한국   대만   중국   일본 
Los Alamos ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Los Alamos

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Los Alamos, New Mexico
Vjezd do města (od východu), vlevo původní věž střežící vjezd do města
Vjezd do m?sta (od vychodu), vlevo p?vodni v?? st?e?ici vjezd do m?sta
Poloha
Sou?adnice 35°53′28″ s. ?. , 106°17′52″ z. d.
Nadmo?ska vy?ka 2231 m n. m.
?asove pasmo UTC-7
Stat Spojene staty americke Spojené státy americké Spojene staty americke
Federalni stat Nove Mexiko
Okres Los Alamos County
Los Alamos, New Mexico na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 28,1 km²
Po?et obyvatel 13 179 (2020)
Hustota zalidn?ni 469 obyv./km²
Sprava
Oficialni web www .losalamosnm .us
Telefonni p?edvolba 505
PS? 87544-87545
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Los Alamos (?pan?lsky Los Alamos ) je m?sto ve Spojenych statech americkych , ve stat? Nove Mexiko a rozklada se na rozhrani ?ty? stolovych hor nahorni plo?iny Pajarito . Je zname p?edev?im jako jedno z hlavnich mist vyvoje a vzniku atomove bomby ? hlavniho cile projektu Manhattan b?hem druhe sv?tove valky (kodove ozna?eni Site Y ). V roce 1943 zde proto vznikla laborato?, kterou ?idil Robert Oppenheimer . Jeji sou?asny nazev je Narodni laborato? Los Alamos (anglicky Los Alamos National Laboratory , zkratka LANL).

M?sto m?lo v roce 2020 p?ibli?n? 13 200 obyvatel [1] a je sidlem Los Alamos County (stejnojmenneho okresu), ve kterem v tomto roce ?ilo necelych 20 000 obyvatel. Mezi p?ezdivky m?sta pat?i ?Atomic City“, ?The Hill“, ?Secret City“ (Atomove m?sto, Kopec, Tajne m?sto) nebo vy?e zmin?ne kodove ozna?eni. Motto m?sta je ?Where discoveries are made“ (Kde se d?laji objevy).

P?vod nazvu [ editovat | editovat zdroj ]

Los Alamos je ?pan?lske mistopisne jmeno: slovo ?alamo“ znamena ve ?pan?l?tin? ?topol“. ?Los Alamos“ je mno?ne ?islo s ?lenem ur?itym, tedy ?topoly“. N?kdy se uvadi, ?e nazev vznikl ze ?pan?lskeho ozna?eni ?alamo temblon“, ?emu? v angli?tin? odpovida obecne ozna?eni ?aspen trees“, ktere zahrnuje nejen r?zne druhy topol? (latinske rodove jmeno d?evin Populus ), ale te? n?ktere dal?i p?ibuzne druhy strom?. R?zne druhy topol? se skute?n? hojn? vyskytuji na svazich hor nad m?stem (kde st?idaji ni?eji rostouci jehli?nany) a jsou napadne zejmena v podzimnich m?sicich diky nadhernym barvam opadajiciho listi. [2] [3]

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Osady p?vodnich obyvatel [ editovat | editovat zdroj ]

Dochovane zbytky osad, jako jsou ty v nedalekem Bandelier National Monument nebo Tsankawi, a ?etna dal?i nalezi?t?, nap?iklad skalni obydli, ukazuji, ?e oblast byla obyvana v r?znych obdobich p?ibli?n? od roku 1150 na?eho letopo?tu. Za prvni osadniky nahorni plo?iny jsou pova?ovani indiani mluvici kereskym jazykem, a to p?ibli?n? v 10. stoleti. Kolem roku 1300 se z oblasti Four Corners (?ty?i rohy) p?ist?hovali osadnici z kmene Tewa, kte?i vybudovali v?t?i sidla, ale b?hem 50 let byli vyhnani najezdy Navah? a Apa?? a take panujicich suchem.

Los Alamos Ranch School [ editovat | editovat zdroj ]

Fuller Lodge byla p?vodn? sou?ast Los Alamos Ranch School . Tato ran?erska ?kola se stala zakladem pro postupn? vznikajici m?sto Los Alamos.

Koncem 19. stoleti vyu?ivali osadnici zdej?i p?du p?edev?im k chovu dobytka. V?t?ina usedlik? si stav?la jednoduche sruby, ve kterych ?ili pouze za tepleho po?asi, aby mohli krmit dobytek. Mnoho usedlik? se pozd?ji p?est?hovalo do teplej?iho udoli Rio Grande . V roce 1917 prodal usedlik Harold H. Brook ?ast svych pozemk? a budov Ashley Pondovi II, podnikateli z Detroitu, ktery zalo?il ?kolu Los Alamos Ranch School . Areal slou?il k vyuce mladych mu?? zaklad?m ran?erstvi a dal?im dovednostem pro p?e?iti v p?irod?.

V roce 1928 navrhl architekt John Gaw Meem ze Sante Fe novy Fuller?v d?m ( Fuller Lodge/House ) z p?ibli?n? 770 kmen? borovice t??ke a osiky, ktere spole?n? s ?editelem ?koly A. J. Connellem osobn? vybrali. ?kola byla ur?ena pro studenty ve v?ku 12?18 let. Po celou dobu sve 25lete existence z?stavala ?kola mala, ro?ni po?et v?ech zapsanych chlapc? nikdy nep?esahl 46 a pr?m?rna velikost t?idy byla jen 6 student?.

Mezi jejimi absolventi byla ale ?ada pozd?j?ich vyznamnych osobnosti: spisovatel Gore Vidal , antropolog Edward T. Hall , Arthur Wood (prezident spole?nosti Sears Roebuck) nebo zakladatel opery v Santa Fe John Crosby. [4] Pozd?j?i jaderny fyzik Stirling Colgate se do Los Alamos vratil v roce 1975 a z?stal zde a? do konce ?ivota. Do ?koly chodili take spisovatel William Seward Burroughs [5] a pozd?j?i majitel baseballoveho klubu Chicago White Sox Bill Veeck, tito dva ale ?kolu nedokon?ili. [6]

V listopadu 1942 ?kolu a okolni pozemky zakoupila armada Spojenych stat? americkych pro u?ely p?isn? tajneho projektu vyvoje prvni atomove bomby (dal?i pozemky ji? byly ve vlastnictvi federalni vlady). V lednu 1943 ?kola vydala posledni diplomy a nasledujici m?sic armada p?evzala nad mistem kompletni kontrolu. Budovy ?koly se staly zakladem pro nov? budovane utajovane m?sto. [7]

Los Alamos foto: Robert Oppenheimer
Los Alamos foto: Enrico Fermi
St?e?eny vjezd do Los Alamos (asi 1944)

Projekt Manhattan [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1943 zde vzniklo jedno z hlavnich, p?isn? tajnych pracovi?? pro vyvoj a konstrukci atomove bomby v ramci projektu Manhattan (mezi dal?i d?le?ita mista pat?ily zejmena ?Site X“ v  Oak Ridge, Tennessee , kde probihalo obohacovani uranu nebo ?Site W“ v  Hanfordu , stat Washington, se za?izenim na vyrobu plutonia a ?ada dal?ich). [8]

Misto bylo vybrano pro svou odlehlou, ale p?esto relativn? dostupnou polohu p?ibli?n? 50 kilometr? od Santa Fe , hlavniho m?sta statu Nove Mexiko. General Leslie Groves cht?l centralni laborato? v izolovanem mist?, kde by v?dci a technici v?bec nep?i?li do kontaktu s b??nou populaci a dostate?n? daleko od hranic. Major John Dudley postupn? navrhl vice mist, ale ?adne pln? nevyhovovalo. Robert Oppenheimer travil v mladi hodn? ?asu v Novem Mexiku a tak navrhl misto, kde sidlila ran?erska ?kola a posleze se stal i prvnim ?editelem laborato?e.

Nejprve byly vyu?ity v?echny objekty byvale ?koly. In?eny?i zaji??ujici vystavbu m?li zpo?atku obavy kv?li ?patn? p?istupove cest? a p?edev?im zda zdej?i vodni zdroje budu sta?it pro tolik lidi, ale jinak se misto ukazalo tem?? idealni. [9] Rychle byly vybudovany provizorni prostory pro vyzkum a vyvoj a do projektu byli nasazeni v?dci, technici a in?eny?i z celeho sv?ta. V?echny informace o m?st? a projektu v?ak byly p?ed ve?ejnosti utajeny. Vojensky personal ozna?oval Los Alamos krycim nazvem ?Site Y“ a v?t?ina obyvatel Santa Fe misto znala pouze jako ?The Hill“ (kopec).

Utajeni Los Alamos [ editovat | editovat zdroj ]

Los Alamos bylo p?vodn? vybudovano jako uzav?ene m?sto p?istupne z vn?j?iho sv?ta pouze dv?ma branami a poloha na stolove ho?e umo??ovala dokonalou kontrolu v?ech p?ijezd?. [10] V?ichni novi zam?stnanci dostali instrukce, aby cestovali do Santa Fe. Teprve zde v kancela?i armady na adrese 109 East Palace Avenue dostali od Dorothy McKibbin (ktera na zaklad? toho ziskala p?ezdivku ?prvni lady Los Alamos“) pot?ebne dokumenty k pr?chodu bezpe?nostnimi kontrolami (zpo?atku dopisy podepisovane samotnym Robertem Oppenheimerem, pozd?ji bezpe?nostni pr?kazy) spolu s konkretnimi pokyny, jak se dostat na spravne misto. [11] [12]

Pro zvy?eni utajeni projektu jeho po?tovni adresa byla PO Box 1663, Santa Fe, N.M. [13] V?echny p?ichozi nakladni automobily byly fale?n? ozna?eny jako p?epravujici b??ne zbo?i, aby se utajila skute?na povaha jejich nakladu. Ve?kera odchozi a p?ichozi korespondence osob pracujicich a ?ijicich v Los Alamos byla kontrolovana a p?ipadn? cenzurovana vojenskymi u?edniky.

Los Alamos slou?ilo jako hlavni centrum pro provad?ni a koordinaci jaderneho vyzkumu, v n?m? se setkavali nejslavn?j?i v?dci sv?ta, mezi nimi i n?kolik nositel? Nobelovy ceny. Krom? Roberta Oppenheimera zde pracovali mimo jine britsky fyzik James Chadwick (nositel Nobelovy ceny za rok 1935), [14] italsky fyzik Enrico Fermi (Nobelova cena 1938; jeho tym v roce 1942 v Chicagu postavil Chicago Pile-1 : prvni zku?ebni jaderny reaktor), [15] Richard Feynman (Nobelova cena 1965), [16] Edward Teller (pozd?j?i ?otec vodikove bomby“), Robert Rathbun Wilson a mnoho dal?ich vyzna?nych v?dc?.

Prace laborato?e v Los Alamos spole?n? se v?emi ostatnimi misty projektu Manhattan vedla k vyvoji a vyrob? t?i atomovych bomb. Prvni plutoniova bomba s kodovym ozna?enim Trinity byla vyzkou?ena 16. ?ervence 1945 na testovaci st?elnici nedaleko od Alamogorda , rovn?? ve stat? Nove Mexiko (nyni WSMR ). [17] Dal?i dv? bomby: konstruk?n? odli?na uranova ? Little Boy “ a rovn?? plutoniova ? Fat Man “ byly svr?eny na Japonsko (na m?sta Hiro?ima a Nagasaki ).

Po druhe sv?tove valce [ editovat | editovat zdroj ]

Po skon?eni valky v roce 1945 se existence ?Projektu Y“ stala znamou a jako b??ne ozna?eni se za?aly pou?ivat nazvy Los Alamos a Los Alamos Laboratory , od roku 1947 byl oficialni nazev Los Alamos Scientific Laboratory , a? od roku 1981 sou?asny nazev. Kratce po valce (16. ?ijna 1945) Robert Oppenheimer rezignoval na svou funkci. Take ?ada dal?ich zakladajicich ?len? laborato?e Los Alamos opustili a n?kte?i se stali otev?enymi odp?rci dal?iho vyvoje jadernych zbrani.

Oppenheimer doporu?il na tento post Norrise Bradburyho, se kterym p?edtim uzce spolupracoval. Leslie R. Groves cht?l n?koho, kdo ma solidni akademicke vzd?lani a zarove? vysoke postaveni v ramci projektu. Navic se mu libilo, ?e Bradbury byl jako namo?ni d?stojnik zarove? vojak i v?dec. Norris Bradbury tak byl jmenovan druhym ?editelem laborato?e hned nasledujici den. Nakonec z?stal ?editelem 25 let a? do roku 1970, nejdele ze v?ech. Jeho p?vodnim hlavnim ukolem bylo zajistit, aby d?ive ru?n? sestavovane bomby mohly byt vyrab?ny a pou?ivany hromadn? bez pomoci vysoce kvalifikovanych v?dc?. [18]

V dal?ich letech byla laborato? v Los Alamos zodpov?dna p?edev?im za vyvoj vodikove bomby (tento projekt vedl Edward Teller ) a pozd?ji mnoha dal?ich variant jadernych zbrani. Dal?i prace zahrnovala zakladni v?decky vyzkum, vyvoj urychlova?? ?astic, zdravotni fyziku a vyzkum energie z jaderne syntezy v ramci projektu Sherwood. Na Marshallovych ostrovech a na nevadskem testovacim polygonu se uskute?nilo mnoho jadernych test?. V laborato?i LANL do?lo ke t?em zava?nym havariim souvisejicim s jadernymi zbran?mi: v srpnu 1945, v kv?tnu 1946 a ke t?eti nehod? do?lo b?hem ka?doro?ni fyzicke inventury v prosinci 1958.

Nova laborato? ji?n? od m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Letecky pohled od jihozapadu: novy komplex laborato?e je vlevo, m?sto uprost?ed (v?. leti?t?) a vpravo.

Za valky sice m?lo Los Alamos nejvy??i prioritu, ale jak vystavba jednotlivych ?asti laborato?e, tak ubytovani pro p?edni v?dce se ?e?ilo ve sp?chu a jako provizorium. Jakmile novy ?editel Norris Bradbury stabilizoval situaci laborato?e v novych povale?nych podminkach a poda?ilo se mu zastavit odliv v?dc?, ji? v roce 1948 p?edlo?il Komisi pro atomovou energii (United States Atomic Energy Commission) navrh soust?edit v?echny vyzkumne a vyvojove aktivity na jedno misto do moderniho komplexu laborato?i ji?n? od m?sta. Dosud byly roztrou?ene na r?znych a mnohdy nevyhovujicich mistech ve m?st?, tak jak narychlo vznikly b?hem valky. Projekt za 107 milion? tehdej?ich USD (p?ibli?n? 1300 milion? v cenach roku 2023) p?edpokladal umist?ni na tabulove ho?e South Mesa a laborato? by byla s m?stem spojena novym mostem p?es ka?on. [19]

Projekt noveho komplexu laborato?i nebyl schvalen ihned a vystavba se protahla, ale v 50. letech byl rozsahly areal laborato?e skute?n? postupn? vybudovan v sou?asne lokalit? ji?n? od m?sta. Od roku 1945 a? do konce 50. let byl proto Bradbury zodpov?dny take za velkou ?ast spravy m?sta Los Alamos. M?sto postupn? vybudovalo infrastrukturu v?etn? nove vodovodni sit?, zdravotnickych a vzd?lavaci za?izeni, ktere nahradily vale?na provizoria.

U.S. Atomic Energy Commision (AEC) po dokon?eni prvni etapy noveho arealu laborato?e zmen?ila bezpe?nostni perimetr okolo samotne laborato?e, ktery ji? nezasahoval do m?sta a 18. unora 1957 tak mohly byt odstran?ny vstupni kontrolni brany ve m?st?, ktere tim bylo otev?eno ?iroke ve?ejnosti. Prvnim nav?t?vnikem m?sta bez povoleni federalni vlady byl tehdej?i guverner Noveho Mexika Edwin L. Mechem. [20] Nakonec tak ob?anske povinnosti ?editele laborato?e skon?ily. [21] [22]

V pozd?j?ich letech Bradbury ?innost laborato?e cilen? roz?i?oval do dal?ich obor?. Mimo jine vybudoval Los Alamos Meson Physics Facility (nyni Los Alamos Neutron Science Center ) s urychlova?i. B?hem vesmirnych zavod? mezi SSSR a USA v 60. letech laborato? vyvinula jaderny motor pro pou?iti v kosmickych raketach (NERVA: Nuclear Engine for Rocket Vehicle). NASA a dal?i zu?astn?ne organizace pova?ovaly program NERVA za velmi usp??ny, proto?e splnil nebo p?ekro?il programove cile. Byl zhodnocen jako vhodny pohon pro let na Mars, ale v roce 1973 prezident Nixon program bez nahrady zru?il. Nebyl tak nikdy realn? vyzkou?en ve vesmiru, ve spolupraci s NASA prob?hly pouze rozsahle pozemni zkou?ky. [18]

Sou?ast Manhattan Project National Historical Park [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Manhattan Project National Historical Park .
Mapa Los Alamos 1943?1945

N?kolik budov spojenych s projektem Manhattan v Los Alamos bylo nejprve v roce 1965 prohla?eno za narodni historickou pamatku ( National Historic Landmark ). [23] [24] V roce 2015 pak byly vybrane objekty za?len?ny do nov? vznikleho Manhattan Project National Historical Park p?ipominajici projekt Manhattan, ktery spole?n? provozuji National Park Service a Department of Energy .

Z n?kolika desitek mist vztahujicich se k projektu Manhattan byly vybrana t?i mista, ktere pat?i mezi historicky a jinak nejvyznamn?j?i. Park se sklada z t?chto ?asti: ? Site W “ v  Hanfordu , stat Washington ( reaktor B a dal?i objekty), byvaly ? Site X “ v  Oak Ridge , Tennessee ( grafitovy reaktor X-10 a ?asti n?kolika rozsahlych komplex? na obohacovani uranu) a ?Site Y“ neboli prav? m?sto Los Alamos a nedaleka Narodni laborato? Los Alamos . [25] [26]

Ve m?st? Los Alamos je ve vymezene dob? voln? dostupne nav?t?vnicke centrum ( Los Alamos Visitor Center for the Manhattan Project NHP ), ktere podrobn? mapuje historii projektu Manhattan, se zam??enim na mista ve stat? Nove Mexiko. Nav?t?vnicke centrum se nachazi na adrese 475 20th Street v centru Los Alamos, v budov? Los Alamos Community Building (vedle Los Alamos Teen Center) a je otev?eno od patku do pond?li od 10 do 15 hodin. Dale mohou turiste nav?tivit n?kolik objekt? na pozemcich Narodni laborato?e Los Alamos , ktere jsou ale p?istupne pouze prost?ednictvim specialnich autobusovych exkurzi, ktere organizuje Ministerstvo energetiky (sou?asny vlastnik laborato?e).

Ji? neni sou?asti historickeho parku, ale turist?m jsou dostupne te? vybrane objekty v ramci byvale ran?erske ?koly ( Los Alamos Ranch School ). V dom? pro hosty nyni sidli Historicke muzeum Los Alamos a je zde rozsahla expozice o historii ?koly a jejim vyu?iti pro skauting. Sousedni p?vodni Fuller Lodge je rovn?? p?istupna pro nav?t?vniky, ?asto slou?i take pro setkani nebo svatby (a byla vyu?ita take pro nata?eni filmu Oppenheimer , jak ji? bylo zmin?no). V ji?nim k?idle u Central Avenue sidli Los Alamos Art Center.

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Poloha [ editovat | editovat zdroj ]

Los Alamos se nachazi na severu Noveho Mexika mezi ?ekou Rio Grande a vychodnim okrajem kaldery Valles na nahorni plo?in? Pajarito , p?ibli?n? 55 kilometr? severozapadn? od Santa Fe . Nadmo?ska vy?ka v mist? po?tovniho u?adu je 2230 metr? a celkova rozloha ?ini 28,9 kilometr? ?tvere?nich.

M?sto Los Alamos bylo vybudovano na ?ty?ech plochych vrcholcich tabulovych hor odd?lenych strmymi ka?ony: Barranca Mesa, North Mesa, Los Alamos Mesa a South Mesa, spolu s navazujicimi ?astmi na upati hory. Tato zem?pisna charakteristika byla jednim z hlavnich faktor? vyb?ru mista pro projekt Manhattan, proto?e umo??ovala snadno kontrolovat ve?kere p?ijezdy do m?sta a odjezdy ven.

Velka ?ast okresu Los Alamos (Los Alamos County) le?i v oblasti Espanola Ranger District p?irodni rezervace Santa Fe National Forest . Tato p?irodni rezervace byla vyhla?ena ji? v roce 1915 a jeji celkova rozloha je p?es 6000 ?tvere?nich kilometr?, tedy jen velmi mala ?ast pat?i k Los Alamos.

Panoramaticky pohled z Anderson Overlook

Podnebi [ editovat | editovat zdroj ]

Podle Koppenovy klasifikace podnebi ma Los Alamos vlhke kontinentalni klima s teplymi lety, tedy podtyp ?Dfb“ , se ?ty?mi ro?nimi obdobimi. [27] [28] Velmi vysoka nadmo?ska vy?ka (p?es 2200 metr?) celkem vyrazn? sni?uje nejvy??i letni teploty, ktere ale i tak b??n? p?ekra?uji 30 stup??. Nejvy??i nam??ena teplota v kv?tnu je 34 stup??, 36 v ?ervnu a 37 v ?ervenci. V zim? ze stejneho d?vodu teploty ?asto klesaji vyrazn? pod ?15 stup??, nejni??i nam??ene teploty jsou mezi ?25 a? ?28 stup?? od listopadu a? do unora.

Flora a fauna [ editovat | editovat zdroj ]

Zem?pisna poloha Los Alamos zp?sobuje, ?e jeho flora a fauna jsou ve srovnani s okolnimi oblastmi statu velmi rozmanite. Rozdily v nadmo?ske vy?ce vytva?eji sra?kove a teplotni gradienty, ktere podporuji ?irokou rozmanitost rostlinnych a ?ivo?i?nych spole?enstev. V okrese se nachazi ?est r?znych rostlinnych spole?enstev. [29] V ka?dem z nich ?ije jedine?na flora a fauna. Nej?ast?j?imi stromy jsou borovice t??ka (Pinus ponderosa), dale topoly, ktere daly lokalit? jmeno. Mezi b??ne ke?e v oblasti pat?i pelyn?k trojzuby (Artemisia tridentata), dub Gambel?v (Quercus gambelii) a divoka r??e ( r??e nutkanska , Rosa nutkana). [29]

P?ikladem savc? ?ijicich v oblasti jsou medv?d baribal (Ursus americanus; hn?da barevna varieta), losi, jelenec u?aty (Odocoileus hemionus), rysi, li?ky ?ede, skunkove a veverky. [30] V ornitologickem pr?zkumu Pajarito provad?nem Los Alamos National Laboratory bylo zaznamenano vice ne? 200 druh? ptak?. Mezi typicke druhy zde pat?i kolib?ik ?estibarvy (Selasphorus platycercus), strakapoud americky (Picoides villosus) nebo sala?nik zapadni (Sialia mexicana), z dravc? zejmena kan? ?erna (Buteo albonotatus) a vyr virginsky (Bubo virginianus). [31]

Lesni po?ary [ editovat | editovat zdroj ]

Nasledky po?aru Cerro Grande v roce 2000

Lesni po?ary vicekrat zasahly cely okres, ale nejni?iv?j?i pro m?sto byl po?ar ozna?ovany Cerro Grande Fire v kv?tnu 2000, ktery zp?sobil ?kody v odhadovane vy?i 1 miliarda dolar? a zni?il vice ne? 400 dom?. M?sto bylo osm dni evakuovano. Celkem zasahl plochu p?ibli?n? 19 000 hektar?. Federalni agentura pro ?e?eni mimo?adnych udalosti (FEMA) postavila v ?asti m?sta North Mesa do?asne obydli pro ty, kte?i byli po?arem vysidleni. Nedo?lo ke ztratam na ?ivotech, ale mezi dal?i nasledky pat?i po?kozeni za?izeni LANL (jaderny material nebyl zasa?en), bleskove povodn? a eroze.

Dal?i po?ar nazyvany Las Conchas z 26. ?ervna 2011 (ktery vznikl od vedeni elektrickeho proudu) spalil vice ne? trojnasobnou plochu (63 500 hektar?) a rovn?? si vy?adal evakuaci Los Alamos, ale ve m?st? nedo?lo k ?adnym v?t?im ?kodam na majetku. Jednalo se v?ak o nejv?t?i po?ar na uzemi statu Nove Mexiko. [32] [33]

Sanace ?ivotniho prost?edi [ editovat | editovat zdroj ]

Bylo zji?t?no, ?e vice ne? dva tisice mist v oblasti bylo ovlivn?no v d?sledku d?iv?j?ich ?innosti v  Narodni laborato?i Los Alamos (LANL). Tato mista byla identifikovana v celem okrese a nachazeji se p?edev?im (ale nikoli vyhradn?) na pozemcich, ktera jsou ve vlastnictvi Ministerstva energetiky USA. Kontaminovana mista se zna?n? li?i svym vyznamem. V n?kterych oblastech jsou nutna napravna opat?eni a obnova ?ivotniho prost?edi. LANL se na tomto procesu zasadn? podili. [34] N?kte?i obyvatele vyjad?ili obavy z nedostate?ne u?asti ve?ejnosti a mo?nosti vyjad?it se k harmonogramu a financovani sanace. [35]

Vzd?lani, kultura, muzea [ editovat | editovat zdroj ]

?kolstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Budova University of New Mexico v Los Alamos

Ve?ejne ?koly v Los Alamos poskytuji vzd?lavani od mate?ske ?koly po st?edni ?kolu. Je zde 5 zakladnich ?kol, jedna st?edni ?kola a jedno gymnazium. [36] K 6. b?eznu 2021 dosahla mira usp??nosti maturant? 93,3 %, co? je vyrazn? vice ve srovnani jak s pr?m?rem za cely stat Nove Mexiko (76,9 procent), tak s americkym pr?m?rem (85 procent). [37] V Los Alamos ma pobo?ku take University of New Mexico , ktera sidli v  Albuquerque , nejv?t?im m?st? Noveho Mexika.

Bradbury Science Museum [ editovat | editovat zdroj ]

Bradbury Science Museum (p?vodni nazev Los Alamos National Laboratory Museum ) v centru Los Alamos, je v?decko-technologicke muzeum, ktere prezentuje p?edev?im historii projektu Manhattan a ?innost a vysledky Narodni laborato?e Los Alamos . Zalo?eno bylo v roce 1953, sou?asny nazev byl zvolen na po?est Norrise Bradburyho , vyznamneho americkeho v?dce, ktery m?l mimo jine na starosti celkovou p?ipravu jaderneho testu Trinity a od roku 1945 a? do roku 1970 byl druhym a nejdele p?sobicim ?editelem laborato?e.

Expozice se v?nuje nejen historii (v?etn? model? atomovych bomb Little Boy a Fat Man ve skute?ne velikosti), [38] ale jsou prezentovany take dal?i obory, nap?. vyzkum planety Mars (laborato? se podilela vyvoji vozitka Curiosity ), nanotechnologie, biopaliva, historie superpo?ita?? nebo Los Alamos Neutron Science Center . Muzeum je otev?eno celoro?n? od utery do ned?le a vstup do muzea je zdarma, doporu?eny ?as na prohlidku je 2 a? 3 hodiny. [39]

Historicke muzeum sidli v nejstar?i budov? Los Alamos Ranch School

Los Alamos Historical Museum [ editovat | editovat zdroj ]

Los Alamos Historical Museum sidli v budov? z roku 1918, ktera je nejstar?i ?asti vy?e popsane Los Alamos Ranch School a sou?asn? je nejstar?i nep?etr?it? pou?ivanou budovou v Los Alamos. P?vodn? slou?ila jako o?et?ovna, pozd?ji jako hostinske prostory pro rodi?e nav?t?vujici studenty internatni ?koly. Pote co armada odkoupila v?echny objekty ran?erske ?koly, byla oblibenym mistem generala Leslieho Grovese , pokud pobyval v Los Alamos. Muzeum se v?nuje cele historii, od osidleni nahorni plo?iny Pajarito Pueblo indiany, p?es historii farma?skych usedlosti, eru Ranch School a obdobi projektu Manhattan a? po sou?asnost. O provoz se stara vice ne? 50 let existujici Los Alamos Historical Society . Po vzniku op?t ji? zmin?neho Manhattan Project National Historical Park v roce 2015 bylo muzeum p?idru?eno i k tomuto projektu. [40]

Fuller Lodge [ editovat | editovat zdroj ]

Dale lze nav?tivit ji? zmin?nou Fuller Lodge z roku 1928, nejv?t?i budovu v p?vodnim arealu Los Alamos Ranch School . V dobach fungovani ?koly slou?ila jako jidelna a take pro zam?stnance a byla pova?ovana za symbol ?koly. B?hem projektu Manhattan poskytovala pokoje pro hostujici v?dce a prostory pro r?zne akce. Dnes slou?i jako komunitni centrum, kde se konaji setkani, p?edna?ky a svatby. [41]

D?m Hanse Betheho , sou?ast historickeho muzea

Hans Bethe House [ editovat | editovat zdroj ]

Hans Bethe House je samostatnou sou?asti historickeho muzea, ktere zaji??uje jeho provoz a udr?bu. Pojmenovan je po vyznamnem n?meckem v?dci. Oppenheimer v??il, ?e Hans Bethe (pozd?ji ziskal Nobelovu cenu) bude nejen velkym v?deckym a technickym p?inosem projektu, ale p?esv?d?i take dal?i v?dce, aby se p?ipojili. Oppenheimer se te? domnival, ?e jeho man?elka Rose by mohla pomoci zorganizovat bydleni a komunitu v Los Alamos. V dom? jsou vystaveny n?ktere jeho osobni v?ci a je zde mala ?Galerie studene valky v Los Alamos“ Harolda Agnewa. Na po?est vazeb domu na Nobelovu cenu si nav?t?vnici mohou prohlednout Nobelovu cenu za fyziku, kterou v roce 1995 ziskal Frederick Reines , ktery rovn?? p?sobil v projektu Manhattan a po valce v laborato?i. [42]

Oppenheimer House [ editovat | editovat zdroj ]

Oppenheimer?v d?m

Oppenheimer House byl postaveny v roce 1929 a p?vodn? slou?il rovn?? ran?erske ?kole, bydlela v n?m sestra ?editele ?koly A. J. Connella. Robert Oppenheimer , jeho ?ena Kitty, dcera Toni a syn Peter ?ili v tomto dom? v letech 1943?1945. Pozvani na n?kterou z Oppenheimerovych ve?e?i pat?ilo ve vale?ne komunit? v Los Alamos k nej?adan?j?im spole?enskym pozvanim. V?dci si mohli na chvili odpo?inout od sve umorne a p?isn? tajne prace, zatimco Oppenheimer obsluhoval bar a kolegove v?dci jako Richard Feynman a Edward Teller se chopili hudebnich nastroj? a p?isp?li ke slavnostni atmosfe?e. [43]

V popularni kultu?e [ editovat | editovat zdroj ]

Re?iser Christopher Nolan nata?el v b?eznu 2022 ?adu scen filmu Oppenheimer na autentickych mistech v Los Alamos, mimo jine v?etn? historicke Fuller Lodge, Oppenheimerova domu, ?enske ubytovny Civilian's Women's Dormitory, [44] United Church [45] a na dal?ich mistech.

Vyznamne osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Vzhledem k historii mista zde p?sobilo mimo?adn? velke mno?stvi nejvyznamn?j?ich v?dc?, zejmena b?hem projektu Manhattan, ale take po druhe sv?tove valce. Jsou uvedeny te? n?ktere dal?i osobnosti (spisovatele nebo spisovatelky, politici, pravnici, kte?i se narodili nebo p?sobili v Los Alamos).

V ramci projektu Manhattan [ editovat | editovat zdroj ]

  • Harold Agnew, fyzik a t?eti ?editel Narodni laborato?e v Los Alamos (v letech 1970?1979).
  • Luis Walter Alvarez , jaderny fyzik ?pan?lskeho p?vodu. Podilel se na projektu Manhattan, vyvinul balony HAPPE ke zkoumani vysokoenergetickeho kosmickeho za?eni. Na zaklad? empirickych nalez? jeho syna, geologa Waltera Alvareza v roce 1980 publikovali hypotezu o vym?eni dinosaur? vlivem dopadu velkeho mimozemskeho t?lesa. Zejmena po objevu krateru Chicxulub je do sou?asnosti pova?ovana za nejpravd?podobn?j?i vysv?tleni p?i?iny vymirani na konci druhohor. [46] Za vyzkumy na urychlova?ich ?astic (zaslou?il se take o jejich vylep?eni a vyvinul nove systemy analyzy dat) ziskal v roce 1968 Nobelovu cenu.
  • Robert Bacher , jaderny fyzik, jeden z hlavnich v?dc? v projektu Manhattan (vedouci fyzikalniho ?P odd?leni“). Po valce byl ?editelem Laboratory of Nuclear Studies, Cornell a pracoval take pro U.S. Atomic Energy Commission . Pozd?ji se vratil na Caltech (kde pracoval ji? p?ed valkou) a zde zastaval vysoke funkce a? d?chodu.
  • Hans Bethe , n?mecko-americky jaderny fyzik, podilel se na vyvoji atomove bomby, vysv?tlil fungovani termojadernych reakci ve hv?zdach, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1967.
  • Norris Bradbury , fyzik a druhy ?editel Los Alamos National Laboratory (v letech 1945?1970). V Los Alamos z?stal a? do konce ?ivota. V roce 1970 bylo na jeho po?est p?ejmenovano muzeum v Los Alamos, ktere se nyni jmenuje Bradbury Science Museum . Expozice zahrnuje mimo jine kolem 40 interaktivnich exponat?, vztahujicich se p?edev?im k  projektu Manhattan , ale obsahuje take nove exponaty o vyzkumu Marsu (laborato? se podilela vyvoji vozitka Curiosity ), nanotechnologiich, biopalivech ad.
  • James Chadwick , britsky fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1935 za objev neutronu . Po emigraci do USA v roce 1943 nav?tivil v?t?inu pracovi?? projektu Manhattan a od za?atku roku 1944 pracoval v Los Alamos pod krycim jmenem James Chaffee .
  • Charles Critchfield, matematicky fyzik. Na projektu Manhattan pracoval nejprve v Ordnance Division, pozd?ji v Gadget Division pod vedenim Roberta Bachera . Do Los Alamos se vratil v roce 1961 a z?stal zde do konce ?ivota.
  • Harry Daghlian , fyzik, zem?el na nasledky oza?eni p?i nehod? v Omega laborato?i v Los Alamos v za?i 1945.
  • Enrico Fermi , italsky teoreticky a experimentalni fyzik, je nazyvan ?architektem jaderneho v?ku“. Po usp??nem spu?t?ni prvniho experimentalniho jaderneho reaktoru Chicago Pile-1 v prosinci 1942 a vyznamnem podilu na zprovozn?ni dal?ich reaktor? v Oak Ridge a v Hanfordu p?im?l Robert Oppenheimer v roce 1944 tohoto italskeho fyzika, aby p?ijel do Los Alamos, kde vedl vyznamne, tzv. F odd?leni (ozna?eni odvozene z jeho p?ijmeni)
  • Val Logsdon Fitch , jaderny fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1980.
  • Richard Feynman , teoreticky fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1965. Pracoval v projektu Manhattan, pozd?ji znamy p?edev?im pro vyzkum v oblasti kvantove mechaniky a elektrodynamiky, fyzice supratekutosti a fyzice ?astic. Pionyrske prace v oblasti nanotechnologii a kvantovych po?ita??. Vyznamny popularizator v?dy. Jako ?len vy?et?ovaci komise katastrofy raketoplanu Challenger nejen zasadn? p?isp?l k objasn?ni p?i?in, ale poukazal i na dal?i systemove chyby v projektu. Napsal knihu vzpominek (n?kolikrat vy?la take v ?e?tin?), kde velmi zajimav? a ?tiv? popisuje mimo jine sve p?sobeni v Los Alamos (viz Literatura ).
  • Klaus Fuchs , n?mecky teoreticky fyzik a pozd?ji atomovy ?pion, ktery dodaval informace Sov?tskemu svazu.
  • George Kistiakowsky, chemik a konstrukter tvarovanych implozivnich nalo?i. Byl take va?nivym ly?a?em, ktery pou?ival implozivni krou?ky ke kaceni strom? pro rozvoj ly?a?skeho arealu Sawyer's Hill nedaleko Los Alamos.
  • Joseph Laws McKibben, fyzik a in?enyr. Osobn? stiskl spina?, ktery odpalil prvni zku?ebni atomovou bombu Trinity na testovaci st?elnici u m?sta Alamogordo v Novem Mexiku (nyni White Sands Missile Range ). Motivovan zdravotnim stavem ?aste?n? ochrnute dcery Karan (infekce d?tske obrny ), v roce 1957 vymyslel a zkonstruoval prvni tzv. ?Air Muscle“ : pneumaticke um?le svaly (PAM) ovladane tlakovym vzduchem. PAM jsou obvykle dva: jeden slou?i ke smr?t?ni a druhy k rozta?eni. Jsou velmi lehke, proto?e jejich hlavnim prvkem je tenka membrana a toto ?e?eni ma i dal?i vyhody. McKibben z?stal v Los Alamos do konce ?ivota.
  • Edwin McMillan , fyzik a nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 1951: objevy v chemii transuranovych prvk?.
  • Robert Oppenheimer , teoreticky fyzik a prvni ?editel laborato?e v Los Alamos v ramci projektu Manhattan. Je ozna?ovan jako ?otec atomove bomby“.
  • Deak Parsons (William Sterling Parsons), kapitan namo?nictva (pozd?ji kontradmiral). V projektu Manhattan pracoval jako odbornik na munici. Nejznam?j?i je jako zbra?ovy d?stojnik letadla Enola Gay . Aby zcela vylou?il mo?nost jaderneho vybuchu, kdyby letadlo p?i startu havarovalo, rozhodl se bombu odjistit a? za letu do Hiro?imy . Parsons vlezl do stisn?ne a tmave pumovnice a vlo?il prachovou nalo? a rozbu?ku. Za svou u?ast na misi byl vyznamenan St?ibrnou hv?zdou.
  • Frederick Reines , teoreticky fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1995 za pr?kopnicke p?isp?vky leptonove fyzice , p?edev?im za detekci neutrina .
  • Bruno Rossi, italsky experimentalni fyzik, ktery vyvinul diagnosticke p?istroje pro vyvoj atomove bomby. M?l kli?ovou roli v tzv. RaLa experimentu (serie test? b?hem projektu Manhattan, jejich? cilem bylo studovat chovani razovych vln k dosa?eni sfericke imploze nezbytne pro stla?eni plutoniove nalo?e teto verze atomove bomby). Po valce se vratil ke studiu kosmickeho za?eni na Massachusetts Institute of Technology. Jeden ze zakladatel? rentgenove astronomie v 60. letech. Jeho p?istroje na dru?ici Explorer 10 v roce 1961 zjistily tzv. magnetopausu a inicioval experimenty, ktere posleze vedly k objevu Scorpius X-1 , prvniho extrasolarniho zdroje rentgenoveho za?eni.
  • Emilio Gino Segre , italsky fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1959, p?edev?im za objev antiprotonu . Dale objevil prvky technecium a astat (oba existuji pouze ve form? nestabilnich izotop?). Za valky byl v Los Alamos vedouci laborato?e P-5 pod krycim jmenem Earl Seaman .
  • Louis Slotin , kanadsky fyzik a chemik. Zem?el na nasledky oza?eni po nehod? v Los Alamos v kv?tnu 1946 (p?edtim p?i jine nehod? v roce 1945 zem?el Harry Daghlian ).
  • Edward Teller , teoreticky fyzik ma?arskeho p?vodu, pracoval v projektu Manhattan. Pozd?ji vedl vyvoj termonuklearnich zbrani a je proto ozna?ovan jako ?otec vodikove bomby“.
  • James L. Tuck, britsky fyzik specializujici se na tvarovane nalo?e. Proto se podilel hlavn? na vyvoji iniciatoru Urchin, nezbytneho pro funk?nost plutoniove verze atomove bomby. V roce 1946 se zu?astnil atomovych test? na atolu Bikini . Pote se vratil do Spojeneho kralovstvi a pracoval v Oxfordu, ale pro ?patne povale?ne podminky v roce 1949 odjel znovu od USA, kde nejprve pracoval na Chicagske univerzit?. Pozd?ji znovu v Los Alamos: termonuklearni vyzkumu se zam??enim na vyrobu energie, pro kterou vyvinul p?istroj Perhapsatron. V roce 1972 ode?el z LANL do d?chodu, ale v Los Alamos z?stal do konce ?ivota.
  • Stanislaw Ulam, matematik polskeho p?vodu. Po skon?eni projektu vyvoje atomove bomby se podilel na vytvo?eni Teller-Ulamovy konstrukce , ktera je zakladnim principem pravd?podobn? v?ech dosud vyvinutych termojadernych (vodikovych) bomb. Z?stal mnoho let konzultantem LANL a do konce ?ivota ?il v nedalekem Santa Fe.
  • Robert R. Wilson, fyzik a vyvoja? cyklotronu. Pracoval v projektu Manhattan, pozd?ji byl architektem a prvnim ?editelem (1967?1978) Fermi National Accelerator Laboratory ( Fermilab ) na okraji m?sta Batavia pobli? Chicaga.

Po druhe sv?tove valce [ editovat | editovat zdroj ]

  • George Irving Bell, fyzik a biolog/biofyzik (matematicke modely v biofyzice a imunologi). V letech 1974 a? 1990 vedl ?Theoretical Biology and Biophysics group“ v Los Alamos). [47] Byl take va?nivym a vyznamnym horolezcem, ?ada expedic a mimo jine prvovystup na Ma?erbrum v roce 1960 (sedma nejvy??i hora v  Karakoram a 22. nejvy??i hora sv?ta). [48]
  • Irene Beyerleinova, materialova v?dkyn?, narozena v Los Alamos, pracovala zejmena v Narodni laborato?i v Los Alamos (kde se podilela na ?izeni ?Energy Frontiers Research Center“) a University of California, Santa Barbara: UCSB ). [49] [50] Dlouholeta editorka recenzovaneho ?asopisu Scripta Materialia . [51]
  • Sterling Foster Black, pravnik a politik. Jako pravnik pracoval pro United States Atomic Energy Commission v Los Alamos, v letech 1960?1968 byl za Demokratickou stranu ?lenem senatu statu Nove Mexiko.
  • Judy Blumeova, autorka mnoha knih pro d?ti i dosp?le. ?ila v Los Alamos v letech 1975?1978, kdy zde napsala oce?ovany roman Tiger Eyes (Tyg?i o?i), ktery se v Los Alamos take odehrava (vydano 1981, zfilmovano 2012).
  • Clayborne Carson, profesor historie na Stanfordov? univerzit? a ?editel Martin Luther King Research and Education Institute, vyr?stal v Los Alamos.
  • Susann Cokalova, oce?ovana spisovatelka, studovala v Los Alamos st?edni ?kolu.
  • Stirling Colgate, vyznamny nuklearni fyzik a astrofyzik (zejmena fyzika plazmatu), pracoval v Los Alamos National Labory a v dal?ich laborato?ich a na presti?nich univerzitach. V mladi byl take jednim ze student? posledniho maturitniho ro?niku Los Alamos Ranch School (leden 1943), t?sn? p?edtim ne? objekty p?evzala armada a za?ala zde budovat zaklady budouciho m?sta Los Alamos. [52] [53]
  • Michael Creutz, teoreticky fyzik (hlavn? ?asticova fyzika a matematicka fyzika), pracoval hlavn? v  Brookhaven National Laboratory , narozen v Los Alamos. Jeho otec Edward Creutz byl take fyzik a pracoval na projektu Manhattan prav? v dob?, kdy se Michael narodil.
  • James Glimm, americky matematik a fyzik, dlouholety byvaly prezident American Mathematical Society , nositel Narodni medaile za v?du, v?decky pracovnik Narodni laborato?e v Los Alamos a Brookhaven National Laboratory , profesor na n?kolika presti?nich univerzitach.
  • Kolinda Grabarova Kitarovi?ova, prvni prezidentka Chorvatska (2015?2020); v roce 1986 absolvovala st?edni ?kolu v Los Alamosu.
  • Brooke Greenova, ?lenka Sn?movny reprezentant? statu Idaho.
  • Michelle Lujan Grishamova, pravni?ka a politi?ka, sou?asna guvernerka statu Noveho Mexiko (od roku 2019) a byvala kongresmanka USA, narozena v Los Alamos.
  • Ed Grothus, strojnik a technik v Los Alamos National Laboratory (50. a 60. leta), pozd?ji mirovy a protijaderny aktivista a majitel obchodni spole?nosti v Los Alamos.
  • Kevin R. Johnson, byvaly vykonny ?editel spole?nosti Starbucks Coffee Company ; v roce 1978 absolvoval st?edni ?kolu v Los Alamosu.
  • Ed Grothus: technik v Los Alamos v 50. a 60. letech
    Ed Grothus: technik v Los Alamos v 50. a 60. letech
  • Judy Blumeová podepisuje svou knihu (2009)
    Judy Blumeova podepisuje svou knihu (2009)
  • Nukleární fyzik Stirling Colgate v roce 1973
    Nuklearni fyzik Stirling Colgate v roce 1973
  • Bette Korberová v LANL (2017)
    Bette Korberova v LANL (2017)

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Los Alamos, New Mexico na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ U.S. Census Bureau QuickFacts: Los Alamos CDP, New Mexico [online]. [cit. 2021-08-10]. Dostupne online . (anglicky)  
  2. ↑ New Mexico Place Names: A Geographical Dictionary . Redakce Pearce, T.M.. [s.l.]: UNM Press, 1965. ISBN   0-8263-0082-0 .  
  3. ↑ JULYAN, Robert Hixson. The Place Names of New Mexico . Albuquerque: University of New Mexico Press, 1998. ISBN   978-08263-1689-9 . S. 208.  
  4. ↑ KOZINN, Allan. John Crosby, 76, Dies; Started Santa Fe Opera. The New York Times . New York: December 17, 2002, s. B10. Dostupne online [cit. 1 December 2009].  
  5. ↑ BURROUGHS, William S. Word Virus: The William S. Burroughs Reader . P?iprava vydani GRAUERHOLZ, James a SILVERBERG, Ira. 1. vyd. [s.l.]: Grove Press, 2000. ISBN   9780802136947 . (angli?tina)  
  6. ↑ MASON, Katrina R. Children of Los Alamos: An Oral History of the Town Where the Atomic Bomb Began (Oral History Series) . 1. vyd. [s.l.]: Twayne Publishers, 1995. Dostupne online . ISBN   0-8057-9138-8 . (angli?tina)  
  7. ↑ "History of the Los Alamos Ranch School" Archivovano 15. 4. 2008 na Wayback Machine . - article from Los Alamos Historical Society, retrieved April 2, 2008
  8. ↑ Our History (LANL) [online]. Dostupne online .  
  9. ↑ GROVES, Leslie . Now It Can Be Told: The Story of the Manhattan Project . 1. vyd. New York: Harper & Row, 1962. xiv + 464 s. (Franklin D. Roosevelt and the Era of the New Deal). ISBN   978-0-306-70738-4 . OCLC 1331550623 S. 66?67. (angli?tina)  
  10. ↑ CONANT, Jennet. 109 East Palace: Robert Oppenheimer and the Secret City of Los Alamos . 2005 paperback. vyd. New York: Simon & Schuster, 2005. Dostupne online . ISBN   9781416585428 . S. 112.  
  11. ↑ CONANT, Jennet. 109 East Palace: Robert Oppenheimer and the Secret City of Los Alamos . 2005 paperback. vyd. New York: Simon & Schuster, 2005. Dostupne online . ISBN   9781416585428 . S. 84.  
  12. ↑ CONANT, Jennet. 109 East Palace: Robert Oppenheimer and the Secret City of Los Alamos . 2005 paperback. vyd. New York: Simon & Schuster, 2005. Dostupne online . ISBN   9781416585428 . S. 59.  
  13. ↑ Manhattan Project cover [online]. [cit. 2023-07-22]. Dostupne online . (anglicky)  
  14. ↑ James Chadwick ? Biography [online]. The Nobel Foundation [cit. 2013-04-21]. Dostupne online .  
  15. ↑ CODR, Milan; KUBA, Josef. P?emo?itele ?asu sv. 4 . 1. vyd. Praha: Mezinarodni organizace novina??, 1988. 190 s. (ABC novina?e : Interpress magazin). Kapitola Enrico Fermi, s. 75?78.  
  16. ↑ SCHWACH, Howard. Museum Tracks Down FRHS Nobel Laureates [online]. The Wave, 2005-04-15 [cit. 2023-09-03]. Dostupne online . (angli?tina)  
  17. ↑ Trinity Site [online]. [cit. 2007-07-16]. (White Sands Missile Range). Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-06-01.  
  18. ↑ a b AGNEW, Harold; SCHREIBER,, Raemer E. Norris E. Bradbury 1909?1996: A Biographical Memoir [PDF online]. Washington, D.C.: National Academies Press, 1998 [cit. 2023-09-03]. Dostupne online . OCLC 79388516 (angli?tina)  
  19. ↑ HODDESON, Lillian; HENRIKSEN, Paul W.; MEADE, Roger A.; WESTFALL, Catherine L. Critical Assembly: A Technical History of Los Alamos during the Oppenheimer Years, 1943?1945 . 1. vyd. New York: Cambridge University Press, 1993. xv + 509 s. ISBN   978-0-521-44132-2 . S. 398?402. (angli?tina)  
  20. ↑ ROTHMAN, Hal. On Rims & Ridges: The Los Alamos Area Since 1880 . Lincoln, Nebraska: University of Nebraska Press, 1997. Dostupne online . ISBN   9780803289666 . S. 246.  
  21. ↑ HUNNER, Jon. Inventing Los Alamos: The Growth of an Atomic Community . Norman: University of Oklahoma Press, 2004. Dostupne online . ISBN   978-0-8061-3891-6 . OCLC 154690200 (angli?tina)  
  22. ↑ EBINGER, Virginia Nylander. Norris E. Bradbury 1909?1997 . Los Alamos Historical Society: Los Alamos, New Mexico, 2006. ISBN   0-941232-34-4 . OCLC 62408863 S. 82?83, 91?92, 98. (angli?tina)  
  23. ↑ National Historic Landmarks Survey, New Mexico [online]. National Park Service [cit. 2016-12-29]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2022-10-09.  
  24. ↑ GREENWOOD, Richard. National Register of Historic Places Inventory-Nomination Form / Los Alamos Scientific Laboratory [online]. National Park Service , January 14, 1974 [cit. 2009-06-21]. Dostupne online .  
  25. ↑ Interior and Energy Departments Formally Establish the Manhattan Project National Historical Park [online]. Department of Energy, November 10, 2015 [cit. 2015-11-12]. Dostupne online .  
  26. ↑ Celebrations in Oak Ridge for Manhattan Project park [online]. WBIR, November 10, 2015 [cit. 2015-11-12]. Dostupne online .  
  27. ↑ BOWEN, Brent M. Los Alamos Climatology . Los Alamos: Los Alamos National Laboratory, May 1990. S. 3?5.  
  28. ↑ Environmental Surveillance at Los Alamos during 2008 . [s.l.]: Los Alamos National Laboratory, September 2009. S. 32.  
  29. ↑ a b FOXX, Teralene; CRAIG, Martin; DOROTHY, Noonan. Plants of the Jemez Mountains, Volume 1 . Los Alamos, NM: All Seasons Publishing, 2016. ISBN   978-0-963-90407-2 . S. 1?3.  
  30. ↑ FINDLEY, James S.; ARTHUR H., Harris; DON E., Wilson; CLYDE, Jones. Mammals of New Mexico . Albuquerque: University of New Mexico Press , 1975. ISBN   0-8263-0369-2 . S. 289, 293, 319, 327.  
  31. ↑ TRAVIS, James R. Atlas of the Breeding Birds of Los alamos County, New Mexico . Los Alamos: Los Alamos National Laboratory , October 1992. S. 2?3, 14, 51, 71, 87, 101, 145, 177.  
  32. ↑ Wildfires may contribute more to global warming than previously predicted | EarthSky.org [online]. July 9, 2013 [cit. 2019-05-06]. Dostupne online . (anglicky)  
  33. ↑ Las Conchas Wildfire [online]. [cit. 2011-07-06]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne July 9, 2011.  
  34. ↑ Environmental Stewardship [online]. Los Alamos National Security for US Department of Energy [cit. 2018-01-13]. Dostupne online .  
  35. ↑ O'NEIL, Marie. DoE/NMED host meeting on legacy waste clean-up. los alamos daily post . January 3, 2018.  
  36. ↑ GOETTEE, Consetta. home [online]. [cit. 2021-08-15]. Dostupne online . (anglicky)  
  37. ↑ REPORTER, Los Alamos. Los Alamos Public Schools Four-Year Graduation Rate Is 93.3 Percent [online]. March 6, 2021 [cit. 2021-08-15]. Dostupne online . (anglicky)  
  38. ↑ Bradbury Science Museum [online]. Dostupne online .  
  39. ↑ Bradbury Science Museum [online]. Tripadvisor [cit. 2023-09-03]. Dostupne online . (angli?tina)  
  40. ↑ Los Alamos History Museum: Manhattan Project National Historical Park [online]. National Park Service [cit. 2023-09-03]. Dostupne online . (angli?tina)  
  41. ↑ Fuller Lodge: Manhattan Project National Historical Park [online]. National Park Service [cit. 2023-09-03]. Dostupne online . (angli?tina)  
  42. ↑ Hans Bethe House: Manhattan Project National Historical Park [online]. National Park Service [cit. 2023-09-03]. Dostupne online . (angli?tina)  
  43. ↑ Oppenheimer House: Manhattan Project National Historical Park [online]. National Park Service [cit. 2023-09-03]. Dostupne online . (angli?tina)  
  44. ↑ DENVER, Mailing Address: Manhattan Project National Historical Park c/o NPS Intermountain Regional Office P. O. Box 25287; US, CO 80225-0287 Phone: Hanford: 509 376 1647 Los Alamos: 505 661 6277 Oak Ridge: 865 482 1942 Contact. Oppenheimer Filming Locations Around Los Alamos - Manhattan Project National Historical Park (U.S. National Park Service) [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupne online . (anglicky)  
  45. ↑ Movie Crew Prepares For Filming At United Church [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupne online .  
  46. ↑ LOWERY, C. M.; BRALOWER, T. J.; OWENS, J. D. et al. Rapid recovery of life at ground zero of the end-Cretaceous mass extinction. Nature . London: Nature Research, 2018, ?is. 558, s. 288?291. Dostupne online [cit. 2023-09-03]. ISSN 0028-0836 . DOI 10.1038/s41586-018-0163-6 . (angli?tina)  
  47. ↑ Perelson, Alan S.; GOLDSTEIN, BYRON. Obituary: George Irving Bell. Physics Today . April 2001, s. 85?86. DOI 10.1063/1.1372123 . Bibcode 2001PhT....54d..85P .  
  48. ↑ In Memoriam section. www.americanalpineclub.org [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2007-09-27.  
  49. ↑ Irene Jane Beyerlein . [s.l.]: [s.n.] Dostupne online . OCLC 4780270700 (English)  
  50. ↑ An Interview with Irene Beyerlein | Energy Frontier Research Centers Community Website [online]. [cit. 2021-09-08]. Dostupne online .  
  51. ↑ Professor Irene Beyerlein - Editorial Board - Scripta Materialia - Journal - Elsevier [online]. [cit. 2021-09-08]. Dostupne online . (anglicky)  
  52. ↑ OBITUARY: Stirling Colgate [online]. Dostupne online .  
  53. ↑ SFI co-founder Stirling Colgate passes away [online]. Santa Fe Institute , Dec 2, 2013 [cit. 2013-12-03]. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

JUNGK, Robert . Jasn?j?i ne? tisic slunci: Osudy atomovych v?dc? . P?eklad Du?an Pokorny. 1. vyd. Praha: Mlada fronta, 1963. 315 s. (Kolumbus; sv. 17).   Existuje te? druhe vydani z roku 1965 (Praha: Mlada fronta, 1965. edice Maj, sv. 65). Dokumentarni kniha o osudech atomovych v?dc? (n?mecky original vy?el 1956).

FEYNMAN, Richard Phillips ; LEIGHTON, Ralph. To snad nemyslite va?n?!: dobrodru?stvi zvidave povahy jak je za?il Richard P. Feynman, jeho? vyprav?ni zaznamenal Ralph Leighton . P?iprava vydani KLIMA, Jan; p?eklad KLIMA, Jan. 1. vyd. Praha: Mlada fronta, 1989. 315 s. (Maj; sv. 541). ISBN   80-204-0023-0 .   Existuje je?t? n?kolik pozd?j?ich ?eskych vydani. Pou?ne a sou?asn? poutave vzpominky Richarda P. Feynmana (v roce 1965 ziskal Nobelovu cenu) nejen na Los Alamos .

BIRD, Kai; SHERWIN, Martin J. American Prometheus: the triumph and tragedy of J. Robert Oppenheimer . 1. vyd. New York: Alfred A. Knopf, 2005. xiii + 719 s. ISBN   0-375-41202-6 . (angli?tina)   Existuje je?t? n?kolik nov?j?ich vydani, p?i?em? nejmen? prvni vydani z roku 2005 a take vydani z roku 2006 (New York: Vintage Books, ISBN   978-0-375-72626-2 ) a vydani z roku 2009 (London: Atlantic Books, ISBN   978-1-84354-705-1 ) jsou k dispozici ve vybranych ?eskych knihovnach. Rozsahla bibliograficka kniha byla mimo jine p?edlohou pro ?ivotopisne filmove drama Oppenheimer re?isera Christophera Nolana z roku 2023 a ziskala ?adu literarnich ocen?ni.

HODDESON, Lillian; HENRIKSEN, Paul W.; MEADE, Roger A.; WESTFALL, Catherine L. Critical Assembly: A Technical History of Los Alamos during the Oppenheimer Years, 1943?1945 . 1. vyd. New York: Cambridge University Press, 1993. xv + 509 s. ISBN   978-0-521-44132-2 . (angli?tina)  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Projekt Manhattan
Celkovy p?ehled
Kli?ova mista (za?izeni)
Kli?ove osoby
Bomby (Letadla)
Muzea/pamatky
Film/knihy
Ostatni
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Los_Alamos&oldid=23881797 “