Ledoborec
je
lo?
ur?ena k plavb? zamrzlym
oceanem
,
mo?em
nebo velkym
jezerem
(nap?.
Bajkal
) a k prora?eni cest na zamrzlych vodnich plochach pro jine lod?.
Ledoborce lze rozd?lit na dv? skupiny ?
ledo?ezy
a
klasicke ledoborce
. Zatimco
ledo?ez
je zpravidla oby?ejna lo? s posilenou p?idi, ktera se probiji ledem tlakem z boku ledove vrstvy (co? neni p?ili? u?inna koncepce), klasicky ledoborec ma ze?ikmenou p?i?, ktera je silou stroj? vytla?ovana nad
led
; ten prolamuje svou vahou (co? je u?inn?j?i).
Podle velikosti ledoborce lze druhym zp?sobem b??n? prora?et led do cca 0,5?1,5 metru tlou??ky. U?innost lze v obti?n?j?ich usecich zvy?it rozjezdem a posilenim u?inku pomoci prudkeho narazu (tlak shora u? nehraje takovou roli, d?le?ita je
kineticka energie
lodi). Timto zp?sobem lze postupn? rozbit i n?kolikametrove nakupeni ledu.
Zname p?iklady zachrany lodi ledoborci
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Ledoborce se vyu?ivaji i na zachranu r?znych uvizlych lodi, nap?. v prosinci 2013 vypluly na pomoc ruske vyzkumne lodi
Akad?mik ?okalskij
v ledovem zajeti
Antarktidy
t?i male ledoborce,
?insky
MV
Sue-lung
,
australska
MV
Aurora Australis
a
francouzsky
MV
L'Astrolabe
.
[1]
[2]
V lednu se do zachranne operace zapojil i 120 metr? dlouhy americky ledoborec
USCGC
Polar Star
.
[3]
Pouze Rusko ma n?kolik jadernych ledoborc? (n?kdy ozna?ovanych te? "atomove ledoborce"), ktere pou?ivaji pro sv?j pohon nizkokapacitni
jaderne reaktory
. Jejich vyhodou je, ?e nepot?ebuji dopl?ovat palivo jako ledoborce
dieselove
, nevyhodou jsou vysoke po?ate?ni investice a naro?nost konstrukce, ktera musi na jedne stran? ochranit posadku p?ed radiaci a byt dostate?n? robustni, na druhou stranu nesmi byt p?ili? t??ka. Pro pohon vyu?ivaji tlakovodni
reaktory
typu
VVER
, zalo?ene na stejnem principu jako reaktory
jadernych elektraren
postavene podle sov?tskych technologii.
Prvni
jaderny ledoborec
"Lenin" postavil na p?ime na?izeni ("rezoluce 92") tym
sov?tskych
konstrukter? z
Murmansku
pod vedenim sov?tskeho in?enyra Igora Afrikantova. Projekt byl vypracovan v letech 1953?1955, stavba za?ala v roce 1956, o rok pozd?ji byl ledoborec spu?t?n na vodu a v roce 1959 vyplul na svou prvni zku?ebni cestu. Podn?tem pro stavbu ledoborce byla pot?eba osvojeni si
Arktidy
, jak pro u?ely geologickeho pr?zkumu, tak pro zaji?t?ni sov?tskeho vlivu v podminkach
studene valky
a pro hledani novych obchodnich cest. Projekt byl usp??ny,
jaderny pohon
se osv?d?il a "Lenin" za?al pracovat jako doprovod nakladnich lodi po severnich cestach; stal se te? idealnim plavidlem pro zachranne vypravy.
[4]
Ledoborec pracoval 30 let a v roce 1989 byl odstaven, nyni slou?i jako plovouci muzeum v Murmansku.
V pr?b?hu nasledujicich 30 let postavil SSSR 9 dal?ich ledoborc?. Byly zmodernizovany jaderne reaktory a konstrukce. T?idy jadernych ledoborc? jsou "Arktika" a "Tajmyr" (ty byly stav?ny ve finskych lod?nicich ve m?st? Watsila), tajmyrske jsou men?i a mohou zaplout i do usti velkych ?ek.
Po
rozpadu Sov?tskeho svazu
si jaderne ledoborce vzala pod sva k?idla ruska statni spole?nost Rosatomflot.
[5]
Od roku 1989 vozi jaderne ledoborce na
severni pol
i turisty, prvni vyletni lodi byl ledoborec "Sibir". Vylet, ktery trva t?i tydny, stoji 25 000
dolar?
. Od roku 1991 byl za timto u?elem pou?ivan ledoborec "Sovetskij Sojuz" a pak od roku 1993 ledoborec "Jamal". Ten u? ma i zvla?tni ?ast jen pro turisty, stejn? jako nejv?t?i ledoborec na sv?t? "50 let Pobedy", postaveny v letech 1989 a? 2007. V roce 2013 za?alo Rusko se stavbou je?t? v?t?i lod? tohoto typu.
[6]
V roce 2010 podnikl Rosatomflot prvni zku?ebni cestu nakladni lodi p?es celou Severni namo?ni cestu, kterou d?ive vyu?ivaly pouze ledoborce. Vyslal z Murmansku do
?anghaje
ropny
tanker
"Baltika", k n?mu? se pozd?ji p?ipojily ledoborce Tajmyr a 50 let Vit?zstvi. Cesta je velmi vyznamna z obchodniho hlediska ? v sou?asnosti prochazi asi 75 % sv?toveho toku zbo?i
Suezskym pr?plavem
, Severni namo?ni cesta je tem?? dvakrat krat?i a levn?j?i. Je ale zcela nemo?ne ji proplout bez pou?iti jadernych ledoborc?, ktere v sou?asne dob? ma jen Rusko.
[7]
V sou?asne dob? provozuje v?echny existujici a funk?ni jaderne ledoborce
Rusko
.
Jmeno
|
Rok
|
?islo
|
Vytlak (t)
|
T?ida
|
Komenta?
|
Lenin
|
1959
|
92M
|
16 000
|
?
|
Vy?azen roku 1989.
|
Arktika
|
1975
|
1052-1
|
23 460
|
Arktika
|
Mimo provoz.
|
Sibir
|
1977
|
1052-2
|
11 177
|
Arktika
|
Neni v provozu od roku 1993.
|
Rossija
|
1985
|
10521-1
|
23 625
|
Arktika
|
|
Sevmorput
|
1988
|
10081
|
61 880
|
nakladni lo?
|
|
Tajmyr
|
1989
|
10580-1
|
21 100
|
Tajmyr
|
|
Sovetskij Sojuz
|
1990
|
10521-2
|
21 000
|
Arktika
|
|
Vajga?
|
1990
|
10580-2
|
21 100
|
Tajmyr
|
|
Jamal
|
1993
|
10521-3
|
23 455
|
Arktika
|
|
50 let Pobedy
|
2007
|
10521
|
25 840
|
Arktika
|
|