Leopold von Ranke
(
21. prosince
1795
, Wiehe,
Sasko
?
23. kv?tna
1886
,
Berlin
) byl
n?mecky
historik
, jeden ze zakladatel? v?decke
historiografie
, zalo?ene na p?vodnich pramenech. Ukolem historie podle Ranka je popsat, ?jak tomu skute?n? bylo“ (?wie es eigentlich gewesen ist").
Ranke se narodil v rodin?
protestantskeho
pastora a studoval na slavnem gymnaziu
Schulpforta
u
Naumburgu
, kde si zamiloval klasicke autory. Roku
1814
se zapsal na
univerzitu v Lipsku
, kde studoval
klasickou filologii
a
luterskou
teologii
. Jeho hlavni ?etbou byli
Thukydides
,
Titus Livius
,
Immanuel Kant
,
Fichte
,
Schelling
a
Schlegel
. Sou?asna historicka literatura, kterou pokladal za pouhe hromad?ni zprav, ho p?ili? nezajimala. V letech
1817
-
1825
u?il klasicke jazyky na gymnaziu ve
Frankfurtu nad Odrou
a za?al se zajimat o historii, proto?e ji cht?l postavit na pevn?j?i zaklady a zarove? v ni hledal Bo?i vedeni pro sebe.
U? jeho prvni kniha,
D?jiny romanskych a germanskych narod? 1494 ? 1514
(
1824
), p?ekvapila ?i?i pramen?, ktere Ranke pou?il: pam?ti, deniky, statni dokumenty, diplomaticke depe?e i p?ima sv?dectvi sou?asnik?. Ranke cht?l v knize ukazat, ?e historicka zku?enost severskych (?teutonskych“) narod? od dob
st?hovani narod?
p?es
k?i?ove vypravy
a obdobi
kolonizace
byla v zasad? shodna se zku?enosti narod? ?latinskych“ a ?e spole?n? vytvo?ily novov?kou Evropu jako politicky i duchovni celek. Z knihy pochazi take slavna a ?asto citovana v?ta:
- “Historie si brala za ukol soudit minulost a pou?it sou?asnost pro dobro budoucich v?k?. Tak vysoky narok si tato kniha ne?ini; sna?i se pouze ukazat, jak tomu ve skute?nosti bylo (
wie es eigentlich gewesen
).“
O p?esny smysl teto v?ty se historikove dodnes p?ou, Ranke jej vysv?tluje tak, ?e historik se m??e radovat z jednotlivosti, musi v?ak hledat ?posvatny hieroglyf“, stopu Bo?iho vedeni v d?jinach, a mit otev?ene o?i pro to, co je v nich univerzalni. Na zaklad? usp?chu teto knihy byl Ranke povolan na berlinskou univerzitu, kde byl vta?en do spor? mezi pravnim historikem von
Savignym
, ktery zd?raz?oval neredukovatelnou jedine?nost d?jinnych obdobi, a nasledovniky
Hegelovymi
, kte?i cele d?jiny chapali jako rozvijeni jedineho p?ib?hu. Ranke hajil stanovisko Savignyho a tvrdil, ?e ?ka?da doba je Bohu stejn? blizka“ a ?e nap?iklad
renesance
neni lep?i ne?
st?edov?k
, nybr? pouze jina.
Roku
1831
Ranke zalo?il a redigoval konzervativni ?asopis
Historisch-politische Zeitschrift
, kde polemizoval s
liberalismem
a varoval p?ed revoluci. V souladu se svym p?esv?d?enim Ranke prostudoval rozsahly Benatsky archiv zahrani?ni politiky pro 16. a 17. stoleti a v letech
1834
-
1836
vydal dilo
?im?ti pape?ove, jejich cirkev a jejich stat v 16. a 17. stoleti
, kde mimo jine vytvo?il pojem ?
protireformace
“ a vytvo?il ?ive obrazy tehdej?ich pape??,
Ignace z Loyoly
a mnoha dal?ich. Britsky
katolicky
historik
Lord Acton
soudil, ?e je to nejlep?i a nejobjektivn?j?i kniha o renesan?nim pape?stvi.
V letech
1845
-
1847
vy?ly jeho
N?mecke d?jiny v obdobi reformace
a
1849
Dev?t knih pruskych d?jin
, kde sledoval historii rodiny
Hohenzollern?
od st?edov?ku po
Bed?icha Velikeho
. Roku
1865
byl Ranke povy?en do ?lechtickeho stavu
[2]
, od roku
1882
byl
pruskym
tajnym radou a od roku
1885
?estnym ob?anem
Berlina
. Roku
1884
byl zvolen prvnim ?estnym ?lenem Americke historicke asociace. Po svem penzionovani roku
1871
psal Ranke o r?znych tematech, o
Francouzske revoluci
, o
Albrechtovi z Vald?tejna
, o anglickych, ?pan?lskych a pruskych d?jinach, zejmena v ranem novov?ku. Roku 1880 se pustil do ?iroce koncipovanych
Sv?tovych d?jin
, ktere sta?il dopsat jen do
12. stoleti
, jeho ?aci je v?ak z jeho poznamek dovedli a? do roku 1453 a vydali ve 12 svazcich.
Pro historiografii 19. stoleti byl Ranke velkou autoritou a velmi ji ovlivnil. S jeho pojetim historie nep?imo polemizoval
Nietzsche
ve druhe z
Ne?asovych uvah
(1874) a v pr?b?hu 20. stoleti se objevili kritikove, kte?i Rankovi vytykali, ?e podcenil vyznam my?lenek a celkovych koncept? a naopak si dostate?n? neuv?domil, ?e historik je nutn? ?lov?kem sve doby a ?e p?inejmen?im kladenim otazek a vyb?rem materialu v?dycky vna?i do historie sve vlastni hledisko (
Fernand Braudel
).
Leopold von Ranke (N?mecka znamka, 1986)
V tomto ?lanku byly pou?ity
p?eklady
text? z ?lank?
Leopold von Ranke
na anglicke Wikipedii a
Leopold von Ranke
na n?mecke Wikipedii.
- ↑
a
b
c
d
Darryl Roger Lundy:
The Peerage
.
- ↑
Leopold von Ranke | German historian.
Encyclopedia Britannica
.
Dostupne online
[cit. 2018-06-06]. (anglicky)
Velka ?ast Rankova dila je k dispozici na
Wikisource
:
http://de.wikisource.org/wiki/Leopold_von_Ranke
(n?mecky)