한국   대만   중국   일본 
Liberalni demokrate ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Liberalni demokrate

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Liberalni demokrate
Liberal Democrats
Zkratka Lib Dems
Datum zalo?eni 3. b?ezen 1988
P?edseda Ed Davey
Sidlo Cowley Street 4, Londyn
P?edch?dce Liberalni strana
Socialn? demokraticka strana
Ideologie liberalismus
socialni liberalismus
zeleny liberalismus
proevropanismus
Politicka pozice st?ed a? st?edolevice
Mezinarodni org. Liberalni internacionala
Evropska strana Aliance liberal? a demokrat? pro Evropu
Politicka skupina EP Aliance liberal? a demokrat? pro Evropu
Po?et ?len? 98 247
Barvy Zlata , ?erna , modra
Oficialni web http://www.libdems.org.uk/
Zisk mandat? ve volbach
Dolni sn?movna :
15 / 650
Sn?movna lord? :
84 / 779
Londynske shroma?d?ni:
2 / 25
Skotsky parlament :
4 / 129
Vel?ske shroma?d?ni :
1 / 60
Mistni samosprava:
3107 / 19148
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Liberalni demokrate jsou centristicka politicka strana ve Velke Britanii zalo?ena roku 1988 spojenim Liberalni strany a Socialn? demokraticke strany . Ob? strany ji? d?ive sedm let uzce spolupracovaly. Sou?asnym p?edsedou je Ed Davey . [1]

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Strana byla zalo?ena 2. b?ezna 1988 slou?eni Liberalni strany a Socialn? demokraticke strany. Liberalove odvozovali sv?j p?vod od strany Whig? , zatimco socialni demokrate vznikli od?t?penim od strany labourist? .

Pote, co narostl vliv Labouristicke strany ve 20. letech 20. stoleti , pozice liberal? se zhor?ila a v 80. letech posunuli sve sm??ovani na centristickou politiku. Kdy? u labourist? p?evladla levicova socialisticka politika, vystoupila z ni skupina umirn?nych poslanc? a zalo?ila stranu socialn? demokratickou. Ob? strany zjistily, ?e na politicke scen? neni dostatek mista pro dv? centristicke strany, a tak se dohodly na tom, ?e nebudou ve volbach stav?t protikandidaty. Ob? strany m?ly vlastni politiku, ale pro volby roku 1983 a 1987 vydaly spole?ny volebni program. Po neusp?chu ve volbach roku 1987 se ob? strany rozhodly slou?it.

V ?ervenci 1988 byl v?dcem strany zvolen Paddy Ashdown . Strana m?la t??kou startovaci pozici, p?edev?im s ohledem na nalezeni identity na politickem spektru, a v po?ate?nim obdobi ve volbach ziskavala maly po?et hlas?. Nicmen? ve volbach roku 1997 ji? ziskala 46 k?esel v Dolni sn?movn? . Po zvoleni Tonyho Blaira v?dcem labourist? Ashdown p?ekvapiv? navrhl vytvo?eni koali?ni vlady, ale tento navrh nebyl z d?vodu ziskani labouristicke v?t?iny realizovan.

Roku 1999 byl v?dcem strany zvolen Charles Kennedy . Ve volbach roku 2001 ziskala strana ?ast hlas? labouristickych a konzervativnich voli??, kte?i nesouhlasili s valkou v Iraku, po?adovali zvy?eni ob?anskych prav a volebni reformu. Jednim z trend?, ktery se objevil ve volbach roku 2005 , bylo prosazeni liberal? jako druhe nejvyznamn?j?i strany ve velkych m?stech (nap?iklad Manchester , Cardiff a Birmingham ), kdy? ziskala vice ne? 100 volebnich obvod?, ve kterych byl jejich kandidat na druhem mist?.

Po odstoupeni Menziese Campbella na konci roku 2007 byl v prosinci teho? roku v?dcem strany zvolen Nick Clegg. V nastupni ?e?i se ozna?il za liberala a vyslovil nad?ji, ?e Britanie je zem? tolerance a pluralismu. Za sve priority ozna?il ochranu ob?anskych svobod, rozvoj ve?ejnych slu?eb, ochranu ?ivotniho prost?edi a snahu prosadit liberalismus jako alternativu zkorumpovanych politik?.

Politika strany [ editovat | editovat zdroj ]

Strana popisuje svou ideologii jako p?edani moci obyvatel?m , jsou odp?rci koncentrace moci v neodpov?dnych organizacich. Usiluji o decentralizaci moci z parlamentu a provedeni volebnich a parlamentnich reforem pro vytvo?eni n?kolikavrstveho systemu moci. Podle nich by konkretni rozhodnuti m?la byt p?ijimana na spravne urovni, do ni? zahrnuji regionalni shroma?d?ni (rady), Evropskou unii a mezinarodni organizace.

Jako zastanci socialniho liberalismu cht?ji minimalizovat zasahy statu do soukromi ob?ana. [ zdroj? ] Na rozdil od zasahu statu do soukromi preferuji socialni stat , ktery by zaji??oval zakladni pot?eby spole?nosti.

Podporuji multilateralni zahrani?ni politiku, nesouhlasi s britskou u?asti ve valce v Iraku a ze t?i hlavnich politickych stran zastavaji nejvice prounijni pozici. Navrhuji take ?ir?i vyu?iti obnovitelnych zdroj? energie a sni?eni emise sklenikovych plyn? .

V?dci strany [ editovat | editovat zdroj ]

Do u?adu Ode?el z funkce Datum narozeni
David Steel 7. ?ervence 1987 16. ?ervence 1988 31. b?ezen 1938
Robert Maclennan 6. srpen 1987 16. ?ervence 1988 26. ?erven 1936
Paddy Ashdown 16. ?ervence 9. srpen 1999 27. unor 1941
Charles Kennedy 9. srpen 1999 7. leden 2006 25. listopad 1959
Sir Menzies Campbell 2. b?ezen 2006 15. ?ijen 2007 22. kv?ten 1941
Vince Cable 15. ?ijen 2007 18. prosinec 2007 9. kv?ten 1943
Nick Clegg 18. prosinec 2007 8. kv?ten 2015 7. leden 1967
Tim Farron 16. ?ervna 2015 20. ?ervence 2017 27. kv?tna 1970
Sir Vince Cable 20. ?ervence 2017 22. ?ervence 2019 9. kv?ten 1943
Jo Swinsonova 22. ?ervence 2019 [2] 13. prosince 2019 [3] 5. unora 1980
Ed Davey 27. srpen 2020 [4]   25. prosinec 1965 [5]

Volebni vysledky [ editovat | editovat zdroj ]

V?eobecne volby [ editovat | editovat zdroj ]

Volby Lidr Hlasy Mandaty Pozice Vlada
Abs. % ± Abs. ±
1992 Paddy Ashdown 5 999 606 17.8 4.8
20 / 650
2 ? 3. Opozice
1997 5 242 947 16.8 1.0
46 / 659
26 ? 3. Opozice
2001 Charles Kennedy 4 814 321 18.3 1.5
52 / 659
6 ? 3. Opozice
2005 5 985 454 22.0 3.7
62 / 646
10 ? 3. Opozice
2010 Nick Clegg 6 836 248 23.0 1.0
57 / 650
5 ? 3. Vlada
2015 2 415 862 7.9 15.1
8 / 650
49 4. Opozice
2017 Tim Farron 2 371 772 7.4 0.5
12 / 650
4 ? 4. Opozice
2019 Jo Swinson 3 696 423 11.6 4.2
11 / 650
1 ? 4. Opozice

Evropske volby [ editovat | editovat zdroj ]

Volby Lidr Hlasy Mandaty Pozice
Abs. % Abs. ±
1989 Paddy Ashdown 944 861 5.9
0 / 81
? 0 4.
1994 2 591 659 16.1
2 / 81
2 3.
1999 1 266 549 11.9
10 / 81
8 ? 3.
2004 Charles Kennedy 2 452 327 14.4
12 / 78
2 4.
2009 Nick Clegg 2 080 613 13.3
11 / 72
1 ? 4.
2014 1 087 633 6.6
1 / 73
10 6.
2019 Vince Cable 3 367 284 19.6
16 / 73
15 2.

Skotske parlamentni volby [ editovat | editovat zdroj ]

Volby Volebni obvody Volebni regiony Celkem ± Pozice Postaveni
% Mandaty % Mandaty
1999 14,2%
12 / 73
12,4%
5 / 56
17 / 129
? 0 ? 4. Vlada
2003 15,4%
13 / 73
11,8%
4 / 56
17 / 129
? 0 ? 4. Vlada
2007 16,2%
11 / 73
11,3%
5 / 56
16 / 129
1 ? 4. Opozice
2011 7,9%
2 / 73
5,2%
3 / 56
5 / 129
11 ? 4. Opozice
2016 7,8%
4 / 73
5,2%
1 / 56
5 / 129
? 0 5. Opozice
2021 6,9%
4 / 73
5,1%
0 / 56
4 / 129
1 ? 5. Opozice

Volby do Vel?skeho shroma?d?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Volby Volebni obvody Volebni regiony Celkem ± Pozice Postaveni
% Mandaty % Mandaty
1999 13.5%
3 / 40
12.5%
3 / 20
6 / 60
? 0 ? 4. Vlada
2003 14.1%
3 / 40
12.7%
3 / 20
6 / 60
? 0 ? 4. Opozice
2007 14.8%
3 / 40
11.7%
3 / 20
6 / 60
? 0 ? 4. Opozice
2011 10.6%
1 / 40
8.0%
4 / 20
5 / 60
1 ? 4. Opozice
2016 7.7%
1 / 40
6.5%
0 / 20
1 / 60
4 5. Vlada
2021 4.9%
0 / 40
4.3%
1 / 20
1 / 60
? 0 4. Opozice

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Liberal Democrats na anglicke Wikipedii.

  1. Novym ?efem britske strany Liberalni demokrate je Ed Davey. ?eska televize [online]. 2020-08-27. Dostupne online .  
  2. Lib Dems: Jo Swinson becomes party's first female leader. BBC [online]. 2019-07-22 [cit. 2019-09-07]. Dostupne online . (anglicky)  
  3. Election results 2019: Lib Dem leader Jo Swinson to step down. BBC [online]. 2019-12-13 [cit. 2020-01-18]. Dostupne online . (anglicky)  
  4. Sir Ed Davey wins Liberal Democrat leadership race. BBC [online]. [cit. 2023-02-07]. Ro?. 2020. Dostupne online . (anglicky)  
  5. ASHLEY, Jackie. The new breed preparing to turn third place into first. The Guardian [online]. [cit. 2023-02-07]. Ro?. 2004. Dostupne online . (anglicky)  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]