Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Lordan Zafranovi?
(*
11. unora
1944
Maslinica,
?olta
) je
chorvatsky
re?iser
jugoslavskeho
p?vodu, vrcholny p?edstavitel tzv.
?erne vlny jugoslavskeho filmu
.
Po studiu literatury a vizualniho um?ni na univerzit? ve
Splitu
p?e?el Zafranovi? na pra?skou
FAMU
, kde v roce
1971
promoval jako absolvent re?ie ve t?id?
Elmara Klose
. Skupina uznavanych
jugoslavskych
re?iser?, kte?i v 60. a 70. letech na teto ?kole studovali, se souhrnn? ozna?uje jako tzv.
Pra?ska ?kola
. Krom? Zafranovi?e se do teto ?koly ?adi i
Emir Kusturica
,
Goran Paskaljevi?
?i
Rajko Grli?
.
Jeho prvni prace, ktere vznikaly na po?atku 60. let, byly p?edev?im kratkometra?ni experimenty s absurdnimi situacemi se sklonem ke
grotesce
? za n? se mu dostalo ocen?ni
Mistra amaterskeho filmu
. Prvnim jeho celove?ernim filmem byla v roce
1969
Nedjelja (Ned?le)
. Vyrazn? na sebe Zafranovi? upozornil v roce
1975
snimkem
Muke po Mati (Utrpeni Matou?e)
, ktery mu pozd?ji vynesl i cenu kritiky. Snimek byl i jeho prvni spolupraci s avantgardnim b?lehradskym spisovatelem
Mirkem Kova?em
, ktery pro n?j v budoucnosti napsal i dal?i filmove scena?e.
Nejznam?j?im dilem Lordana Zafranovi?e je potom vale?na trilogie, reflektujici b??ny ?ivot v
Jugoslavii
za
druhe sv?tove valky
. Jeji prvni dil,
Okupace ve 26 obrazech
(
1978
), byl ocen?n Velkou Zlatou arenou na letnim filmovem festivalu v
Pule
(dne?ni
Chorvatsko
) a dal?imi 22 cenami na dal?ich sv?tovych festivalech. P?ib?h vyprav?jici osudy dvou mladych mu?? v okupovanem
Dubrovniku
se do?kal i dvou volnych pokra?ovani ?
Pad Italie
(
1981
) a
Ve?erni zvony
(
1988
). Tato trilogie vzbudila sveho ?asu velky ohlas i mezi laickou ve?ejnosti. Kontroverzni spojeni
erotiky
s
politickym cit?nim
(inspirovano re?isery
Pierem Paolem Pasolinim
,
Luchinem Viscontim
a
Bernardem Bertoluccim
) i samotne znazorn?ni nevybiraveho chovani
Chorvat?
za valky donutilo sveho re?isera po roce
1990
p?iznat, ?e je politickym disidentem v postjugoslavskem
Chorvatsku
.
V polovin? 80. let se zam??il na intimni milostna temata prodchnuta erotikou, nap?iklad snimkem
Kousnuti and?la
(
1984
). Mimo to nato?il Zafranovi? i mnohe televizni inscenace pro
Radiotelevizija Srbije
a
Hrvatska radiotelevizija
. V 90. letech se vratil do
Prahy
, kde nato?il film
Ma je pomsta
. V roce 2012 uvedla televize jeho dokumentarni cyklus
Tito ? posledni sv?dci testamentu
.
Lordan Zafranovi? nyni ?ije st?idav? v
Chorvatsku
a v
Praze
.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Lordan Zafranovi?
na anglicke Wikipedii.
