslednymi soudnimi spory. ^[5]

A?koliv nebyl p?edstavitelem vichistickeho re?imu, m?l obavy, ?e bude stihan za kolaboraci kv?li pamflet?m, ktere by takto mohly byt vnimany. Proto v roce 1944 ode?el do n?meckeho Sigmaringenu , kam se ji? d?ive uchylila vichisticka vlada, a odtud dale do Danska . Ve Francii byl v nep?itomnosti odsouzen k propadnuti poloviny majetku a ztrat? ob?anskych poct. V Dansku stravil rok ve vydavaci vazb?, ale v roce 1951 byl amnestovan a vratil se do Francie. Z t?chto za?itk? pak vznikla serie jeho pozdnich roman?.

Vratil k medicin?, a ?il a ordinoval v Meudonu u Pa?i?e v dom?, kde po jeho smrti ?ila i man?elka vdova Lucette Destouches (rozena Almanzor, 1912?2019). ^[6]

Celine je pova?ovan za jednoho z nejv?t?ich francouzskych romanopisc? a mistr? jazyka 20. stoleti . Proto?e byl ostrym odp?rcem establishmentu , jsou jeho nazory vysoce kontroverzni. Byl p?esv?d?enym antisemitou a rasistou . ^{[7] [8]} Nebyl ale ?lenem ?adne organizovane skupiny a fakticka podoba antiestabli?mentovych hnuti se mu hnusila.

V r. 2019 byla zve?ejn?na informace o existenci rozsahleho konvolutu Celinovych rukopis? pokladanych dosud za ztracene. Konvolut ma obsahovat mj. cely rukopis romanu Jatka ( Casse-pipe ), z n?j? bylo p?edtim vydano jen torzo, rukopis romanu V?le krale Krogolda ( La Volonte du Roi Krogold ), pokladaneho p?edtim jen za fiktivni (je o n?m ?e? v Celinov? romanu Smrt na dluh ), a neznameho romanu Londyn ( Londres ). ^[9]

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Celine jako vojak v roce 1914
• 
  Celinova kniha L'Ecole des cadavres
• 
  Celinova kniha Celine Les Beaux Draps
• 
  Celinova kniha Nord
• 
  Celin?v hrob ve francouzskem Meudonu

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

• Cesta na konec noci ( Voyage au bout de la nuit , 1932 ); ?esky p?eklad 1933 jako Cesta do hlubin noci Jaroslav Zaoralek , 2018 jako Cesta na konec noci Anna Kareninova
• Smrt na uv?r ( Mort a credit , 1936 ); ?esky p?eklad Jaroslav Zaoralek
• Klaun's band I a II ( Guignol's Band , 1944 I, posmrtn? II ?esky 2001?2002, p?eklad Anna Kareninova
• tzv. ?n?mecka trilogie“ o vlastnim exilu:
  • Od zamku k zamku ( D'un Chateau l'autre , 1957 ), ?esky 1996, p?eklad Anna Kareninova ? ISBN   80-7108-142-6 ,
  • Sever ( Nord , 1960 ), ?esky 1997, p?eklad Anna Kareninova
  • Sko?na ( Rigodon , 1969 ), ?esky 1998, p?eklad Anna Kareninova
• Feerie pro jindy I a II (Feerie pour une autre fois, 1954 a posmrtn?), ?esky 2011 (I) a 2015 (II), p?eklad Anna Kareninova

Citaty [ editovat | editovat zdroj ]

• Trik ?id?, kte?i jsou ?pronasledovani“ a ?mu?edniky“, nikdy nep?estane fungovat na pitome arijske paroha?e. Jsou to oni, kte?i nas pronasleduji. Jsme ob??mi mu?ednik?.
• ?ide se boji jen jedne v?ci, komunismu bez ?id?.
• P?edev?im musi byt zabran?no valce… Nechci jit do valky kv?li Hitlerovi, p?ipou?tim, ale nechci jit do valky proti n?mu, kv?li ?id?m… Hitler nema rad ?idy. Ja take.
• Angli?ani na?imi spojenci? Kulovy! Dal?i velky ?vindl!
• Jsme mistry sv?ta ve vychloubani.
• B?hem prvni sv?tove valky zahynulo 1 350 francouzskych ?id?. To p?edstavuje jednoho ?ida za ka?dych 1 300 zabitych Francouz? [1 750 000 mrtvych]. Myslim, ?e tato 1/1300 zabitych nejp?esn?ji p?edstavuje uhrn ?idovskych prav v na?i zemi. Rad jim dam 1/1300 prav praktikovat ka?de svobodne povolani. Tak nap?iklad v medicin?, kde mame kolem 30 000 francouzskych leka??, bych akceptoval 23 ?id? jako kolegy! Rad!

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam francouzskych spisovatel?
• Francouzska literatura

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Louis-Ferdinand Celine na Wikimedia Commons
• Osoba Louis Ferdinand Celine ve Wikicitatech
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Louis-Ferdinand Celine
• Rozhovor s Celinem z r. 1958
• ?lanek v revue Aluze