Lesostep je jeden ze zemskych biom? . Rozklada se v p?echodovych oblastech mirneho pasu a jedna se de facto o ?iroky ekoton , v n?m? se p?irozen? dynamicky prolina zona travnatych stepi se spole?enstvy temperatnich opadavych listnatych nebo jehli?natych les? . Klima je zpravidla kontinentalni, se slune?nym a teplym letem a mrazivou zimou. Maximum sra?ek byva v let? a byva jich vice ne? v sousednim pasmu stepi, co? na n?kterych mistech ji? umo??uje r?st strom?; les je zde ov?em na hranici svych ekologickych mo?nosti. Vzhledem ke komplexni struktu?e lesostepni krajiny tvo?ene mozaikou biotop? a jejich ekoton? zde byva v?t?i diverzita druh? ne? v p?ilehajicich biomech. Faunu lesostepi tvo?i zastupci obou p?ilehajicich pasem (temperatnich a borealnich les? a stepi). Typi?ti jsou nap?iklad hlodavci ( svi?? , sysel), zajicovci , hmyzo?ravci , n?kte?i jelenoviti a dal?i kopytnici , ?elmy ( lasice , li?ky , vlci ) a ptaci ( drop , k?epelka , ba?ant , orel ); n?kte?i velci bylo?ravci ( zubr ) byli lokaln? vyhubeni. ^[1]

Lesostepi se nachazeji ve vychodni Evrop? a? po ji?ni Ural a dale v ji?nich oblastech Sibi?e , v jihozapadoasijske Iranske vyso?in? a ve St?edni Asii , p?i?em? opisuji zhruba kruh kolem nejsu??ich (aridnich a stepnich) oblasti kontinentu. ^[2] Dale se vyskytuji te? v  Prerijnich provinciich ji?ni Kanady nebo na ji?ni polokouli v Patagonii. Do ?eske republiky zasahuje zona lesostepi jen okrajov? na ji?ni Moravu a do severozapadnich ?ech.

Vzhledem k p?iznive poloze a v?t?imu mno?stvi ekosystemovych slu?eb , ktere lesostepni mozaika biotop? poskytuje oproti zapojenemu lesu ?i zonalni stepi, pat?ily tyto oblasti ?asto k nejstar?im osidlenym mist?m v krajin?. V sou?asne dob? byla v?t?ina lesostepi, stejn? jako stepi, zpravidla ji? p?em?n?na v  ornou p?du , sady , vinice ?i lesni kultury a jejich p?irozena dynamika, spo?ivajici nap?. v periodickych po?arech nebo pastv? velkych bylo?ravc? , um?le potla?ena. Fragmenty jsou chran?ny v p?irodnich rezervacich, mnohe lesostepni biotopy v?ak pat?i mezi kriticky ohro?ene ekosystemy nebo ji? zcela zanikly.

Obecna charakteristika [ editovat | editovat zdroj ]

Lze rozli?ovat r?zne podoby lesostepi. Mohou to byt sv?tle otev?ene lesy ?i rozvoln?ne parkovite porosty v mirn? zvln?ne krajin? a na hlub?ich p?dach, ktere se p?irozen? prolinaji se stepni slo?kou a v?t?ina sv?tlomilnych druh? je schopna r?st i v nich (difuzni ekoton). Jinym typem je tzv. expozi?ni lesostep, kdy stepni travniky jsou rozlo?eny na exponovanych ji?nich svazich a lesy naopak na odvracenych severnich stranach kopc? a v udolich; p?echod mezi nimi je zpravidla ostry a lesy jsou zapojen?j?i a stinne. Dal?i variantou jsou lesy na svazich udoli, v ru?tin? nazyvane bajraky ( bajra?nyj les ), zatimco temena kopc? por?sta step. V teplej?ich oblastech i mimo vlastni lesostepni zonu vznikaji n?kdy v lesich na m?lkych p?dach a okolo skalnich vychoz? vicemen? trvale sv?tliny, nazyvane lesostepni polanky ?i ple?e, ?asto s velikou diverzitou sucho- a sv?tlomilnych nelesnich druh? rostlin i bezobratlych. Na p?echodu mezi lesem a bezlesim mohou byt vyvinuta te? spole?enstva teplomilnych lesnich lem? . ^{[1] [3]}

Pom?r lesni a neslesni slo?ky je dynamicky a stejn? jako hranice obou sousednich biom? se prom??uje a posouva v prostoru a ?ase. Ovliv?ovan byl historicky zejmena klimatem: v chladn?j?ich a vlh?ich periodach expandoval les, v su??ich a teplej?ich naopak stepi. Svou roli hral take re?im pravidelnych disturbanci , a? ji? to byly po?ary, pastva velkych bylo?ravc? ?i maloplo?ny a udr?itelny vliv lidske ?innosti. K velkoplo?nym a drastickym p?em?nam lesostepni krajiny do?lo v  novov?ku , kdy byla v?t?ina krajiny trvale odlesn?na a posleze rozorana. ^[4] Po opu?t?ni intenzivni zem?d?lske ?innosti na n?kterych men? vyhodnych plochach a ponechani p?dy ladem, ktere se zhusta d?je po?atkem 21. stoleti, se na opu?t?nych uhorech pom?rn? rychle obnovuji polop?irozena, p?irod? blizka travinna spole?enstva, by? s dil?im zastoupenim nep?vodnich druh? rostlin. Lesni slo?ka, ktera je v lesostepi p?irozen? na hran? svych ekologickych mo?nosti, se v odlesn?ne krajin? bez refugii a zdroj? diaspor obnovuje mnohem pomaleji. ^[5]

Vychodoevropska lesostep [ editovat | editovat zdroj ]

V Eurasii se lesostepi nachazeji v rozsahlem nep?eru?enem pasu sahajicim od Panonske a Vala?ske ni?iny a? po ji?ni Ural , s jadrem na severu Ukrajiny a na jihu Ruska v prostoru zhruba vymezenem m?sty Kyjev , Voron?? , Samara , Orenburg , Ufa a Kaza? ; na jihu zasahuje te? na Krym a na severni podh??i Kavkazu . Okrajov? saha lesostepni zona a? na ji?ni Moravu. Nabyva zde podoby velkoplo?ne mozaiky lesa a bezlesi. Bezlesi je tvo?eno suchymi ?irokolistymi i uzkolistymi travniky a stepnimi loukami z fytocenologicke t?idy Festuco-Brometea , ve kterych se krom? p?evladajicich porost? travin ( kavyly , kost?avy , vale?ka prapo?ita , vousatka prstnata , ovsi? stepni ) vyskytuje oproti ?istym stepim i v?t?i mno?stvi kvetoucich ?irokolistych bylin, nap?iklad r?zne ?alv?je , omany , sasanka lesni , tu?ebnik obecny , hadinec ?erveny , smldnik jeleni , o?anka kalamandra , ma?ka ladni , b?loza?ka v?tevnata , cibulovite kosatce , tulipany a mnoho dal?ich. Mohou se zde vyskytovat te? nizke suchomilne k?oviny se slivon?mi , ?imi?niky a tavolniky .

Ostr?vky lesa se vyskytuji na hlub?ich, vlh?ich a produktivn?j?ich p?dach, v terennich sni?eninach nazyvanych ?kolky“, na chran?nych severnich svazich a hranach udoli (svahove lesiky bajrak?) a podobn?. Jsou to p?eva?n? teplomilne doubravy s dominantnim dubem letnim , na slunnych svazich te? dubem py?itym , a druhov? velmi bohatym ke?ovym i bylinnym patrem; sm?rem k severu nebo na eutrofn?j?ich stanovi?tich p?echazeji ve smi?ene mezofilni doubravy a? dubohab?iny s p?im?si u?lechtilych listna?? ( jasan ztepily , javor mle? , lipa , jilm ). Typickymi d?evinami ke?oveho patra jsou javor tatarsky , jasan zimna? , babyka , liska , brsleny , mahalebka , svidy ?i hlohy . Na chudych pis?itych p?dach jsou roz?i?eny bory s  borovici lesni , v okoli vodnich tok? lu?ni lesy . Na disturbovanych mistech vyr?staji pionyrske b?ezove haje. Typicke jsou te? sv?tle haje ji?niho Uralu tvo?ene na suchych stanovi?tich duby , na vychodnich svazich pak b?izami , osikami , borovicemi ?i mod?iny , s bohatym podrostem sv?tlomilnych lu?nich a stepnich bylin, z nich? mnohe maji areal zasahujici a? do st?edni Evropy ( zvonek klubkaty , ?anta lesostepni , sv?tlice barvi?ska , kopretina chocholi?nata a dal?i). ^{[6] [1] [7]}

Krajina vychodoevropske lesostepi, p?edev?im ta na urodnych ?ernozemnich p?dach, byla siln? p?em?n?na ?lov?kem a jeji p?irozena podstata pozm?n?na ?i zcela ztracena; pouze nepatrny zlomek p?vodni rozlohy je chran?n v p?irodnich rezervacich. ^{[8] [2]}

Lesostep v ?esku [ editovat | editovat zdroj ]

Do ?eske republiky zasahuje zona lesostepi jen okrajov? a zahrnuje dv? odd?lene oblasti: izolovanou exklavu ?eskeho st?edoho?i a severozapadnich ?ech, v ni? je suchomilna vegetace vyvinuta diky sra?kovemu stinu Kru?nych hor, a panonskou oblast ji?ni Moravy. Zachovale fragmenty lesostepi lze vid?t nap?iklad v narodnich p?irodnich rezervacich Pouzd?anska step-Kolby , Malhotky , Tabulova hora a D?vin-Kotel-Sout?ska v  Pavlovskych vr?ich nebo v lesnich komplexech Ochozy mezi Kobylim a N?m?i?kami s p?irodnimi rezervacemi Jesli?ky , Zazmoniky , Nosperk a dal?imi. V ?eskem prost?edi je ov?em v?t?ina suchych travnik? v lesostepni mozaice s nejv?t?i pravd?podobnosti sekundarniho p?vodu a po opu?t?ni pravidelne pastvy ?i se?e jim hrozi zar?stani k?ovinami a naletovymi d?evinami . Ohro?enim je te? nevhodne zales?ovani (nap?. borovici ?ernou) a invaze nep?vodnich druh? strom? ( pajasan ?laznaty , trnovnik akat ). ^[9]

Vyzkumy zarove? ukazuji, ?e krajina vzhledem i druhovym slo?enim podobna sou?asnym chladnym lesostepim ji?ni Sibi?e a Altaje (viz nasledujici odstavec) se ve st?edoevropskem prostoru rozkladala te? v pr?b?hu poslednich ledovych dob . ^[10]

Lesostep v Asii [ editovat | editovat zdroj ]

Zona lesostepi vychodni Evropy pokra?uje za Uralem dale na vychod, zde v?ak ji? netvo?i zcela souvisly pas vzhledem k vice hornatemu reliefu. Na ji?ni Sibi?i zahrnuje n?kolik oblasti (ekoregion?) a saha zhruba od jihovychodniho upati Uralu p?es uzky pruh kolem hranice Kazachstanu a Ruska ( Ba?kortostan a p?ilehle oblasti), okolo Altaje do severniho Mongolska (Daurska lesostep) a oblasti jihovychodn? od jezera Bajkal a? po ?eku Amur . Klima je zde kontinentalni, misty i dost chladne, s dlouhymi studenymi zimami a mirnymi lety. Sra?ky jsou nizke. Lesostep zde tvo?i mozaikovity p?echod mezi sibi?skou tajgou , smi?enymi hemiborealnimi lesy a kaza?skou, respektive mongolsko-mand?uskou travnatou stepi. Na Altaji je jednim z vy?kovych vegeta?nich stup??. Lesiky se vyskytuji roztrou?en? na mistech s dosa?itelnou vlahou: v ni?inach p?eva?n? podel vodnich tok? a v terennich sni?eninach, ve vy??ich polohach na zav?trnych, severnich ?i vychodnich svazich kopc?, a jsou tvo?eny p?eva?n? borovicemi ( borovice lesni , vice na sever te? borovice sibi?ska ), mod?iny , b?izami , osikami , n?kterymi javory a jilmy ( Ulmus pumila ). Na zamok?en?j?ich mistech mohou r?st vrby . Bezlesou slo?ku tvo?i suche travniky a lu?ni stepi fytocenologicke t?idy Cleistogenetea squarrosae , ?adu Helictotrichetalia sсhelliani ; krom travin, jimi? jsou dvou?adec kostrbaty ( Cleistogenes squarrosa ), st?edoasijske druhy kavyl? , kost?av ?i sm?lk? , a n?kterych ost?ic se v nich vyskytuje i zna?ne bohatstvi dvoud?lo?nych bylin (ze znam?j?ich nap?iklad ?i?ak bajkalsky , sapa hliznata , vicero druh? mochen , kozinc? , vikvi , ?lu?uchy , koniklece ?i pely?ky ). ^{[11] [12] [13] [14] [15]}

Lesostepi se nachazeji take v  Iranske vyso?in? a v jejim okoli (poho?i Zagros , Alborz , Kurdistan , podh??i Kopet-Dag , st?edovychodni Anatolie , Turkestan ). Jde o oblasti se suchym kontinentalnim klimatem, ?asto se zna?nymi teplotnimi rozdily mezi dnem a noci, zimou a letem. Lesni slo?ka je tvo?ena p?eva?n? duby , nap?iklad dubem velkokv?tym , halkovym ( Quercus infectoria ) nebo druhem Quercus brantii , dale pistaciemi , jalovci , mnohymi slivon?mi (nap?. planymi mandlon?mi, meru?kami), hru?n?mi , hlohy a jinymi r??ovitymi, okolo vodnich tok? jasanem uzkolistym ?i o?e?aky . Lesy jsou ?idke, prosv?tlene, s podrostem stepnich rostlin, postupn? p?echazejici v porosty roztrou?enych k?ovin s  kozinci a ?alv?jemi , do suchych stepi a pely?kove polopou?t?. ^{[16] [17] [18]}

Lesostep v Americe [ editovat | editovat zdroj ]

Podobne p?echodne pasmo lesostepi existuje te? na severoamerickem kontinentu, a to v rovnob??kovem i polednikovem sm?ru. V centralni Kanad? a na st?edoseveru Spojenych stat? p?edstavuje lesostep ekoton mezi velkymi preriemi St?edozapadu a kanadskou tajgou. Jedna se o n?kdej?i zaledn?ne uzemi s mnoha jezery a zamok?enymi sni?eninami. ^[4] Lesni vegetace je tvo?ena p?edev?im haji topolu osikoviteho a topolu balzamoveho , zapadn?ji okolo Velkych jezer te? ?idkymi ?dubovymi savanami“ s n?kolika druhy dub? ?i lipovo-javorovymi lesiky. Na pis?itych p?dach roste borovice pokroucena a borovice Banksova , na siln?ji zamok?enych mod?in americky , smrk ?erny a r?zne vrby . ?aste jsou k?oviny s  liskami , vrbami, svidou vyb??katou a podobn?. P?echodu ke klimaxovemu lesu s  jedli balzamovou a smrkem sivym brani pravidelne po?ary. P?vodni habitat je siln? fragmentovany a p?em?n?ny na zem?d?lskou p?du, nejv?t?i rezervaci je Moose Mountain Provincial Park v Saskatchewanu. ^{[19] [20]}

V polednikovem sm?ru je lesostep p?echodem mezi preriemi a opadavymi lesy americkeho vychodu a rozklada se v prostoru od Velkych jezer sm?rem na jih. Lesni slo?ka je tvo?ena dubovymi ?idkolesy a lipovo-javorovymi haji a por?sta n?kdej?i ledovcove moreny, terenni sni?eniny, b?ehy vodnich tok? a podobn?. Traviny p?evladaji na planinach, dominantni slo?kou jsou r?zne druhy rodu Andropogon . ^[21]

Na samem jihu Ji?ni Ameriky, v  Patagonii , najdeme dynamicky se prom??ujici lesostepni ekoton v uzkem pruhu mezi pabukovymi lesy, haji s p?eva?ujicim jehli?nanem Austrocedrus chilensis a suchymi travniky ve sra?kovem stinu vychodni Patagonie. ^[22]

Lesostepni fauna [ editovat | editovat zdroj ]

Lesostepi jsou obyvany r?znymi hlodavci , zajicovci , hmyzo?ravci , n?kterymi jelenovitymi a dal?imi kopytniky , ?elmami ( lasice , li?ky , vlci ) a rozli?nymi ptaky (?asto dravci nebo hrabavi ). Mezi typicke zastupce lesostepni fauny ve vychodni Evrop? pat?i svi?? bobak ( Marmota bobak ) a sysel obecny . D?ive zde ?ili i  zubr evropsky a sajga tatarska , oba druhy v?ak byly v t?chto mistech vyhubeny. V oblasti Altaje ?ije svi?? ?edy , svi?? tarbagan a r?zni zajicovci (zajici, kralici, pi??uchy ). Z v?t?ich druh? se zde objevuje nap?iklad ovce argali a z ?elem to je nap?iklad jezevec lesni a vzacn? i  irbis . ^[23] Dale na vychod lze v lesostepnich oblastech nalezt i gazelu dzeren , ktera v?ak jako stanovi?t? preferuje p?edev?im step . V lesostepich Iranu ?iji levharti per?ti , medv?di syr?ti , kuny skalni , divoke ovce, kozy a prasata . ^{[18] [24]}

Lesostep v Kanad? je domovem pro losy , jelence b?loocase , zajice m?nive , kojoty , li?ky, vlky a medv?dy baribaly . Nachazi se zde i mno?stvi hlodavc?. D?ive se jednalo i o okrajovy habitat pro bizony . Z ptak? zde ?iji nap?iklad je?abci kanad?ti , led?a?ci a straky . ^[19]

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Vymezeni ekoregionu Vychodoevropska lesostep v ramci WWF
• 
  ?ipakova doubrava p?echazejici do stepniho travniku v p?irodni pamatce Jesli?ky , ji?ni Morava
• 
  Kvetouci stepni louka na Jamske stepi (Rusko, Kurska oblast)
• 
  Svahovy udolni les (bajrak) v Rusku
• 
  Krajina oblasti Aspen Parklands v Kanad?
• 
  Drobne sv?tliny, tzv. lesostepni polanky, mohou byt uto?i?t?m stepni bioty i mimo vlastni stepni a lesostepni oblast ( Velky Hornek )

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu lesostep na Wikimedia Commons
• Chytry, Milan: Step a lesostep. P?edna?ka z cyklu Vegetace a biotopy Evropy na YouTube
• Step a lesostep: p?ehled biotop? severni Eurasie (anglicky)
• Where Forest Meets Grasslands: Forest-steppes in Eurasia ? profilovy text z bulletinu skupiny European Dry Grassland Group o eurasijskych lesostepich v?etn? map (anglicky)
• The edge of two worlds: A new review and synthesis on Eurasian forest-steppes ? obsahlej?i shrnujici studie (anglicky)