Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Leonid Vitaljevi? Kantorovi?
(
rusky
Леони?д Вита?льевич Канторо?вич
;
19. ledna
1912
Petrohrad
?
7. dubna
1986
Moskva
)
[1]
byl
sov?tsky
matematik
a
ekonom
, ktery v roce 1975 ziskal spolu s
Tjallingem Koopmansem
Cenu ?vedske narodni banky za rozvoj ekonomicke v?dy na pamatku Alfreda Nobela
za ?p?isp?vek k teorii optimalni
alokace zdroj?
“. Je to jediny ?lov?k ze Sov?tskeho svazu, ktery tuto cenu ziskal. Je mimo jine tv?rcem
linearniho programovani
.
[1]
Kantorovi? studoval
matematiku
na
Leningradske statni univerzit?
v letech 1926?1930, kde studoval mimo jine u
Vladimira Ivanovi?e Smirnova
,
Gregora Michajlovi?e Fichtenholze
a
Borise Delaunaye
, a v roce 1930 ziskal doktorat.
V roce 1934 se stal profesorem matematiky na Leningradske statni univerzit?, kde vyu?oval a? do roku 1960. Sov?tsky doktorat (ekvivalent
habilitace
) ziskal v roce 1935, kdy byly v Sov?tskem svazu znovu zavedeny akademicke tituly. Zpo?atku se zabyval teorii analytickych mno?in a ?e?il n?ktere
Luzinovy
problemy. Ve 30. letech 20. stoleti se hodn? zabyval
funkcionalni analyzou
(s kolegy napsal v roce 1950 knihu
Funkcionalnyj analiz v poluuporjado?ennych prostranstvach
) a budoval mosty k
numericke matematice
. V roce 1936 vy?la jeho kniha o aproxima?nich metodach vy??i analyzy s
Vladimirem Ivanovi?em Krylovem
(1902?1994) a v roce 1959 jeho kniha
Funkcionalni analyza v normovanych prostorech
(
Funkcionalnyj analiz v normirovannych prostranstvach
) s
Glebem Pavlovi?em Akilovem
. B?hem druhe sv?tove valky vyu?oval jako profesor na
Vojenske in?enyrsko-technicke univerzit?
v Leningrad? a od roku 1944 p?sobil v Matematickem ustavu
Akademie v?d SSSR
v Leningrad?, kde vedl odd?leni aproxima?nich metod. V te dob? se take zajimal o tehdy nov? vznikajici po?ita?e a v teto souvislosti se podilel i na tajnych vyzkumnych pracich v oblasti jaderne techniky.
V letech 1961?1971 byl profesorem matematiky a ekonomie na Sibi?skem odd?leni Akademie v?d SSSR v
Novosibirsku
a v letech 1971?1976 byl ?editelem vyzkumne laborato?e Moskevskeho institutu narodohospoda?skeho planovani.
Kantorovi? dostal ve 30. letech 20. stoleti za ukol optimalizovat vyrobu v tovarn? na dyhy a vyvinul matematickou metodu, ktera se stala znamou jako
linearni programovani
. Napsal n?kolik knih ? mimo jine
Mat?mati?eskije metody organizacii i planirovanija proizvodstva
(
The Mathematical Method of Production Planning and Organization
, 1939 ?
Matematicka metoda planovani a organizace vyroby
) a
Ekonomi?eskij ras?ot nailu??ego ispolzovanija resursov
(1959,
Ekonomicky vypo?et nejlep?iho vyu?iti zdroj?
).
Kantorovi? byl od roku 1938 ?enaty s leka?kou a m?l syna a dceru.
V roce 1958 se stal dopisujicim ?lenem Akademie v?d SSSR. V roce 1965 obdr?el
Leninovu cenu
. V roce 1969 byl Kantorovi? zvolen ?lenem
Americke akademie v?d a um?ni
a v roce 1984 mu
Univerzita Martina Luthera
v
Halle
-
Wittenbergu
ud?lila ?estny doktorat.
Ruska akademie v?d ud?luje od roku 1996 ?cenu L. V. Kantorovi?e“ (Premija imeni L. V. Kantorovi?e). Institut pro vyzkum a ?izeni podniku p?i Univerzit? Martina Luthera ud?luje od roku 2001 ?Cenu L. V. Kantorovi?e za vyzkum“ (L. W. Kantorowitsch-Forschungspreis).
V tomto ?lanku byly pou?ity
p?eklady
text? z ?lank?
Leonid Kantorovich
na anglicke Wikipedii a
Leonid Witaljewitsch Kantorowitsch
na n?mecke Wikipedii.