Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Leti?t? Rana
se nachazi pobli? obce
Rana
, p?ibli?n? 10 kilometr? od m?sta
Louny
a asi 20 kilometr? od m?sta
Most
. Bylo zalo?eno roku 1932 a pro sve mimo?adne p?irodni podminky se od za?atku vyu?ivalo p?edev?im k
placht?ni
. V roce 2017 ho vlastni Aeroklub Rana a krom? placht?ni je vyu?ivano i k let?m
RC model?
.
Draha
je travnata.
Po?atky leteckeho sportu na
Rane
spadaji do roku
1932
, kdy ?lenove studentskeho leteckeho spolku
N?mecke techniky v Praze
"
Akaflieg Prag
" hledali o jarnich prazdninach vyhodny plachta?sky teren a objevili holy h?bet se t?emi vrcholky, dlouhy tem?? 1,5 km, pozvolna vystupujici z ni?iny.
2. za?i roku 1932 za?ala historie placht?ni na Rane prvnim n?kolikaminutovym letem. Ji? 13. listopadu se instruktor Erwin Primavesi udr?el ve vzduchu dv? hodiny a 25 minut. Dosa?eny sportovni vykon byl zve?ejn?n v n?kolika novinach a i pra?sky rozhlas p?inesl senza?ni hla?eni. Pod vedenim mladeho plachta?skeho instruktora
Masarykovy letecke ligy
(MLL) z Prahy za?ali s letanim na Rane take budouci letci z Loun.
Konal se zde prvni a druhy narodni plachta?sky zavod.
Ust?edni plachta?ska ?kola
zde v letech 1933?1938 vy?kolila p?eva?nou v?t?inu svych plachta?? pilot?-instruktor?
[1]
. P?iznivy plachta?sky teren nebyl vyu?ivan jen ?leny MLL a
Akaflieg
. Sve pravidelne letni tabory zde m?ly i skupiny
?OS
(Sokola) a
N?meckeho leteckeho svazu v ?SR
.
A?koli mezi n?meckymi a ?eskymi plachta?i fungovala na Rane dobra spoluprace
[1]
, v dob? vyhrocovani narodnostniho nap?ti t?sn? p?ed valkou byl i tento teren zaminkou k t?enicim. Sudet?ti poslanci
Gustav Obrlik
a
Franz May
si v lednu 1937 v parlamentu st??ovali, ?e se n?meckym spolk?m ?tryzniv? omezuje placht?ni na Ranske ho?e“. Ministerstvo vnitra v odpov?di na interpelaci poukazalo na rovne podminky a sti?nost zamitlo jako ned?vodnou
[2]
.
Svobodne letani na Rane skon?ilo v ?ijnu 1938, kdy byly Sudety okupovany. Se za?atkem
valky
se z Rane stalo n?mecke ?kolici st?edisko pro piloty kluzak?
Luftwaffe
. B?hem vale?nych let dochazelo postupn? ke zm?nam v technikach start?. Od ?vyst?elovani“ kluzak? gumovym lanem ze svah? za?aly p?evladat starty z rovnych leti?? pomoci navijak?
[3]
.
Po roce 1945 se stala Rana vyhledavanym centrem plachta?ske mlade?e z cele republiky. Zemska plachta?ska ?kola zde vy?kolila 962 pilot?, kte?i zde v roce
1946
provedli dnes nep?edstavitelnych 41 367 start?. Dne?ni sportovni leti?t? vybudovali loun?ti plachta?i brigadn?. Pro tuto slavnou a pr?kopnickou minulost nazvali plachta?i Ranou u Loun kolebkou ?eskeho a ?eskoslovenskeho placht?ni.
- ↑
a
b
Hans Schutz, Leti?t? Rana u Loun 1932?1938, ?asopis Aerokurier 3/1992, dostupne on-line:
http://www.lkra.cz/aeroklub/historie.html
Archivovano
22. 8. 2010 na
Wayback Machine
.
- ↑
Dokumenty digitalizovane parlamentni knihovny, Poslanecka sn?movna N.S.R.?., 1937, IV. volebni obdobi, 4. zasedani, 786, bod II. dostupne on-line:
http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/tisky/t0786_01.htm
- ↑
JI?I HORAK, Historie slanskeho letectvi, SLANSKY OBZOR, RO?ENKA SPOLE?NOSTI PATRIA, VLASTIV?DNEHO MUZEAVE SLANEM, RO?NIK 4, Slany 1996, dostupne on-line:
http://www.slanskyobzor.cz/n/obzor_04.pdf