Lidova iniciativa

Lidova iniciativa umo??uje prost?ednictvim petice , kterou musi podepsat ur?ite mno?stvi ob?an?, vyvolat referendum o navrzich ?i zm?nach zakon? , zm?n? ?i dopln?ni ustavy nebo navrhu ?i zm?n? vyhla?ky , nebo ve sve minimalni form? ulo?eni exekutivnim nebo legislativnim organ?m, aby za?adily navrh na zm?nu jako bod k projednani na nejbli??i sch?zi. Jedna se o formu p?ime demokracie .

Lidova iniciativa se pou?iva ve ?vycarsku na obecni, kantonalni a federalni urovni. Federalni lidova iniciativa byla zavedena roku 1891 ?vycarskou federalni ustavou a umo??ovala zm?nu ?i dopln?ni ustavy. Pro vyvolani federalniho hlasovani je nyni pot?eba 100 000 podpis?.

Lidova iniciativa je take pou?ivana ve Slovinsku . Navrh na zm?nu ustavy musi p?edlo?it 30 000 opravn?nych voli??, pro navrh zakona (musi obsahovat nazev zakona, uvod, texty jednotlivych kapitol a vyklad) sta?i 5 000 podpis? opravn?nych voli??, ktere je nutno ziskat do 60 dni od vyhla?eni iniciativy. ^[1]

V Ma?arsku je Ma?arsky parlament povinen se zabyvat problemem p?edlo?enym lidovou iniciativou minimaln? 50 000 voli?i. ^[2]

V Rumunsku je pot?eba 100 000 voli?? pro lidovou zakonodarnou iniciativu , ktera musi vychazet alespo? ze ?tvrtiny kraj? ve kterych musi byt registrovano 5 tisic stoupenc? navrhu zakona p?i?em? nelze navrhnout zm?nu zakona tykajici se finan?nich zale?itosti, mezinarodnich otazek, amnestie a milosti . ^[3]

Zakonodarna iniciativa ob?an? je od roku 2006 [1] ^{[
nedostupny zdroj
]} zavedena take v Kostaricke republice. Parlament musi o navrhu zakona hlasovat do 2 let. Dosud bylo p?ijato 10 ob?any iniciovanych zakon?.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Initiative na anglicke Wikipedii.

↑ CABADA, Ladislav . Slovinsko: Mezi tradicionalismem a postmodernou. In: CABADA, Ladislav. Nove demokracie st?edni a vychodni Evropy: komparace politickych system? . Praha: Oeconomica, 2008. ISBN 978-80-245-1388-1 . S. 246.
↑ HRDLI?KOVA, Blanka. Ma?arsko: Pravicove reformy pod taktovkou socialist?. In: CABADA, Ladislav, a kol. Nove demokracie st?edni a vychodni Evropy: komparace politickych system? . Praha: Oeconomica, 2008. ISBN 978-80-245-1388-1 . S. 77.
↑ ROS?LEK, P?emysl. Rumunsko: Hybridni poloprezidencialismus. In: CABADA, Ladislav, a kol. Nove demokracie st?edni a vychodni Evropy: komparace politickych system? . Praha: Oeconomica, 2008. ISBN 978-80-245-1388-1 . S. 206.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu lidova iniciativa na Wikimedia Commons
(anglicky) Initiative & Referendum Institute ? University of Southern California

Pahyl

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace .
Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.

[1] CABADA, Ladislav . Slovinsko: Mezi tradicionalismem a postmodernou. In: CABADA, Ladislav. Nove demokracie st?edni a vychodni Evropy: komparace politickych system? . Praha: Oeconomica, 2008. ISBN 978-80-245-1388-1 . S. 246.

[2] HRDLI?KOVA, Blanka. Ma?arsko: Pravicove reformy pod taktovkou socialist?. In: CABADA, Ladislav, a kol. Nove demokracie st?edni a vychodni Evropy: komparace politickych system? . Praha: Oeconomica, 2008. ISBN 978-80-245-1388-1 . S. 77.

[3] ROS?LEK, P?emysl. Rumunsko: Hybridni poloprezidencialismus. In: CABADA, Ladislav, a kol. Nove demokracie st?edni a vychodni Evropy: komparace politickych system? . Praha: Oeconomica, 2008. ISBN 978-80-245-1388-1 . S. 206.

[1]

[2]

[3]